Chudý duševně, bohatý materiálně – fenomén Západu?

Chudý duševně, bohatý materiálně – fenomén Západu?

A naopak. Proč jsou chudí lidé šťastnější a bohatí věčně deprimovaní? Proč se chudák z chatrče dokáže spokojit s minimem a západnímu člověku nestačí to, co má? Máme zázemí, a není to chatrč z rákosu. Máme co jíst, a nemusíme si ovoce trhat ze stromů a od úsvitu lovit rybky. Máme možnost kvalitního vzdělání, aniž bychom za ním museli cestovat přes půlku světa. Můžeme studovat co chceme, můžeme se realizovat v čem chceme, máme možnost svobodné volby. Tak proč si stále stěžujeme, závidíme a nejsme nikdy spokojeni?

Nabízí se několik odpovědí, několik teorií. Jedna z nich souvisí právě s možností svobodné volby. Díky možnostem, které nám dnešní svět nabízí,se stáváme nerozhodnými. Chceme všechno. Příkladem může být návštěva restaurace. Kdybychom na jídlením lístku měli na výběr ze třech chodů, vybrali bychom si bez problému. Ovšem náš jídlení lístek nabízí stovky možností. Jak si má potom člověk vybrat? Jak si má být jistý, že si vybral správně? Kdyby naše životní menu viděl obyvatel třetího světa, neuvěří vlastním očím. Podle něj pohádkové menu, podle nás samozřejmost.

Věci jako studium, cestování, ale i taková maličkost jako je návštěva kina, jsou pro nás samozřejmostí. Nepokládáme je za něco, co bychom si museli zasloužit. Nevidíme pokrok, i ten je pro nás rutinou. Nové je pro nás staré. Téměř nic nás nepřekvapí. Hranice mezi mravním a nemravním vymizely. Morálku, úctu a čest známe jen z učebnic. Je jen otázkou času, kdy se z našeho repertoáru vlastností vypaří i sama lidskost. Naopak taková apatie se pere o první příčku. Stáváme se otroky vlastní niheréznosti. Nejsme národy, které tvoří společnost. Jsme světem individuí. Náš strom lidství plodí po tisíce let homo sapiens sapiens, člověka moudrého, nebo v posledních stoletích homo educandus, člověka vychovávaného. A co mají tyto plody lidstva společného? Sobectví. Už Jan Neruda ve své stati „Moderní člověk a umění“, kterou napsal v 19. století, zmiňuje tento fakt.

A co z toho vyplívá? Člověk, který nemá ponětí o dnešním světě, má stále v co doufat, v co věřit, má co očekávat a za co bojovat. Náš svět, který z nemožného dělá samozřejmost, který nezná inovace,a který nezná hranice, je pro tyto lidi něčím zázračným. Člověk, který nepoznal dostupnost a samozřejmost, si dokáže všeho vážit. A to je celé tajemsví spokojenosti. Radovat se z maličkostí. Hledat zářící hvězdičky v témné obloze. Nacházet naději a víru, a tím nemyslím víru ve smyslu nábožensví, i v pustině, kde není ani živáčka. To je celé tajemství. Tak řekni člověče, vždyť je to jednoduché, proč se neraduješ? Proč jsi tak nešťastný….

 

 

Anna Chaiun a Sabina Duková 




Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

3 Komentáře “Chudý duševně, bohatý materiálně – fenomén Západu?

  • Neřekl bych, že chudí jsou šťastnější než bohatí nebo naopak. Bude to zhruba vyrovnané. Obecně bývají nešťastní lidé, kteří chtějí být něco víc a nedošlo jim, že být lepši nebo horší je ve světě, kde neexistuje univerzální cíl irelevantní. Část nešťastných lidí jsou ti, kteří odmítají příjmout sebe sama jak jsou a další část jsou lidi, kteří jsou sami i když jsou lidmi obklopeni. Řešení je přestat lhát sobě i ostatním a začít druhé respektovat, ne je chtít předělávat a manipulovat s nimi.

  • Bohatství je pocit. Ten, kdo ho spojuje s majetkem, je ztracen. Má o co přijít, o co se bát a dřív nebo později se zhroutí. Sledujme například, jak mamon a hrabivost zničí církve u nás a ty pak nahradí Muslimové. Chrańme si opravdové hodnoty, jakými jsou naše vlast, jazyk, kultura a budeme šťastnější.

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*