Vyhlazovací Zařízení pro nemocné a chudé, hlavního města Prahy.

Vyhlazovací Zařízení pro nemocné a chudé, hlavního města Prahy.

To, že tzv. „Domov pro seniory (DS), s pěti hvězdičkami“, v Heřmanově Městci, kterého „zřizovatelem“ je Magistrát hlavního města Prahy (MHMP), je ve skutečnosti spíše „Blázinec“, do kterého jsou kromě „normálních“ starých a nemocných, umísťování i „agresívní psychopati, alkoholici a zvrhlíci“, není nejenom pro místní, nic nového.

Není nic nového ani to, že tito „agresívní psychopati, alkoholici“ a jim podobní,
dennodenně, beztrestně, vulgárně a často i fyzicky napadají některé další klienty.
Hlavně „tělesně hendikepované“ a klienty, kteří vyjádří jakoukoliv „nespokojenost s
poměry v Domově“.
Není nic „normálního“ na tom, když si některý „agresívní psychopat, stahuje a
prohlíží na Internetu, web-stránky s dětskou pornografii, Zoofilii, nebo s hrubým
násilím při sexu. Když jsem chtěl, aby byli tyto „porno-stránky“, na „veřejně
přístupném“ Internetu v DS „zablokovány“, dostalo se mi ze strany vedení DS a
„odpovědných“ pracovníků MHMP shodné odpovědi: „Zablokováním těchto porno-stránek
(dětská pornografie, zoofilie a sexuálního násilí), by byli porušená Lidská práva
toho, kdo chce podobné stránky sledovat“.
Není taky „normální“, když si jiný „agresívní podivínský psychopat, pozývá na pokoj
nezletilého chlapce, žáka místní Praktické Zvláštní Školy“.
O této „skutečnosti“ vedení DS, taky „ví“.

V tomto agresívním jednání, mají tito agresívní psychopati, plnou podporu vedení DS
a MHMP, zejména Odboru zdravotnictví a sociální péče a radního MHMP pro
zdravotnictví, sociální politiku a bydlení Doc. Ing. Mgr. Martina Dlouhého, Dr.,
MSc., spolu s mlčenlivým souhlasem a nezájmem ze strany Veřejného ombudsmana,
Ministra-Zmocněnce Vlády ČR pro Lidská práva, JUDr. Jiří Dienstbiera a Ředitele
Odboru zdravotnictví a sociální péče MPSV, Mgr. Pospíšila.

Vzhledem k „osobním zkušenostem a zážitkům“, které jsem prožil za dobu mého pobytu v
tomto „Domově“, můžu „odpovědně“ říct že: „Život a poměry v tomto Domově, jsou v
mnoha směrech podobné životu a poměrům ve věznicích pro těžké zločince, kde vítězí
bezohlednost a hrubá síla, jak je to často vidět v některých filmech“. „Život ve
zdejším Domově, je však nejvíc podobný tomu, co jsem viděl ve filmu Miloše Formana,
z prostředí psychiatrického zařízení, Přelet nad kukaččím hnízdem“.  Tam byli taky
klienti „svěřeni na milost a nemilost, bezohledným a nenormálním lidem, kteří
rozhodovali o jejich životech“.

Pobyt v tomto Domově pro seniory, vedl k „výraznému zhoršení mého zdravotního stavu,
k Infarktu myokardu a dalším zdravotním problémům s tím spojených.

To vedlo k mé „hospitalizaci“ v Nemocnici. Poté, co jsem byl po nějaké době
propuštěn z Nemocnice, byl jsem „opět svěřen do péče Domova pro seniory“.
V Nemocnici mi lékař předepsal devět (9) léků, které jsou pro můj další život
nezbytné a které budu muset užívat po zbytek života.
Nikdy předtím jsem žádné léky pravidelně neužíval, navíc ještě v takovém množství a
měl jsem obavu, že mi na zakoupení těchto léků, nebude stačit „kapesné“, které mně
zůstává po zaplacení výdajů spojených s pobytem v DS.
Požádal jsem proto o radu, zástupkyni ředitelky DS, tzv. „Manažerku pro zdravotní a
sociální péči“, která je „zdravotní sestra, s titulem Mgr.“
Její „odpověď mně přímo zamrazila“: „Když na všechny ty léky nebudete mít, tak je
nebudete všechny brát“. „Budete brát jenom ty léky, na které budete mít“. My (DS),
Vám v tom nijak nepomůžeme“.
Namítl jsem, že „podle lékaře, jsou všechny ty léky pro mě životně důležité“.
Na to, mi tato „zástupkyně ředitelky a zdravotní sestra odpověděla: „To se nedá nic
dělat, musíte si nechat nějaké léky odepsat, když na ně nemáte“. „V Domově, je víc
takových lidí, kteří nemají na všechny léky, které jsou pro ně důležité a protože
na ně nemají peníze, tak je prostě neberou“. „Jsou to třeba některé neurologické
léky“.


Teď už mně vůbec „nepřekvapuje“, že je v tomto „Domově“, tolik „agresívních“
klientů, když nedostanou potřebnou zdravotní péčí, jakou potřebují a neberou léky,
které by měli brát, protože na ně nemají.

Není to poprvé, co vedoucí pracovnice tohoto Domova pro seniory, dělali rozhodnutí,
které jsou pouze v kompetenci lékaře.

Naštěstí, obvodní lékař „potvrdil životní důležitost všech léků“, které mi byli
předepsané v Nemocnici a přítomná zdravotní sestra, tyto léky nakoupila za
„přijatelnou cenu“.

Zarážející na tom všem je skutečnost, kdo všechno je dneska zaměstnán v tzv.
„Sociálních službách“ a na úřadech, které by měli provoz těchto „Sociálních služeb“
dohlížet. Často jsou to „lidé ověnčení tituly všeho druhu, bezohlední a bez
jakéhokoliv sociálního cítění, pro které jsou nejdůležitější osobní prospěch a
kariéra“.

Takovýhle lidé, jsou schopni Domovy pro seniory a podobná Zařízení proměnit ve
Vyhlazovací zařízení, kde budou hromadně umírat ti, kteří nebudou mít peníze na
kvalitnější zdravotní anebo sociální péči a nebudou mít peníze ani na životně
důležité léky. To vše se bude dít pod hlavičkou „Poskytování sociální péče“.
Ani „Nacisté“ to neměli tak důkladně promyšlený.

Alojz Janiga
Zveřejněno na přání autora
 
 

Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*