Německo financovalo mešitu v Afghánistánu, která se stala ohniskem radikalismu

Německo financovalo mešitu v Afghánistánu, která se stala ohniskem radikalismu

Německo poskytlo finance na výstavbu mešity v Afghánistánu, která později sloužila jako domov radikálního islámu a protizápadních nálad, uvedl pro týdeník Focus německý expert na terorismus Rolf Tophoven.

„V jedné afghánské vesnici byla za německé peníze, které pocházely z [německého] ministerstva zahraničí, postavena mešita. Později se zjistilo, že nejvíce se mluvilo proti Západu, a místo se stalo ohniskem islamistické propagandy. Brzy bylo zjištěno, že ministerstva zapojená do operace v Afghánistánu spolu nekomunikují. Nebyla tam žádná koordinace, žádné ohnisko. Každý měl své vlastní projekty,“ dodal.

Podle něj mešita slouží jako příklad toho, jak dobré úmysly měly kvůli ignoranci Západu často nezamýšlené důsledky. Řekl, že možná největším selháním Západu je, že plně nepochopil Afghánistán a rychle se tam pokusil zavést demokracii, což se ukázalo jako fatální chyba.



„Západní politici zemi nikdy nechápali. Pro ně to byl jen úkol v rozlehlé, vzdálené zemi. Ve spěchu tam chtěli zavést demokracii a lidská práva. Mentalita Afghánců nebyla pochopena,“ řekl Tophoven.

„Západní hodnoty ​​nelze jednoduše vnutit zemi, jako je Afghánistán, a rozhodně není možné budovat demokracii přes noc. Byl to fatální omyl,“ dodal.

Tophoven řekl, že je několik důvodů, proč se afghánská vláda tak rychle vzdala Talibanu navzdory výcviku západních spojenců.

„Byli silně motivovaní a neměli vůli bojovat,“ říká Tophoven.

Armáda byla etnicky smíšená. Mnoho vojáků bylo nasazeno daleko od svých rodin a postrádali rodinné vazby, což podkopávalo morálku.

Často nedostávali plat a „zkorumpovanou kliku armádních úředníků“ osud vojáků nezajímal.

„Navzdory výcviku neměli afghánští vojáci schopnost operativně bojovat. Spoléhali na USA, zejména při leteckých operacích,“ poznamenal Tophoven.

Kromě toho podle něj Taliban změnil a zlepšil bojovou taktiku.

„Poté, co Taliban v říjnu 2001 přišel o svou poslední základnu v Afghánistánu, přešel na taktiku partyzánské války,“ zdůraznil.

Podle něj vyrostla nová generace bojovníků, která studovala partyzánské vedení malých válek americké armády.

„Po celé zemi byly vytvořeny malé pružné buňky s velmi plochou hierarchií. Cílem bylo podkopat morálku západních „okupačních sil“ a udeřit na národní úrovni,“ vysvětlil Tophoven.

„Partyzánská válka se stala masivnější a profesionálnější a nebylo možné ji vyhrát konvenčními vojenskými prostředky,“ dodal.

Problémem byla i naprostá nedostatečná koordinace a komunikace při pomoci této zemi.

Vzestup Talibanu v Afghánistánu a jeho budoucí role ve vztahu k mezinárodnímu terorismu je stále velkou neznámou. Otázkou je, zda se Afghánistán stane semeništěm teroristů, jako tomu bylo před rokem 2001.




Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*