Tajná policie Angely Merkelové oznámila plány na špehování politické strany AfD

Tajná policie Angely Merkelové oznámila plány na špehování politické strany AfD

Nově nasazený šéf německé tajné policie oznámil, že plánuje umístit pod dohled největší opoziční stranu v Německu.

Nový šéf tajné policie (Verfassungsschutz) Thomas Haldenwang chce umístit Alternativu pro Německo pod tajný policejní dohled za údajné protidemokratické tendence, informoval německý Focus Magazine.



Kancléřka Angela Merkelová v listopadu vypudila šéfa tajné policie Hanse-Georga Maassena, vokálního oponenta sledování tajnou policií strany AfD. Maassen kritizoval Merkelovou za její prohlášení, že na konci srpna probíhal v Chemnitzi „nacistický hon na lidi“, což bylo tvrzení, pro které nebyly nikdy předloženy žádné skutečné důkazy, ale všechna mainstreamová média toto tvrzení opakovala.

Pokud německá tajná policie oficiálně označí stranu AfD jako „extremistickou“, zabrání tím právníkům, učitelům a státním zaměstnancům vstoupit do této konzervativní strany.

„Jedná se o nefalšovanou propagandistickou kampaň, která nás pošpiňuje,“ uvedl mluvčí strany pro zahraniční politiku Petr Bystron. „Verfassungsschutz nás sleduje několik měsíců a publikovala zprávu dlouhou tisíc stran, ve které nenašla žádný důkaz o jakékoli protiprávní činnosti. S příchodem evropských a státních voleb, které předpokládají drtivé vítězství pro AfD, vládnoucí strany potřebují nějaký způsob, jak nás napadnout. Jedná se o stejnou tajnou policii, která dovolila islámským teroristům se svobodně potulovat, jako byl Anis Amri, který provedl masakr na vánočním trhu v roce 2016. Ona (tajná policie) podléhá kontrole vládnoucí partity, která nyní neváhá ji použít jako politickou zbraň proti svým oponentům.“

Alternativa pro Německo (německy Alternative für Deutschland, zkratka AfD) je německá pravicová strana.Byla založena 6. února 2013 jako euroskeptická strana kritizující především snahy o bezpodmínečnou záchranu Eura.Po odštěpení ekonomicky liberálního křídla v roce 2015 převládli ve straně národní konzervativci.Kvůli následnému nárůstu populismu, islamofobii a kritice gender mainstreamingu je Alternativa pro Německo od té doby řazena většinou politologů mezi pravicově populistické strany.

Za zakladatele strany je považován hamburský profesor ekonomie Bernd Lucke, který ji založil v reakci na dluhovou krizi v eurozóně, kdy se její klíčovou myšlenkou stalo přesvědčení o neudržitelnosti eurozóny, jejíž další existence ve stávajícím rozsahu byla hájena zavedenými stranami. Lucke stranu opustil začátkem července 2015 poté, když delegáti na sjezdu v Essenu dali ve volbě dvou předsedů více hlasů Frauke Petryové, což Lucke a mnozí komentátoři vnímali jako posun ke xenofobním a pravicovějším a údajně také proruským pozicím. Kromě Luckeho odešli z AfD i další čtyři z dosavadních sedmi europoslanců strany a přidali se k novému politickému uskupení zvanému ALFA.

Radikalizace strany se odrazila i v evropském parlamentu. Kvůli výroku europoslankyně Beatrix Storchové, která navrhovala střílet na hranicích do uprchlických žen (původně i dětí, což později odmítla) vyzvala umírněně euroskeptická frakce Evropských konzervativců a reformistů (nejsilnější stranou jsou v ní britští konzervativci, členem je i ODS) k vystoupení oba zbývající europoslance AfD. Storchová se následně přidala k zásadně euroskeptické frakci Evropa svobody a přímé demokracie, ve které je nejsilnější stranou britská UKIP a členy jsou i čeští Svobodní. Tato frakce požaduje vystoupení zemí v ní zastoupených z EU. Druhý europoslanec AfD Marcus Pretzell přestoupil do frakce Evropa národů a svobody, ve které je nejsilnější stranou francouzská Národní fronta (Front national). V obou frakcích převládají pravicové a zásadně euroskeptické strany.

Ve volbách do Německého spolkového sněmu (Bundestag) dne 24. září 2017 získala AfD 12,6 % hlasů, čímž se tak stala třetí nejsilnější politickou stranou v Německu po CDU/CSU a SPD. Tyto dvě doposud vládní strany naopak utrpěly dramatické ztráty hlasů. Největší úspěch měla strana v bývalé NDR, kde dostala procentuelně dvakrát více hlasů než ve zbytku země. V Sasku se stala se ziskem 27 % hlasů dokonce vůbec nejúspěšnější stranou. Ale i v mnohem bohatších spolkových zemích bývalého Západního Německa byla AfD úspěšná. O tom svědčí její výsledky například v Bavorsku (12,4 %, o 633 tisíc hlasů více než 2013), Bádensku-Württembersku (12,2 %, o 434 tisíc hlasů více) a v Hesensku (11,9 %, o 222 tisíc hlasů více).




Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*