Tak jsem žahnul pivo, paní Müllerová…

Tak jsem žahnul pivo, paní Müllerová…

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka se zúčastnil pietní akce v úterý 17. listopadu na Národní třídě v Praze, určené Dni boje za svobodu a demokracii a když se potom vracel do bytu, tak navzdory zákazu konzumace alkoholických nápojů na veřejnosti, vypil pivo a ještě se u toho vyfotil. Foto bylo umístěno na FB i na Twitteru (to později smazal), poslanec byl jaré nálady, usmíval se a byl přesvědčen o tom, jaký je rek a hrdina coby Jan Paleček, šašek krále Jiřího. Dokonce laboroval tím, že to bylo pivo nealkoholické a že to tak mohl klidně uvést. Malým příslibem k jakési důvěryhodnosti byla jeho omluva a dokonce nabídka funkce předsedy, což je, podle mého soudu, prachobyčejná obezlička. Určitě se nenajde instituce, která by ho exemplárně potrestala, případně obdržel pokutu, zvící třeba „šest nul.“

Tento mladý muž si patrně málo uvědomuje, co všechno způsobil nejenom své rodné straně, ale všeobecně jako vysoký funkcionář, který byl dokonce ministrem zemědělství. Je mně též známo, že M. Jurečka byl (nebo dokonce ještě je) soukromým zemědělcem či přímo statkářem. A ti rolníci byli v minulé době nejenom velkými odborníky, ale měli v normativním významu morálku ve smyslu předcházet poškození druhých a nikomu neškodit, což pan předseda, jakož i poslanec, zatím snad jen verbálně ve svých prohlášeních činí, ale ve skutečnosti se zachoval velmi svérázně, řeknu-li to eufemicky.



Jal se i šprýmovat. Na FB uvedl že žahnul jedno pivo, sedíc na patníku. Zřejmě pan Jurečka neví, co to jsou patníky – to přece byly kamenné kvádry, které vymezovaly okraje silnice (možná, že na Přerovsku někde ještě zůstaly). Z Národní třídy na ubytovnu se pohyboval po  u l i c í ch,  a ať by to bylo na kteroukoliv světovou stranu, nevím o žádných. To chtěl vlastně svůj mimořádný poklesek zlehčit a dal nám k věření, že se v podstatě nic nestalo.

Je pro mě docela nepochopitelné, proč pan Jurečka nepřišel také k Hlávkově koleji v Jenštejnské ulici, aby si uvědomil, co se stalo 17. listopadu 1939, kdy došlo z pozice německých nacistických okupantů k obsazení studentských kolejí a odvlečení studentů do koncentračního tábora, jakož i k popravě studentských vůdců a uzavření českých vysokých škol. Letos se ze známých důvodů nekonalo shromáždění, věnované právě tomuto smutnému výročí, věnce a kytice byly však před deskou Jana Opletala položeny a zúčastnění představitelé se obětem nacistické perzekuce poklonili.

Pokud jsem zaznamenal, byla tam přítomna místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová, předseda SPD Tomio Okamura (byl s ním natočen i rozhovor), bývalý rektor UK profesor Ivan Wilhelm a členové ÚV KSČM se dostavili s delegací, již vedl její místopředseda Petr Šimůnek, aby připomenuli památku českých vysokoškoláků, kteří po protinacistické demonstraci skončili v koncentračním táboru. Velmi emotivně a po pravdě vždy o tom hovořil přímý účastník tehdejších studentských perzekucí PhDr. Vojmír Srdečný. Škoda jen, že už není mezi námi…

17. Jurečka nepovažoval za nutné přijít před Hlávkovu kolej, položit kytici, uctít památku Jana Opletala a vůbec pietně se postavit k tomu, proč 17. listopad zůstává Mezinárodním dnem studentstva, jako jediný den mezinárodního významu, který má český původ. Je to opravdu svérázný přístup vysokoškoláka a předsedy politické strany. Tady, jednoduše řečeno, chyběl…

I předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek se pochopitelně, jak jinak, M. Jurečky zastal, když prý si nevšiml, že „pití piva z kelímku na patníku nějaké vládní opatření zakazuje“. Čili zase rozporuje jednoznačné vládní nařízení, ačkoli sám navštívil zavřenou restauraci (prý ho tížil „látkový metabolismus“), podle jeho slov konverzoval s kamarádem, takto majitelem podniku, při čekání na jídlo a po 40 min. odešel (dodávám –  těch posledních). Nepřiznal by se býval, teprve pod tíhou fotografie reportéra z Radiožurnálu se omluvil a holedbal se, že uhradí 200 000 Kč. A víte, jak „tučnou“ pokutu dostal? 15 000 Kč, tedy víc než třináctkrát méně. Nechtěl bych se dále rozšiřovat o jeho excesech v době ministrování. Ale jedno napíšu. M. Kalousek je absolventem VŠCHT (tedy chemik), ale přesto byl nejlepším ministrem financí v EU (podle jeho slov, samozřejmě). Ano, jak ochudil státní kasu, co padáky, 40 Kč přídavek důchodcům etc. – to  všechno a ještě víc je velice výmluvné. Dovoluji si tvrdit, že zmíněný taky politik byl, stručně řečeno, finančním autodidaktem, tedy ničím jiným než samoukem. Jediné, co mu jde, je hovořit jako Démosthenés (nemusí si dávat ani kamínky na jazyk a mluvit proti mořským vlnám), byť se jedná o způsob, známý jako „páté přes deváté“.

Ještě se zastavím u memoranda, jakési smlouvy mezi ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, jež bude uplatňována pro volby do PS. Předsedové těchto stran, P. Fiala, M.Pekarová-Adamová, M. Jurečka, mně přijdou, jako by byli postiženi „dětským negativismem“, který, podle psychologů, obvykle končí pubertou. U zmíněných však onen extrémní projev odporu a nesouhlasu se vším přetrvává. Všimli jste si jejich vyjádření k čemukoliv, co prohlašuje „druhá strana“? Vždycky všechno negují a  nic není v jejich očích pozitivní.

 

Miloslav Samek




Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*