V jednoho Havla věřiti budeš a nikdy žádnou kritiku vůči němu nepřipustíš…

V jednoho Havla věřiti budeš a nikdy žádnou kritiku vůči němu nepřipustíš…

Tak jsem včera napsal článek s trochu provokativním titulkem, že ti nejinteligentnější lidé se kterými jsem se v životě setkal, byli příslušníci generálního štábu ČSLA. Možná to nebyla 100% pravda, ale také ne výmysl či lež.

Reakce na to byly různé, zhusta odsuzující. Jakože, například „komunista nemůže být inteligentní“. Kéž by tomu tak bylo, ale opak je pravdou. Inteligence se mnohým komunistických funkcionářům bohužel nevyhnula a proto získali moc.

V ČSSR, ať přednormalizační nebo té normalizační mě nesmírně štvala jedna věc. A sice, paušální odsuzování první republiky, házení špíny na celých těch dvacet let 1918 -1938. A přitom je zřejmé, že i tento státní útvar měl své klady.

Busta Václava Havla Foto: Reuters
Busta Václava Havla Foto: Reuters

Demokracii, průmysl, kulturu atd. Ale to (skoro) vše vítězní komunisté pošlapali a zhanobili. A dnes je úžasně „vtipné“ hlásit, jaké to za té normalizace bylo příšerné. Nic se totiž nedá dělat absolutně. Vezměme si současný skandál koncernu VW.

Tak tato automobilka se rozhodla, že „uplete z hovna bič“ a udělá takové auto, které bude mít „na stupínku“ výborné známky, ale jakmile vyjede do praxe, tak hbitě zapomene to, co na tom stupínku ve zkušebně předříkalo.

A podobně také komunisté chtěli splnit svůj „ideál“. Beztřídní, šťastnou společnost, ve které si všichni budou víceméně rovni a nikdo nebude moc vyčuhovat. Ale lidé si nechtějí být rovni, chtějí vyniknout. A některým, hlavně umělcům, se to skutečně podařilo.

Ale pro jiné byla snaha o vyniknutí nemožná, ba dokonce trestná. Takže, pokud hodnotíme bývalý režim, tak ho nemůžeme hodnotit z pozice „já, který jsem měl tyto cíle“, ale z pozice jakéhosi průřezu společností.

Ale toto nemá být obhajoba socialismu. Měl více nedostatků než předností, ale jak už jsem jednou napsal, nebylo to 100% : 0%, ale byl to nějaký jiný poměr. Střelím z hlavy: 75% nedostatků a 25% předností. Ale rád si přečtu jiné názory.

Inspirací k tomuto článku mi zpočátku byla poznámka Jaroslava Fišera: „Inteligentní bolševik? To je oxymóron, něco jako slušný, neudávající estébák?“

Jak už jsem napsal, inteligence nemá vůbec co dělat se světonázorem. IQ je jedna věc a světonázor druhá věc. Proto, jak nacisté, tak komunisté a tak i Islámský stát, vždy měli (a stále mají) mezi sebou velmi inteligentní vůdce.

A StB? Myslím, že to je tak, jako v mariáši. Tam se říká: „Když nevíš, co hrát, tak si trumfni“, tedy zahraj trumfovou barvu. A často, velmi často, prakticky vždy, se vytahuje karta StB i tam, kde je to naprosto mimo.

Často totiž nebylo „co udávat“. Resp. nebylo to zapotřebí. Disidenti byly často zavíráni za své veřejné projevy. Kdyby se tak projevovali jen doma v obýváku a někdo je napráskal, což samozřejmě bylo velmi možné – Charta byla fízly prolezlá – tak by sedět nešli.

A pak také byla kategorie „socialistických trestných činů“ a do té patřila také paragraf o příživnictví. Laicky se to vykládá jako povinnost být zaměstnán, ale to je nepřesné.

Do „příživy“ klidně spadla i prostitutka, která naoko uklízela a své příjmy měla ze šlapání chodníku. A tyto případy, včetně případů práce se vyhýbajících disidentů řešila VB a nikoli StB.

Prostě, za každého režimu bylo něco. Dřív bylo nemožné, aby si někdo dohodl pohovor v Silicon Valley a odletěl tam ucházet se o práci a byla to škoda. Ale současně také nebylo možné, aby někdo kvůli pár nezaplaceným pokutám přišel o barák.

A s tím Havlem? Je jako náš malý Ježíš Kristus. Ten je také nekritizovatelný. Myšlenka, že by žil se ženou, snad dokonce profesionálkou a zplodil s ní dítě je absolutně neakceptovatelná.

A podobně to máme i s Václavem Havlem. Pan Petr Tomek mě počastoval tímto „Chudinko Heřmánku, do Havla sis zase kopl, tak se ti jistě ulevilo. Fakt jsi trapák. „

Co na to říci? Kdysi byli dva žáci naší ZDŠ výrazně potrestáni za to, že seděli na stromě přilehlém ke školnímu pozemku a hulákali Internationálu a Píseň práce. Ještěže se nedotkli soudruhů Stalina a Gottwalda, že?

A panu Tomkovi vadila tato má žertovná poznámka v mém článku Nejinteligentnější lidé, se kterými jsem se kdy setkal, byli bolševici…  „26 let od hrdinného Havlova postoje na zakrvavených barikádách, kde nám, s nasazením vlastního života vybojoval svobodu a nyní toto?“

Tak já nevím, jsme už zase v takové té totalitě podle Jana Wericha: „U nás u svišťů každou chvíli nesmíme něco říkat“.

 

 

Jiří Hermánek

Loading...

Podobné články

3 Komentáře “V jednoho Havla věřiti budeš a nikdy žádnou kritiku vůči němu nepřipustíš…

  • K vyvracení Havlových „myšlenek“ není třeba složitého hledání. Stačí si po sobě přečíst jeho novoroční projevy. Tam je vidět vývoj jeho „názorů“ jak mu je diktovali ze zahraničí. Plnil jen úkoly. Nic víc. Havlův mediální obraz je dílem PR agentur a médií. Po přečtení projevů hned po sobě se sám Havel vyvrací. V jeho slovech a činech neshledávám jediný důvod, pro který bych si měl toho člověka vážit.

  • Jj. Říkám tomu „havlův mýtus“, a považuji to za cosi mezi chorobou a úchylkou;-)

  • „Jak už jsem napsal, inteligence nemá vůbec co dělat se světonázorem. IQ je jedna věc a světonázor druhá věc. Proto, jak nacisté, tak komunisté a tak i Islámský stát, vždy měli (a stále mají) mezi sebou velmi inteligentní vůdce.“
    – Je to trochu jinak. Ti vůdci jdou příčinou izmů, používají je jako nástroj k manipulaci. Tzn. Jeden „inteligent“ vymyslí úžasnou ideologii co se pěkně poslouchá a druhý si řekne, hele to se pěkně poslouchá pomocí toho si omotám tamhlety zabedněnce. Takto asi fungují všechny izmy. náboženství nevyjímaje. Jsou to vlastně bílí koně, je bezpečnější a efektivnější říkat „Hurá běžte zemřít za boha všemohoucího“ než „Hurá běžte zemřít . .. ať mám větší vilu a víc peněz.“
    Řešení? Ignorujte ideologie, všechny. Dělejte to, o čem jste přesvědčeni, že je správné.

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*