USA jsou připraveny připravit o plyn nejen Ukrajinu

USA jsou připraveny připravit o plyn nejen Ukrajinu

Zavedení Gazpromem zálohové platby za dodávky plynu pro Naftohaz Ukrajiny je následkem politiky, kterou Západ poslední týdny prováděl v otázce ukrajinských plynových dluhů.

Místo toho, aby přinutily kyjevské partnery podepsat kompromisní dohodu, USA a Evropská unie fakticky nasměrovaly situaci do slepé uličky. To je výhodné pro americké politiky a byznysmeny, ale velmi nebezpečné pro Evropany, říká komentátor Petr Iskenderov.

Rozhodnutí ruské strany fakticky znamená, že od 16. června Gazprom začal plnit ukrajinský potrubní systém pouze tím objemem plynu, který je určen k dodávkám v souladu s evropským kontraktem. Tedy, jakékoli odebírání plynu ukrajinskou stranou (k podobným případům docházelo, i když na tom byl Kyjev ekonomicky mnohem lépe) bude znamenat snížení dodávek pro evropské spotřebitele.

Zdá se, že se Evropané neponaučili z předchozích „plynových skandálů“ okolo Ukrajiny, pokud EU solidárně s USA zmařila rusko-ukrajinská plynová jednání.

Motivy Spojených států jsou jasné. Pro Washington je současný konflikt pokračováním mnohem rozsáhlejší hry na ukrajinském energetickém poli a poli celé střední a východní Evropy. Jejím cílem je napojit tento region na dodávky, které by kontrolovaly americké firmy a struktury. A nejedná se přitom pouze o plyn.

Američané pod záminkou boje s „ruskou expanzí“ fakticky kontrolují také ukrajinskou jadernou energetiku. A Kyjev na tom bude pouze tratit. Když v roce 2012 byla na Jihoukrajinské jaderné elektrárně odhalena nebezpečná výrobní závada na zařízení, které dodala americká společnost Westinghouse, americká strana odmítla jednat o kompenzacích. To je zjevné použití politického diktátu k dosažení ekonomických cílů.

O politizaci problému je možné hovořit i v souvislosti s Evropou. Brusel se pokouší využít situaci k tomu, aby si vynutil na Rusku maximální ústupky v otázce ceny na plyn a zapojil Moskvu do třetího energetického balíčku.

Avšak, Evropa, která odmítla Gazpromem navrhovanou variantu, riskuje, že se zopakuje situace, která nastala v zimě 2008-2009. Tehdy Rakousko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Maďarsko, Německo, Řecko, Makedonie, Moldavsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Turecko a Chorvatsko přišly kvůli politice Kyjevu až o 100 % dodávek ruského plynu přes Ukrajinu. Rakousko, Itálie, Polsko až o 90 %. Česká republika o 75 %, Francie o 70 %.


Ale vždyť spolupráce s Ruskem, včetně projektu South Stream – to jsou ještě i skutečné investice na pozadí ekonomické krize, připomněl Hlasu Ruska ředitel ruského Fondu energetického rozvoje Sergej Pikin:

-Investice, které mohou přijít do Evropské unie společně s plynovodem South Stream přesahují miliardy eur. A samozřejmě, objektivně všechny země EU mají o ně zájem.

Ne náhodou se eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger hned po rozhodnutí Gazpromu o převedení Ukrajiny na zálohovou platbu snažil „dát zpátečku.“ Agentura Bloomberg citovala jeho slova o tom, že může podpořit projekt South Streamu. Avšak zůstává otázkou, jestli může evropský komisař sám rozhodovat o svých krocích?

zdroj : http://czech.ruvr.ru

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*