Mezinárodní organizace jsou pod neustálým tlakem největších nevládních organizací (NGO), včetně Nadace otevřené společnosti George Sorose, které využívají své finanční síly k dosažení politického vlivu.
Podle zprávy zástupců Evropského centra pro právo a spravedlnost (ECLJ) silné nevládní organizace finančně podporují největší mezinárodní organizace, což má podstatný vliv na ovlivňování největších evropských politických institucí a zpochybňuje jejich nezávislost.
Sorosova nadace Open Society získala díky své finanční síle významný vliv v řadě největších a nejmocnějších institucí v Evropě, a dokonce pronikla i do Evropského soudu pro lidská práva. Nadace Open Society Foundation se rovněž výrazně podílí na financování Rady Evropy, Organizace spojených národů a Světové zdravotnické organizace.
Zpráva uvádí, že nadace Open Society Foundation věnovala Radě Evropy v letech 2004 až 2013 více než 1,5 milionu eur. O vliv usilovaly i mocné korporace, které v letech 2006 až 2014 věnovaly Microsoftu přibližně 950 000 eur.
Na Výbor ministrů Rady Evropy byl zaslán dotaz, jak byly tyto prostředky využity a jak byly zveřejněny dokumenty, které s dary souvisejí.
Tato otázka se netýká pouze Rady Evropy. Mezinárodní organizace jsou pod neustálým rizikem tlaku ze strany „filantropů“, kteří se snaží využít svých finančních zdrojů k získání politického prospěchu.
Od roku 1984 Sorosova organizace investovala 32 miliard dolarů do odvětví médií, politiky a lidských práv.
Zejména Soros je znám dotováním politických organizací už desítky let. Od roku 1984 Sorosova organizace investovala 32 miliard dolarů do odvětví médií, politiky a lidských práv. Velká část jeho práce začala ve střední a východní Evropě, přičemž Maďarsko bylo jedním z jeho prvních „testovacích míst“ pro jeho model získávání vlivu a kolébání vládní politiky.
Ředitel ESLP Gregor Puppinck upozorňuje na Sorosovu moc v klíčových institucích, jako je Evropský soud pro lidská práva (ESLP). Ve zprávě Puppinck uvádí, že 22 ze 100 soudců, kteří v letech 2009 až 2019 předsedali EÚLP, dříve zastupovalo nebo spolupracovalo s nevládní organizací spojené s Nadací Open Society, což podle jeho zprávy představuje vážný střet zájmů, zejména když někteří z těchto soudců rozhodovali v případech, v nichž byly zapojeny tytéž nevládní organizace.
Nejvyšší politikové EU se také příliš nesnaží skrývat své blízké vztahy se Sorosem. Mezi jeho nejbližší spojence patří místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová a komisař pro rozpočet Johannes Hahn. Titíž politici vedli koordinovanou kampaň proti konzervativním vládám v Polsku a Maďarsku, kterou vyvolal hněv Sorose.
Komisař Hahn již dříve veřejně hovořil o svém společném úsilí se Sorosem „uspíšit reformy“. Navrhl také zřízení „fondu 25“, který by vynechal veta Polska a Maďarska týkající se mechanismu právního státu. Soros navrhl podobné řešení jen před několika dny, ale za použití jiných nástrojů smlouvy.
Ředitelka Ordo Iuris Karolina Pawłowská zdůraznila, že částky spojené s financováním nejvýznamnějších mezinárodních institucí jsou alarmující a vedou k pochybnostem o jejich nezávislosti.
„Bez transparentnosti v této otázce je obtížné hovořit o naplnění právního státu těmito institucemi,“ řekla.