Důvěrný diplomatický zdroj šokoval svět: Američané na Sýrii zaútočili, ale po ruském zásahu vše skončilo. A takto to vysvětlila média…

koz

Pravda o rusko-americké konfrontaci:Agrese skončila v okamžiku vypálení dvou balistických raket.Dobře informovaný diplomatický zdroj novinám As-Safir řekl, že „americká válka proti Sýrii začala a skončila ve chvíli, kdy byly tyto dvě balistické rakety odpáleny, a zůstaly pak jen nekonzistentní informace, kdy to Izrael popíral

Zpráva inspektorů OSN o chemickém útoku na předměstí Damašku odporuje syrské zprávě Human Rights Watch

homs-7

Chemická munice zajištěná OSN v Sýrii zřejmě vznikla rozsáhlou úpravou sovětské dělostřelecké rakety M-21-OF.V Příloze 5 včera publikované zprávy inspekčního týmu OSN (pdf) je popsána zajištěná atypická chemická munice (viz obrázek) použitá k útokům z 21. srpna na předměstí Damašku Gúta, konkrétně v oblastech Zamalka/Ajn Tarma.

Kerry: USA nebudou čekat, až Asad předá chemické zbraně

ker

Ministr zahraničí USA John Kerry prohlásil, že USA nebudou čekat, až syrský prezident Bašár Asad předá chemické zbraně mezinárodním pozorovatelům.Podle jeho slov by byla varianta s předáním chemických zbraní definitivním řešením problému, může se to ale protáhnout.

Bude se opakovat historie? Vzniknou Spojené státy Evropské genocidou původního obyvatelstva?

geno

Americký národ vznikl z krve pokořených a genocidou skoro vyvražděných původních obyvatel kontinentu. Bohatství USA částečně vznikalo na otrokářství a zneužívaní obyvatel dovezených z jiného kontinentu. Bude se tato situace obdobně opakovat v Evropě? Patrně ano, vše tomu nasvědčuje, jen likvidaci původních obyvatel podporuje nová politická třída z Bruselu a otročit nás budou islamističtí imigranti a jiné privilegované skupiny, které určují sociální inženýři – různé sexuálně zvrácené menšiny.

Žolík jménem petrodolar a jeho války

98

Rád bych se dnes dotkl problematiky, které může být pro znalé mlácením prázdné slámy ale spoustu lidí, nad kterými lítá makroekonomika a geopolitika v nadpozemských výškách, může obohatit a přispět k pochopení toho zmatku, násilí, potlačení práv a spravedlnosti a zoufalých činů globálních elit I jejich servisních pacholků v posledních desetiletích.

Tahle nelidská zrůdnost Americe nevadí? Odporné použití chemických zbraní Izraelem, zabité a poleptané děti. Proč Obama netroubil do války?!

GAZA

Chtěl bych, abyste si na tento obrázek vzpomněli, až budete přemýšlet o tématu chemických zbraní, které izraelská vláda po každém papouškuje. Tento obrázek byl vyfocen v Gaze v Palestině a je to válečný zločin. Nebyl to žádný photoshop. Pokud tohle není válečný zločin, co jím pak je? Teď, když diskutujeme o izraelském použití chemických zbraní, tak jsem zaslechl mnohá ospravedlnění, výmluvy a zatemňování, aby se minimalizoval zločinný aspekt „Operace lité olovo“, která trvala něco přes 3 týdny od 28. prosince 2008 do 18. ledna 2009.

Připomínka: Válka proti terorismu je válkou proti svobodě

bloger_682 David Vorovka

 

Včera to bylo 12 let od okamžiku, kdy se započala nová éra mezinárodních vztahů. Jsem přesvědčen, že jde o stejně zásadní přelom, jako byl pád východního bloku v letech 1989/1990. Co se stalo 11. září 2001? Dnes nepochybuji o tom, že pravda neleží v ústech oficiálních představitelů ani v poslušných médiích. Nejprve ale se chci tímto článkem zaměřit na to, co všechno se událo po 11. září- k událostem, které konsekventně následovaly, a také k samotným útokům, jež se staly spouštěčem mnohého.

58b

Mluvčí Národní koalice opozičních a revolučních sil Sýrie Chalid Salech na tiskové konferenci ve Washingtonu oznámil, že USA začaly dodávat některé druhy zbraní oddílům syrské opozice.

Dříve poskytovaly USA pomoc opozičním silám jen dodávkami „nebojové výstroje“ včetně spojovacích prostředků. Podle informace Chalida Salecha, odnedávna zásobují Nejvyšší vojenskou radu Syrské svobodné armády některými druhy zbraní. Jak vysvětlil mluvčí opozice, dokázalo toto seskupení přesvědčit USA o tom, že se americké zbraně „nedostanou do špatných rukou“.
200 let terorismu USA: Přehledný seznam všech amerických válečných zločinů, teroru a válek.Ten seznam vás zaručeně šokuje!

472

Za účelem utvrzení a udržení jejich „práva“ na vykořisťování jiných národů, Spojené státy se pravidelně uchylovaly k extrémnímu násilí, a zejména vojenskému. Zde je seznam známých ozbrojených intervencí a jiných trestných činů. Samozřejmě není úplný, ale můžeme tvrdit, že lepší asi není.

148

Orwellovské redefinování „konspirační teorie“

Když jsme se zrovna nedívali, prodělala definice konspirační teorie Orwellovskou redefinici.

„Konspirační teorie“ už neznamená událost vysvětlená konspirací. Místo toho to teď znamená jakékoliv vysvětlení nebo i fakt, který se na krok uchýlil od vládního vysvětlení a vysvětlení pasáků vládních médií. Např. on-line vysílání RT byla dána na roveň konspiračním teoriím ze strany New York Times jednoduše proto, že RT referuje o zprávách a názorech, o kterých New York Times nereferuje a US vláda je neschvaluje. Jinými slovy, jakmile se pravda stane vládě a jejímu Ministerstvu propagandy nepohodlnou, tak se pravda redefinuje jako konspirační teorie, čímž to znamená absurdní a směšné vysvětlení, které bychom měli ignorovat.

Ačkoliv stohy knih z pečlivých bádání odhalují vládní dokumenty a svědectví očitých svědků objasňujících, že Oswald nebyl vrahem presidenta Johna F. Kennedyho, byly výzkumy velkých objemů vládních dokumentů a ověřená svědectví přezírány jako „konspirační teorie“.

Jinými slovy pravda o této události byla úřady a Ministerstvem propagandy akceptována taková, která představuje zájmy úřadů.

Nejčistším příkladem zaštítění Američanů před pravdou je mediální reakce (zahrnující i internetové stránky) na velké množství profesionálů, kteří shledávají oficiální vysvětlení 11. září 2001 nekonzistentním se vším, co oni jako experti ví o fyzice, chemii, statice, architektuře, požárech, poškození konstrukcí, pilotování letadel, bezpečnostních procedurách ve Spojených státech, schopnostech NORAD, řízení letového provozu, bezpečnosti na letištích a dalších záležitostech. Tito experti, jejichž počty jdou do tisíců, byli ukřičeni neználkovskými médii, která tyto experty ocejchovala jako „konspirační teoretiky“.

A to i přes fakt, že oficiální vysvětlení schválené oficiálními médii je nejextravagantnější konspirační teorií v lidské historii.

Věnujme minutu novým obeznámením se s oficiálním vysvětlením, které není považováno za konspirační teorii i přes fakt, že obsahuje úžasnou konspiraci. Oficiální pravdou je, že ztepilí mladí muslimští Arabové, kteří neuměli létat s letadly, hlavně Saúdští Arabové, nepřišli ani z Iráku ani z Afghánistánu, oblbli nejen CIA a FBI, ale i všech 16 dalších US zpravodajských agentur a zpravodajských agentur US spojenců včetně izraelského Mossadu, o němž se věří, že pronikl do všech teroristických organizací, a který provádí vraždy těch, které Mossad označí za teroristy.

Navíc kromě přechytračení každé z těch zpravodajských agentur Spojených států a jejich spojenců ti ztepilí mladí saúdští Arabové přechytračili Národní bezpečnostní radu, Ministerstvo zahraničí, NORAD, leteckou bezpečnost, a to čtyřikrát v tu samou hodinu v to samé ráno a řízení letového provozu, způsobili, že US Air Force nebyly schopny vyslat střetný bojový letoun a způsobili, že tři dobře stavěné budovy s ocelovou nosnou konstrukcí včetně jedné, co ani letounem nebyla zasažena, se náhle během několika sekund zhroutí v důsledku omezených škod na statice a malých krátkodobých ohňů o nízké teplotě, které hořely jen v několika patrech.

Saúdští teroristé byli dokonce schopni oblbnout zákony fyziky a způsobit v několika sekundách kolaps WTC budovy sedm rychlostí volného pádu, což je při absenci trhavin použitých ke kontrolované demolici fyzikální nesmysl.

Příběh, který nám povídá vláda a média o spoustě gigantických konspirací je opravdu scénářem pro film o Jamesi Bondovi. Ovšem kdokoliv, kdo o této nepravděpodobné konspirační teorii pochybuje, je poslušnými médii označen za irelevantního.

Kdokoliv, kdo věří architektovi, statikovi nebo demoličnímu expertovi, co říkají, že to video ukazuje, že ta budova je odstřelená, nikoliv, že se hroutí, kdokoliv, kdo věří, že fyzik s Ph.D, co říká, že oficiální vysvětlení není v souladu se známými fyzikálními zákony, kdokoliv, kdo věří expertům na pilotáž, co svědčí, že nepilot či pilot s mizernou kvalifikací nemůže s letadly letět v takovýchto manévrech, kdokoliv, kdo věří 100 či více reportujícím z první ruky, co dosvědčili, že nejenže slyšeli exploze ve věžích, ale osobně je pociťovali, kdokoliv, kdo věří, že nano-chemik z Kodaňské university Hiels Harrit, který hlásí zjištění nano-termitu, co nezreagoval, v částicích prachu ve věžích WTC, kdokoliv, kdo se nechal přesvědčit experty místo propagandou, je odmítnut jako potrhlík.

V dnešní Americe a ve vzrůstající míře po celém Západním světě se skutečná fakta a pravdivá vysvětlení vykazují do hájemství potrhlostí. Jen lidé, kteří věří lžím, jsou sociálně schváleni a akceptováni jako vlastenečtí občané.

A opravdu spisovateli či reportérovi se vůbec nedovolí referovat o zjištěních skeptiků 11. září. Jinými slovy jednoduše referovat o zjištěních profesora Harrita teď znamená, že je buď schvalujete či s nimi souhlasíte. Každý v US tisku a televizních médiích ví, že by byl okamžitě vyhozen, kdyby o Harritových zjištěních referoval, a to i v žertu. Tudíž ačkoliv Harrit o svých zjištěních referoval v evropské televizi a široce o svých zjištěních přednášel na kanadských universitách, skutečnost, že on a mezinárodní výzkumný tým, který vedl, zjistil nezreagovaný nano-termit v prachu z WTC a nabídl vzorky dalším vědcům, aby je přezkoumali, nebyla pokud vím v Amerických médiích nikdy zmíněna.

Ani internetové stránky, které mám mezi nejoblíbenějšími, co čtu, mi nedovolí o zjištěních Harrita referovat.

Jak už jsem dříve referoval, sám jsem zažil reportéra Huffington Post, který toužil mít interview s člověkem jmenovaných presidentem Reaganem, který nesouhlasil s republikánskými válkami na Středním východě. Poté, co to interview publikoval, a já ho na jeho požadavek zajistil, byl tento vyděšen, když zjistil, že já jsem referoval o zjištěních z vyšetřování z 11. září. Aby ochránil svou kariéru, rychle vložil on-line interview, že má hlediska na invazi do Iráku a Afghánistánu by moha být nesmyslná, neboť jsem referoval o neakceptovatelných zjištěních o 11. září.

Neochota nebo neschopnost uvést jakékoliv hledisko o 11. září, které je odlišné od oficiálního hlediska, odsuzuje k určité impotenci jakoukoliv stránku, která odporuje těmto válkám a nárůstu US domácího policejního státu. Tyto stránky ať už z jakýchkoliv důvodů akceptují vládní vysvětlení o 11. září; ovšem zkouší oponovat „válce proti teroru“ a policejnímu státu, který je důsledkem akceptování vládních vysvětlení. Pokoušet se o opozici k důsledkům událostí, jejichž vysvětlení akceptujete, to je přeci nemožná věc.

Když věříte, že Amerika byla terčem útoků muslimských teroristů a je zranitelná budoucími útoky, pak se „válka se terorem“ a domácí policejní stát k vykořenění terorismu stává nezbytností k zajištění americké bezpečnosti. Myšlenka, že domácí policejní stát a válka s otevřeným koncem by mohla být pro Američany nebezpečnější hrozbou než samotní teroristé je pak logicky nekorektním soudem.

Země, jejíž populace byla vycvičena, aby akceptovala slovo vlády a umlčovala ty, kdo to zpochybňují, to je země, která v budoucnu už nemůže mít žádnou svobodu.

Dr. Paul Craig Roberts je otcem Reaganomiky a bývalý politický šéf ministerstva financí.

Poznámka: Za Reaganomiku bývá označována ekonomická koncepce éry presidenta Reagana, kdy byl s celou US ekonomikou prováděn gigantický ekonomický experiment vycházející z teorií monetární ekonomie nositele Nobelovy ceny Miltona Friedmana, který je považován za teoretickou ikonu pravicového ekonomického myšlení. Jak to udělat, aby Friedmanovy teoretické koncepty skutečně fungovaly v praxi, nebo během velmi odvážných a nákladných pokusů s celou US ekonomikou zjistit, proč některé z jeho hypotéz přeci jen neplatí, a jak je třeba je upravit, to byla práce vizionářů a experimentátorů, kteří tehdy stvořili Reaganomiku.Tento projekt, který vedl autor tohoto článku, považují ekonomové za ekonomický ekvivalent technických projektů typu Manhattan, Apollo, …

Zdroj: http://www.prisonplanet.com/911-and-the-orwellian-redefinition-of-conspiracy-theory.html

Paul Craig Roberts
Prisonplanet.com
June 20, 2011

přeložil Miroslav P.

www.nwoo.org

http://euportal.parlamentnilisty.cz

1

Svět je plný paradoxů; Barack Obama, ve své posedlosti údajnou pomstou za smrt čtyř stovek dětí po chemickém útoku sarinem v Damašku, se rozhodl přemlouvat senátory, aby dali souhlas k válce. Spojené státy se přece nemohou dívat, jak jsou beztrestně zabíjeny děti někým jiným, než jimi…

Pokrytectví zloděje, co křičí, chyťte zloděje. Zločinecké je Obamovo prohlášení, že Spojené státy nemohou akceptovat svět, kde jsou ženy, děti a nevinní civilisté v tak hrozné míře zabíjeni plynem. Kolik Syřanů ale čeká smrt po „humanitárních“ útocích amerických tomahavků a náletech bombardérů B-2 a B-52? Jen psychopat může někoho přemlouvat k dalšímu zabíjení…

Má to všechno logiku? Oko za oko, zub za zub? Při náletech US Army a úderech raket přijde o život jistě víc nevinných lidí, než je oněch tragických více než 1 400. Další děti, ženy a starci. Kolik lidí asi může za odpálení chemické nálože? Sto, dvě stě, tisíc a více…? V čem je smysluplnost takové války, která určitě vyvolá dominový efekt a boje se rozšíří a mrtvých bude mnohem víc a víc…?

Není to zhůvěřilá drzost od prezidenta Spojených států, jejichž armáda vraždila ve Vietnamu dioxinem, smrtí rozsévanou v kobercových náletech právě z bombardérů B-52, které chce nyní použít na Sýrii? A vraždila přesně ty samé děti, ženy a starce, nevinné civilisty, jaké dnes lituje v Damašku.

Bývalý libanonský generál Hišam Džábir, který vede bejrútské Blízkovýchodní centrum pro politická studia a výzkum, řekl, že velký plynový útok u Damašku mohli podniknout syrští rebelové. Na stranu rebelů podle Džabíra přeběhlo na 70 000 vládních vojáků.  A mezi nimi je spousta těch, kteří ví, jak naplnit raketu nebo dělostřelecký granát chemickou látkou. Většinou jde o munici, kdy v hlavici nebo granátu jsou dvě různé chemické látky, které se smísí po dopadu střely, přičemž exploze roznětky oba prekursory uvolní.

Rebelové mohli látky, jejichž smíšením vzniká nervový plyn, získat z vyrabovaných libyjských skladů a do země se dostaly přes Saúdskou Arábii. Syrští vládní vojáci objevili v červenci, tedy ještě před útokem, sklady chemikálií na místech ovládaných rebely, byly tam i jedy; na jednom kanystru bylo vidět, že látka pochází ze Saúdské Arábie. Džabír považuje za nesmyslné, aby Asad použil plyn v době, kdy jeho vojáci postupovali.

Britský oční lékař Edmund Schulenburg, u něhož v letech 1992–94 Bašár Asad absolvoval praxi, nevěří, že dal rozkaz k použití sarinu. „Použít chemické zbraně, to není rozhodnutí muže, jehož jsem znal,“ dodal. Asad působil na oční klinice v Nemocnici Panny Marie v Londýně. Jeho školitel na něj vzpomíná jako na citlivého mladého muže, zdvořilého a dochvilného. Byl nadaný a práci odváděl velmi dobře a precizně.

Každý, kdo s ním pracoval, to tak vnímal. Nebyl vůbec nadutý. Nikdo by neřekli, že je to prezidentův syn. Měl rád hudbu Phila Collinse a Whitney Houstonové a fascinovaly ho moderní technologie a počítače. Svět se Asadovi obrátil vzhůru nohama v roce 1994, když jeho starší bratr Bázil zahynul při autonehodě a rodina povolala Bašára, aby se začal připravovat na převzetí úřadu po otci Háfizovi. Do čela režimu se postavil v roce 2000 po otcově smrti.

Nedovedu si představit, jak Obama přemlouvá lidi, aby souhlasili s bombardováním více než padesáti míst v Sýrii, o nichž ví, že je stráží dobrovolné živé štíty civilistů. Ti budou po své smrti prohlášeni určitě za rukojmí, násilně do této své role postavená.

Kdo ví předem, kromě Obamy, že rakety nebo bomby nezasáhnout atomový reaktor, což by vyvolalo radiaci, což je mnohem větší hrůza, než smrtící plyn. Humanitární krize se dále zvětší. Přemlouvání je útok na svědomí lidí, kteří pod politickým tlakem svých potřeb zaměstnání, ohrožení vlastních rodin a dalších vyděračských metod, nakonec ustoupí a dají svolení nebezpečnému psychopatovi, který si vzal jen záminku, aby mohl rozsévat smrt…?

Zpravodajský web Arutz Sheva: „Bývalý předseda izraelského výboru pro národní bezpečnost Uzi Arad se vyjádřil k možnému útoku na syrskou armádu podporující prezidenta Bašára Assada. Řekl, že si není jist tím, že by takový útok přinesl úspěch a že to pravděpodobně není vůbec dobrý nápad. Uzi Arad si myslí, že prezident Obama si vzal větší sousto, než je schopen strávit, a nejlepší věc, kterou nyní může udělat je dostat se z kouta, do nějž se sám vehnal, s co největší ctí. „Sýrie není signatářem žádné mezinárodní konvence o nepoužívání chemických zbraní,“ dodal Arad, a proto neexistuje legální důvod pro intervenci. Západní iniciativa se proto jeví jako poněkud vetchá. Nemůžete Assadovi vyčítat, že porušil nějakou konvenci, jednoduše proto, že se pod ní nepodepsal…“

Inu, pokud bude vytvořena speciální komise pro válečné zločiny v Sýrii, vzpomene si někdo, že taková komise měla vzniknout hned po Vietnamu, kde zahynuly miliony civilistů následkem defoliantů s obsahem dioxinu, jehož jedna kávová lžička zabíjela až tři sta lidí…?

Břetislav Olšer

http://olser.blog.idnes.cz

52

Bílý dům oznámil, že počet zemí, které podepsaly prohlášení na podporu kroků USA proti Sýrii, v pondělí stouplo na 25, kdy jich prohlášení podepsalo dalších 14.

K prohlášení se připojila Albánie, Chorvatsko, Dánsko, Estonsko, Německo, Honduras, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Maroko, Katar, Rumunsko a SAE. Dokument také podepsaly úřady Kosova, které USA považují za samostatný stát.Minulý týden prohlášení podepsalo 11 zemí G20 – USA, Kanada, Austrálie, Francie, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Saúdská Arábie, Španělsko, Turecko a Velká Británie.
 zdroj : czech.ruvr.ru

2
Po dobu 67 let odmítají americké vlády zreformovat Radu bezpečnosti OSN. Obhajují systém, který poskytuje pěti státům veto nad světovými záležitostmi, zatímco ostatní země jen bezmocně přihlížejí. Spojené státy zneužívají moci a důvěry, které se jim dostalo. Spolupracují s ostatními čtyřmi trvalými členy Rady bezpečnosti OSN, s Británií, Ruskem, Čínou a Francií na koloniálním rozdělení světa, jehož prostřednictvím mohou tyto státy realizovat své vlastní zkorumpované zájmy na úkor míru a světové spravedlnosti, píše v deníku Guardian George Monbiot.

Spojené státy použily svého veta třiaosmdesátkrát. Dvaačtyřicetkrát z toho ho použily, aby zabránily kritice izraelského zacházení s Palestinci. Naposledy podporovalo rezoluci OSN 130 států, ale Obama ji zakázal. Od rozkladu Sovětského svazu r. 1991 použily Spojené státy práva veta 14krát (13krát z toho na ochranu Izraele), Rusko použilo práva veta devětkrát. Stále častěji používají členské státy Rady bezpečnosti svého veta k tomu, aby zabránili debatě o určité rezoluci. Terorizují ostatní svět, aby mlčel.

Nyní, když dva trvalí členové Rady bezpečnosti OSN, Rusko a Čína, brání americkému pokusu nalít benzín do dalšího ohně na Blízkém východě, Spojené státy se najednou rozhodly, že je celý systém nelegitimní. Jenže dosud se nikdy Obama ani jeho předchůdci nepokusili o reformu Rady bezpečnosti OSN. Tato nespravedlnost jim nikdy nevadí – pokud jim nezačne vadit to, k čemu vede.

Obama varoval minulý týden, že použití jedovatého plynu v Sýrii „ohrožuje mezinárodní normy proti chemickým zbraním, které přijalo 189 států světa“. Jenže mezinárodní normy ohrožuje americký prezident.

V roce 1997 Spojené státy souhlasily, že do deseti let zlikvidují svých 31 000 tun sarinu, plynu VX, yperitu a dalších chemických zbraní, které vlastní. V roce 2007 Spojené státy požádaly o maximální prodloužení lhůty, kterou dovoluje Konvence o chemických zbraních – o pět let. Pak znovu nesplnily svůj příslib a r. 2012 tvrdily, že americké chemické zbraně budou zlikvidovány do roku 2021. Rusko včera naléhalo, aby Sýrie dala své chemické zbraně pod mezinárodní kontrolu. Zřejmě by mělo požadovat, aby to učinily i Spojené státy.

V roce 1998 prosadila Clintonova vláda v Kongresu zákon, který zakázal mezinárodním zbrojním inspektorům, aby braly v USA vzorky chemikálií, a dovolil americkému prezidentu odmítat neoznámené inspekce. V roce 2002 donutila Bushova vláda Josého Maurícia Bustaniho, generálního ředitele Organizace pro zákaz chemických zbraní, aby odstoupil. Bustani totiž spáchal dva neodpustitelné zločiny: požadovat přísné inspekce amerických instalací chemických zbraní a naléhal na Saddáma Husajna, aby podepsal Konvenci o chemických zbraních, čímž by zabránil válce, kterou se chystal George Bush zahájit.

Spojené státy použily miliony litrů chemických zbraní ve Vietnamu, v Laosu a v Kambodži. Použily jich také při zničení iráckého města Falludža v roce 2004 a pak to zapřely. Reaganova vláda pomohla v osmdesátých letech Saddámu Husajnovi vést válku s Íránem přestože věděla, že Saddám Husajn používá nervový plyn a yperit. (Bushova vláda pak zneužila použití těchto zbraní jako důvod pro útok na Irák o patnáct let později.)

Neštovice byly v lidské populaci zlikvidovány, avšak dva státy – Spojené státy a Rusko – dál skladují tento patogen ve svých ledničkách. Tvrdí, že jej prý potřebují, aby si vyvinuly obranu proti možnému útoku biologickými zbraněmi, většina odborníků však poukazuje na to, že je to nesmysl. Spojené státy a Rusko společně ochromují ostatní členy Světové zdravotnické organizace, aby na ně nenaléhala zničit jejich zásoby neštovic.

V roce 2001 informoval deník New York Times, že bez souhlasu amerického Kongresu a aniž by to oznámil Konvenci o biologických zbraních, Pentagon vybudoval továrnu na biologické zbraně, která má schopnost vyrábět tolik mikrobů, že by to usmrtilo celá města.

Spojené státy také ochraňují izraelské zbraně hromadného ničení. Izrael odmítá ratifikovat Konvenci o chemických zbraních a používá bílý fosfor jako zbraň v Gaze.

Jak na to poukázal deník Washington Post, “ Sýrie vlastní chemické zbraně v důsledku tiché gentlemanské dohody na Blízkém východě, že dokud bude mít Izrael jaderné zbraně, nikdo nebude kritizovat chemické zbraně v Sýrii.“ Izrael totiž vybudoval svůj vlastní jaderný arzenál navzdory mezinárodní smlouvě o nešíření jaderných zbraní a Spojené státy jej podporují navzdory svého vlastnímu zákonu, který zakazuje, aby USA poskytovaly pomoc zemi, která vlastní zakázané zbraně hromadného ničení.

Co se týče norem mezinárodního práva, Spojené státy stojí mimo jurisdikci Mezinárodního trestního soudního dvora, protože prohlásily, že američtí občané se nepodrobí stíhání tímto soudem. Zločin agrese, který Spojené státy spáchaly v Iráku, zůstává nepotrestán a ve vládě se o něm nemluví. Totéž se týká vedlejších válečných zločinů, které američtí vojáci spáchali během invaze a okupace. Tábor v zálivu Guantánamo je výsměchem každé představě mezinárodní spravedlnosti.

Nic z výše uvedeného nijak neomlouvá vláda Bashara al-Assada – ani syrskou opozici – které spáchaly dlouhou sérii otřesných zločinů, včetně použití chemických zbraní. Ani to neznamená, že pro hrůzy v Sýrii existuje lehké řešení.

Avšak to, že se Obama nedokáže chovat poctivě ohledně toho, jak Spojené státy likvidují mezinárodn normy a ochromují mezinárodní právo, jeho mýtotvorné výroky o roli USA ve světových záležitostech a jeho jednostranné zásahy na Blízkém východě všechny způsobují, že je krizi v Sýrii ještě obtížnější vyřešit.

Dokud se nezačne otevřeně hovořit o minulých zločinech a o současné nespravedlnosti, dokud nevznikne úsilí odstranit nerovnosti, které Spojené státy tolerují, všechno, o co se Spojené státy pokusí – i když to nebudou vojenské zásahy – bude jen posilovat cynismus a hněv, o nichž prezident Obama praví, že je chce utišit.

Kompletní článek v angličtině ZDE

zdroj :  blisty.cz

28

Přehled největších nasazení americké armády po druhé světové válce. Existuje vůbec nějaká americká operace, kterou považujete za správnou? A kterou naopak považujete za největší agresi?USA se někdy říká „světový policajt“, protože se velmi rády angažují v nejrůznějších konfliktech. Řada z nich dopadla neslavně – Vietnamem počínaje a rozpadající se Libyi konče. Americké rakety mají aktuálně na mušce Sýrii a všem je už předem jasné, že vlekoucí se válka v této zemi nebude mít vítěze.

Před druhou světovou válkou

Jako první nasazení amerických vojáků bývá obvykle označována zcela logicky Americká válka za nezávislost v letech 1775-1783. Území vznikajících USA se ovšem konflikty nevyhnuly ani v dalších letech. Za zmínku stojí především Severozápadní indiánská válka (1785–1795). Indiánské kmeny se postavily pronikání amerických osadníků, kterým do té doby Británie neumožňovala se na území příliš usazovat. Dalším velkým konfliktem byla Britsko-americká válka nebo také válka z roku 1812. Důvodem pro ně byly spory v oblasti námořního obchodu a rozdělení území a sfér vlivu na severoamerickém kontinentu mezi Spojenými státy a Velkou Británii.

// ]]>

 

Pro dějiny Severní Ameriky byla klíčová rovněž Americko-mexická válka (1846–1848), kterou vyvolalo odštěpení Texasu od Mexika. Důsledkem války byl nucený odprodej velkého území Spojeným státům. Nesmíme zapomínat, že Kalifornie, Texas a další dnešní jižní státy USA byly kdysi součástí Mexika. Právě proto mnoho tamních míst a měst nese španělský název (Los Angeles, San Diego, San Francisco,…).

 

Suverénně největší válkou na území USA, alespoň co se počtu obětí týče, byla Americká občanská válka v letech 1861 až 1865, za níž zůstalo podle odhadů více než 600 tisíc mrtvých. Válka severu proti jihu znamenala velký technický a později také hospodářský rozmach země.

 

O zapojení USA zejména do druhé světové války se asi není potřeba rozepisovat. Američani dlouho váhali především s aktivním zapojením do bojů v Evropě. Nakonec byly zataženy do války po útoku na havajský přístav Pearl Harbor. Americké zapojení do války nakonec vedlo také k nasazení jaderných bomb proti Hirošimě a Nagasaki.

 

Korejská válka (1950-1953): posvěcené válečné zločiny

Dozvuky nebo důsledky jedné války vedou poměrně často k válce další. Dobrým příkladem je válka na korejském poloostrově. Od roku 1910 do konce druhé světové války byla Korea okupována Japonskem. To muselo s ohledem na prohranou válku vyklidit pozice a Koreu si rozdělily vítězné velmoci. Na severu Sovětský svaz a na jihu USA. Hranice se vedly 38. rovnoběžkou. Po neúspěšných volbách v roce 1948 se směřování obou Korejí ještě více rozdělilo. Na severu vznikl komunistický režim, zatímco jih se vydal demokratickou cestou. Neustálé provokace vyvrcholily v červnu 1950, kdy severokorejské jednotky překročily hranici a zahájily útok na jižního souseda. Včele „zachránců“, kteří zatlačili Severokorejce zpět za 38. rovnoběžku, staly s mandátem USA, které nasadily přes 300 vojáků. Kromě Američanů se na stranu jihu postavily také britské jednotky a částečnou podporu poskytlo Dánsko, Itálie, Norsko, Indie, Švédsko aj. Na straně severu stála zejména Čína a také Sovětský svaz.

 

Válka se neobešla bez zvěrstev na obou stranách. V polovině roku 1950 provedla jihokorejská vojenská policie hromadné popravy až desítek tisíc politických vězňů, které podezřívala ze sympatií ke komunistům. USA prý o těchto zvěrstvech věděly, ale nic proti nim neudělaly.

Síly vyslané do Koreje z USA používaly nějaký čas taktiku „Nejdřív střílej, pak se ptej“ proti každému civilnímu uprchlíkovi blížícímu se k americkým bojovým pozicím. Tato „taktika“ vedla v červenci 1950 k masakru ve vesnici No Gun Ri, kde americké síly povraždily podle odhadů 8–400 civilistů v podezření, že se mezi nimi ukrývají nepřátelští partyzáni.

Válka ve Vietnamu (1955-1975): nejhorší válka

Na válku ve Vietnamu by v USA raději všichni zapomněli. Jednalo se o konflikt východního bloku proti západu na území třetí strany. Doslovně. Po porážce Francouzů byla Indočína roku 1954 rozdělena na Kambodžu, Laos, Severní Vietnam (komunisté, hlavní město Hanoj) a Jižní Vietnam (s vedením v Saigonu). Obě části země byly rozděleny 17. rovnoběžkou a v průběhu dvou let se měly sjednotit po demokratických volbách, které se ale nikdy nekonaly.

 

Komunisté se rozhodli, že zemi sjednotí silou. Podařilo se jim nejen vytvořit silnou armádu, ale také byli schopni posílat do Jižního Vietnamu instruktory, kteří cvičili partyzány nově vznikajícího Vietkongu. Ti začali se svými teroristickými aktivitami v Jižním Vietnamu už koncem 50. let. Jižní Vietnam se postupně dostal do politické krize. Mezi tím také rostl počet přítomných Američanů, kteří fungovali především jako podpora a poradci, ale bojů s partyzány se přímo neúčastnili. Po několika incidentech (například útoku na torpédoborec USS Maddox) se USA v srpnu 1964 zúčastnily několika náletů na severovietnamské cíle. Nutno říci, že těmto incidentům šly USA svými aktivitami naproti.

 

Situace na jihu začala být časovanou bombou. Ze severu pronikly na jih desítky tisíc partyzánů ale stejně tak se zvyšoval počet přítomných amerických sil. Postupně se tak rozhořel konflikt, který si podle některých odhadů vyžádal až 4 miliony obětí. Na straně USA šlo o 58 tisíc obětí. V roce 1973 byl sice podepsán mír, který ale fakticky znamenal kapitulaci jihu, neboť bylo zřejmé, že komunistický sever ji bude ignorovat. USA však přesto postupně stáhly své vojáky. Severu bylo jasné, že USA se už do konfliktu podruhé nezapojí. Jednak proto, že podpora obyvatel USA byla nulová ale také díky vnitropolitickým problémům po aféře Watergate. Komunistům ze severu se tak nakonec podařilo Vietnam násilnou cestou sjednotit. USA se do konfliktu zapojily již jen evakuací svých občanů a několika tisíc Vietnamců, kterým by po obsazení země hrozila smrt.

 

V roce 1969 se na veřejnost dostala tajná zpráva, kterou pro ministerstvo obrany sestavila 36 členná skupina. Díky ní se americká veřejnost dozvěděla, že to byly právě USA, které konflikt vyostřily.

 

Okupace Dominikánské republiky ( 1965-1966)

Méně známý konflikt, při kterém se vojáci USA vylodili na březích Dominikánské republiky a zapojily se tak do tamní občanské války. Cílem bylo zabránit tomu, aby se z ostrova stala „druhá Kuba“. Později převzaly vedení operací mezinárodní síly. V konfliktu zemřelo celkem 44 amerických vojáků.

 

Dvakrát v Libanonu (1958, 1982-1984)

Roku 1958 dochází ke spojení Sýrie s Egyptem. Vzniká tak Sjednocená arabská republika. Jedná se o výsledkem panarabské vlny, která se tou dobou šíří mezi arabskými zeměmi. Libanonští křesťané se přirozeně obávali možnosti sloučení Libanonu se Sýrií v rámci této Sjednocené arabské republiky. Vzhledem k této situaci se maronitský prezident Šamún obrátil s prosbou o pomoc na USA. Ty vyslaly oblasti své jednotky. Po uklidnění situace je zvolen nový prezident a následně jsou jednotky staženy.

 

Na počátku 80. let byly americké síly v Libanonu nasazeny znovu a to v rámci mezinárodních mírových sil, které měly dohlížet na stahování poražených jednotek Organizace pro osvobození Palestiny. Tyto vojenské jednotky však místní, převážně šíitské obyvatelstvo vůbec nevnímalo pozitivně. Útoky proti Američanům se v Libanonu stále stupňovaly, což vyvrcholilo dne 18. dubna 1983, kdy byl spáchán útok na americkou ambasádu v Bejrútu, který si vyžádal přes 60 mrtvých. Dne 23. října téhož roku prorazil žlutý kamion ostnatý drát obklopující areál bejrútského mezinárodního letiště, v němž se nacházela budova místního velitelství námořní pěchoty USA. Kamion následně naboural do vestibulu uvnitř budovy. Sebevražedný atentátník odpálil v kamionu výbušniny, jejichž síla byla rovna výbuchu 5400 kg TNT. Obrovský výbuch čtyřpatrovou budovu zcela zničil. Jen o dvě minuty později a 6 km dále postihl podobný útok kasárna francouzských výsadkářů. Zde sebevražedný atentátník navedl kamion naložený výbušninami do podzemní garáže pod budovou kasáren, která byla zcela srovnána se zemí.

 

První útok si vyžádal celkem 241 mrtvých amerických vojáků. To představuje největší ztrátu americké armády v průběhu jednoho dne od války ve Vietnamu a největší ztrátu americké námořní pěchoty od 2. světové války. Jde také o největší teroristický útok spáchaný proti Američanům v zahraničí vůbec. Druhý útok si vyžádal smrt 58 francouzských výsadkářů.

 

Operace Earnest Will (1987-1988)

Operace Earnest Will byla americká vojenská operace probíhající v oblasti Perského zálivu od července 1987 do září 1989 v době Íránsko-irácké války. Americké námořnictvo v ní chránilo ropné tankery plující z Kuvajtu skrze Hormuzský průliv do Indického oceánu. Jednalo se o největší konvojovou operaci od konce druhé světové války. Konflikt eskalovat poté, co americká fregata najela na nastraženou námořní minu. V rámci odvety byl proveden útok na íránské vrtné plošiny a fregaty.

 

Invaze na Grenadu (1983)

Jednalo se o operaci amerických sil s podporou několika karibských států proti marxistickému režimu na ostrově Grenada. Výsledkem operace bylo sesazení vojenské vlády a evakuace amerických občanů (zejména studentů na místní univerzitě). Dodnes není zcela zřejmé, kdo vlastně za intervencí stál. Oficiálně se mělo za to, že Organizace východokaribských států požádala USA o zásah. Později se však objevily informace, že USA se na intervenci chystaly tak jako tak a žádost od Organizace východokaribských států měla akci pouze ospravedlnit.

Bombardování Libye (1986)

Jednalo se o několik málo náletů jako odveta za bombový útok na diskotéku v Berlíně v témže roce. Diskotéku navštěvovali především američtí vojáci, kteří byli také dvěma ze tří obětí.

 

Invaze do Panamy (1989)

// ]]>

Tradiční „příběh“ v podobě ochrany demokracie. Invaze Spojených států amerických do Panamy s krycím názvem Operace Just Cause byla zahájena v prosinci 1989. Během invaze byl panamský diktátor Manuel Noriega sesazen, zvolený prezident Guillermo Endara složil prezidentskou přísahu a Panamská obranná síla (Panamanian Defense Force – PDF) byla rozpuštěna.

 

Válka v zálivu (1990-1991)

Válka v Zálivu známá také pod označením Operace pouštní bouře byla ozbrojeným konfliktem mezi Irákem a koalicí 28 států v čele s USA, kterým OSN poskytla mandát k provedení vojenské operace za účelem osvobození Kuvajtu. Na straně spojenců si válka vyžádala na 400 mrtvých.

 

Důsledky a kontroverze:

  • Spojenecká vojska vystřílela nebo svrhla okolo 325 tun munice a bomb z ochuzeného uranu.
  • Cena ropy během války vzrostla z 13 na 40 dolarů za barel. Došlo také ke zvýšení ceny zlata.
  • Na jihu země byly zřízeny bezletové zóny.
  • Podle OSN došlo během války k uvolnění 15 000 tun zplodin z ropných vrtů do atmosféry.
  • Část veteránů z Války v Perském zálivu trpí psychosomatickými, respiračními, imunitními, psychickými či jinými poruchami (syndrom Války v zálivu).
  • Armáda Spojených států amerických vybudovala vojenské základny v Saúdské Arábii a Kuvajtu.

 

Somálsko (1992-1993)

Známý konflikt, jehož část byla později ztvárněna ve filmu Černý jestřáb sestřelen. Jednalo se o operaci OSN, jejímž cílem bylo zajistit bezpečnost humanitárních misí na jihu Somálska. Postupem času ovšem docházelo k napadání jednotek OSN a to včetně zabití několika Pákistánských vojáků. Zhoršující se občanská válka nakonec vyústila v operaci Gothic Serpent, jejímž primárním cílem bylo zajmout vojenského diktátora Mohameda Farraha Aidida. Operace nicméně skončila fiaskem. Zabito bylo 20 amerických vojáků a důsledkem bylo stažení vojsk ze Somálska.

 

Operace udržení demokracie (1994-1995)

Operace, která měla za cíl svržení vojenského režimu na Haiti. Ten se dostal k moci po převratu v roce 1994. Akce byla posvěcena mandátem OSN. Modré přilby také převzaly kontrolu nad územím po stažení vojsk. Kromě USA se operace zúčastnili vojáci z Polska a Argentiny.

 

Bombardování Jugoslávie (1999)

Od března do června 1999 bombardovalo NATO území bývalé Jugoslávie. Oficiálním motivem byla snaha přinutit jugoslávskou vládu řízenou Slobodanem Miloševićem k ukončení vyhánění a provádění násilných akcí vůči albánskému obyvatelstvu Kosova. Podle některých odhadů si bombardování vyžádalo až 3,5 tisíce obětí z řad civilistů. Důvod „humanitárního bombardování“ byl ovšem později mnohokrát zpochybňován.

 

Válka v Afganistánu (2001-dosud)

Asi není nutné blíže představovat. Mělo se jednat o bleskovou odvetu za teroristické útoky z 11. září 2001. Intervence začala už 7. října a důsledkem bylo svržení vládnoucího Talibanu. Země je však stále rozvrácená. Vláda má jen slabou kontrolu nad územím mimo Kábul.

 

Válka v Iráku (2003-2011)

Válka kvůli ropě a zbraním hromadného ničení, které se ovšem nikdy nenašly. V únoru 2003 vystoupil v OSN za Spojené státy Colin Powell s důležitým projevem, ve kterém za pomoci mnoha satelitních fotografií a obrázků vypovídal o zbraních hromadného ničení, které údajně Saddám Hussein doposud má a také o spojitosti Husseina s Al-Káidou, která údajně v Iráku operuje s Husseinovou podporou. Zdrojem pro detaily Powellova projevu o zbraních hromadného ničení byl irácký informátor západních rozvědek, Rafid Ahmed Alwan al-Janabi (s kódovým jménem Curveball – „křivák“). O 8 let později se al-Janabi přiznal, že si vše vymyslel ve snaze zbavit Irák Husseina a přinést do země demokratický režim.

 

Invaze do Iráku začala 20. března 2003 a skončila dobytím města Tikrít 14. dubna. V prosinci 2003 byl zajat Saddám Husajn. Koalice postupně předala správu země do rukou irácké vlády a američtí vojáci se stáhli. Bezpečnostní situace v zemi je ovšem nadále špatná. Podle některých odhadů počet Iráčanů zemřelých následkem války činil v červnu 2006 přibližně 650 tisíc. Počet zabitých západních vojáků se odhaduje až na 4 800.

 

Libye (2011)

V polovině března 2011 zahájily letecké síly NATO operace nad územím Libye. Cílem mělo být nucené vyhlášení bezletové zóny a ochrana civilistů. Neoficiálně však šlo o přímou podporu povstalců, kteří v rámci arabského jara zahájili boj proti vládnoucímu režimu. M. Kaddáfího. To se sice povedlo, země je však dnes na pokraji rozpadu.

 

 zdroj : pravdu.cz

8

Situace v Sýrii se trvale nachází v ohnisku zájmu světových médií. Brzy může dojít k další »humanitární intervenci«. Pentagon totiž oznámil, že je připraven zaútočit na Sýrii s cílem pomstit se Asadovi a syrským ozbrojeným silám za údajné použití chemických zbraní proti vlastním občanům. Informace publikoval server voltairenet.org.

Mezitím se objevily nové důkazy o tom, že zpravodajská služba americké armády se podílela na chemickém útoku u Damašku 21. 8. 2013. Důkazy unikly z internetu a byly zveřejněny na stránkách Oriental Review.

Jeden z hackerů proniknul do korespondence americké vojenské rozvědky (DIA) a zveřejnil soukromé e-maily plukovníka Anthonyho McDonalda, který vykonává funkci generálního ředitele »Úřadu operací a plánování«, zástupce náčelníka pro zpravodajské služby Amerického pozemního vojska.

V emailech ze dne 22. 8.2013 občanský analytik amerických pozemních sil Eugene P. Furst blahopřeje plukovníkovi k úspěšné operaci a upozorňuje ho na článek o použití chemických zbraní v Sýrii, zveřejněný v deníku The Washington Post. V emailech například E. Furst uvádí: »Mimo jiné, viděl jsem váš poslední úspěch, blahopřeji. Dobrá práce«. Plukovník McDonald mu odpovídá: »Jak vidíte, jsem od toho nyní daleko, ale vím, že naší hoši to udělali, jak nejlépe mohli«.

Plukovník nemlčel ani v ložnici

Další díl soukromé korespondence mezi manželkou plukovníka A. McDonalda Jeniffer a Mary Shapirovou odhaluje, že plukovník nemlčel ani v ložnici. Mary a Jennifer uvádí: »Musím stále myslet na ten nynější plynový útok v Sýrii. Viděla jste ty děti? Plakala jsem. Byly otráveny, zemřely. Kdy to skončí? Viděla jsem ty tváře, jako by spaly. Co tomu říká Tony? — Viděla jsem to také a byla jsem velmi polekaná. Ale Tony mně uklidnil. Řekl, že se dětem nic nestalo, že to bylo připraveno pouze pro kamery. Tak se neobávej má drahá,« diskutují. »Stále myslím na ty syrské děti. Díky bohu, že jsou naživu. Doufám, že dostaly nějaké dárky nebo peníze,« reaguje Shapirová.

Z dialogu plukovníkovy manželky s její přítelkyní jasně vyplývá, že videozáznamy s dětmi zavražděnými při chemickém útoku blízko Damašku jsou zinscenovány americkou vojenskou rozvědkou. Tato informace osvětluje přiznání americké administrativy, ve kterém se uvádělo, »že existovaly již tři dny před údajným útokem (21. 8. 2013) indikace, že se útok blíží«.

Západní podpora syrské opozice

Josef Budansky z GIS/Defense & Foreign Affairs napsal v neděli 1. září, že Západem sponzorována opozice začala 13. a 14. srpna 2013 v Turecku předběžné přípravy na největší mimořádný vojenský útok. První schůzka mezi nejvyššími vojenskými veliteli syrské opozice a představiteli katarské, turecké a americké rozvědky se uskutečnila na turecké vojenské základně Antakaja v provincii Hatay, která je nyní využívána jako velitelství a štáb Svobodné syrské armády a jejich zahraničních sponzorů.

Nejvýznamnější velitelé opozičních sil, kteří přijeli z Istanbulu, informovali regionální velitele o blížící se eskalaci bojů, které vyvolá a podpoří připravované bombardování Sýrie, vedené Spojenými státy.

Stejný zdroj dále uvádí: Dne 24. 8. 2013 komando syrské armády na základě informací o možných chemických útocích opozice proniklo do tunelů vyhrabaných opozicí v damašském předměstí Džabar. V průběhu potyčky syrského komanda s opozicí bylo prostřeleno několik kanistrů s toxickým plynem a několik vojáků otravný plyn zasáhl. Někteří jsou nyní v kritickém stavu.

Komando syrské armády dobylo sklad, ve kterém opozice skladovala barely chemikálií, které sloužily k přípravě »sarinu«. Ve skladu nalezla armáda laboratorní zařízení a značný počet ochranných masek. Kromě toho našlo komando několik podomácku vyrobených min, protitankových granátů a minometných střel. Ještě téhož dne bylo několik bojovníků Hizballáhu, operujících v Damašku v blízkosti Ghuty, zasaženo otravným plynem.

Vzorky, které získaly armáda i Hizballáh, byly údajně odeslány k prozkoumání do Moskvy. Fotografický záběr provedený fotografem Markem di Laurem z Associated Press v Iráku v roce 2003 využil 30. 8. 2013 ministr zahraničí John Kerry jako důkaz o Asadově chemickém útoku.

Publikované údaje jasně dokazují, že americká administrativa vytváří všechny možné záminky k zahájení vojenské intervence proti Sýrii. Poslední odhalení ukazují, že John Kerry využil 30. 8. 2013 v Kongresu fotografii z roku 2003 z Iráku, jako ilustraci »syrských obětí plynového útoku«, která měla zdůvodnit a ospravedlnit jeho militantní poselství. Potvrzuje se tak, že »zpravodajské informace«, které předkládají váleční štváči, nejsou ničím podložené anebo prostě zfalšované.

Nyní by měla většina světové veřejnosti pochopit, jaká je s ní hraná falešná hra. Britská Dolní sněmovna to pochopila. Co ostatní?

Vyšlo v Haló novinách.

9

„USA vedou svět ke globální, totální válce,“ říká v souvislosti s chystaným útokem na Sýrii ParlamentnímListům.cz ruský spisovatel a analytik Sergej Chelemendik. Dění v Sýrii se podle něho brzy dotkne každého Čecha, a to velmi brzy. „Dotkne se víc a bolestivěji než jakékoliv výsledky předčasných voleb,“ dodává Chelemendik s tím, že lidé by měli více vnímat světové dění.

V českých médiích se píše o situaci v Sýrii. Většina z nich, včetně České televize, fakticky tvrdí, že použití chemických zbraní syrskými vládními vojsky je nesporný fakt. Pozorně sledujete situaci, jak se věci mají ve skutečnosti?

Chování mainstreamu v Čechách je pochopitelné – česká média už dávno nepatří Čechům. Nejvýstižněji to o „chemickém útoku Asada“ řekl ruský prezident – tato tvrzení označil za „do nebe volající hloupost“. Pro mě je očividné to, že jsme svědky a účastníky banální provokace s cílem najít důvod k válce – casus belli.

Argumentů a faktů ve prospěch verze provokace je v současnosti víc než mýtických důkazů Asadovy viny, o kterých hovoří USA, ale žádné reálné nepředkládají. Existuje verze, že chemické zbraně dodala povstalcům CIA z Gruzie, existuje na toto téma video, hlavní ale je to, co řekl Putin – je to hloupost.

Pokud je někdo, kdo víc než jiní neměl zájem použít chemické zbraně před očima expertů v OSN, tak je to syrská vláda. Obamovo chování lze těžko označit jinak než za neuvěřitelnou drzost.

Americký prezident nejdříve namaloval „červenou čáru“ a řekl, že zaútočíme na Sýrii, hned jak použije chemické zbraně – a Sýrie se jakoby hned pustila do překračování této čáry, tedy do vstupování války s USA.

Tomuto dnes na světě nevěří prakticky nikdo, nevěří tomu ani sám Obama, ale mechanismus války byl spuštěný. Drzost USA se dá vysvětlit jednoduše – předtím jim všechno vycházelo, ale dnes je situace jiná. Obama stojí sám, z očí do očí, vůči celému světu, který mu nevěří, a dále lže.

Nakonec, jak tato situace ohrožuje Ameriku?

Připomínám, že útok na Sýrii podle amerických tradic musí být koncipován právě takto – ohrožuje nás to. Saddám Husajn jako americký spojenec roky používal americké zbraně ve válce proti Íránu – ale právě tehdy Amerika nejenže neútočila na Irák, ale ještě také vyzbrojovala, chválila a financovala.

Chovají se slovenská média jinak?

Ještě hůř než česká. Jednoduše tyto události ignorují a přinášejí pouze strohé úryvky propagandistických textů. A to navzdory tomu, že na Slovensku, stejně jako v Čechách, roste vlna rozhořčení v souvislosti s touto již vyhlášenou válkou proti suverénnímu státu na základě falešné záminky. Mnozí lidé na Slovensku i v Čechách ještě nejsou úplně „debilizováni“ primitivním mainstreamem, neztratili zájem o události ve světě a chápou, nebo si umí domyslet, k jakým fatálním důsledkům může tato válka vést. Opakuji, většina Slováků považuje tuto záminku za lež – mnozí o tom hovoří, ale vláda o tom mlčí jako ryba na suchu.

Co byste poradil těm, kteří hledají objektivní informace o těchto událostech?

Aby se obrátili na evropská, americká a ruská média. Informací je spousta, jsou dostupné, ale ve slovenštině jich je málo a jsou neobjektivní.

Čeští politici se k tomuto tématu moc nevyjadřují, možná jsou příliš zaměstnaní předčasnými volbami. Má se vůbec česká veřejnost zajímat o Sýrii, vždyť lidé si můžou říct, že se nás to netýká?

Zachytil jsem vyjádření prezidenta Miloše Zemana v tom duchu, že vojenské řešení je nepřijatelné. Něco podobného řekl i slovenský prezident Ivan Gašparovič, pravda, velmi tiše. Přirozeně výbuch české politické scény odpoutává lidi od událostí ve světě a zdá se důležitější, ale není to tak. To, co se děje v Sýrii, se dotkne každého Čecha a stane se tak již brzy. Dotkne se víc a bolestivěji než jakékoliv výsledky předčasných voleb.

Na základě současných informací situace vypadá tak, že Amerika na Sýrii skutečně zaútočí. Má Sýrie možnost podstavit se na odpor?

Má, ačkoliv síly jsou nerovné, vojenská převaha USA je velká. Na druhé straně syrská armáda je početná, vycvičená, celkem dobře vyzbrojená a Sýrie má spojence – Írán, Rusko a Čínu. Od jejich reakce a chování bude záviset velmi hodně věcí.

Čeho chtějí dosáhnout Spojené státy americké, jaké jsou jejich dlouhodobé cíle?

Hlavní cíl je velká a vítězná válka na Blízkém východě. Sýrie je první cíl, druhý je Írán. Pokud tuto válkou vyhrají, USA ovládnou obrovské zdroje, dosáhnou strategicky výhodné a dominantní pozice ve vztahu k Rusku a Číně a budou moci samy kontrolovat hlavní energetické a obchodní tepny našeho světa. Cíle jsou jako vždy velmi ambiciózní, ale v nejbližším období nevypadají jako reálně dosažitelné. Ale explodovat situaci na Blízkém východě tato válka může rychle a snadno. A tak budou vyhazovat do vzduchu.

Dokážete si představit, že by do války zasáhly Rusko a Čína?

Není to vyloučené, ale přímý zásah je málo pravděpodobný, protože by znamenal světovou válku. Dnes Sýrii nejaktivněji podporuje Írán a Rusko. Tato podpora zesílí, ale ve skutečnosti scénář války drží v rukách USA a zdá se, že ani samotným Spojeným státům není jasné, jak konkrétně – něžně, humanitárně a pěkně – je potřebné trestat dalšího diktátora, pokud tento trest vyústí do hromadného zabíjení civilistů americkou armádou.

Mohou USA odmítnout válku?

Říká se, že naděje umírá poslední, ale po špatném amatérském divadle, které Obama ukázal světu, je to bohužel málo pravděpodobné. Pokud by Putin nevystoupil s varováním v sobotu 31. 8., válka by už začala. Obama okamžitě reagoval dvěma prohlášeními – rozhodnutí přijal, ale potřebný je souhlas Kongresu. Ještě připomínám, že podle amerických zákonů USA mohou začít válku i bez takovéhoto souhlasu. Kongres však pravděpodobně tuto válku schválí. Amerika má hodně důvodů pro to, aby napadla Sýrii, ale existuje jeden hlavní – fanatická, šílená, bezuzdná chamtivost americké „elity“. Příliš hodně bohatých lidí v Americe, Izraeli a jiných zemích si už dávno spočítalo, kolik opět vydělají na této „malé vítězné válce“. Myslí si, že tyto peníze už mají v kapsách. Vždyť v Libyi to všechno vyšlo a bylo to teprve nedávno. Válka je hlavní a nejziskovější činnost v USA v posledních desetiletích – studená, ekonomická, psychologická, informační. Podle amerického kalendáře přišel už dávno horký čas války, ale Sýrie klade odpor již dva roky – a nejen, že klade odpor, ale poráží armádu žoldáků sesbíranou a vyzbrojenou USA a jejich nejbližšími spojenci v regionu, tedy Saúdskou Arábií a Katarem.

 

Proč evropští spojenci s výjimkou Francie odmítli podpořit USA?

Protože si uvědomují rozsah blížící se katastrofy. Dokonce i ti nejvěrnější, Angličané, zařadili zpátečku. Postoj Francie se možná bude také měnit – většina Francouzů je proti, Hollande, který vyskočil před lokomotivu, prakticky spáchal politickou sebevraždu, protože právě Francie, kde žije víc než deset milionů muslimů, bude první obětí tzv. islámského terorismu a vlny utečenců. Hollande je dnes pro Francii horší, než byl Gorbačov pro Sovětský svaz. Podpaluje a ničí svoji vlast a jeho osud bude ještě horší.

Velmi se mluví a píše o tom, že válka v Sýrii může být začátkem světové války. Jaké jsou šance na takovýto fatální vývoj?

Co je to světová válka v současnosti, to nikdo neví. Orientujeme se na dvě minulé světové války v Evropě, které se v takové podobě už nikdy nezopakují. Existuje názor, ke kterému se připojuji i já, že světová válka běží stále, akorát ji trochu maskují a tak trochu pudrují. Proto přesnější bude mluvit o válce globální. Toto riziko zde hrozí. Nevím, kdo dnes věří chirurgické, omezené, humanitární operaci ze strany USA – něco v duchu „trošku je zbombardujeme a oni se hned zklidní“. Bombardovat se bude muset hodně a uspokojení v důsledku bombardování se zcela určitě nedostaví. USA vstupují do občanské války proti Asadovi na straně Ál-Kaidy, která, podle tvrzení samotných USA, je hlavní zdroj světového terorismu. Nuž tedy takový farizejský paradox – v úloze „našich sons of bitch“ vystupují představitelé radikálního islámu, protože pro USA je to v daném momentě pohodlné a výhodné. Důsledky této koalice světové demokracie a světového teroru jsou dnes málo předvídatelné. Je jasné, že důsledky budou. Asad se vyjádřil, že to vyvolá regionální válku a myslím, že zásah zapříčiní explozi situace na Blízkém východě. Právě takovou explozi celkem vědomě připravují USA od jedné války k druhé. Podrobnou analýzu variant války jsem vyrobil na slovenském videu http://www.youtube.com/user/Chelemendik. Na tato videa se dívají tisíce lidí. Náš portál https://chelemendik.sk už týden poskytuje mimořádný informační servis pro naše čtenáře. Využívají ho desetitisíce lidí, což svědčí o skutečném zájmu Čechů a Slováků o to, co se děje.

Co konkrétně může vést ke globální válce?

Zatahování globálních hráčů do syrské války, mezi které by mimochodem bylo správné zařadit nejen EU, Rusko a Čínu. Izrael, Turecko a Írán v současné situaci také vystupují jako globální hráči, protože jejich skutky budou mít globální důsledky.

V této nebezpečné hře je hodně neznámých faktorů. Jmenuji jen některé z nich: Kdo a čím už stihnul a ještě stihne vyzbrojit Sýrii? Přijme Turecko vojenskou účast? Přijme Írán vojenskou účast? Co se stane se zásobami chemických zbraní v Sýrii – odhadují se na tisíc tun. Uskuteční se útok na Izrael, na hlavního spojence USA a na hlavního rukojmího této situace? Budou atakováni jiní spojenci USA – Saúdská Arábie a Katar? Stane se Evropa obětí teroristických útoků a na koho budou směřovat tyto útoky?

Takových otázek se dá vyjmenovat ještě hodně. Jasná je ale jedna věc. Amerika vede svět k totálnímu chaosu, který Američané sebevědomě označují jako řízený, ale kontrolovat vyvolený chaos Amerika nebude moci. V důsledku toho se globální konflikt může ukázat jako nevyhnutelný.

Jaké budou bezprostřední důsledky útoku na Sýrii pro Evropu?

První důsledek je očividný – prudký růst cen ropy a tedy všech energetických nosičů. Sýrie a Írán mohou zablokovat Hormuzský průplav nadlouho. Druhý důsledek může být vlna teroru v Evropě, jehož cílem je zatáhnout NATO a EU do války. Třetí – vlna utečenců, kteří kromě Evropy nebudou mít kam utíkat. Není vyloučený ani finanční kolaps eurozóny, která nemusí takové napětí vydržet.

To jsou negativní důsledky pro oběti, budou ale také pozitivní pro „vítěze“. Na všech těchto otřesech a katastrofách jistá úzká skupina lidí, převážně v USA, vydělá obrovské peníze a peníze jsou přeci jejich Bůh. Tak jako v kuse vydělávala celá desetiletí. V zásadě se tedy neděje nic nového, kromě jediné věci – další „standardní“ agrese USA před našima očima nabírá globální rozměry. Nikoliv náhodou někteří pozorovatelé přirovnávají tyto události ke karibské krizi.

Důležité je uvědomit si, že na to, aby válka splnila plány a očekávání USA, musí být velká. Ideálně by Amerika potřebovala takovou válku, která by jí umožnila odepsat všechny její dluhy celému světu a to tím víc, že stejně nikdy neplánovala tyto dluhy vracet.

Jak se podle Vás má zachovat Česko a Slovensko?

Vzepřít se tak, jak je v jejich silách. Nepodporovat válku. V tomto světě se definitivně krystalizuje vědomí toho, co je absolutní zlo pro všechny žijící lidi a lidstvo všeobecně. Tímto zlem je světová, globální, totální válka. USA, které se vnucují za lídra světa, vedou svět právě k takovéto válce, tedy vystupují na straně absolutního zla. V této situaci je absolutní dobro – záchrana světa před globální válkou. Rozhodovat se mezi dobrem a zlem budou muset jednotlivci, národy, státy.

Budeme se veřejně obracet na slovenské politiky a slovenskou vládu s tímto tématem, udělám tak již zanedlouho, protože čas běží. Slovenský národ nikdy nestál na straně zla, nejednou ho hnali do válek, ale zlu se protivil instinktivně. Běda slovenským politikům, kteří se postaví proti instinktu dobra, který je slovenskému národu vlastní.

Je možné, že USA přece jen upustí od záměru zaútočit na Sýrii?

Říká se, že naděje umírá jako poslední. Existuje verze známého ruského historika a spisovatele a mého dobrého přítele Nikolaje Starikova – byla zveřejněna 29. srpna. Cituji: „Rusko a Čína naplánovaly na společném summitu G20 v S-Petěrburgu (začíná ve čtvrtek) informovat o založení nové měnové unie prostřednictvím zřízení nezávislého fondu. Trumfu, kterým se má stát možnost emitování dluhopisů a možnost poskytování nízko úročených úvěrů na podnikatelské projekty v Rusku a Číně jak pro domácí, tak pro zahraniční podnikatele. Tato informace přitáhla pozornost všech světových médií, což znamená, že tuto skutečnost nelze utajit… USA okamžitě, horečně chtějí vytvořit Rusům a Číňanům nějaký vážný problém, aby upustili od vytvoření měnové unie. A `najednou` se začala  zhoršovat situace kolem Sýrie…“

Starikov tvrdí, že se mezi velmocemi odehrává globální obchod a útok na Sýrii je součástí tohoto obchodu. Neignoroval bych tuto verzi, neboť věřím v pud sebezáchovy lidí, i Obama ho pravděpodobně má.

Kdo je Sergej Chelemendik:

Uznávaný ruský spisovatel a bývalý slovenský poslanec žijící v Bratislavě. Nyní působí jako publicista, vydavatel, politický analytik a autor dokumentárních filmů. V Rusku jsou jeho nejznámějšími romány Sebevrazi, Povodeň či Přepadová skupina. Ve slovenštině vydal například sborník svých esejů pod názvem Slovenské Kosovo – válka v Evropě.

zdroj : parlamentnilisty.cz

 

Poradce íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameniního Alí Réza Forgání (Alireza Forghani) ve svém blogu zveřejnil řadu hrozeb na adresu USA i na adresu prezidenta Obamy osobně.Forgání pohrozil, že pokud dojde k úderu proti Sýrii, budou v průběhu 21 hodiny všude po světě uneseni příbuzní a děti amerických vysoce postavených činitelů, včetně dcery prezidenta Baracka Obamy Saši. Za dalších 18 hodin pak Vláda USA dostane videa s amputací jejich končetin.

Forgání také varuje Obamu, že pokud americká strana napadne Sýrii, tak „všichni lidi na světě pochopí, že si on sám zasluhuje násilí“.

„Obamo, pokud zaútočíš na Sýrii, tak se dostaneš do pekla“, píše Forgání.

iran-varuje-obamu-ze-za-utok-na-syrii-ponese-nasledky-screen

 

 

 

 

 

 

zdroj : vlastnihlavou.cz

Izraelská lobby přiznává, že se asi 250 jejich aktivistů setká se svými senátory a poslanci ve Washingtonu a bude se snažit získat podporu Kongresu pro vojenskou akci v Sýrii.


Vlivný izraelský Výbor pro americko-izraelské veřejné záležitosti nasadí příští týden stovky aktivistů, aby získali podporu Kongresu pro vojenskou akci v Sýrii, uprostřed intenzivní snahy Bílého domu přesvědčit váhající americké zákonodárce, aby hlasovali pro omezený útok.

Máme v plánu velkou lobbistickou akci, kdy se asi 250 aktivistů setká ve Washingtonu se svými senátory a poslanci,“ uvedl v sobotu zdroj z AIPAC.

Tajemníci Kongresu řekli, že tato setkání a hovory očekávají v úterý, kdy prezident Barack Obama a představitelé jeho vlády přijdou se svými argumenty pro raketový útok, kvůli domnělému použití chemických zbraní vládou syrského prezidenta Bashara al-Assada.

Hlasování o akci v Sýrii je významným politickým testem pro Obamu a významný nátlak AIPAC, považovaný za nejmocnější lobbistickou skupinu ve Washingtonu, by mohl znamenat výraznou podporu.

Americký senát má hlasovat o rezoluci, která schválí použití vojenské síly, již ve středu. Vůdci parlamentu zatím nesdělili, kdy budou hlasovat, jen řekli, že posouzení schválení je „možné“ někdy tento týden.

Obama požádal Kongres, aby schválil útok na Assadovu vládu, jako reakci na útok chemickými zbraněmi z 21. srpna, při kterém bylo údajně zabito 1,400 Syřanů.

Ale mnoho republikánů a několik Obamových demokratických kolegů zatím pro tento návrh nehorovalo, částečně proto, že válkami unavení Američané jsou silně proti zapojení se do dalšího konfliktu na Středním východě.

12547

Zatímco Obamova vláda usilovala o prosazení omezeného útoku proti Sýrii, pro-izraelské skupiny se dosud držely z velké části v pozadí.

Příslušníci těchto skupin a vládní zdroje se netají, že vyjádřili americké akci podporu, neboť se obávají o stabilitu v sousední Sýrii a toho, jaký signál by nečinnost Ameriky mohla vyslat Assadovu spojenci – Íránu. Ale obecně chtěli, aby se debata zaměřila spíše na zajištění národní bezpečnosti, než na to, jak by rozhodnutí zaútočit na Sýrii mohlo pomoci Izraeli. Je to odrazem jejich citlivosti na skutečnost, že jsou považováni za silného podporovatele vstupu Spojených států do války.

254

Včera přinesly New York Times a The Guardian další porci informací od Edwarda Snowdena. Vyplývá z nich, že americké a britské tajné služby prolomily tzv. bezpečné kódování na internetu – tedy soukromí kohokoli, koho si zamanou. Pomocí superpočítačů, soudních příkazů a pravděpodobně i spolupráci Googlu, Hotmailu, Yahoo a Facebooku jsme před nimi všichni v kterékoli chvíli jako nazí. To jejich soudruzi z EU se s utajením vůbec nepárají: Špiclování každého z nás povýší rovnou na „společenský zájem“. Nevěříte?

Už koncem tohoto roku má EU v plánu uvést do provozu monstrózní monitorovací projekt, který by v podstatě znamenal zavedení režimu podobného tomu, jaký popisoval George Orwell ve svém románu 1984. Jednalo by se o největší omezení naší svobody nejméně od roku 1989, přesto je tento projekt financován převážně z peněz daňových poplatníků. Projekt Indect.

Projekt Indect

Bývalý pracovník bezpečnostních složek USA Edward Snowden odhalil, že tajné služby významně omezují svobodu občanů tím, že kromě jiného monitorují i jejich komunikaci a činnost na některých internetových stránkách. Pravděpodobně však nevíte, že totéž, co se děje v USA, má v ještě daleko rozsáhlejší míře začít probíhat i u nás. Pod záštitou Evropské unie.

Indect je projekt spočívající ve vytvoření rozsáhlého monitorovacího systému, který bude sledovat veškeré aktivity občanů především na ulicích a na internetu. Je vyvíjen na několika evropských výzkumných pracovištích a vysokých školách včetně Vysoké školy báňské- Technické univerzity v Ostravě. Dokončen a uveden do provozu má být koncem tohoto roku. Celkem má Indect stát daňové poplatníky v přepočtu asi 400 milionů korun. Oficiálním zdůvodněním má být zvýšení bezpečnosti, je však zřejmé, že skutečný účel je jiný. Nikoli náhodou hlavní média o tomto projektu převážně mlčí, a proto o něm ví jen málo lidí. Je to alarmující, protože realizace tohoto projektu významně zasáhne do života každého z nás.

Sledování internetu

V internetovém prostředí má Indect sledovat, co lidé vyhledávají na internetu, co dělají na sociálních sítích, diskusních fórech, sítích P2P, atd. Pomocí pokročilých algoritmů se bude analyzovat každý nahraný obrázek, každé video, každý článek na jakémkoliv blogu, ale i každá diskuse na sociálních sítích. Vše bude vyhodnoceno počítačovým systémem, který zjistí, zda se tam někdo nechová „abnormálně“.

V ulicích měst bude Indect monitorovat veškeré život běžných občanů. K tomu mají sloužit především kamerové systémy, které budou navzájem propojeny, a budou navíc napojeny na software, který dokáže na záběrech nejen najít individuální obličeje, a dokonce je od sebe i rozeznat. Jedním z účelů Indectu má být vyhledávání a sledování konkrétních lidí v davu.

Seznam abnormálních činností

I ve městech bude Indect vyhledávat „abnormální chování“. Když se však podíváte na Indect podrobněji, užasnete nad tím, co je považováno za abnormální. Seznam abnormálních činností (založený na průzkumu u polské policie) totiž zahrnuje i např. běh, rychlou chůzi, zapomenutí zavazadla nebo sezení po příliš dlouhou dobu na jednom místě. Tím pádem se každý z nás může stát podezřelým, aniž by to tušil. Je zřejmé, že pokud tento systém dokáže zjistit, že někdo jde po ulici příliš rychle, jistě dokáže také zjistit, zda někdo neprotestuje proti režimu. Indect bude tedy velmi snadno zneužitelný ke sledování a odstranění nepohodlných lidí, a mnotí soudí, že právě toto má být jeho hlavní smysl.

Projekt Indect bude znamenat citelný zásah do života každého z nás. Bude nás sledovat na každém kroku a vědět o komkoli prakticky vše. Naše soukromí i naše svoboda budou opět ještě více omezeny. To všechno je ale známo již několik let. Nyní se podívejme na aktuální informace, které se týkají přímo vztahu Indect –  Česká republika.

7. 9. 2013 18:15

Už koncem tohoto roku má EU v plánu uvést do provozu monstrózní monitorovací projekt, který by v podstatě znamenal zavedení režimu podobného tomu, jaký popisoval George Orwell ve svém románu 1984. Jednalo by se o největší omezení naší svobody nejméně od roku 1989, přesto je tento projekt financován převážně z peněz daňových poplatníků. Projekt Indect.

Projekt Indect

Bývalý pracovník bezpečnostních složek USA Edward Snowden odhalil, že tajné služby významně omezují svobodu občanů tím, že kromě jiného monitorují i jejich komunikaci a činnost na některých internetových stránkách. Pravděpodobně však nevíte, že totéž, co se děje v USA, má v ještě daleko rozsáhlejší míře začít probíhat i u nás. Pod záštitou Evropské unie.

Indect je projekt spočívající ve vytvoření rozsáhlého monitorovacího systému, který bude sledovat veškeré aktivity občanů především na ulicích a na internetu. Je vyvíjen na několika evropských výzkumných pracovištích a vysokých školách včetně Vysoké školy báňské- Technické univerzity v Ostravě. Dokončen a uveden do provozu má být koncem tohoto roku. Celkem má Indect stát daňové poplatníky v přepočtu asi 400 milionů korun. Oficiálním zdůvodněním má být zvýšení bezpečnosti, je však zřejmé, že skutečný účel je jiný. Nikoli náhodou hlavní média o tomto projektu převážně mlčí, a proto o něm ví jen málo lidí. Je to alarmující, protože realizace tohoto projektu významně zasáhne do života každého z nás.

Sledování internetu

V internetovém prostředí má Indect sledovat, co lidé vyhledávají na internetu, co dělají na sociálních sítích, diskusních fórech, sítích P2P, atd. Pomocí pokročilých algoritmů se bude analyzovat každý nahraný obrázek, každé video, každý článek na jakémkoliv blogu, ale i každá diskuse na sociálních sítích. Vše bude vyhodnoceno počítačovým systémem, který zjistí, zda se tam někdo nechová „abnormálně“.

V ulicích měst bude Indect monitorovat veškeré život běžných občanů. K tomu mají sloužit především kamerové systémy, které budou navzájem propojeny, a budou navíc napojeny na software, který dokáže na záběrech nejen najít individuální obličeje, a dokonce je od sebe i rozeznat. Jedním z účelů Indectu má být vyhledávání a sledování konkrétních lidí v davu.

Seznam abnormálních činností

I ve městech bude Indect vyhledávat „abnormální chování“. Když se však podíváte na Indect podrobněji, užasnete nad tím, co je považováno za abnormální. Seznam abnormálních činností (založený na průzkumu u polské policie) totiž zahrnuje i např. běh, rychlou chůzi, zapomenutí zavazadla nebo sezení po příliš dlouhou dobu na jednom místě. Tím pádem se každý z nás může stát podezřelým, aniž by to tušil. Je zřejmé, že pokud tento systém dokáže zjistit, že někdo jde po ulici příliš rychle, jistě dokáže také zjistit, zda někdo neprotestuje proti režimu. Indect bude tedy velmi snadno zneužitelný ke sledování a odstranění nepohodlných lidí, a mnotí soudí, že právě toto má být jeho hlavní smysl.

Projekt Indect bude znamenat citelný zásah do života každého z nás. Bude nás sledovat na každém kroku a vědět o komkoli prakticky vše. Naše soukromí i naše svoboda budou opět ještě více omezeny. To všechno je ale známo již několik let. Nyní se podívejme na aktuální informace, které se týkají přímo vztahu Indect –  Česká republika.

Indect jako „vědecký“ projekt

Největším mystifikací v současné době je, že oficiální místa představují Indect jako nikoliv politický, nýbrž vědecký projekt – a to i přesto, že cíle tohoto projektu jsou zjevně primárně  politické. O politické projekty se totiž přece jen zajímá velké množství lidí (viz např. ACTA, kterou se zejména díky velkému zájmu občanů podařilo zastavit), zatímco vědecké projekty zájmu široké veřejnosti obvykle unikají. Jde tedy o naprosto průhledný pokus o dezinformaci veřejnosti a utlumení protestů proti tomuto zrůdnému záměru.

Všechna data se budou ukládat a vyhodnocovat. To znamená, že když pan XY půjde v pondělí po Národní třídě a ve čtvrtek se bude procházet po Alexanderplatzu v Berlíně, bude každý jeho pohyb zaznamenáván a systém dokáže zjistit, že na obou místech šlo o toho téhož člověka.

Sledvání sociálních sítí

Dále bude Indect sledovat sociální sítě – tzn. když onen pan XY na Facebooku zveřejní svoji fotografii, tak systém zjistí, že jde o stejného člověka, který byl několikrát zaznamenán na kamerách. Z databáze své paměti k tomuto obličeji přiřadí jeho jméno (možná k tomu nebude Indect potřebovat ani sociální sítě – pokud bude tento systém propojen s databázemi veřejné správy, může si v těchto databázích snadno vyhledat údaje použité např. v občanských průkazech a cestovních pasech – tedy i fotografii, kterou pak přiřadí k záběrům z kamer). Pak bude i nadále sledovat a ukládat si do paměti veškerý jeho pohyb, popř. i veškerou jeho činnost na internetu.

Sledování účasti lidí na demonstracích

Ani to ale ještě není všechno. Indect bude nejen schopen zaznamenávat účast různých lidí na demonstracích, publikování protievropských článků na internetu, a tak dále. Bude  dokonce disponovat algoritmem schopným určit postoje jednotlivých lidí v internetových diskusích, na sociálních sítích, aj. Jinými slovy bude vědět o případné demonstraci dřív, než se uskuteční. A mnohdy fakticky bude vědět, co uděláme, dříve, než to budeme vědět my sami.

To znamená, že když náš pan XY půjde na demonstraci proti vládě či proti nějakému bruselskému nařízení, popř. pokud systém zjistí, že pan XY se chová na internetu jinak, než by měl, „abnormálně“, zařadí jej do databáze potenciálně nebezpečných lidí a shromáždí o něm všechny možné informace: Kde kdy byl, s kým kdy mluvil, co vyhledával na internetu, aj. Tyto informace pak mohou evropští vládci použít proti panu XY a tím jej zdiskreditovat, občansky, společensky či profesionálně likvidovat.

Největší omezení naší svobody od roku 1989

Pokud bude projekt Indect realizován, bude to největší omezení naší svobody minimálně od roku 1989. Je zřejmé, že účelem tohoto monstrózního projektu není přinést větší bezpečí občanům, nýbrž naopak chránit elity a s systém právě před občany, respektive před občanskými protesty proti režimu. Je proto nutné, aby se o Indectu dozvědělo co nejvíce lidí. Abychom začali hromadně protestovat. V opačném případě se již koncem tohoto roku propadneme do  daleko dokonalejšího systému špiclování, než jaký popisoval George Orwell ve svém románu 1984.

zdroj : protiproud.cz

154

Senátor po zprávě z Infowars o černé operaci s převozem atomovek varuje, že Jižní Karolína může být cílem jaderného bombardování.

Senátor Lindsey Graham varoval před hrozbou ‚jaderného teroristického útoku‘ ve stejný den, kdy nám náš exkluzivní zpravodajec z vysoké vojenské úrovně odhalil, že z hlavní letecké základny v Texasu se při černé operaci ‚mimo evidenci‘ přesouvají bojové hlavice do Jižní Karolíny. Můžete to najít v reportáži CBS s názvem ‚Graham: Atomovky v rukou teroristů by mohly vést k blížícímu se bombardování Charleston Harbor‘, kde zpráva rozvádí Grahamovo varování, že nedostatek vojenských akcí v Sýrii by mohl vést k jadernému ‚bombardování‘ v Charlestonu v Jižní Karolíně – což je právě místo určení převozu atomovek při černé operaci. Ve zprávě CBS se uvádí:

„Graham říká, že když USA nebudou reagovat na Sýrii, tak Írán neuvěří v americkou rozhodnost, že Íránu zamezí ve vývoji jaderných zbraní. Graham rovněž říká, že ty jaderné zbraně v rukou teroristů by mohly vést k nadcházejícímu bombardování Charleston Harbor.“

Graham celkem doslovně říká, že když nerozpoutáme válku se Sýrií, tak by Jižní Karolína mohla být zasažena atomovkou. A to v konečném důsledku zavání další falešnou vlajkou inscenovanou vládou Spojených států, aby nás vyslala do války, nebo přinejmenším takovou hrozbou. Až na to, že tentokrát mluvíme o jaderných zbraních. Je úžasné, že my jsme byli první, kdo o tom dostal zpravodajství od našeho věrohodného a extrémně vysoce postaveného vojenského zdroje, který nám řekl následující:

„Dyess dnes začíná přemisťovat jaderné bojové hlavice. Dostal jsem o tom už před tím únik z DERMO. Řekl, že to bylo poprvé, kdy jim to potvrdili od té doby, kdy je tam v 80. letech umístili. Pro převoz se nevyžadovaly žádné podpisy… Nebyla k tomu žádná směrnice. Řekl, že velitel Dyess byl na místě, aby jejich vydání autorizoval. Nikdo nevěděl, kam opravdu míří, ale řidič náklaďáku řekl, že je vezou do Jižní Karolíny a tam odsud si je vezme další vůz.“

Tohle nám přišlo ještě před vyjitím Grahamovy zprávy s varováním před jaderným útokem na Jižní Karolínu a přesně to zapadá to toho, co Graham říká. Jsem těmito zjištěními hluboce znepokojen a žádám každého, aby šířil tyto informace do světa. Jestli Graham získal zpravodajství z vysokých úrovní a uvěřil v důvodnost teroristického útoku na obzoru, to není známo, skutečností ale je, že my máme zpravodajství, které je spojeno s nepodepsaným převozem jaderných bojových hlavic přesně na toto místo.

Tady je video-reportáž, kterou jsme v úterý o chybějících jaderných hlavicích odvysílali:

A teď potřebujeme odpovědi.

Celá tahle událost je děsivě podobná nepodepsanému převozu atomovek, který je znám jako ‚incident s jadernou výzbrojí Letectva Spojených států z roku 2007‘, při němž v srpnu 2007 jaderné hlavice ‚zmizely‘ z letecké základny Minot a z letecké základny Barksdale. Ta událost z Minot se však stala významnou celonárodní zprávou a rozsáhle o ní referovala i mainstreamová média. Je však znepokojující, že pak četní lidé z těchto základen začali umírat jak mouchy a páchat po této události sebevraždy – a to, i když to bylo v mainstreamu.

Doufejme, že celá tahle záležitost vyšumí a přejde i bez jakékoliv formy ‚teroristického‘ útoku. Doufejme, že ti přítomní během té promluvy, co říkali US News zpravodajství, že Grahamova řeč byla ‚naprostým šířením poplašné zprávy‘, mají pravdu. Bohužel, vojenský zdroj odhalující tuto informaci je extrémně přesný a je absolutně jisté, že ta černá operace s jaderným převozem se opravdu odehrála. A to, co budí ještě větší starost, je fakt, že jsme od tohoto zdroje už nějakou dobu nic neslyšeli.

Riskujeme své životy, když vám přinášíme tuto zprávu ze zpravodajství z vysoké úrovně a spojujeme ji s tím, co Lindsay říká. O tomhle v mega-médiích nic neuslyšíte, dokud je nepřinutíme, aby o tom referovala, a je to na vás, roznést to. Napoprvé můžeme využít tohoto zpravodajství z vysoké úrovně, abychom se dobrali odpovědí a zastavili potenciální útok.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: infowars.com

zdroj : ac24.cz

6

Americký prezident Barack Obama požaduje od Pentagonu, aby rozšířil počet cílů v Sýrii a posoudil možnost zapojení do této operace vojenského letectva, píše list New York Times s odvoláním na zdroj v Bílém domě.

Jedná se o rozšíření seznamu sestávajícího z 50 syrských objektů, který původně sestavili francouzští vojenští činitelé. Bílý dům poprvé nastolil otázku o zapojení do operace vojenských letounů. Před tím se plánovalo, že údery na objekty v Sýrii zasadí rakety s plochou dráhou letu mořské dislokace.
 zdroj : czech.ruvr.ru