Asistovaná reprodukce

Asistovaná reprodukce

Po shlédnutí pořadu Máte slovo sedám na zadek obrazně a zároveň sedám na židli u počítače, protože to nelze nekomentovat.

Nezadařilo se mi zastihnout začátek pořadu, ale snad následující poznámky nejsou úplně od věci.

Marksová Leninová v Dienstbierově mužném objetí chystá zákon, který umožní ženám bez partnera, aby bez jakýchkoliv překážek získaly přístup k darovaným spermiím. Prý tyto ženy stejně zákony obcházejí tím způsobem, že si jednorázově přivedou na kliniku jakéhokoliv chlápka, který potvrdí, že jsou milující se pár a na základě takového podvodu se tyto ženy stanou adeptkami na darované spermie. Pokud takový podvod tak jednoduše funguje, Marksová by naopak měla přitvrdit. Každý pár by musel prokázat, že je neplodný a co všechno podstoupil před tím, než dorazil až na kliniku poskytující asistovanou reprodukci. Jenže, jak velmi výstižně poznamenal jeden z diskutujících, asistovaná reprodukce je především velký kšeft a kdyby tomu tak nebylo, náš pan ministr financí by rozhodně v tomto oboru nepodnikal, ten má přehled o nejluxusnějších podmínkách v byznysu. Ten návrh zákona je hnus a být investigativním žurnalistou, pátrám, zda je Marksová tak totálně vymatlaná, nebo zda jí z toho něco kápne. Když padne nějaký návrh podepsaný touto ministryní, běhá mi vždy znovu mráz po zádech.

Osobně jsem zcela proti tomu, aby asistovanou reprodukci provozovali podnikatelé, protože je to nebetyčně zvrhlé. Jsou heterosexuální páry, které mají předpoklady být dobrými rodiči a pokud medicína zjistí, že se bez asistované reprodukce neobejdou, je tento náhradní způsob oplodnění jakýmsi moderním výdobytkem. Za sebe si však kladu otázku, zda není honba za získáním potomka za každou cenu jen výrazem neschopnosti jednotlivce nebo páru žít spokojený život v té podobě, která mi byla dána. Ono to dítě bude, ví bůh, dobré nebo nedobré a od nějakého okamžiku půjde svou cestou. Mít vydupané dítě a akceptovat jeho nemilosrdný osud může být docela tristní.

V publiku vypovídala i žena – dárkyně vajíček. O celoměsíční kalvárii, která směřuje k tomu, aby oba její vaječníky produkovaly na maximum, zároveň narvaná antibiotiky – to má být ten optimální start pro nový život? Ona plácala něco o tom, že hlavním motorem jejího utrpení nebylo 18 tisíc, nýbrž vědomí, že učiní jiné páry šťastnými – chechtající se smajlíci na celém řádku.

Do prčic, kde je úsilí pro to, aby byli lidé přirozeně plodní, plni odvahy do života a připraveni nikoliv na to, že mají nekonečné nároky na to si užívat, ale že jsou dospělí a v dospělosti se především dává? Toto je základ celého nesmyslu, na který je nabalena i ta asistovaná reprodukce: „zaplať a budeš mít miminko“.

A tak bych přála všem lidem v produktivním věku, aby se maximálně vyhýbali podvodu zvaném asistovaná reprodukce, žili zdravě, plodili děti už po té dvacítce a pokud zjistí, že děti mít nemohou, žili i bez nich šťastný život. Pak si totiž bude moci Marková Leninová, Dienstbier i ten Babiš kout pikle do alejujá, ale kšefty nebudou.




Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Komentář “Asistovaná reprodukce

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*