Tahoun světového hospodářství pokulhává. Po letech raketového vzestupu zažívá Čína těžké časy

Tahoun světového hospodářství pokulhává. Po letech raketového vzestupu zažívá Čína těžké časy

300 milionů Číňanů žije zhruba za dva dolary na den. Z nouze platí za rýži a zeleninu jadeitovými kameny nebo značkovými věcmi zakoupenými v blahobytnějších časech v Evropě nebo zastavují bydlení za finanční půjčku.

Dlouhé roky dýchala Čína světovým ekonomikám na záda.

Dnes jsou tu především špatné zprávy: burzovní krize, pokles juanu spolu s poklesem exportu. Levný čínský export jde dolů stejně rychlým tempem, jako by jeho vzestup.

Loňský export byl o celou čtvrtinu nižší než v roce 2014 a nejhorší za posledních 6 let.

Ratingové agentury hlásí zvyšující se zadlužování státu, jež dělá západním politikům vrásky. Před měsícem dorazil do Pekingu znepokojený německý prezident Gauck v patách s ministrem hospodářství Steinmeierem v obavách, že se čínský hospodářský zázrak sesype a vezme sebou miliardové zahraniční investice (i německé) se všemi dramatickými důsledky pro světovou ekonomiku.

 

Číňané dlouho věřili v zázračné hospodářské vedení komunistické strany, než přišlo prozření

Peking se snažil všemi prostředky skrýt propad na burze a potrestal mnohé novináře za negativní zprávy kolem burzovní krize.

Problémy zavinila nepřímo vláda svými smělými mega projekty, realizovanými na přelomu nového tisíciletí. Gigantická nadvýroba cementu, oceli, hliníku. Produkce těchto komodit byla v objemech dvojnásobná než výroba Japonska, Indie, USA a Ruska dohromady.

 

Města duchů

Dvacet let se v Číně megalomansky stavělo, což je oblíbené podnikání nejen Číňanů. Jen mezi lety 2011-13 zpracovala lidová republika více cementu než USA za celé dvacáté století.

Stavařský boom zrodil mnoho zbohatlíků se závratnými zisky, reinvestovanými obratem do výstavby dalších obytných čtvrtí na perifériích velkých měst, kde měli najít domov miliony chudých vesničanů, migrujících za prací.

Ordos, zbrusu nové město postavené na základech provinčního městečka, je křiklavým příkladem megalomanství partajních národohospodářů. Vzniklo na přelomu roku 2000 a hlavní komoditou byla těžba uhlí a plynu, vedeného do Číny z mongolské pouště.

Počet továren byl předimenzovaný a nadprodukce uvedených komodit spolu s poklesem cen na světových trzích zničila vlastní trh.

Sen dělníků o bydlení ve vlastních řadových domcích, financovaných z 20ti procentních úroků z podílu ze zisku, se rozplynul.

Došlo i k drastickým změnám na trhu práce. V následujících letech bude postupně uzavřeno kolem 240 oceláren – přes polovinu celkové kapacity – a propuštěno kolem 2 milionů ocelářských dělníků.

 

Dnes je téměř čtvrtina všech nových bytů nevyužita. Představuje obytný prostor pro cca 220 milionů obyvatel, kteří si vlastní bydlení nemohou dovolit.

Stovka nejbohatších Číňanů má ve svém majetku přes 450 miliard dolarů

Čínská partajní elita se právem obává hněvu lidu. Nestoudná korupce sahá do nejvyšších kruhů a Panama Papers skandál se nevyhnul ani čínským politickým špičkám. Po provalu bylo vše kolem skandálu neprodleně cenzurováno. Stovky demonstrací ve velkých městech jsou likvidovány a negativní informace cenzurovány.

Od začátku letošního roku, kdy čínské burzovní turbulence zavinily světový propad akcií a zamíchaly kurzy světových měn, varuje Světová banka před globální „finanční bouří“, kdy mohou střádalové přijít o všechny úspory. Na banky se nezadržitelně řítí finanční a hypotéční krize v daleko větším měřítku než v USA v roce 2008.

 

(Ilustrační obrázek Foto: Reuters)




Loading...

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*