Volby na krku; Dienstbier ohlásil návrh na oddlužení Romů…

Volby na krku; Dienstbier ohlásil návrh na oddlužení Romů…

Známý populista se opět zviditelňuje, syn svého otce, z jehož proslulosti tento občan USA vydatně čerpá; ministr pro legislativní radu vlády, lidská práva a rovné příležitosti, místopředseda Senátorského klubu ČSSD Jiří Dienstbier, který se proslavil senátním návrhem žalovat prezidenta Václava Klause z velezrady, chce nyní oddlužit stovkami miliard zadlužené české Romy.

Volby na prezidenta ČR i do EU má za sebou s fiaskem; původně byl navržen jako lídr kandidátky socialistů, než ho vyšplouchl jeho kolega Keller. Teď je třeba se před říjnovými komunálními volbami připravit, aby zase neostrouhal mrkvičku; ideální je zviditelnění před Amnesty Inernational, největšího kritika Česka za Romy, návrhem změny insolvenčního zákona, podle něhož by mohli dosáhnout oddlužení i ti nejchudší lidé, resp. sociálně vyloučení a nepřizpůsobiví. Dosud totiž mohou být odepsány dluhy soukromých osob jen v případě, že během pěti let splatí alespoň 30 procent svého dluhu. Z romských občanů se to nezdařilo zřejmě žádnému, proto nový zákon, aby na oddlužení mohli dosáhnout i ti, kteří vzhledem k výši svých příjmů na takové oddlužení podle dosud platného zákona nemají.

A aby toho nebylo málo, je nutné se zavděčit i EU, proto další legislativní bomba; cizinci ze zemí mimo EU, kteří v Česku dlouhodobě žijí, by možná v budoucnu mohli volit v komunálních volbách. Podle Jiřího Dienstbiera by zapojení přistěhovalců do rozhodování o životě v jejich bydlišti přispělo k lepší integraci. Jak evropské a pranic české. V Česku žije skoro půl milionu cizinců, k tomu přes dvě stě tisíc Romů. Suma sumárum; kolik z nich může být asi voličů, ke všemu těch beznadějně zadlužených…? Možná jsou mezi námi tací, co nezapomínají ani na fakt, že odpouštět dluhy Romům je český zvyk od nepaměti. Nač si znepřátelit komunitu, co je bez zábran, což jí dovoluje být velmi nepříjemnou v každodenním spolužití s českou majoritou, která na rozdíl od Romů musí v noci odpočívat, aby mohla ráno nastoupit do práce. Máme v Evropě největší počet romských organizací…

Radnici ve Vsetíně jednou došla trpělivost s neplatiči nájemného pověstného „pavlačáku“, odpadky a špínou oplývající; museli se během léta 2011 v počtu 36 rodin vystěhovat. Mezi dlužníky, kteří městu dlužili za nájem celkem 13 milionů korun, byly zejména romské rodiny přestěhované do lokality Poschla. Ve Vsetíně je nyní přibližně 600 Romů, z nichž více než 90 procent žije pouze ze sociálních dávek. Sociální systém dává některým rodinám dávky ve výši až 20 000 korun měsíčně. Vybudování nových bytů (dvou domů smontovaných sice z kontejnerů, ale dokonale vybavených jako obytné buňky) přišlo zhruba na 40 milionů korun, z toho asi 30 milionů korun získalo město jako dotaci ze Státního fondu rozvoje bydlení. Přestože se jednalo o nepřizpůsobivé a nájem neplatící rodiny, jež mohla radnice podle zákona bez náhrady vystěhovat na ulici. Neučinila to… Chce to Čunkovu metodu..

Volby na krku; Dienstbier ohlásil návrh na oddlužení Romů...

Oddlužení, resp. další pokus o jeho realizaci, se uskutečnil v Ostravě. Od 1. února 2012 mají povinnost všichni v Ostravě se řídit heslem: „Lepší život s rodinou – lepší soužití s většinou“. Inkluze totiž znamená naplnění rovněž dalšího hesla: „Musíme je vzít mezi sebe“ a přitom si uvědomit, že každý člověk je jiný. (Inkluze (z lat. inclusio, zahrnutí) znamená zahrnutí nebo přijetí do nějakého celku.) Byl to lakmusový papírek, který ostravský Magistrát ponořil do romské pracovitosti. Nic jiného nezbývalo; v každé romské demonstraci se nad hlavami hrdých potomků Indů nesly transparenty: “Chceme práci!” Tak ji dostali a k tomu výplatu mezi 13 až 16 tisíci korunami hrubého; tolik mohli brát ostravští nezaměstnaní Romové, kteří neměli dlouhodobě práci. Dostali proto šanci rekvalifikace a nabídku práce v těžkém strojírenství, sociálních službách a ve stavebnictví. Město Ostrava se v rámci v Česku unikátního programu Sociální inkluze praštila několika dalšími miliony přes kapsu.


Ovšem ouha: Našim romským spoluobčanům to ale bylo málo a nastoupit do práce odmítli. Akce, a proto přišla reakce; razantní krok a čtyři romské rodiny byly z programu vyškrtnuty, dvě z nich musely opustit městský byt. Dobrovolně se pak vystěhovala z městského bytu do severních Čech čtvrtá romská rodina. Přitom 16 tisíc hrubého dostanou lidé, kteří nastoupí na ostravský magistrát na referentská místa. A podle ministerstva práce a sociálních věcí bere takový plat v Česku téměř šest procent nekvalifikovaných lidí, především v oblasti pomocných prací. Na Ostravsku za necelých 16 tisíc pracují ale i lidé se vzděláním, a to hlavně ve službách a obchodě. Neumí česky, ani romsky…?

Nula od nuly pošla; pořád schází nad státem sponzorovanými sociálně vyloučenými Romy dohled. Kdysi byl systém jasný; chceš peníze na ubytování či na jídlo, musíš přinést účtenku nebo si na to posvítíme, cos dětem nakoupil; že to nebyly jen cigarety, drogy a chlast. Dnes je z toho rasismus, omezování osobní svobody a lidských práv. Hlavně ženy za přepážkami úřadů práce nestíhají jakoukoli činnost v terénu, takže nikdo v ubytovnách nezjišťuje, za jakých podmínek tam lidé bydlí. Proto např. nájemné dvanáct tisíc Kč v ubytovně pro chudou čtyřčlennou rodinu zaplatí stát. A částky bývají i násobně vyšší. A berme to jen namátkou dle dětí; deset rodin – plus mínus sto dvacet až dvě tisíc měsíčně pro vlastníky. Kšeft s chudobou… A tak vznikl nejlepší byznys majitelů stovek ubytoven a ghett po celém Česku. Loni jim vyplatil stát 1,7 miliardy a letos byla tato částka překročena už nyní. Dvě miliardy za nic; nefungující “vybydlené” kanalizace, elektrické rozvody, vodovody. Provozovatelé ubytoven jsou snad jediní bezvěrci, kdož se denně modlí, aby nezaměstnanost, sociální vyloučenost a štědrost státu rostla co nejvíc. Nacpou do pár místností rodiny, co se jich tam vejde, a od každé, resp. od státu, inkasují doplatek na bydlení. Zhruba tolik, kolik činí nájemné v luxusním bytě v Praze. Dvacet tisíc není výjimkou… Rasistou snadno a rychle…

O Romech píše také řada romských periodik, rovněž dotovaných ze státních peněz. Zhroba deset titulů s roční dotací státu přes deset a víc milionů. Pak několik stovek romských organizací, nejvíc na počet obyvatel nejen v Evropě, rovněž ne zadarmo. Za loňský rok Česko podle Světové banky zaplatilo za Romy, kteří neměli možnost získat dostatečné vzdělání, nepracují a proto většinou jen pobírají sociální dávky, kolem šesti miliard korun. Tím, že Romové nepracují a nic neprodukují, ztratilo loni Česko zhruba 9,7 miliardy korun. Vše je ve vzdělanosti. Do speciálních škol chodí necelých třicet procent všech romských dětí, u ostatních českých dětí jsou to dvě procenta, více než polovina z cca sto tisíc českých Romů v produktivním věku nemá práci, nejčastěji nepracují romské ženy – zhruba polovina z nich je na mateřské dovolené a stejné množství buď nemůže, spíš nechce najít práci, děti jsou ale “výnosnější”, jak říká primátor a senátor Kubera.

A kromě sdružení Ester, Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách, firmy Český projekt a Centra environmentální výchovy, je tu také financování dalších projektů, mj. program Podpory projektů integrace příslušníků romské komunity za 24 436 620 Kč. Něco též pozře kampaň proti rasismu – celkem 1 280 670 Kč. A ještě položka pro koordinátory romských poradců na krajských úřadech. Suma sumárum; ročně nám to vyjde na “pouhých” cca 112 923 340 Kč, plus neveselý dvou a půl miliardový požadavek Nadace na obnovu a rozvoj tradičních romských hodnot (Dženo) a ještě na romskou politickou stranu – Romská občanská iniciativa. Přínosem je též romský aktivista – indický občan Kumar Vishwanathan. Podle výroční zprávy činí roční příjem jeho sdružení Vzájemného soužití 25,5 milionů Kč, vydání téměř 26 milionů, z toho na mzdy pro cca 45 zaměstnanců přes 11 milionů Kč… Peníze kazí člověka, Romy ne…

Dnes je ČSSD s odřenýma ušima vítězem voleb, proto je zde i Dienstbierův socialistický zákon. Podle něho by zadlužení lidé bez jakýchkoliv příjmů měli dostat několik měsíců čas, aby si našli možnost trvalejšího výdělku. Českým Romům byl takový čas v trvání několika desítek roků poskytnut, marnost nad marnost. Ministr pro lidská práva Dienstbier tak předkládá do vlády strategii romské integrace do roku 2020, která navrhuje pozitivní diskriminaci Romů; dlužníci navíc získají možnost zřídit si „exekučně nepostižitelný účet.“ Dokument bude vládě předložen ke schválení do konce června. „Odborníci“ navrhují také zavést dohled nad agenturami, které sice nabízejí zařízení oddlužení, účtují si za to ale řádově desetitisíce a dlužníky tak spíše poškozují. Dienstbier ml. je na dně…

Dienstbier dále mimo jiné navrhuje, aby Ministerstvo školství „zavedlo do roku 2016 systém podpory pro romské studenty vysokých škol jako zvláštní pozitivní opatření. Finanční náklady na toto opatření činí při podpoře ve výši 60 000 Kč na jednoho studenta vysoké školy ročně a při počtu 50 studentů ročně částku 3 000 000 Kč…“ Je to další z pokusů, které jsou již dopředu předurčeny k zániku; Dienstbierovi předchůdci byli alespoň konkrétní se svými „nápady“, které přinesly sice dočasnou úlevu občanům české gadžovské majority, ale jen dokázali, že s některými obyvateli ČR nelze hnout, ani kdyby je na kříži lámali. Ovšem, o to ani panu Dienstbierovi mladšímu samozřejmě ani nešlo. Alfou a omegou se jeví být volby; jsou přece jen jednou za čas a toho je nutno pro svoji kariéru využít, i kdyby na chleba nebylo… Uděláme zkrátka tlustou čáru, začneme „na zelené louce“ bez dluhů, aby mohly v klidu narůstat ty nové. Nacpeme do Romů horempádem další miliardy, a až bude za další desítky roků potřebovat jiný politik před volbami zviditelnění, nařídí opětovné oddlužení romské komunity. Romové se opět „vyinkluzují“ a Amnesty Internacional nás přestane buzerovat…

I já chci být pozitivně diskriminován, abych mohl beztrestně vyfackovat každého romského násilníka, co mě okradl v tramvaji. A co dělá ostudu mých super kámošům Romům, co by se hanbou propadli, kdyby vzali jen korunu sociálních dávek, a kteří se za něho stydí… Ale vážně; kdybychom si vynásobili za posledních pětadvacet roků peníze vydané Romům na sociálních dávkách, na dávkách v hmotné nouzi, za „vybydlení“ tisíců bytů, ukradené poklopy, kříže a kovové urny z hrobů a bůhvíco ještě, vyšlo by nám pár bilionů korun, možná víc, možná míň, každopádně by šlo o naše peníze, peníze nás, daňových poplatníků, o které by nás chtěl soudruh Dienstbier jen tak mirnys dirnyx okrást v rámci své předvolební kampaně…

Inu, což tak,  pane ministře, učnit návrh skutečně vymahatelného zákona, co by přiměl a ohlídal všechny nepřizpůsobivé Romy bez rozdílu, aby řádně chodili do školy, vzdělávali se a mohli poctivě pracovat, nekrást a žít spořádaně, jako většina těch zkurvených gadžů, co jen všechny Romy neoprávněně diskriminují…?

Publikováno se svolením autora
Autor publikuje na http://olser.blog.idnes.cz
Další komentáře, glosy, reportáže a ukázky z knih na webech olser.cz, bretislav-olser.enface.cz a na mém facebooku 

Podobné články

Komentář “Volby na krku; Dienstbier ohlásil návrh na oddlužení Romů…

  • · Edit

    Pan ministr D. již toho tu zoral tolik, že je možno říci „na orbu je odborník“ a tak by se mohl být zapřáhnout do klasického pluhu, do jakého naši chalupníci za starých časů zapřahávali vola či kravku, a vrhnout se na nějaká ta „lada“, jichž je tu pro sametovém rozpadu našeho zemědělství víc než dost. Tam by mohl orat do aleluja a země by si oddechla. A pokud by se mu nelíbilo orat českou, moravskou, či slezskou půdu, mohl by se přemístit do USA, jejich občanství přece také má, a tam by jej určitě přijali s jásotem.

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*