Kam kráčí ČSSD ?

sobotka Volby skončily nečekaným výsledkem. Sociální demokracie, které preference po pádu Nečasovy vlády dávaly 35 %, skončila s hubeným výsledkem dvaceti procent. Myslím, že by se sociální demokracie měla nad výsledkem zamyslet a vyvodit důsledky.

Šaškodrama havlovských SA mannů

sobotkahasek

Šiky havlovských mediálních úderníků připravily všestranně zbídačelému Česku, ještě zblblému cimrmannovskými výsledky předčasných voleb, nový velkolepý tyátr – šaškodrama nazvané „Puč v sociální demokracii“. Inscenaci připravily masové deníky jako Metro a jim podobné. Ulice zaplnily připravené davy úderníků havlistického a schwarzenbergovského ražení. Hned byly vyrobeny transparenty, hned byla pohotově hesla – univerzální vinníci a kacíři byli označeni předem.

Narušení hlavního proudu

volby2013

Snad žádné jiné parlamentní volby nebyly spojeny s tak jednoznačným očekáváním. Kolaps pravice očekával kdekdo, od levicových novinářů až po Václava Klause, který ODS otevřeně popřál výprask. Konečný výsledek občanských demokratů byl skutečně horší než očekávání, TOP 09 si výrazně nepolepšila ani nepohoršila a komunisté potvrdili pozici stabilní síly. Debakl kdysi nejsilnější pravicové strany, nástup Andreje Babiše, úspěch Tomia Okamury a návrat lidovců do Sněmovny však brzy po ohlášení výsledků zastínila zcela jiná událost. Pokus vítězné ČSSD spáchat sebevraždu.

Poprava bezvýznamných hráčů: Za kulisami „spravedlivého rozhořčení veřejnosti“ se rozehrává daleko hrozivější partie, na níž doplatíme všichni

hajek

Petr Hájek upozorňuje na některé „neviditelné“ souvislosti kauzy Hašek a spol., které v mediálním rachotu zanikají. Volební tajenka ještě zdaleka není rozluštěna. Nahradilo ji však moralistní drama v přímém přenosu: Tajná schůzka, puč, lhaní, rozpad jsou nejčastější výrazy, které to divadlo provázejí. Publikum má být spravedlivě rozhořčeno – a je. Tohle jsou ti politici! Zase si s námi hrají svoje hříčky! Lžou a kradou! Ještě že je tady ten Babiš!

Hašek neumí lhát a Sobotka neumí dělat sametové revoluce

sobotkahasek

Po vlně politického dusna a roztáčené spirále přátelské nenávisti mezi špičkami ČSSD je třeba se zastavit. Proč předsedu ČSSD chválí a podporují jeho političtí protivníci? Proč najednou dostává takřka neomezený prostor v babišomédiích a bakalonovinách, o České drtinové televizi nemluvě? Proč se pravicoví a liberální komentátoři předhánějí v jeho vykreslování jako mučedníka, oběti podlé zrady z Hradu? Vždyť na něm týdny a týdny před volbami nenechávali nit suchou. Proč se i kníže a Kalousek Sobotky zastává? Proč ho Babiš lituje? Proč je najednou Sobotka beránek a Hašek Jidáš, když to bylo doteď mediálně jinak ?

Boj nejen v ČSSD. Kdo jsou to „havlisté“ (analýza)

sobotkahasek

V posledních dnech jsme svědky sešikování určité skupiny napříč různými stranami a médii ve věci, která by je v principu sjednocovat neměla, pokud jsou těmi, za koho se vydávají. Mám samozřejmě na mysli názor na výzvu k odstoupení Sobotky z pozice předsedy ČSSD, a na jeho odvolání poměrem 20:13 z pozice šéfa vyjednávacího týmu. Kdo se v tomto střetu srotil na jedné straně barikády a jedním hlasem a tónem vystoupil proti „puči a ohrožení demokracie“?

Gajdůšková, Štěch, Vícha: Nemůžeme věřit, že by základní organizace ČSSD předem přijaly rozhodnutí o odvolání Bohuslava Sobotky

sobotka

Prohlášení předsedy klubu ČSSD, předsedy Senátu a 1.místopředsedkyně Senátu. Vážené přítelkyně, vážení přátelé, obracíme se na Vás v této velmi složité situaci pro Českou stranu sociálně demokratickou a její budoucnost. Volby do Poslanecké sněmovny nedopadly podle našich představ, ale docílený výsledek nám přesto dává šanci na sestavení vlády a prosazení části našeho programu.

Píše známý ruský server : Směšné volby v České republice

volby2013

Češi si dokážou dělat legraci prakticky v každé, i skutečně vážné situaci, a právě tak tomu je v případě voleb do dolní sněmovny parlamentu. Důvodem k vyhlášení mimořádných voleb se stala politická krize, která vypukla po samorozpuštění Sněmovny.
Soudě podle sociologických průzkumů hodlá většina voličů odevzdat své hlasy za sociální demokraty ideově blízké hlavě státu. A na druhém místě jsou komunisté.

To se dalo očekávat! Dle Karla Schwarzenberga může Top 09 vytvořit po volbách koalici jedině s ČSSD

sobotkaaschwar

TOP 09 může podle předsedy Karla Schwarzenberga vytvořit po volbách koalici jedině s ČSSD. Podle serveru Týden.cz to Schwarzenberg uvedl v rozhovoru pro příští vydání časopisu Týden, které vyjde v pondělí 21. října. Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka dnes však sdělil, že jakoukoli spolupráci s TOP 09 vylučuje, a Schwarzenberg následně uvedl, že koalici by například kvůli velkým rozdílům v programech stran nebylo možné ustavit.

Mynář chce předhodit policii šéfa ČSSD Sobotku i Bakalu

mynar

Kancléř prezidenta Zemana a lídr kandidátky SPOZ ve Zlínském kraji Vratislav Mynář tvrdí, že orgány činné v trestním řízení by měly otevřít kauzu OKD a měly by začít stíhat šéfa ČSSD Bohuslava Sobotku a podnikatele Zdeňka Bakalu, který v OKD vlastní třetinový podíl.

Kdo je Zdeněk Bakala? Odpověď je stejně podivuhodná jako náhlý krach OKD, který nakonec tak jako tak zaplatíme všichni. Komu? To se z Bakalových ani Babišových novin určitě nedozvíte

bakala

Ostravští horníci možná vědí, že doly OKD vložili jako dárek do rukou „slavného finančníka českého původu“ jejich oblíbení socialističtí lídři Bohuslav Sobotka s Miroslavem Kalouskem. Možná to jim i všem ostatním bylo donedávna celkem jedno. Chtějí-li však – chceme-li všichni – pochopit současnou „ostravskou krizi“, musíme začít otázkou: Kde se objevila tato „nosnice zlatých vajec“ nejen pro financování Václava Havla a celé havlistické struktury v naší zemi? Poodhrňme trochu tuto nevábnou oponu. Vstupujeme za zrcadlo.

Kalousek se Sobotkou prý prodali OKD o 20 miliard pod cenou. Teď není na horníky a miliardář Bakala…

458l

Lídryně pravicového volebního bloku Hlavu vzhůru! Jana Bobošíková míní, že k odpovědnosti za dění v OKD by se měli přihlásit Bohuslav Sobotka a Miroslav Kalousek, kteří podle ní nesou odpovědnost za to, že státní podíl v OKD byl privatizován pod cenou. Podle Bobošíkové je nutné se ale smířit s tím, že se nyní těžit nebude. 

so

Období několika týdnů před každým volebním kláním je vždy pestré na spoustu bizarních návrhů, kterými se politické strany pokoušejí legální formou uplatit voliče, aby získaly jejich volební hlas.

Každá strana na to jde jinak – některé slibují vyšší sociální dávky, jiné cenu energií a telefonní tarify za polovic. Většina těchto návrhů spíše vypovídá o úrovni politické scény a mohli bychom nad nimi spíše jen zakroutit hlavou jako nad totálními nesmysly. ČSSD ale letos hodlá dle informací z médií na českou veřejnost vyrukovat s návrhem na vznik státní obchodní banky, což už je návrh, který se nedá přejít pouhým nevěřícným zavrtěním hlavou.

Bankéři jako symbol krize

Sociální demokraté využívají krizové nálady ve společnosti. Stejně, jako v marxistických pamfletech ze začátku minulého století, je i dnešními politiky na evropské scéně finančník vyobrazován jako symbol prohnilého kapitalismu a chamtivosti. Pečující stát je potom z jejich pohledu garantem vše napravující regulace, která dá nejen těmto individuím přes prsty. A to se českému občanovi, který tradičně nejpozději  někdy od poloviny 19. století tíhne k socialistickým a kolektivistickým řešením, obecně líbí.

I s ohledem na mediálně průběžně vyhrocovanou hysterii kolem výše bankovních poplatků se proto většinovému voliči může zdát silná státní banka, která „nebude chtít své klienty odírat“, jako dobrý nápad. Přidáme-li k tomu státní garance vkladů, zřejmě i slib jejich vyššího úročení a nižších úrokových sazeb z půjček, můžeme se domnívat, že by takováto banka stáhla ne bezvýznamnou část vkladů klientů z tržních obchodních bank.

Bohuslav Sobotka návrh ČSSD hájí mimo jiné pozoruhodným argumentem, že by vznik státní banky posílil konkurenci mezi bankovními domy. Stát a trh jsou jako oheň a voda. S jistotou tak lze tvrdit, že pokud takové rozhodnutí něco „posílí“, pak jedině další pokřivení tržní konkurence. Říci proto, že vyšší podíl státu v odvětví podpoří tržní mechanismy, je protimluv, za který by měl každý student ekonomie minimálně opakovat zkoušku z jejích základů.

Státní banka, která by se zodpovídala vládě a vládní politické poptávce a neměla by tedy jakoukoli motivaci chovat se tržně racionálně. Vznikl by pouze subjekt, který je kopií státních podniků z éry socialismu, který pošlapává konkurenci a žije z výhod a privilegií, které mu vláda, jakožto stoprocentní vlastník, přidělí na úkor jeho tržních konkurentů. Vznik jakéhokoli státního subjektu, který se vlomí do trhu, je vždy škodlivý pro konkurenci a v konečném důsledku tedy i pro spotřebitele a daňového poplatníka, který její případné ztráty, nebo vyplácené garance musel vyrovnat ze svých daní.

Státní morální hazard

Pokud by státní banka vznikla, můžeme se domnívat, že by zřejmě stáhla významnou část likvidity z tržních obchodních bank.

Mohlo by se klidně stát, že by se právě přes tuto státní banku začalo masivně financovat deficitní hospodaření českých vlád. Státní banka by za vklady českých občanů například vykupovala dluhopisy emitované českým ministerstvem financí, čímž by vytvářela umělou poptávku po státním dluhu a srážela výnosovou křivku státních dluhopisů. Na první pohled se to může zdát jako výhodný obchod – nižší úroky z dluhu, které by si stát navíc platil z jedné kapsy do kapsy druhé.

Taková dluhová politika je ale v delším horizontu velmi nebezpečná. Vlády by tím totiž ztratily korekční mechanismus své fiskální politiky – cenu svého vlastního dluhu, určenou na základě tržních mechanismů. V rámci rozpočtu by se začaly prohlubovat strukturální problémy, které by vyhřezly na povrch při prvním hospodářském otřesu stejně tak, jako dlouho kamuflované problémy Řecka. V době, kdy se již nyní

Připočteme-li do těchto úvah fakt, že za tři roky zřejmě získají zástupci levice většinu v bankovní radě ČNB, můžeme očekávat vlnu inflace ve snaze nově vytvořený dluh monetizovat emisí nových peněz.

Politické zneužití finanční krize

Návrh ČSSD je odrazem současné celoevropské debaty o finanční regulaci. Politici se v ní staví do role tvůrců takového regulačního rámce, který vytvoří (za pomoci významných státních zásahů do trhu) dokonalý finanční sektor bez pochybení, rizika a morálního hazardu. Dostáhnout takového cíle je ale nemožné. A už vůbec ne vlamováním státu do konkurenční soutěže mezi soukromými společnostmi.

Ivo Strejček vyšlo na ivostrejcek.blog.idnes.cz

123

Některým lidem se zdá program Strany svobodných občanů jako extrémní. Nechápu v čem. V tom, že chtějí snížit daně? V tom, že nechtějí křivit trh dotacemi? V tom, že chtějí dát více moci do rukou občanů? Za extrémní považuji spíše levicové populistické sliby a následné extrémní zadlužení. Levici nemůžu volit z několika důvodů:

1. Protože jsem realista. Nenechám se oblbovat sladkými řečičkami a klamavými sliby, co všechno možná jednou bude. Sliby se sice hezky poslouchají a jsou lákavé jako mámení Sirén, ale cena, za kterou se splní, je většinou velmi vysoká (jestli se tedy vůbec někdy splní). Základní otázka zní: ,,Z čeho se tento slib bude financovat?“ (Svobodní jasně vysvětlili z čeho chtějí snížení daní financovat.)

2. Protože rozumím ekonomice. Vím, že sliby se můžou financovat jenom z veřejných peněz. Veřejné peníze jsou peníze od lidí. Stát žádné vlastní peníze nemá. Všechno to jsou peníze daňových poplatníků. Takže když stát chce splnit nějaký svůj levicový slib (například zvýšení sociálních dávek nebo pastelkovné), musí ty peníze odněkud vzít. Někomu je vzít. Jenže lidé většinou své vydělané peníze chtějí a brání je. Nebo vy své peníze nechcete?

3. Levici nemůžu volit, protože chápu lidskou přirozenost. Vím, že lidé k práci potřebují motivaci. Většinou peníze. Existuje sice jedna utopie s názvem komunismus, která tvrdí, že lidé se budou snažit a pracovat i s minimem peněz. Ano, ale budou se snažit jenom minimálně. Čím více peněz, tím větší motivace. Tato socialistická utopie tady už byla a jednoznačně selhala. To jsme tak hloupí, že se nepoučíme z chyb minulosti a musíme je opakovat?

4. Protože se řídím rčením: „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.“ Kdybych volil na základě závisti vůči někomu bohatšímu, velice snadno by se mohlo stát, že by se to obrátilo a doplatil bych na to já. K tomu přidám další užitečné rčení: „Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim.“ Tudíž když se mi nelíbí zvyšování daní (a pochybuji, že se to někomu líbí), nebudu to přát ani nikomu jinému. Ani tomu bohatšímu člověku.

5. Protože ctím svobodu a hrdost. Nechci být loutkou v rukou úředníků. Nechci být závislý na státě a jeho svévolných rozhodnutích. Chci se rozhodovat já sám, co se svými penězi udělám. Nebo vy o svých penězích rozhodovat nechcete? Když se vám líbí levicové smýšlení, proč nejdete například za sousedem a nepožádáte jej, aby za vás rozhodl, za co máte utratit vaši výplatu?

6. Protože ctím solidaritu. Tu skutečnou, dobrovolnou. Člověk je solidární s nějakou skupinou, pokud ji podporuje a její úspěchy i neúspěchy pociťuje jako vlastní. Pociťujete jako vlastní úspěchy/neúspěchy nějakého politika? Nebo Romů? Solidarita v levicovém pojetí je spíše pojem pro výpalné státu. Nemám nic proti pomoci těm, kteří to skutečně potřebují. Ale neopodstatněně se obohacovat na úkor druhých a využívat to v předvolebním boji, to mi taky není po chuti. Hlavně by mě zajímalo jestli ti, co volají po solidaritě, jsou i sami solidární? Nebo to vyžadují jenom po jiných? A otázka pro zvídavé hlavičky: Kdy může být člověk více solidární? Když má vysoké daně a zůstane mu méně peněz, nebo když má daně nižší a zůstane mu těch peněz více?

7. Protože ctím zodpovědnost. Když něco dělám, tak za případné neúspěchy neobviňuji svět kolem. Můžu za to jenom já sám. Neobviňuji stát ani lidi kolem. Za své selhání nesu odpovědnost a dokáží se s ním smířit. Ne vždycky všechno v životě vychází. Ne vždy je všechno spravedlivé. Ale je to tak, jak to je. Je potřeba bojovat s nezdarem. Snažit se. To nás posouvá kupředu.

8. Nemůžu volit ani pseudopravici, která v minulých letech ukázala, že směřuje spíše doleva. A nejsem ani masochista, abych pseudopravici dával znovu šanci. A znovu. A opět se nechal obelhávat. Na to nemám čas ani chuť. Ani nejsem blázen. Kolikrát byste dávali šanci své nevěrné manželce? Někdo žádnou, někdo jednou. Jsou mezi námi i tací, co opakovaně, ale těch spíše litujeme a nazýváme je podpantofláky. Tak proč tedy opakovaně dáváme šanci stranám, které již zklamaly? Jsme národem masochistů nebo hlupáků?

No a právě proto budu volit Svobodné. Možná, že mě taky zklamou. Ale raději budu volit s nadějí na změnu, než s jistotou marasmu. A když to nevyjde, tak se poohlédnu po jiné straně.

Marek Frýdl

zdroj : eportal.parlamentnilisty.cz

1254

Bonbóny, které rozdávala ČSSD na startovací kampani v Ostravě, měly hořkou příchuť Kajnara. Alespoň to tvrdí Mladí sociální demokraté. Ti jsou teď zoufalí. Kvůli stížnostem ostravského primátora prý hrozí, že jim utečou voliči.Primátor Ostravy Petr Kajnar se naštval, že se nedostal na kandidátku, a problém začal řešit soudně. Tvrdil, že se nerozhodovalo demokraticky. I když u soudu neuspěl, postup, jaký zvolil, řada mladých lidí razantně odsoudila. „Je škoda, že to nevzal jako chlap, podal na naši stranu žalobu a určitě nám to ubere hodně hlasů. Voliči vidí, že se mezi sebou hádáme. Měl držet pusu a krok a neventilovat nic do médií,“ rozčiloval se Vojtěch Žižka, člen předsednictva Mladých sociálních demokratů z Ostravy.

ČSSD by měla přitáhnout voliče na bezplatné školství

Nahlodané voliče by podle Mladých sociálních demokratů mohli oranžoví nalákat zase zpět, když budou řádně zdůrazňovat některé pozitivní prvky svého volebního programu. „Měli by připomínat základní sociální prvky, jako je například podpora mladých lidí, kteří se chtějí vzdělávat. Prosazování toho, aby škola nebyla placená, je pro nás mladé velmi důležité. Pro mě je tahle věc nejdůležitější,“ vysvětlil Žižka.

Pohoršili si i kvůli Baníku

V Ostravě si u voličů, kteří nejsou fanoušky fotbalu, radnice zavařila i díky tomu, že město odkoupilo od zadluženého fotbalového klubu Baník Ostrava stadión na Bazalech. Týmu tak přihrálo 115 miliónů korun. „Hraje to také svou roli. Pak lidi nemají sociální demokracii rádi, když za to dali tolik peněz. I díky tomu nedostal Kajnar nominaci,“ upozornil Žižka pro

zdroj : ParlamentníListy.cz.

189

„Dovolte mi, abych oznámil, že dnešním dnem odcházím z ČSSD i ze senátorského klubu sociální demokracie a ode dneška budu členem SPOZ. Je to strana postavená na osobnostech. Moc si vážím pana prezidenta, který je pro mě velký vzor a je to velká osobnost,“ konstatoval na čtvrteční odpolední tiskové konferenci Jozef Regec.

„Doufám, že budu zemanovcům nápomocen. Mojí prioritou ve straně bude sport a doufám, že i do strany více sportovců přivedu,“ dodal senátor.

Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka již stihl Regece i SPOZ zkritizovat. Uvedl, že přeběhlictví je nutno odmítnout jako podvod na voličích a zemanovci tím prý prokazují nedostatek slušnosti a sebevědomí. „Neočekávám žádné další odchody,“ řekl Sobotka pro ČTK.

Jozef Regec krátce po oznámení přestupu k zemanovcům poskytl ParlamentnímListům.cz rozhovor, ve kterém blíže zdůvodňuje, proč se rozhodl opustit řady sociální demokracie. Již při tiskové konferenci v sídle SPOZ v pražské Loretánské ulici na Hradčanech ale zdůraznil, že za SPOZ nebude kandidovat do sněmovny, i nadále prý zůstane senátorem.

Pane senátore, co vás k přestupu do SPOZ vedlo? Oslovila vás strana, nebo jste k tomu dospěl sám? Co bylo impulsem?

Bylo to mé osobní rozhodnutí, nebyl jsem nikým a ničím ovlivňován. Je fakt, že malinko mě naladil pan kancléř, s nímž jsem se několikrát sešel a o těchto možnostech jsme mluvili. Nicméně současnou situaci v ČSSD všichni znají, nijak lichotivé to není.

Sice všichni říkají, že je sociální demokracie jednotná, ale všichni dobře víme, že to není pravda. Není to tak, že bych jako zajíc utíkal před bojem a schovával se, ale svobodně jsem se k tomuto kroku rozhodl. Jak jsem už dnes řekl, vždycky budu na levé straně řeky a pokud mezi ČSSD a SPOZ nebudou žádné rozpory, budu v Senátu hlasovat tak jako dnes.

Pokud jde o vnitřní spory v ČSSD mezi „sobotkovci“ a „zemanovci“, jak jste to celé vnímal? Zdeněk Škromach k tomu nedávno řekl, že faktický „Klub přátel Karla Schwarzenberga v ČSSD“ se snaží nabourat prozemanovskou většinu ve straně, přestože to média podávají jinak…

Vy jste novinář a myslím, že dobře znáte situaci v ČSSD a všichni známe roztříštěnost táborů v sociální demokracii a to, jak se k sobě straničtí kolegové vyjadřují, je podle mě jejich osobní problém a nemělo by se to řešit na veřejnosti. Je to na těch lidech, aby si to vyřešili vnitřně a pak jednotně vystupovali na veřejnosti.

Když jste mluvil o tom, že ČSSD i SPOZ jsou obě levicové strany, jaká podle vás ta přidaná hodnota zemanovců, díky které jste se rozhodl přestoupit?

Je to strana osobností. Sociální demokracie samozřejmě také osobnosti má, ale je to obrovská strana, kde v současné době chybí lidé. A chybí tam lídři. Když jsem byl sportovec, lídr byl jasně daný a ten rozhodoval o tom, kdo a jak bude v pelotonu pracovat. Myslím si, že tohle v současné době v sociální demokracii nefunguje.

Jozef Regec (* 1965) je viceprezidentem Českého svazu cyklistiky, v silniční cyklistice reprezentoval nejprve Československo a posléze i Českou republiku. V roce 1986 vyhrál etapu Závodu míru v Kyjevě a v letech 1999 – 2004 působil jako trenér české reprezentace. V roce 2010 se v barvách sociální demokracie dostal do Senátu ve volebním obvodu 49 – Blansko. 29. srpna 2013 oznámil ukončení členství v ČSSD a vstup do Strany práv občanů – zemanovci.

zdroj : parlamentnilisty.cz

Ilustrace

Kdo volí Sobotku, volí Kalouska. Jde vlastně jen o dvě strany jedné „cinknuté“ mince ze zkorumpované bruselské mincovny.

Oba dva spojuje podle analytiků především upřímná nenávist k přímo lidmi zvolenému prezidentu republiky Miloši Zemanovi a vroucí láska k našemu „bratrskému spojenectví“ s Bruselem. Hlavně jejich „vlezdobruselistické“  postoje jsou tím rozhodujícím tmelem, který podle důvěryhodných interních informací z obou stran po předčasných volbách povede k jejich úzké spolupráci, ačkoliv to oba před volebním aktem takticky popírají.

Ostatně ČSSD a TOP 09 si to již vyzkoušely nanečisto v případě pražského puče, kdy jednobarevnou vládu topky podporuje právě ČSSD. V opačném gardu se na to chystají na národní úrovni. Konfiguraci, kdy Sobotka prznil veřejné finance a Kalousek mu „kryl záda“ jako vlivný šéf rozpočtového výboru už mají také nacvičenou z dob Špidlova zmateného vládního projektu.

Kalousek nyní navíc na „Slávka“ hodně ví právě z dob jeho velení v Letenské, kdy se například vyvoleným rozdávaly doly i s hornickými byty a podobně.  Má tedy mladého politika, který nic jiného než politiku nedělal a dělat neumí, pevně v hrsti.

Na majetková přiznání, zákon o referendu a občanském vetu, zvýšení minimální mzdy a životního minima, mohou proto občané v případě jejich úspěchu klidně zapomenout neboť to vše není v zájmu jejich politického kartelu a oligarchů, které hájí.

 

Vyšlo v Týdeníku Občanské Právo

zdroj : euserver.parlamentnilisty.cz