Takže do roka majdan. Hlavně ať není moc krvavý.

Takže do roka majdan. Hlavně ať není moc krvavý.

Absurdnější divadlo než včerejší Paradenmarsch na připomenutí si 1. roku od událostí majdanu si ani nelze představit. Ukrajina na tom nikdy nebyla dobře a v předvečer majdanu dosahovala 70% výkonnosti své ekonomiky z roku 1990, ovšem nyní po roce úspěchy majdanistů jsou tragické. Ukrajina  kolabuje, ekonomicky i sociálně. Je na tom tak, že Řecko je proti ní pohodová a stabilizovaná země s přiměřenou perspektivou. Ani tu Ukrajina nemá. Že se tam srotí Poláci ši zástupci Pobaltí rozhodně neznamená, že někdy bude v EU či v NATO.

Ale nejen to, že Ukrajina jako prostředník geopolitického střetu proti Rusku dopadne ztrátou území jako Gruzie bylo logické a v únoru jsem horem dolem na toto nebezpečí upozorňoval.

A že krize na Ukrajině bude destruktivní a krvavá a na rozdíl od krize v gruzínsko – ruské válce o to hlubší, že mimo jiné Polsko, Německo a USA se osobně angažovali v převratu před rokem, je zřejmé.

pravy sektor majdan

Kdyby Západ nepodporoval majdan, nebyla by krvavá občanská válka a bezútěsnost perspektivy.

Obyvatelé Krymu se  v souladu s čl II. Charty OSN svobodně rozhodli odloučit od Ukrajiny a připojit k Rusku.

Nikdy zřejmě v České republice nikdo z nás neuvidí ono nadšení obyvatel Krymu, které jsme mohli vidět na televizních obrazovkách. Jestliže se pokládá za legitimní administrativní opatření kosovských orgánů jako realizace tohoto práva, čím jiným by mělo být referendum, kde se přes 90 % obyvatel Krymu rozhodlo tak, jak se rozhodlo.

Mimochodem, poslední zemí na světě, která je oprávněna někomu vytýkat porušení mezinárodního práva jsou samozřejmě USA. Nejdrastičtější je příklad války v Iráku, která byla uskutečněna v rozporu s mezinárodním právem, navíc jeho důvody byly zcela vylhány a do třetice všeho zlého vyvolala tak masivní nárust islamistů jako nikdy v minulosti.   Afganistán, Libye, či humanitární bombardování Jugoslávie jsou dalšími příklady.

Což teď – teď ještě formálně je Porošenko prezidentem a blázen Jaceňuk premiérem.

Ale co za rok.

Četl jsem si dnes analýzy ekonomů, chladné a neutrální.

Ani v jedné se neobjevuje záblesk změny k lepšímu.

Věci mají končit tak, jak začaly.

Nelze si představit, že by za rok pánové Porošenko a Jaceňuk byli ještě ve svých funkcích.

A nelze si ani představit, že se se podobný oslavný Paradenmarsch bude konat.

Jde jen o to, aby konec tohoto rok starého nového režimu započatého před rokem byl co nejméně krvavým.

 

Judr. Jiří Vyvadil

 

Reklama

Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*