Může Sajf al-Islám Kaddáfí vést Libyi a v jakém směru?

Může Sajf al-Islám Kaddáfí vést Libyi a v jakém směru?

Po událostech v roce 2011, kdy byl plukovník Muammar Kaddáfí nejen svržen, ale také brutálně zavražděn, přestala Libye fakticky existovat jako jediný stát a nadále byla lahůdkou pro podniky i vnější aktéry. V zápase mezi dvěma kvazistáty, které se inspirovaly samy sebou, se tito soupeřící vnější hráči dlouho snažili uchvátit moc v zemi. Za použití údajně legitimní vlády Národní dohody, vedené Fayezem al-Sarrádžem na Západě a vojenského bloku vedeného polním maršálem Chalífou Belqasimem Haftarem na východě Libye. Boje probíhají již několik let s různým úspěchem a ukázalo se, že ani jeden z těchto dvou vůdců se netěší vážné podpoře většiny libyjského lidu.

Vnitřní a bratrovražedné napětí mezi oběma tábory a mnohokmenové složení obyvatel země nikdy nedovolily vyřešit libyjský konflikt z uplynulého desetiletí. I když se na tomto pozadí některým vnějším aktérům stále dařilo řešit některé obchodní zájmy, nestálost vnitropolitické situace nikomu neumožnila získat v zemi zaručenou oporu, což objektivně vynutilo hledání vnitropolitického konsensu tím, že se v Libyi konaly celoplošné volby.

24. prosince zemi čekají všeobecné volby, první od občanské války, kterou v Tripolisu vede vláda uznaná OSN proti jednotkám libyjského armádního generála Chalífy Haftara. USA a jejich západní spojenci, již dobře obeznámení s „barevnými revolucemi“ a manipulací volebních procesů, se různými způsoby snaží aktivně zasahovat do rozhodování Libyjců o jejich politické budoucnosti v nadcházejících volbách. Zatím se jim však nepodařilo navrhnout žádného „ucházejícího kandidáta“ do vedení Libye. Po deset let konfrontace se většině již „proslulých“ národních lídrů podařilo otevřeně pošpinit svůj obraz ne vždy slušnými konexemi, činy a rozhodnutími, což bude v libyjské společnosti při prosincovém hlasování negativně vnímáno.



Kandidatura syna plukovníka Muammara Kaddáfího Sajfa al-Isláma Kaddáfího, který zázračně přežil libyjskou revoluci, na tomto upřímně bezútěšném pozadí v posledním roce září stále jasněji. Před deseti lety byl jeho konvoj přepaden a Sajf al-Islám Kaddáfí, který svého otce aktivně podporoval od počátku povstání, byl zajat malou skupinou povstalců v Zintanu. Ovlivněni ideály „arabské revoluce“ vnucenými Západem a posléze zklamaní se stali jeho spojenci. Sajf al-Islám Kaddáfí byl v roce 2015 odsouzen úřady v Tripolisu k trestu smrti. V květnu 2016 Mezinárodní trestní soud požadoval jeho zatčení za účelem vyšetřování.

Sajf al-Islám Kaddáfí získal titul na univerzitě v Tripolisu. Později se stal doktorandem na London School of Economics. Za vlády svého otce byl považován za liberála a někteří odborníci mu připisovali vedení libyjské ekonomiky v posledních několika letech Kaddáfího režimu. Před libyjskou válkou považoval Západ Sajfa al-Isláma Kaddáfího za nejlepšího kandidáta na liberální reformu v Libyi, přičemž si povšiml jeho kontaktů s progresivními západními politickými analytiky a jeho výroků o potřebě demokratické změny v Libyi.

Dnes Kaddáfí podporuje otcovy myšlenky a není ke své vládě kritický, jak jasně ukázal jeho nedávný rozhovor pro New York Times. Sajf al-Islám Kaddáfí věří, že by mohl zemi sjednotit, protože mnozí v Libyi dnes považují arabské jaro za neúspěch. Převládá nostalgie po éře jeho otce coby nejlepším období v životě státu. Oživuje se určitý obraz velkého vůdce, kterému záleželo na obyčejných lidech.

Dnes je Kaddáfího syn v Libyi brán vážně: jeho stoupenci se po poslední občanské válce účastnili jednání o sestavení vlády. Kaddáfího dědice podporují i někteří zahraniční hráči, kteří mají v Libyi své zájmy. Jejich postoje k němu jsou však odlišné, stejně jako postoje Libyjců k několika zahraničním aktérům. Na jedné straně je vzdělaný, trénovaný ve Švýcarsku a Anglii. Má rozsáhlé styky s různými politickými silami, včetně radikálů, jako je Taliban (hnutí zakázané v Rusku). Je však také jasné, že nástup Kaddáfího mladšího k moci bude nutně spojen se změnou politického kurzu země, která bude nepochybně ovlivněna událostmi posledních deseti let a rolí této či oné země v nich.

Proto by návrat k moci Kaddáfího klanu byl pro Spojené státy nepochybně regionální katastrofou. Není pochyb, že ani Sajf al-Islám Kaddáfí, ani obyčejní Libyjci dlouho nezapomenou na podíl Washingtonu na svržení a zavraždění Muammara Kaddáfího a na odsouzení dříve prosperující Libye k chaosu a občanské válce. Proto se USA pochopitelně postaví všemi možnými způsoby proti zvolení Sajfa al-Isláma Kaddáfího k moci v Libyi a proti všem následným krokům ke stabilizaci politické a ekonomické situace v zemi, pokud vyhraje prosincové volby.

Čína ani Rusko se nepodílely na žádných provokativních akcích proti Libyi za éry Kaddáfího staršího ani za posledních deset let libyjské bezmoci. Tyto země si navíc vydobyly respekt a důvěryhodnost, které si za poslední roky spolupráce s Kaddáfího Džamáríjou zasloužily. Tyto země tudíž poskytnou bezpodmínečnou pomoc nové Libyi v široké škále spolupráce, především při obnově libyjského hospodářství a sociální infrastruktury, což je obzvláště důležité pro Sajfa al-Isláma Kaddáfího nebo pro politiky kterékoli jiné země.

Tyto dvě země, Rusko a Čína, navíc nikdy nezaložily spolupráci se třetími zeměmi na ozbrojené intervenci, kterou v posledních desetiletích aktivně využívají Spojené státy a jejich západní spojenci, a to jak v Libyi, tak na Blízkém východě. Příklady Afghánistánu, Iráku a Sýrie dnes dávají jasně najevo, že není možné Libyi vojensky sjednotit. To potvrzují neúspěšné pokusy polního maršála Chalífy Haftara, který vládne východní části země, Cyrenaice, dobýt Tripolis a dostat západní část státu pod svou kontrolu. A to nejen kvůli podpoře, kterou různí „vnější aktéři“ poskytují znesvářeným libyjským stranám, ale i kvůli tvrdohlavosti samotných libyjských kmenů.

Proto pouze lidová osobnost může bezpochyby zajistit jednotu země. A v tomto smyslu nemá Sajf al-Islám Kaddáfí žádné konkurenty. Dnes by mohl být jedinou průchodnou politickou osobností v Libyi. Přesto oficiálně neoznamuje svůj záměr ucházet se o vedoucí pozice v tomto severoafrickém státě ze specifických taktických důvodů.

 

Vladimir Odintsov, politický pozorovatel exkluzivně pro online magazín New Eastern Outlook.




Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*