Pohřební Máte slovo

Pohřební Máte slovo

I když je tento pořad hodně bulvární, divák se ledacos dozví o některých souvislostech v různých oborech, o kterých jinak nemá tušení. Dnes to bylo o souvislostech s posledními věcmi člověka.

Neměla jsem například tušení o tom, že v současnosti existuje jakýsi pomyslný střih pro pohřbívání plodů – gram pod půl kila a jedná se o biologický odpad, půl kila a více – nárok na tesknění a rozloučení s blízkým. Takový přístup ukazuje, jak dokáže být společnost tupá, necitlivá a povrchní. Ačkoliv se mi vystupování ministryně Šlechtové moc šlechtické nejevilo, naprostou souzním s tím, že navrhuje v novele zákona o pohřebnictví zrušit tento na hlavu postavený předěl a umožnit každému rodiči, který si to bude přát, aby zdravotnické zařízení bylo povinné mu předat ostatky v jakémkoliv stádiu vývoje k obřadnímu rozloučení.

Také jsem neměla tušení o tom, že na veřejných pohřebištích dochází k pohřbům, které nejsou v souladu s českými hygienickými předpisy. Za tuto informaci vděčíme my laičtí diváci panu Abbásovi, který z publika apeloval na to, aby muslimové mohli oficiálně pohřbívat své pozůstalé dle svých specifických zvyklostí, tedy bez rakve a s hlavou obrácenou k Mekce. A tak děkuji pánovi z publika, že připomenul, že v rámci všeobecné úcty ke všem náboženstvím bychom měli umožnit pohřbívat Indy na ghátech, indiány nechat sušit ve větrných hnízdech z větví, příslušníkům afrických kmenů vytvořit podmínky pro to, aby po letech po smrti přebalovali své mrtvoly do nových pláten – každý to má jinak. Paní Šlechtová má i v této věci docela jasno a v rámci ohledů na práva menšin v novele zákona navrhuje, aby takové obřady mohly probíhat pouze na soukromých pohřebištích, které však mohou vzniknout pouze na základě velmi důkladného zkoumání hygienických i jiných souvislostí a pouze se souhlasem obcí. A snad tam má i trestněprávní odpovědnost pro ty, kteří se pokusí nepřípustné pohřby realizovat na veřejných hřbitovech.

Z celé debaty (jako obvykle jsem ji ovšem celou neviděla) mi vyplynulo, jak moc je pro pozůstalé důležitá formální stránka, i když ta je pro jejich smíření se s odchodem blízké osoby psychologicky velmi důležitá a jak málo se lidé těší z toho, že si s tím člověkem byli blízcí, ledacos spolu prožili a navíc, jakoby oudy lidí byli těmi lidmi. Lidé, kteří se domnívají, že jsou věřící nevěří, že rozloučení není navěky, je jen do té doby, než i my opustíme naše těla.

A tak je mi docela líto muslimů. Muslim se chudák nedostane do nebe, když mu jeho pozůstalí neotočí hlavu k Mekce a protože správný muslim bezmyšlenkovitě přejímá v mešitách archaické slátaniny, má to u nás opravdu těžké a pokud projde novela zákona paní Šlechtové, bude to mít ještě těžší.

Poslední poznámka směřuje k paní ministryni: argumentovat tím, že jsem žena (muž), argumentovat slovy „věřte mi“, případně říkat oponentovi že lže, je hloupé. Být dotázána na konkrétní věc a namísto přímé odpovědi chrlit politické slogany, je pro posluchače otravné Politici to sice dělají, často jako náhradu za myšlení, ale paní Šlechtové to docela myslí a kazí si zbytečně image. Ta její novela zákona o pohřebnictví má totiž smysl.

(Ilustrační obrázek Foto: Česká televize )




Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*