Násilí vždy plodí násilí. A jako metoda pro řízení společnosti je nebezpečná a zpravidla vždy vede ku konci ke zhoršení situace. Navíc platí, že tento typ revolucionářů se nikdy nechce vzdát moci či jejímu ovlivňování. Vidíme to v samotném Kyjevě, kde bandy majdanistů i nadále odmítají opustit své  bojiště.

Snad ještě horší chybou majdanu bylo, že požadavky tam vznášené byly jistě akceptovány na západě země, ale nikoliv na jihovýchodě. Ukrajina byl umělý útvar s nesourodými částmi, kdy se západ a východ prostě domluvit nemohou.

A násilí, které se valí ze západu proti východu roste a roste.

Bez majdanu by nebyl Krym, vraždění civilního obyvatelstva, ale ani setřelování letadel…

Na východě Ukrajiny zuří boje a jejich intenzita včetně genocidních čistek se stále více podobá procesům při rozpadu Jugoslávie

Mnozí z nás tuto krvavou cestu stále opakují

Jedinou cestou jak zabránit krveprolití je oddělení povstaleckých území od zbytku Ukrajiny.

Procesy zmaru započaté majdenem lze utnout jenom oddělením povstaleckých území od zbytku Ukrajiny.

Jinak poteče stále více krve, budou stovky ba tisíce mrtvých, budou sestřelována letadla a Doněck velký jako Praha bude v závěru  ukrajinskou armádou, nebo co to vlastně je.

A to je ještě ta lepší varianta.

Ta horší je, že natěšené USA za podpory Polska a pobaltských zemí vyvolají válečný konflikt s Ruskem.

Od regionální války už by nebylo daleko ke 3. světové.

Zatracený majdan…

Jednoho dne jej všichni budeme proklínat.

Ale to může být taky pozdě.