• 123

123

Některým lidem se zdá program Strany svobodných občanů jako extrémní. Nechápu v čem. V tom, že chtějí snížit daně? V tom, že nechtějí křivit trh dotacemi? V tom, že chtějí dát více moci do rukou občanů? Za extrémní považuji spíše levicové populistické sliby a následné extrémní zadlužení. Levici nemůžu volit z několika důvodů:

1. Protože jsem realista. Nenechám se oblbovat sladkými řečičkami a klamavými sliby, co všechno možná jednou bude. Sliby se sice hezky poslouchají a jsou lákavé jako mámení Sirén, ale cena, za kterou se splní, je většinou velmi vysoká (jestli se tedy vůbec někdy splní). Základní otázka zní: ,,Z čeho se tento slib bude financovat?“ (Svobodní jasně vysvětlili z čeho chtějí snížení daní financovat.)

2. Protože rozumím ekonomice. Vím, že sliby se můžou financovat jenom z veřejných peněz. Veřejné peníze jsou peníze od lidí. Stát žádné vlastní peníze nemá. Všechno to jsou peníze daňových poplatníků. Takže když stát chce splnit nějaký svůj levicový slib (například zvýšení sociálních dávek nebo pastelkovné), musí ty peníze odněkud vzít. Někomu je vzít. Jenže lidé většinou své vydělané peníze chtějí a brání je. Nebo vy své peníze nechcete?

3. Levici nemůžu volit, protože chápu lidskou přirozenost. Vím, že lidé k práci potřebují motivaci. Většinou peníze. Existuje sice jedna utopie s názvem komunismus, která tvrdí, že lidé se budou snažit a pracovat i s minimem peněz. Ano, ale budou se snažit jenom minimálně. Čím více peněz, tím větší motivace. Tato socialistická utopie tady už byla a jednoznačně selhala. To jsme tak hloupí, že se nepoučíme z chyb minulosti a musíme je opakovat?

4. Protože se řídím rčením: „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.“ Kdybych volil na základě závisti vůči někomu bohatšímu, velice snadno by se mohlo stát, že by se to obrátilo a doplatil bych na to já. K tomu přidám další užitečné rčení: „Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim.“ Tudíž když se mi nelíbí zvyšování daní (a pochybuji, že se to někomu líbí), nebudu to přát ani nikomu jinému. Ani tomu bohatšímu člověku.

5. Protože ctím svobodu a hrdost. Nechci být loutkou v rukou úředníků. Nechci být závislý na státě a jeho svévolných rozhodnutích. Chci se rozhodovat já sám, co se svými penězi udělám. Nebo vy o svých penězích rozhodovat nechcete? Když se vám líbí levicové smýšlení, proč nejdete například za sousedem a nepožádáte jej, aby za vás rozhodl, za co máte utratit vaši výplatu?

6. Protože ctím solidaritu. Tu skutečnou, dobrovolnou. Člověk je solidární s nějakou skupinou, pokud ji podporuje a její úspěchy i neúspěchy pociťuje jako vlastní. Pociťujete jako vlastní úspěchy/neúspěchy nějakého politika? Nebo Romů? Solidarita v levicovém pojetí je spíše pojem pro výpalné státu. Nemám nic proti pomoci těm, kteří to skutečně potřebují. Ale neopodstatněně se obohacovat na úkor druhých a využívat to v předvolebním boji, to mi taky není po chuti. Hlavně by mě zajímalo jestli ti, co volají po solidaritě, jsou i sami solidární? Nebo to vyžadují jenom po jiných? A otázka pro zvídavé hlavičky: Kdy může být člověk více solidární? Když má vysoké daně a zůstane mu méně peněz, nebo když má daně nižší a zůstane mu těch peněz více?

7. Protože ctím zodpovědnost. Když něco dělám, tak za případné neúspěchy neobviňuji svět kolem. Můžu za to jenom já sám. Neobviňuji stát ani lidi kolem. Za své selhání nesu odpovědnost a dokáží se s ním smířit. Ne vždycky všechno v životě vychází. Ne vždy je všechno spravedlivé. Ale je to tak, jak to je. Je potřeba bojovat s nezdarem. Snažit se. To nás posouvá kupředu.

8. Nemůžu volit ani pseudopravici, která v minulých letech ukázala, že směřuje spíše doleva. A nejsem ani masochista, abych pseudopravici dával znovu šanci. A znovu. A opět se nechal obelhávat. Na to nemám čas ani chuť. Ani nejsem blázen. Kolikrát byste dávali šanci své nevěrné manželce? Někdo žádnou, někdo jednou. Jsou mezi námi i tací, co opakovaně, ale těch spíše litujeme a nazýváme je podpantofláky. Tak proč tedy opakovaně dáváme šanci stranám, které již zklamaly? Jsme národem masochistů nebo hlupáků?

No a právě proto budu volit Svobodné. Možná, že mě taky zklamou. Ale raději budu volit s nadějí na změnu, než s jistotou marasmu. A když to nevyjde, tak se poohlédnu po jiné straně.

Marek Frýdl

zdroj : eportal.parlamentnilisty.cz

  • 284

284

Bývalý tajemník prezidenta Klause Ladislav Jakl nejspíš bude kandidovat v komunálních volbách za Stranu svobodných občanů. Na tiskové konferenci to ve středu uvedl šéf strany Petr Mach. Svobodní představili své kandidáty do předčasných voleb. Chtějí zrušit daň z příjmu, vystoupit z Evropské unie a rušit stovky podle nich zbytečných státních úřadů.

  • Zemanta Related Posts Thumbnail

Petr Mach

V tomto článku ukážeme, že Lafferova křivka funguje, že daňová konkurence v Evropě je dobrá věc a hlavně – což málokdo ví – že právo Evropské unie určovat minimální sazbu DPH za dva roky vyprší.

Při letošním cestování po Evropě mě zaujalo, že v Lucembursku mají v restauracích sazbu DPH ve výši 3 %. Naše daň z přidané hodnoty ve výši 21 % je tudíž sedmkrát, neboli o 600 % vyšší.

Jak je to možné? Copak Evropská unie nepožaduje, aby sazba DPH byla přinejmenším 5 %?

Směrnice EU o DPH stanoví, že základní sazba má být minimálně 15 % a snížená sazba minimálně 5 %. Realita je taková, že v EU existuje mnoho výjimek a Lucembursko je díky aktivnímu hájení svých zájmů uvnitř EU zemí s nízkými daněmi. Sazbu DPH 3 % uplatňuje i na léky, ubytování, na dětské oblečení, knihy, časopisy, vstupenky na kulturní a sportovní akce, potraviny, dopravu a řadu dalších věcí a služeb (na zbytek je 6, 12 nebo 15 %).

Daň z přidané hodnoty se v EU pohybuje od 3 % v Lucembursku po 27 % v Maďarsku. Snaha EU o harmonizaci sazeb DPH je – zdá se – v troskách. V roce 2009 EU dokonce ustoupila a povolila zařadit restaurace do snížené sazby, když už beztak polovina států měla restaurace díky různým výjimkám ve snížené sazbě.

Teď je potřeba začít daně snižovat

V posledních letech měla Česká republika vlády, které daně jen zvyšovaly. O sazbách, které EU předepisuje jako minimum (15 % základní, 5 % snížená sazba), si můžeme nechat zatím jen zdát. (Naše základní sazba je 21 % a snížená 15 %, restaurace máme navíc „dobrovolně“ v základní sazbě.)

Máme ale šanci to volbami změnit. Daně je potřeba začít snižovat!

Lucembursko s nízkými daněmi vybírá na DPH stejný díl národního produktu jako Česká republika s vysokými daněmi. Nižší daně totiž nemusí znamenat nižší výnos pro vládu. Nižší daně znamenají méně daňových úniků a více činorodosti.

I Řecko, které se v podmínkách půjčky od členů EU a Mezinárodního měnového fondu zavázalo zvýšit DPH z 13 % na 23 %, vrací od 1. srpna zdanění hospod zpět na 13 %. Řecká vláda zjistila, že při vyšší sazbě vybírá méně než při původní sazbě. Řecko dostalo lekci z „Lafferovy křivky“, která říká, že vyšší sazba může vynést státu méně než nižší sazba daně. Podle řeckého premiéra po zvýšení DPH zkrachovalo na deset tisíc barů a restaurací a o práci v sektoru přišlo na 30 tisíc lidí. Snížení daně podle něj zlepší konkurenční pozici vůči Turecku a dalším jižním státům v soutěži o evropské turisty. Konkurují si zkrátka nejen jednotliví podnikatelé kvalitou hotelů, ale i jednotlivé státy výší daně. Konkurence je za všech okolností zdravá a mezi státy vede ke snižování daní.

Změňme trend neustálého zvyšování daní. Pojďme udělat i z České republiky „daňový ráj“, aby lidé více pracovali a podnikali, aby se snížily daňové úniky, a aby k nám rádi jezdili sousedé za nákupy.

Až vyprší právo EU určovat daně

Podle platných směrnic EU ustanovení o tom, že základní sazba má být minimálně 15 %, vyprší ke konci roku 2015.

Evropská komise nejspíš navrhne prodloužení platnosti minimální sazby.

Rozhodování o daních ovšem zůstává jednou z mála oblastí, kde Smlouva o fungování EU vyžaduje jednomyslnost. Stačí tedy, aby český ministr financí v roce 2015 nezvedl ruku pro návrh komise a od 1.1.2016 můžeme mít základní sazbu nižší než 15 %, třeba 14 %, nebo 5 % .

Pokud Svobodní budou ve vládě, náš ministr financí v roce 2015 ruku pro prodloužení platnosti minimální základní sazby ruku nezvedne. Budeme moci snížit daně a zdravá daňová konkurence v Evropě bude posílena.

Petr Mach je předsedou Svobodných

zdroj : http://machpetrmach.blog.idnes.cz