USA a Rusko: Ach to věčné pnutí, do pláče mě stále nutí, Donalde…

USA a Rusko: Ach to věčné pnutí, do pláče mě stále nutí, Donalde…

Ráno jsem ve zprávách slyšel, že tři přední činitelé Demokratů dostali za únik emailů padáka a že Hillary z toho úniku obviňuje Rusy, tak si říkám, že ona je teď v „jasné no-win-situation“ nebo „lose-lose-situation s těmi emaily.

Je to prosté. Pokud ji Rusové opravdu vysosali emaily Demokratů, no tak pak má velký problém. Jednak neví, co si nechali v záloze nebo pro vlastní potřeby neuveřejnili. A pro „budoucí prezidentku“ to je velmi špatné vysvědčení, zvláště pak, když už jeden emailový skandál měla.

A nebo to Rusové nebyli. Byli to třeba Číňani nebo Američani, což je ze všeho nejpravděpodobnější a pak má stejný, možná horší problém. Nekompetentnost svoji a svého štábu a prezident je vždy a za všech okolností, ostatně jako každý šéf, za své spolupracovníky odpovědný.

Prezident Obama minulý týden velmi emotivně prohlašoval, že nikoli on, nikoli Bill Lewinski, ani nikdo jiný na světě, ale jen ona božská, možná 4% Hillary má ty nejlepší předpoklady pro funkci amerického prezidenta.

To se ovšem náš keňský muslimsko-marxistický míšenec (podle ministra zahraničí Velké Británie Borise Johnsona) trochu plete. Ano, Hillary Clinton má asi ty nejlepší předpoklady bojovat za Demokratickou stranu o funkci prezidenta, ale to nic neříká o tom, jak by ji vykonávala.

Ale zpět k tématu článku. Určité pnutí mezi velmocemi jistě panovalo i během „idylické druhé světové války“. Idylické samozřejmě jen pro vedoucí činitele a ne pro vojáky v poli. Šéfové velmocí se scházeli, diskutovali a prim asi hrál asi strýček Joe, neboli Josif Vissarionovič Džugašvili – Stalin.

V jednom sovětském filmu byla scéna, snad autentická, jak v Londýně přistane kurýrní letadlo z Moskvy a vládní kurýr přinese Winstonu Churchillovi zabalený obraz. Churchill ho rozbalí a tam se na něj usmívá přátelská tvář strýčka Joe.

Churchill na obraz chvíli kouká, protože žádný průvodní dopis k němu nebyl přiložen a po chvíli mu je vše jasné. Sovětská vojska překročila německé hranice a Stalin mu to tímto neotřelým způsobem, tak trochu posměšně, dává najevo.

Ať si kdo chce, co chce říká, ta invaze do Normandie, operace Overlord, měla být o rok dříve. Obraz poválečné Evropy by pak byl naprosto jiný, to jsou ale jen plané sny.

Sověti své muže nešetřili a získali území, zatímco západní spojenci a hlavně USA své muže šetřili a tak se museli se Stalinem handrkovat alespoň o ten Západní Berlín. Vždy v životě je něco za něco a nikdy něco za nic.

A krátce po válce propukly tahanice, které s malými přestávkami trvají dodnes. Největší přestávka byla okolo sjednocení Německa, kterému předcházel pád komunistických režimů ve Střední a Východní Evropě.

Vše se zdálo idylické, vlk s beránkem večeřeli u jednoho stolu prosnou kaši a Sověti nebo spíše Rusové se nechali uchlácholit tím, že sjednocení Německa je tím posledním požadavkem (nepřipomíná vám to něco?) a že, samozřejmě NATO se dále na Východ rozšiřovat nebude.

Ovšem, neuplynulo ani pět let a stratégové Pentagonu usoudili, že situace USA je dobrá, mohla by však být výhodnější. A tak diskrétně požádali své UI v dotčených zemích a alespoň prezident Havel hned vyskočil jako čertík z krabičky a žádal, či navrhoval naše členství v NATO.

Tak Rusové nejsou úplně blbí. To je takový předsudek zpohodlnělých západních byrokratů, že všichni na Východě jsou blbí a myslím, že to mnozí autoři a diskutéři prosazují též. Opak je ale pravdou, spíše Východ přelstí Západ než naopak.

Muziku pak ztvrdilo bombardování Srbska, anexe Kosova a nástup prezidenta Putina. Nenávist vůči němu je, ostatně jako ke každému, přesně dána jeho schopnostmi. A najednou USA cítí, že velmi masité a šťavnaté sousto ve formě Ruska jim uniká mezi prsty.

A jsme ve žhavé současnosti. Donald Trump řekl o V.V.Putinovi jednu velkou pravdu: „He’s not going into Ukraine, OK, just so you understand. He’s not going to go into Ukraine, all right? You can mark it down. You can put it down. You can take it anywhere you want,“

http://edition.cnn.com/2016/07/31/politics/donald-trump-russia-ukraine-crimea-putin/

Jen se na ten odkaz hezky podívejte. Jsou tam i videa s Donaldem Trumpem a jsou působivá. Obama „ztratil“ Krym a Trump se tím již dále, jako prezident, nehodlá zabývat a chce normalizovat vztahy s Ruskem.

Proboha, co chce Hillary svou válečnickou politikou dokázat? OK, prokázala své sadistické sklony při pádu a smrti Kaddáfího, ale ani s Putinem a ani s Ruskem to tak nepůjde.

Tlačit na pilu kontraproduktivní a přístup Donalda Trumpa se zdá daleko rozumnější. Prostě „Co jsme si, to jsme si, terazky som prezidentem“. Bylo by to asi vhodnější, myslím si.




Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*