Odhaleno: Korupční vazby mezi nejvyššími úředníky EU na Deep state v Bruselu

Odhaleno: Korupční vazby mezi nejvyššími úředníky EU na Deep state v Bruselu

Podle odhalení ve francouzském listu Libération jsou podvody a střety zájmů odhalené odsouzením bývalého člena Evropského účetního dvora (EÚD) ze 30. září jen špičkou ledovce.

Jean Quatremer, korespondent tohoto velmi prounijního, levicového deníku, zveřejnil 1. prosince výsledky svého novinářského vyšetřování, které se týkalo nejen Účetního dvora, ale i Evropské komise a Soudního dvora, a odhalil existenci jakéhosi státu uvnitř státu vytvořeného hlavně Evropskou lidovou stranou (EPP).

V situaci, kterou by bylo možné označit za Deep state vytvořený a kultivovaný EPP, zřejmě neplatí pojmy jako slavný právní stát a potřeba chránit finanční zájmy Unie, přestože se strana tak často staví proti některým členským zemím bývalého východního bloku, jako je Polsko a Maďarsko, ale také Česká republika a Rumunsko. Horší je, že ani instituce odpovědná za zajištění finanční transparentnosti EU se zdá neschopná uplatňovat vůči sobě transparentnost požadovanou od ostatních.

A nejzvláštnější je, že na rozdíl od jiných zemí EU (Německo, Rakousko, Polsko atd.) v samotné Francii, zemi, kde tato odhalení proběhla, mainstreamová média mlčí o vyšetřování tohoto uznávaného novináře, který je známý tím, že v roce 1999 svými odhaleními o praktikách francouzské komisařky Edith Cressonové potopil Santerovu komisi. Právě novinářská práce Jeana Quatremera stojí i za tím, že v červenci 2019 byl z Komise odvolán německý Martin Selmayr, někdejší pravá ruka Jeana-Clauda Junckera.



V prosinci 2018 byl proces jmenování Selmayra generálním tajemníkem Evropské komise zdrojem usnesení Evropského parlamentu, v němž si stěžoval, že „Komise nerespektovala zásady transparentnosti, etiky a právního státu“. Byl to skutečně Quatremer, kdo jako první odhalil, jak byl Selmayr v únoru 2018 nezákonně jmenován Jean-Claudem Junckerem do funkce generálního tajemníka Komise.

Co se týče odsouzení belgického člena Evropského účetního dvora Karla Pinxtena, blízkého spolupracovníka současného předsedy Evropského soudního dvora, Pinxtenova krajana Koena Lenaertse, 30. září, byl Evropským soudním dvorem shledán vinným ze zpronevěry téměř půl milionu eur ze strany Účetního dvora, přičemž nezákonná činnost společnosti Pinxten byla potvrzena na základě vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Zdá se však, že ani OLAF nemá v tomto případě čisté ruce. V důsledku toho byl Pinxten zbaven dvou třetin svých nároků na důchod jako bývalý člen Evropského účetního dvora a zůstává souzen v Lucemburském velkovévodství.

[Koen Lenaerts] pravidelně chodil do Pinxtenova domu, aby se zúčastnil večírků, jako 31. května 2008, kdy mezi 18 hosty byli představitelé EU, politici a významní belgičtí podnikatelé, a to vše za cenu 2 560 EUR pro EÚD.

30. září napsal Jean Quatremer v Libération: „Je to poprvé v historii [Evropského] společenství, kdy Soudní dvůr rozhodl o takové sankci vůči evropskému úředníkovi, přičemž „člen“ EÚD je ekvivalentem evropského komisaře.

„V roce 2006, v rozsudku uzavírajícím případ Edith Cressonové, francouzská komisařka, která rozdělením fiktivních pracovních míst svým příbuzným – protekce odhalená Libération – donutila výkonnou moc EU, které tehdy předsedal Jacques Santer, k rezignaci v březnu 1999, [ESD] jednoduše usoudil, že pouhé zjištění „neplnění“ jejích povinností představuje samo o sobě sankci. Je však pravda, že bývalý socialistický premiér nezpronevěřil žádné peníze v jeho vlastní prospěch, zatímco Karel Pinxten „zneužil svůj úřad k osobnímu obohacení nebo k prosazování svých osobních zájmů“, jak ve svých závěrech poznamenal irský generální advokát Gerard Hogan.“

V článku vydaném 1. prosince však Quatremer konstatuje, že pod rozsudkem ze 30. září proti Karlu Pinxtenovi, který byl teoreticky vynesen v plénu, chybí podpisy osmi soudců ESD. Mezi chybějícími podpisy byl i podpis předsedy ESD Koena Lenaertse, který se z případu oficiálně stáhl kvůli svým úzkým vazbám s Pinxtenem.

„Tito dva nizozemsky mluvící Belgičané, kteří se sešli na CD&V, vlámské křesťanskodemokratické straně, než ji Pinxten opustil kvůli liberální straně, udržovali velmi úzké vztahy,“ napsal Quatremer 1. prosince, neboť „posledně jmenovaný je kmotrem jedné z Lenaertových dcer a v květnu 2012 se zúčastnil její svatby, aniž by váhal, zda náklady na jeho cestu uhradí EÚD. Lenaerts a Pinxten spolu také pravidelně obědvali nebo večeřeli v restauracích na účet evropských daňových poplatníků, aniž by někdo chápal profesní zájem těchto setkání. Stejně tak belgický soudce pravidelně chodil do Pinxtenova domu, aby se zúčastnil večírků, jako 31. května 2008, kdy mezi 18 hosty byli představitelé EU, politici a významní belgičtí podnikatelé, kteří byli všichni vyúčtováni EÚD v ceně 2 560 eur.“

Quatremer uvádí další podrobnosti: „Jeden z dopisů s pozvánkou, které Libération viděl a které Pinxten zaslal Charlesi Michelovi, současnému předsedovi Evropské rady, 28. dubna 2015, když byl belgickým premiérem, nedává mnoho prostoru k pochybnostem: ‚Vždy se najde jedna nebo dvě významné politické osobnosti a také několik přátel, kteří zastávají vysoké pozice v korporátním světě… Vzhledem k tomu, že jsou všichni součástí mého osobního okruhu přátel, mohu zaručit absolutní diskrétnost a „ respektování důvěrnosti našich rozhovorů.“ To by mělo přimět účastníky zastávající pozice EU, aby je odmítli nebo alespoň označili, což se nikdy nestalo.“

A nejde jen o Lenaerta. Švédský soudce ESD Nils Wahl se také rozhodl zdržet se Pinxtenova případu, neboť se podle informací Libération účastnil „devíti honů organizovaných a placených bruselskou lobby, Evropskou organizací vlastníků půdy (ELO), které se konaly v Chambordu ve Francii a na královském panství Ciergnon (jižně od Dinantu) v Belgii“.

Quatremer nabízí malé objasnění této lobby: jejím „hlavním účelem je spojovat evropské úředníky, politiky a šéfy při slavnostních událostech, což by mohlo naznačovat ovlivňování kšeftaření“.

S pomocí Pinxtenu zapojila lobby ELO do svých honů také evropské komisaře a generální ředitele Komise, například finského místopředsedu Junckerovy komise Jyrkiho Katainena (EPP) nebo rakouského komisaře Johannese Hahna (EPP), který byl rovněž pozván na několik večeří organizovaných společností Pinxten. Jedna z těchto večeří pro 11 lidí, včetně Hahna, stála Evropský účetní dvůr, jinými slovy evropské daňové poplatníky, 2 178 eur. Při jiné podobné večeři v červenci 2010 posuzoval ESD podobně Lenaertse a Quinna na úkor evropských daňových poplatníků prostřednictvím EÚD.

Pozvánky, z nichž měli prospěch evropští komisaři, měly být všechny nahlášeny do rejstříku transparentnosti Komise, což se nikdy nestalo. V případě Johannese Hahna je situace ještě horší, jak zdůrazňuje Quatremer, „Karel Pinxten předsedal III. komoře EÚD pověřené auditem rozpočtu na politiku rozšíření a sousedství, tedy portfolia Johannese Hahna“ v rámci Junckerovy komise. Rakušan je nyní evropským komisařem pro rozpočet a administrativu v komisi von der Leyenové.

„11., 14. a 28. června 2021 [Hahn] povečeřel s Helgou Bergerovou, rakouskou členkou komory V, která provádí audit nového portfolia rozpočtového a správního úřadu Johannese Hahna v Komisi, jíž předsedá německá Ursula von der Leyen (EPP), jejíž je pravou rukou. Jeho současná přítelkyně dokonce navštívila jeden z těchto večírků. Musím podotknout, že Berger neupřesnil účel těchto večeří placených EÚD?“ Jean Quatremer píše dále.

Novinář listu Libération kromě chybějících podpisů dalších soudců ESD, kteří měli vazby na Pinxten nebo těžili z jeho pozvání, také poznamenává, že „Evropský úřad pro boj proti podvodům, tak rychle komunikující, jakmile je úředník podezřelý z krádeže tužky, nevydal žádnou tiskovou zprávu, když v červenci 2018 vydal svou zprávu o případu Pinxten. Je zřejmé, že skutečnost, že novým generálním ředitelem OLAF, který byl jmenován v únoru 2018, ale funkce se ujal až v srpnu 2018, je Fin Ville Itälä, bývalý člen komory EÚD, které předsedá Pinxten a blízký přítel Klause-Heinera Lehneho, předsedy Evropského účetního dvora, pravděpodobně sehrála roli v tom, že zůstali tak diskrétní.“

Evropský komisař, který na OLAF dohlíží od konce roku 2019, je ve skutečnosti Johannes Hahn. Prezident OLAF Ville Itälä je bývalým poslancem EPP a také „bývalým členem komory EÚD, které předsedá Karel Pinxten, a blízkým přítelem Klause-Heinera Lehneho, předsedy Evropského účetního dvora,“ vypráví Quatremer. „Je zarážející, že Itälä odvolal všechny úředníky z Evropského úřadu pro boj proti podvodům, kteří vyšetřovali Pinxten. „Stát EPP“, kterému etika ani transparentnost nevadí, ví, jak účinně omezit škody a vrátit se do stínu,“ uzavírá dopisovatel Libération z EU.




Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*