Žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu

Žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu

Občanské sdružení Právníci radící občanům podalo 22.11. 2013 trestní oznámení na guvernéra, viceguvernéry a členy bankovní rady České národní banky pro podezření ze ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úření osoby podle ustanovení § 329 odst. 3 a) a b) trestního zákoníku.

Policejní orgán nám 7. 1. 2014 poslal žádost o doplnění trestního oznámení. 30. 1. 2014 jsme zaslali toto doplnění.
Dne 21.3 2014 nám Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality SKPV Policie ČR zaslal vyrozumění ve kterém nám bylo oznámeno, že ve výše zmíněné věci šetřením podle nebylo zjištěno odůvodněné podezření či informace nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin a proto bylo trestní oznámení uloženo. Kopii tohoto vyrozumění přikládám k žádosti.

S postupem policejního orgánu nesouhlasím a podávám žádost, aby státní zástupce tento postup přezkoumal podle ustanovení § 157a TrŘ za účelem odstranění závad v postupu policejního orgánu. K podání žádosti jsme oprávnění, neboť všichni členové sdružení jsou ve věci poškození, stejně jako všichni ostatní občané České republiky, kromě nepatrné části občanů, která měla z činu prospěch.

Máme za to, že policejní orgán posoudil věc chybně a nedostatečně se vypořádal s argumenty obsaženými v trestním oznámení a jeho doplnění. Ve vyrozumění je pouze uvedeno že policejní orgán nezjistil informace o tom, že by v souvislosti s intervencí České národní banky byl spáchán trestný čin. Takové stručné odůvodnění není vzhledem k závažnosti případu dostatečné. Podle trestního řádu a zákona o Policii ČR je povinností policejního orgánu samotného obstarat důkazy a nespokojit se jen s důkazy předloženými oznamovatelem. Zvláště ve věci závažné hospodářské kriminality, jako je tento případ by policejní orgán měl důkazy obsatat sám, neboť má možnosti, které řadoví občané nemají, například předvolávat podezřelé i svědky k podání vysvětlení, vyžadovat odborné vyjádření od příslušných orgánů i znalecké posudky a další pravomoci podle § 158 odst. 3 trestního řádu. To že to policejní orgán v tomto případě neudělal, nebo to udělal ve zcela nedostatečné míře a spokojil se prakticky jen s informacemi od oznamovatele považujeme za závažné pochybení v postupu policejního orgánu.

Nemáme možnost obstarat si důkazy, které po nás policejní orgán požadoval v žádosti o doplnění ze dne 7.1.2014, tedy konkrétně: “které skupiny mohly na této operaci neoprávněně profitovat” Máme pouze informace z médií o nákupu akcií společnosti Telefonica O2 finanční skupinou PPF, která, vzhledem ke svému načasování, mohla s měnovou intervencí ČNB souviset, avšak konkrétní důkaz k tomu nemáme a není v našich silách jej obstarat. Stejně tak nemáme informace o podkladech z nichž vycházela Česká národní banka při posuzování nezbytnosti a načasování svého jednání ani na jakých odhadech budoucího vývoje bylo postaveno rozhodování České národní banky. To že jsme relevantní důkazy nedodali však nemůže být důvodem k odložení trestního oznámení. Takový postup je totiž silně alibistický a ve svých důsledcích přenáší důkazní břemeno v trestním řízení z orgánů činných v trestním řízení na poškozené, což je v rozporu se zákony a Ústavou ČR.

K věci samé dodáváme, že podle výpočtů ekonomů české domácnosti kvůli intervenci ČNB během jediného dne zchudly o téměř 76 miliard Korun (článek: Česká národní banka a důsledky intervence, Pavel Kohout, citováno z: http://www.penize.cz/kurzy-men/275795-ceska-narodni-banka-a-dusledky-intervence#element_37_8643). Naproti tomu ekonomický efekt v podobě vyššího růstu HDP, který bankovní rada ČNB údajně očekávala se nedostavil. Hrubý domácí produkt ČR naopak klesá. To pochopitelně není vinou pouze České národní banky, ale spíše celoevropského ekonomického vývoje, nicméně dokazuje to, že členové bankovní rady ČNB neměli ve svých prognózách pravdu a proto, pokud se trestného činu nedopustili úmyslně, jednalo se alespoň o trestný čin maření úkolu úřední osoby z nedbalosti podle ustanovení § 330 odst. 3 písm. a. trest. zákoníku, v souběhu s trestným činem porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti podle ustanovení § 221 odst. 2. písm. b. trest. zákoníku.


To, že rozhodování členů bankovní rady ČNB bylo postaveno na hrubých odhadech budoucího vývoje, nebo dokonce libovůli členů bankovní rady se dnes prokazuje již jen tím, že ekonomické prognózy, kterými členové bankovní rady ČNB v listopadu loňského roku odůvodňovali měnovou intervenci, se za pět měsíců, které od té doby uplynuly, nenaplnily. Mnozí ekonomové i politici již v listopadu opatření otevřeně kritizovali, a ani hlasování členů bankovní rady ČNB nebylo jednomyslné, podle spekulací v médiích bylo rozhodnutí přijato čtyřmi hlasy proti třem. To vše dokazuje, že již tenkrát existovaly mezi odbornou veřejností a i v samotné České národní bance velké pochybnosti o správnosti měnové intervence a že tedy celá intervence byl pokus s nejasným výsledkem. Máme za to, že peníze všech občanů České republiky nemohou být předmětem ekonomických experimentů, které nemají předem jasný výsledek a že takový experiment, který vede k poškození všech občanů naplňuje skutkovou podstatu, minimálně nedbalostního, trestného činu.

Měnová intervence dále nebyla projednána s vládou ČR. Ve vyrozumění policejního orgánu ze dne 21. 3. 2014 je uvedeno že ČNB postupovala zcela v souladu se zákonem č. 6/1993 o ČNB neboť bankovní rada ČNB podle § 5 tohoto zákona určuje měnovou politiku. V § 35 je však uvedeno že kurz stanoví po projednání s vládou, což jsme už uváděli v trestním oznámení, ale policejní orgán se tím nezabýval. Zákon o ČNB je v této věci dosti nejasný, neboť z něj nevyplývá co “projednání” znamená, ale i tak je zřejmé, že bankovní rada ČNB nemůže při rozhodování o měnovém kurzu toto projednání s vládou zcela vypustit a pokud k projednání nedošlo dopustili se členové bankovní rady ČNB protiprávního jednání.

Členové bankovní rady České národní banky porušili ústavu ČR, kde je v článku 98 stanoveno že hlavním cílem činnosti České národní banky je péče o cenovou stabilitu. Přesně stejné ustanovení je i v § 2 zákon č. 6/1993 Sb. o České národní bance. Členové bankovní rady ČNB svou intervencí ze dne 7. 11. 2014 nejen že nepečovali o cenovou stabilitu, ale dokonce jí úmyslně narušili, čímž porušili zákon o ČNB a dokonce i Ústavu ČR.

Mimořádná závažnost tohoto jednání, vzhledem k tomu, že každý občan České republiky včetně dětí byl poškozen v průměru o více než 7.000 Kč vyžaduje, aby bylo podezření ze spáchání trestného činu vyšetřeno velmi důkladně a nikoliv odložením bez řádného odůvodnění.

Na základě výše uvedených skutečností navrhuji, aby státní zástupce vydal na základě ustanovení § 174 TrŘ pokyn policejnímu orgánu aby ve vyšetřování pokračoval a provedl všechna potřebná šetření k odhalení skutečností nasvědčujících spáchání trestného činu.

Městské státní zastupitelství v Praze
Náměstí 14. října 2188/9, Praha 5
PSČ: 150 00
Č. j. OKFK-5093-11/ČJ-2013-251101
V Praze dne 15. 4. 2014
Oznamovatel: Právníci radící občanům, o.s.
se sídlem 2797/32 Želivecká, Praha 10- Záběhlice
Podezřelí: guvernér ČNB: Miroslav Singer
viceguvernér ČNB: Mojmír Hampl
viceguvernér ČNB: Vladimír Tomšík
člen bankovní rady ČNB: Kamil Janáček
člen bankovní rady ČNB: Lubomír Lízal
člen bankovní rady ČNB: Pavel Řežábek
členka bankovní rady ČNB: Eva Zamrazilová
Věc: Žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu podle ustanovení § 157a trestního řádu ve věci trestního oznámení na členy bankovní rady ČNB, Č. j. OKFK-5093-11/ČJ-2013-251101

zdroj : http://ers.blog.cz/

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*