Merkelová kritizuje maďarský zákon o ochraně dětí, ale ignoruje islámský teroristický útok ve Würzburgu, který si vyžádal tři oběti

Merkelová kritizuje maďarský zákon o ochraně dětí, ale ignoruje islámský teroristický útok ve Würzburgu, který si vyžádal tři oběti

Německá kancléřka Angela Merkelová na francouzsko-německém parlamentním shromáždění kritizovala maďarský zákon na ochranu dětí a prohlásila, že nový zákon „diskriminuje nezletilé homosexuály“. Kritika přichází v době, kdy Merkelová nadále mlčí o útoku somálského žadatele o azyl nožem ve Würzburgu, který měl za následek smrt tří žen a který byl podle úřadů islámským teroristickým útokem.

Na slyšení v německo-francouzském parlamentním shromáždění Merkelová v odpovědi na otázku německého sociálního demokrata ohledně možností EU prosazovat právní stát uvedla, že nový maďarský zákon „uznává diskriminaci homosexuálních mladistvých“. Ve „velmi obsáhlé“ debatě o právních předpisech na posledním zasedání Evropské rady drtivá většina jejích členů zdůraznila, že EU není jen vnitřním trhem, ale také základem hodnot, a že tyto hodnoty ​​nelze zpochybňovat.

„Prostor pro jejich prosazování je však velmi omezený a neměl by vyvolávat falešná očekávání,“ řekla Merkelová.

Kritika Maďarska ze strany Merkelové přichází v době, kdy její vlastní zemi postihl islámský teroristický útok somálského žadatele o azyl, který do země přišel během roku 2016 – ve stejném roce, kdy řekla, že německé hranice jsou pro Syřany otevřené, což vyvolalo masový nával více než milionu migrantů, z nichž mnozí nakonec nepocházeli ze Sýrie.



Čtyřiadvacetiletý žadatel o azyl údajně křičel „Allahu Akbar“, když ženu bodal, a policii po tomto útoku řekl, že to udělal pro „džihád“.

Její politika otevřených hranic také vedla k řadě teroristických útoků v zemi. Například masové sexuální útoky, k nimž došlo během Nového roku 2015/2016, byly z velké části prováděny také migranty ze Středního východu a severní Afriky.

Její mlčení k útoku ve Würzburgu vyvolává kritiku v německých médiích, kde nejpopulárnější deník Bild píše:

„K islamistickému útoku ve Würzburgu došlo před osmi dny. Osm dní.

A kancléřka stále mlčí.

Zatím žádné osobní informace o třech obětech, zraněných. A ani slovo o údajném vrahovi ze Somálska, který přišel do Německa v roce 2015.

Je to ostudné.

Angela Merkelová svým mlčením vytváří osudový dojem, že jí do toho nic není. Jako by nestálo za zmínku, že žadatel o azyl zneužil naše práva pohostinnosti tím nejhorším možným způsobem.

Jako šéfka vlády se Merkelová zavázala, že zabrání v ubližování německému lidu. To zahrnuje i boj proti islamismu.“

To, že Merkelová nevěnuje pozornost teroristickému útoku ve Würzburgu, může být do značné míry založeno na politice. Příběhy o dramatických zločinech a teroristických útocích migrantů, z nichž většina vstoupila pod dohledem Merkelové, v posledních šesti letech podnítily podporu Alternativy pro Německo (AfD) a vyvolaly otázky ohledně její politiky otevřených hranic.

Merkelová se snaží uplatňovat železný stisk vůči zákonodárným orgánům mimo německé hranice, ale odmítá uznat a přijmout zodpovědnost za smrtící důsledky neúspěšné politiky své vlastní vlády. V souvislosti s touto zprávou se německá kancléřka dosud nevyjádřila k vražednému řádění, k němuž došlo minulý pátek v bavorském městě Würzburgu. Merkelová zatím neprojevila ani trochu soucitu s oběťmi nebo jejich rodinnými příslušníky, nenavštívila místo útoku a neuznala roli, kterou při útoku hrála její politika otevřených hranic.

Merkelová si však našla čas na kritiku maďarského zákona o ochraně dětí, neboť právě to je aktuální příčinou célèbre bruselského davu – stejného davu, který chce zoufale ignorovat typ útoků migrantů, k nimž dochází ve Würzburgu.

Merkelová poukázala na to, že vzhledem k rozhodovacímu procesu založenému na plné shodě členských států „není příliš snadné“ povzbudit členský stát, aby prosazoval právní stát, protože „existují země, které nebudou hlasovat proti sobě“.

Zároveň musí být uplatňována nejen „formálnost zákona“, ale také „velmi, velmi obsáhlé a důkladné debaty“ a kromě pojmenovávání obvinění a námitek je třeba usilovat o vyřešení rozporů, jinak Evropská unie nezůstane.

„To bylo velmi jasné během rozpravy o novém maďarském zákonu, která se konala v Evropské radě,“ řekla Merkelová a dodala, že „je možné se distancovat velmi rychle a velmi definitivně, ale tímto způsobem nebyly problémy v Evropě nikdy vyřešeny, takže je třeba vytrvalosti, a já nyní předpovídám, že ji budeme potřebovat v nadcházejících měsících“.

Maďarsko se nedávno ocitlo pod koordinovaným útokem kvůli svému novému zákonu o ochraně dětí, který mainstreamová liberální média a politici označili za protiLGBT, ale maďarský premiér Viktor Orbán v článku napsal, že jeho země má – jako každá jiná – právo chránit své děti.

„Toto právo nemůže být napadeno jiným státem, zejména proto, že Německo převzalo vlajkovou roli. Jestli je moudré znovu demonstrovat v páskách a vběhnout na hřiště s duhovou vlajkou během maďarské státní hymny na fotbalovém stadionu v Mnichově, si nejsem jistý. Jsem si však jist, že rozhodnutí o vzdělávání německých dětí je na Němcích. Jsem si také jist, že o vzdělávání maďarských dětí mohou rozhodovat pouze Maďaři, a už vůbec ne Němci, Holanďané nebo Belgičané,“ napsal Orbán.

Naopak Alexander Gauland, předseda parlamentní skupiny Alternativa pro Německo (AfD) ve Spolkovém sněmu, přičetl útok ve Würzburgu přímo bezohledné politice otevřených hranic Merkelové.

„Po tom strašném útoku nožem ve Würzburgu, který námi všemi otřásl, nestačí jen oplakávat oběti a pak se vrátit k práci,“ řekl Gauland. „Musíme jmenovat ty, kteří jsou za tento čin politicky odpovědní, a nakonec vyvodit závěry. Abychom si to ujasnili: tyto tři oběti by stále žily, nebýt nezodpovědné politiky otevřených hranic Merkelové. Protože pachatel přišel do Německa ze Somálska v roce 2015, kdy byla hranice otevřena.“

Bývalý spolulídr AfD pak vyzval vládu Merkelové, aby uznala škodlivý dopad, který její migrační politika má na německé občany.

„Po tomto krvavém činu není politicky odpovědným osobám ve federální a státní správě dovoleno odbývat občany obecnostmi a ústupky. Musí konečně převzít odpovědnost za svou politiku otevřených hranic a nesmí znovu bagatelizovat Würzburgský akt jako individuální případ.“




Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*