Janukovyč a pražští demokraté

Místo Mariánského sloupu bude na Staroměstském náměstí vztyčen pomník hrdinného ukrajinského bojovníka, kterému kníže, Kocáb, Vondra a Člověk v tísni přinášejí krůpěj vody v teplé dlani.

ODS se pohřbila díky pravdoláskařům

Naše parlamentní politika je invalidní – nemá pravou nohu. Od Topolánkových časů se začala ODS rozkračovat natolik, že pravá noha zakrněla a stal se z ní „bimbeláček“ určený toliko k vyměšování. Pseudopravicové excesy Nečase to jen potvrdily.

Právdoláskař a pokrytecký lidumil Schwarzenberg se zase jednou řádně „odkopal“

schwarzen

I já mám rád lidi, pokud jsou milí, čestní, pracovití a rozumní. Jakkoliv řada příznivců a stoupenců za takového považuje i Karla Schwarzeneberga, já hned z několika důvodů to říci nemohu. Tím nechci říci, že jej nemám rád jako každého jiného běžného člověka, nebo že bych jej evidentně nenáviděl, ale jsou jisté důvody (a není jich málo), abych byl vůči němu hóóódně zdrženlivý, nesouhlasil s ním v mnoha věcech nota bene, jej považoval za nějakého idola – bohéma! Prostě ho nemusím!

Boj nejen v ČSSD. Kdo jsou to „havlisté“ (analýza)

sobotkahasek

V posledních dnech jsme svědky sešikování určité skupiny napříč různými stranami a médii ve věci, která by je v principu sjednocovat neměla, pokud jsou těmi, za koho se vydávají. Mám samozřejmě na mysli názor na výzvu k odstoupení Sobotky z pozice předsedy ČSSD, a na jeho odvolání poměrem 20:13 z pozice šéfa vyjednávacího týmu. Kdo se v tomto střetu srotil na jedné straně barikády a jedním hlasem a tónem vystoupil proti „puči a ohrožení demokracie“?

Představa o Schwarzenbergovi jako o člověku, který zastává ideály slušnosti, je v čudu! Vypovídá jeho bývalý podřízený

schwarzen

ROZHOVOR Upozornil na obrovské finanční machinace na Ministerstvu zahraničních věcí, když tam vládl Karel Schwarzenberg, a se zlou se potázal. Nyní se bojí o stav země a má k tomu velmi rázné argumenty. Jakub Klouzal se pro Parlamentní listy.cz vyjádřil ohledně voleb a stran, které mají našlápnuto je vyhrát.

Vrátí se do vlády Kalousek, Němcová a Schwarzenberg, tentokrát s oligarchou?

nemcova
Voliči si neuvědomují, že volí v určitém kontextu a že musejí uvažovat nejen o straně, které chtějí dát svůj hlas, ale i o tom, jak jejich hlas pozmění celý koaliční potenciál na české politické scéně.Zdá se, že hrozí docela vážné nebezpečí, že v důsledku roztříštěnosti české politické scény, stále účinného antikomunismu, absence strategického uvažování voličů a oprávněné voličské nedůvěry k zavedeným stranám se vrátí po několika měsících do čela vlády ČR milovaný Miroslav Kalousek za vydatné podpory Miroslavy Němcové a zbytkové ODS a spícího Schwarzenberga.
Účelové lži nemají v pravých volbách místo

478

Současná krize republiky a předvolební situace, kdy strany a hnutí se počínají předhánět v lákání voličů, přímo vybízí k zamyšlení nad předvolebními manýrami. Pravda, volební boj býval tvrdý již za I. ČSR, a argumenty často bývaly rovněž na hraně únosnosti.Nikdy však neexistovala taková koncentrace dějinných lží o vlastním státě, jako je tomu v současnosti. Příčin tohoto neutěšeného stavu je mnoho a působí současně. Jednou z hlavních příčin je však fenomén, který se označuje jako „nadvláda tisku a televize“ – jedním slovem „médiokracie“.

Ryzí pravičák: Češi nejsou levičáci, ale ODS je zklamala

284

ROZHOVOR – Českou pravicovou scénu opanuje kníže Karel Schwarzenberg /TOP09/ a podle všeho mu na paty šlape miliardář Andrej Babiš /ANO/. V obou případech jde o nové strany, které nahrazují ODS. V Česku přitom existuje ještě jedna strana, jejíž program je asi nejblíže opravdové pravici. Jde o Stranu svobodných občanů. Server EuroZprávy.cz vedl předvolební rozhovor s předsedou partaje Petrem Machem. Bavili jsme se s ním o Janě Bobošíkové, Romech i Evropské unii.

Sudeťáci zase sprostě lžou! Z naší země ale nedostanou ani tisícinu milimetru, ať táhnou k čertu!

sudety

Další sprostá sudetoněmecká lež letí světem. Rakouští pohrobci Hitlera (Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku – SLÖ) popírají, že po mnichovské dohodě bylo z českého pohraničí vyhnáno čtvrt milionu Čechů. Prý to byli bývalí úředníci, kteří „přesídlili zpět do svých oblastí“, neboť již „pozbyli své správní povinnosti“.

Předvolební bomba: Agentem není Babiš, ale Karel 009

karel

Kalousek si tím agentem naběhl na předsednické vidle. A paňáca Schwarzenberg po převleku za pankáče s čírem šaškuje jako filmový hrdina. Za co se ten „konzervativec“ převleče příště? Za princeznu Dianu, nebo mu bude stačit Iveta Bartošová? Doporučil bych mu šípkovou Růženku.TOP 09 jsou opravdu „lepší“ než ODS. Schwarzenberg jako James Bond překonal stupidní hesla občanských demokratů. Názorně ukázali, zač mají své voliče. Senilní politici míří na infantilní elektorát.

Odbojáři musí hájit prezidenta

ze

Když v poslední době sledujeme zprávy zahraničního tisku – převážně německého a rakouského – co vidíme ? Ať je to Die Welt, Frankfurter Allgemeine, Kurier, Kleine Rundschau atd. – nepřetržité záplavy pomluv našeho prezidenta pana Zemana. Pro tisk našich západních a jižních sousedů je náš prezident jednou feudálem, podruhé diktátorem, potřetí Hitlerem, počtvrté Gottwaldem, ne-li Stalinem, politickým šarlatánem, atd. do nekonečna.

Pane Schwarzenbergu být vlastenecem neznamená být neonacistou

1555

Musím se důrazně ohradit proti nehoráznému tvrzení Karla Schwarzenberga, který mne nazývá „neonacistou“. Je to pozoruhodné od člověka, který sám stojí na pozicích sudetoněmeckého landsmašaftu a československého prezidenta Dr. Edvarda Beneše by spolu s tehdejší vládou za odsun Němců pohnal před mezinárodní soud v Haagu jako válečného zločince.Osobně naopak stojím na pozicích obrany dekretů prezidenta republiku (známějších jako tzv. Benešovy dekrety).

Kdo je Zdeněk Bakala? Odpověď je stejně podivuhodná jako náhlý krach OKD, který nakonec tak jako tak zaplatíme všichni. Komu? To se z Bakalových ani Babišových novin určitě nedozvíte

bakala

Ostravští horníci možná vědí, že doly OKD vložili jako dárek do rukou „slavného finančníka českého původu“ jejich oblíbení socialističtí lídři Bohuslav Sobotka s Miroslavem Kalouskem. Možná to jim i všem ostatním bylo donedávna celkem jedno. Chtějí-li však – chceme-li všichni – pochopit současnou „ostravskou krizi“, musíme začít otázkou: Kde se objevila tato „nosnice zlatých vajec“ nejen pro financování Václava Havla a celé havlistické struktury v naší zemi? Poodhrňme trochu tuto nevábnou oponu. Vstupujeme za zrcadlo.

„Pravicová“ TOP 09? Ve skutečnosti jen další neomarxistická úderka

TopMotylek_jpg_500x500_q95

V atmosféře přibývající předvolební skepse si nelze nevšimnout pozoruhodného fenoménu: a sice, že kromě „etablovaných“ levicových stran se konstantní voličské podpoře těší i TOP 09. Dokonce lze říci, že přibývá víc a víc hlasů, které přiznávají, že „nemají koho volit, tak to té topce hodí“. Nejde přitom výhradně o osoby dlouhodobě zhlouplé mediálním brainwashingem a zcela omámené knížecím kultem osobnosti, v Česku precizně a trpělivě budovaným: mnoho takových hlasů se ozývá i z tábora takzvaných pravicových voličů.

182

JINÝMA OČIMA Režisér a dokumentarista Václav Dvořák rozhodně nepatří mezi lidi, kteří se bojí mluvit o tématech, jež jsou pro někoho nepohodlná. Výrazně bojoval proti církevním restitucím a léta se angažuje v šíření informací o situaci na Kosovu a Metohiji. V rozhovoru s ParlamentnímiListy.cz mluví o prezidentu Zemanovi, válce v Sýrii i „nevychovaném“ Schwarzenbergovi.

Nedávno jste mluvil na demonstraci proti americkému útoku vůči Sýrii, což jak se zdá, nemá podporu ani u amerických občanů…

Navíc Obama zjevně narazil také v Kongresu, kde útok podporuje opravdu jen menšina, ostatní se zatím nevyjádřili. Myslím, že Američané sází na to, že při stupňování rétoriky se v syrské armádě (a USA to tak dělají skoro vždycky) najde skupina, která Asada svrhne. To se jim nepodařilo ani v Libyi, Iráku a zjevně se jim to nepodaří ani v Sýrii.

Viděl jsem televizní záběry z Damašku, kdy skupina lidí říká, že pokud začne bombardování, bude to tragédie, protože tím by se USA přidaly na stranu těch nejhorších teroristů a radikálů z Al-Káidy, proti kterým údajně v jiných zemích bojuje.

Jsou však i lidé, kteří tuto politiku USA hájí. Třeba nedávno profesor Miloslav Bednář pro PL.cz řekl, že za těmi intervencemi v minulosti byla nezištná a upřímná idea dostat vyspělou demokracii do co nejvíce států světa. Co byste na takový názor řekl?

Do těchto frází se balí ty nejhorší věci, americkou politiku dělají praktici. Navíc je tam také velmi silná sionistická lobby, která tlačí na to, aby Izrael byl ve svých hranicích bezpečný. Proto se snažili shodit vládu Mursího v Egyptě. Za další na Golandských výšinách Izrael okupuje velkou část syrského území a okupuje ho kvůli vodě. Jsou tam prameniště větších řek a Izraelci vodu sváží a zavlažují tím své zemědělství touto ukradenou syrskou vodou a nechtějí se toho vzdát.

Nerozumím ale tomu, proč to tak hájí právě vámi zmiňovaný profesor Bednář. Je to filosof, tak asi věří tomu, co se říká a ne tomu, co za tím skutečně vězí. Každá válečná propaganda se balí do hezkých frází. Hitler také hájil své agrese tím, že sjednocuje Evropu a Evropa by měla být velká bez nezaměstnanosti a tak dále. Každá expanze se kryje do hezkých humanistických frází, ale není pod tím nic jiného než snaha ovládnout svět. Američané se pasovali na policistu, soudce i kata a chtějí rozhodovat a kočírovat celý svět. Je ale vidět, že na to nemají, svět má americké politiky plné zuby a nevěří jí.

Prezident Miloš Zeman se k tomu vyjádřil jasně, možný zásah odmítl. Jak se díváte na ostatní kroky prezidenta od doby, co je ve funkci?

Jeho politika se mi líbí. My jsme ho jako sdružení Přátelé Srbů na Kosovu v druhém kole podporovali. Tam nešlo o žádný výběr, ale o volbu mezi Zemanem a velmi proamerickým Schwarzenbergem, který Českou republiku zatahuje do všech hazardních politik Spojených států. Zeman je pro mě daleko rozumnější člověk, který slíbil, že neschopnou vládu tzv. pravice odstraní a splnil to. Je tu vláda, ač přechodná, která se snaží dát zemi do pořádku.

Chápu, že pro některé lidi a politology je Miloš Zeman stále záhadou, protože on dělá věci často neobvyklé a nečekané. Je to velký stratég a šachista a oni nevědí, jak s tím zacházet. Prezident fakticky moc pravomocí nemá, ale pokud je to osobnost jako Zeman či Klaus, i s omezenými pravomocemi dokáže dělat velké věci a nasměrovat českou politiku jiným směrem.

Ukázalo se, že ty možná neobvyklé, ale ústavní kroky prezidenta jsou dobrým terčem pro TOP 09 a především Miroslava Kalouska a Karla Schwarzenberga, kteří tvrdí, že se Zeman chová jako diktátor a autoritář. A na této vlně chtějí patrně postavit celou svoji předvolební kampaň…

Ty kecy o diktátorovi a podobně, to samozřejmě není pravda. Schwarzenberg je známý tím, že je nejen nedostudovaný, ale nevychovaný. Pouští ze svých úst, jako třeba pro rakouské noviny, takové nesmysly o Zemanovi, že tím obrovsky poškozuje obraz české politiky v zahraničí. Dávno už měl odejít, je to cizí a špatný element v naší politice. Navíc dělá cokoli, co po něm chtějí Německo nebo USA, aniž by to byl náš zájem. Připomenu naprosto skandální uznání Kosova. A protože nevyhrál prezidentské volby, je zatrpklý. Ví, že už z politiky odchází a místo tu pro něho není. Půjde už jenom dolů. Pokud by Schwarzenberga chtěla i nadále jeho vlastní strana tlačit jako kandidáta kamkoli, museli by být hodně padlí na hlavu…

Jako vždy před volbami se vytahuje karta antikomunismu a varování, že hrozí návrat komunistů k moci. Je to skutečně tak? A vadilo by vám, kdyby se KSČM dostala do vlády, nebo vládu svými hlasy podporovala ve sněmovně?

To je složitá otázka. Ve vládě by mi vadili někteří lidé z té strany, tedy to neostalinistické křídlo, které se neoprostilo od naprostých blbostí. Zeman to řekl dobře, že by měly levicové strany spolupracovat, ale dal by komunistům čtyři roky karanténu. Tedy nepustit je do vlády, nechat je vládu podporovat a potom se uvidí.

Musím ale říct, že v Čechách chybí skutečná levicová strana. ČSSD za levici nelze pokládat, sami se snaží být rozkročeni od levice až téměř doprava a je tam tolik frakcí, že je ta strana nečitelná. Pak jsou tu komunisté, kterým se odevzdávají protestní hlasy.

Bojoval jste výrazně proti tzv. církevním restitucím. Začaly sílit hlasy o tom, že by nová vláda mohla ještě změnit zákon o majetkovém narovnání státu s církvemi. Je to ale v tuhle chvíli vůbec možné? Majetky se už začaly vydávat, proces běží…

Je možné s tím něco dělat, protože suverénem je lid. A jestliže přes své volené zástupce nebo referendum rozhodne, lze to změnit. I ústavní právníci se shodují v tom, že zpětné zestátnění tohoto majetku je možné. Záleží pouze na rozhodnutí Parlamentu. Něco podobného udělali v roce 1905 ve Francii, tak proč bychom to nemohli udělat my. Církevní restituce jsou čistě protidemokratický a protirepublikový zákon, jenž byl protlačen ve slabé chvilce členy katolické sekty, kteří v tu chvíli seděli v Parlamentu.

Tím se podle mě naprosto odkopali, protože i ta formulace zákona je zlodějská. Je to odporné. Celou dobu věděli, že poměrně silná opozice s tím nesouhlasí a ke schválení zákona museli povolat odsouzeného zločince, který teď sedí. Byl jim dobrý na jedno použití a pak ať si klidně jde do vězení. Všechny tyto okolnosti dělají tento zákon nelegitimním.

Kdo je Václav Dvořák? (zdroj: kosovoonline.cz)

Režisér – dokumentarista, absolvent pražské FAMU (1977). Pracoval externě v Krátkém filmu Praha, vedl filmový štáb vulkanologicko-botanické expedice Ecuador 1982. V roce 1989-1990 v Československé televizi jako člen stávkového výboru vedl vysílání Občanského fóra. Podnikatel a umělec na „volné noze“.

Mimo jiné i autor dokumentárního filmu „Uloupené Kosovo“ (scénář, kamera, režie) odvysílaného v ČT v červenci 2008. Zakládající člen občanského sdružení Nezávislá média. V současné době pokračuje v práci na dalších dokumentech z území bývalé Jugoslávie.

zdroj : http://www.parlamentnilisty.cz

schwarzenberg-spi

Nové a znepokojující informace vycházejí najevo o Karlu Schwarzenbergovi. Jeho příbuzní jsou s vlivnou americkou rodinou Rockefellerů spojeni více, než bylo dosud známo.

Redakce Prvnizpravy.cz už dříve informovala o tom, že Karel Schwarzenberg dlouhodobě navštěvuje schůzky Bilderberg Group, mocné a elitářské organizace založené v 50. letech minulého století a ovládané jednou z nejmocnějších rodin světa, Rockefellerovými.

Schwarzenberg byl přistižen (nejprve na zapřenou) na setkání tohoto vlivného klubu v roce 2008 v Chantily (USA) – setkání se koná každý rok na jiném místě světa za nejpřísnějších bezpečnostních opatření a za účasti 150 vlivných osobností Ameriky a Evropy. Ještě jako rakouský politik pak navštěvoval tato setkání v letech 1979-1981.

Zároveň je členem dalšího vlivného Rockefellerova spolku – Trilaterální komise.

Pro Rockefellerovu rodinu přitom pracoval i jeho strýc, František Schwarzenberg, diplomat, který po únoru 1948 emigroval na Západ a v USA pracoval v chicagské pobočce Council on Foreign Relations (CFR), opět ovládané Rockefellerem. Přednášel také v Aspen Institutu, think-tanku podporovaném Rockefellerovými a další bohatou americkou rodinou Carnegiů. Právě tento think-tank přitáhl před časem Karel Schwarzenberg do Prahy, aby zde vytvořil jeho pobočku pro celou střední Evropu.

Havel asi neměl čas jet na Bilderberg, říká Pehe

Až potud jsou to vše informace už známé – novinkou ale také je, že Schwarzenbergův švagr (v roce 1969 si ve Vídni vzal Schwarzenbergovu nejstarší sestru Marii, celým jménem Marii Eleonoru Annu Anastazii Theresii), Leopold Bill von Bredow (*1933), mimochodem potomek Otto Bismarcka, který byl německým diplomatem (v 70. letech působil například v Izraeli), má rovněž vazby jak na CFR, tak na Aspen Institute.
Von Bredow byl po několik let výkonným viceprezidentem DGAP (Deutsche Gesellschaft für Auswärtige Politik e.V.  neboli German Council on Foreign Relations), tedy německé pobočky – opět Rockefellerovy – CRF, jak vyplývá například z těchto stránek.

Jak je pro tyto lidi obvyklé, jejich funkce se překrývají a zasedají hned v několika podobných institucích najednou. A tak můžeme Leopolda von Bredow najít rovněž jako představitele berlínského Aspen Institutu.

Když tedy Karel Schwarzenberg zajišťoval s pomocí Zdeňka Bakaly zřízení pobočky Aspen Institutu v Praze, nepomáhal mu jen fakt, že se zná s bývalou ministryní zahraničí USA Madeleine Albrightovou, dcerou Benešova diplomata Josefa Körbela, ani fakt, že další šedá eminence americké zahraniční politiky, Zbigniew Brzezinsky, má vazby na Československo, protože jeho tchánem byl Benešův bratr Vojta (a Karlův strýc František se s ním dobře znal), ale skutečnost, že v Aspenu pracoval právě jeho strýc František Schwarzenberg a podle nejnovějších zjištění i jeho švagr Leopold Bill von Bredow.

A aby nebylo překvapení málo, Leopoldova dcera Vendeline von Bredow (*1970), která působí jako středo- a východoevropská korespondentka vlivného britského časopisu The Economist (předtím pracovala v Londýně pro Financial Times Deutschland a pro Merrill Lynch a ještě předtím v Bruselu pro Wall Street Journal Europe), jezdí pravidelně na setkání Bilderberg Group.

V roce 2012, když Bilderberg zasedal opět v Chantily, USA (jako v roce 2008, kdy tam byl sám Karel Schwarzenberg), byla jedinou ze dvou pozvaných reportérů, kteří se přísně tajné akce mohli zúčastnit.

Vendeline je ale zřejmě velice dobrá reportérka (nebo funguje její šlechtický původ), protože je na Bilderberg zvána poslední dobou s železnou pravidelností – účastnila se i setkání v roce 2011 (St. Moritz, Švýcarsko – opět jako jeden ze dvou pozvaných novinářů), stejně jako v roce 2010 (Sitges, Španělsko) a 2009 (Vouliagmeni, Řecko). Vendeline byla dokonce i na bilderbergovském setkání v roce 2008 (Chantily, USA), tedy se svým strýcem Karlem Schwarzenbergem. Účastnila se dokonce i schůzky o rok dříve (2007, Istanbul, Turecko), stejně jako setkání v roce 2006 (Ottawa, Kanada).

Bilderbergovské setkání z roku 2006 se ale zdá být jejím prvním, protože v těch předchozích ji už nenajdeme. Nenajdeme ji ani setkání posledním (2013, Velká Británie). I tak je ale sedminásobná účast Schwarzenbergovy třiačtyřicetileté neteře na Bilderbergu úctyhodná.

Rockefellerův zástupce v ČR: Karel Schwarzenberg
Karel Schwarzenberg jako ministr zahraničí v Topolánkově vládě se účastnil setkání Bilderbergu, které probíhalo v americkém městě Chantily (5. – 8. června 2008, Chantilly, Virginia, USA).
Po návratu do České republiky byl v této věci interpelován opozičními politiky a zasloužil si za to kritiku. Politik si z ní ale nic nedělal a reagoval na kritiku buď podrážděně, nebo ji zlehčoval a zesměšňoval tazatele jako zastánce spikleneckých teorií
„Čas od času tam jezdím. Jako všechny konference a semináře je to někdy zajímavé a někdy nudné. Záleží na tom, kdo přednáší,“ přiznal. „Vůbec žádné tajemné pozadí, probíhá to docela veřejně už čtyřicet nebo padesát let. Novináři zřejmě nejsou příliš zvídaví a zajímají se spíše o to, co se děje tady, než na mezinárodní půdě. Žádné tajemno v tom není.“
Schwarzenberg ale nebyl na setkání Bilderberg Group poprvé. V pořadu ČT HydePark přiznal, že na Bilderbergu byl už dvakrát. I podle sdělení Alexandra Vondry mohl být na konferenci vícekrát. „Obvykle na podobná setkání vyjede kníže nebo já, ale tím to hasne,“ řekl telefonický dotaz tehdejší ministr pro evropské záležitosti.
Jenže ani to není úplná pravda. Mezi méně známé informace patří ta, že svoji premiéru na Bilderbergu si Schwarzenberg odbyl už v roce 1979 a dále ještě navštívil podobné schůzky v letech 1980 a 1981, jak vyplývá z dodnes dohledatelných seznamů účastníků.
Důvod, proč to o něm nebylo dříve známo, je prostý – nikdo ho tehdy nehledal pod jeho celým jménem a coby zástupce Rakouska, kde žil a žije. Karla Schwarzenberga najdeme v těchto seznamech jako „knížete“ nebo také „prince“ Karl J. Schwarzenberga z Rakouska. Seznamy prozrazují i to, že byl na setkání jako pozorovatel či přihlížející (observer).
Trilaterální komise
Schwarzenberg je také členem jiné Rockefellerovy soukromé vlivové organizace, tzv. Trilaterální komise (TC), jakési dceřiné společnosti Bilderbergu.
Jednání TC navštěvuje často, víme například o tom, že se jako ministr zahraničí v Topolánkově vládě účastnil v roce 2007 jejího jednání ve Vídni, kde měl i projev. Ve svém životopise o členství v TC nic neříká, ale mezi členy TC ho najdeme.
Aspen Institute  
Spolu se Zdeňkem Bakalou, jak už bylo vzpomenuto, přivedl Schwarzenberg do Česka také americký levicový think-tank Aspen Institute, když se mu v roce 2011 podařilo otevřít zde jeho pobočku pro celou střední Evropu. Think-tank se zaměřuje na podporu amerických zájmů a mimo jiné obhajuje překonanou teorii o lidmi způsobeném globálním oteplování.
Nejen to, podle některých zdrojů (bývalý britský důstojník MI6 John Coleman) je Karel Schwarzenberg dokonce členem „Výboru 300“, čili skupiny tří set nejmocnějších mužů planety, kteří jsou podle kritiků zároveň členy řádu iluminátů.
Do globalistických kruhů Karla Schwarzenberga nejspíše uvedl jeho strýc František (1913-1992), mladší bratr Karlova otce. František Schwarzenberg je totiž v mnohém ministrovým předobrazem. Do diplomacie byl uveden svobodným zednářem Edvardem Benešem, podle rodinné tradice byl člen Maltézských rytířů, v emigraci ředitelem pobočky CFR (Chicago Council of Foreign Relations, později přejmenované na The Chicago Council on Global Affairs), stýkal se s bilderbergovcem a špičkou CFR Zbignievem Brzezinskim, přednášel v Aspenu, kde americký milionář Paepke zřídil známý think-tank.

www.prvnizpravy.cz

http://euportal.parlamentnilisty.cz

 

586

Karel Schwarzenberg se zase ukázal! On si to asi ani neuvědomuje, ale čím dál více působí jako hodně legrační figurka vzteklého dědka, který je »mimo« a už neví, co žvatlá. Konečně, s tím žvatláním tomu tak vskutku je. Moji příbuzní z Německa tvrdí, že se Schwarzenbergovou vadou řeči je to ještě horší, než si myslíme. Když začne mluvit v němčině, většina lidí se tam válí smíchy a vůbec mu nerozumí, a myslí si, že ten stařík už má zase upito. Omlouvají ho jen tím, že se u něj zřejmě projevuje degenerace šlechtických rodů.

Bývalý ministr zahraničí totiž v minulých dnech znovu v rakouském listu Die Presse napadl českého prezidenta. Podle něj ztratil Miloš Zeman v důsledku dlouholeté konzumace alkoholu morální zábrany a jde mu jen o moc. Je to zlá a hodně hloupá urážka nejen hlavy českého státu, ale i českého národa! Podle mého soudu se u Karla Schwarzenberga očividně projevuje stařecká sešlost. Jeho uražená ješitnost, zhrzenost a nenávist za prohru v souboji o Pražský hrad je víc než zřejmá. A znovu jen přesvědčuje, že je směšnou loutkou, za jejíž nitky tahá někdo jiný.

I členka TOP 09 advokátka Klára Samková do Parlamentních listů před časem napsala, že Schwarzenberg je mezinárodní ostudou, ve sněmovně nejen spí, ale přímo padá do bezvědomí. Podle ní to je s jeho zdravotním stavem hodně špatné.

A když pan kníže už zmiňuje alkohol, to si pořádně takříkajíc naběhl! Vždyť proslulým králem opilců v Čechách je právě skutečný šéf TOP 09 Miroslav Kalousek, který také pořádně pod parou mluvil pro Radiožurnál a Českou televizi. Svou opilost pak také přiznal a omluvil se. Konečně už kdysi i Saša Vondra do kamer řekl, že potkat pana Kalouska ve sněmovně ve střízlivém stavu je úkol věru přetěžký, a jemu se to za celé volební období nepodařilo… To vskutku Alexandr Vondra řekl, slyšel jsem to.

Je dobře, že Karel Schwarzenberg v prezidentských volbách prohrál. Už několikrát prokázal, že mu jsou sudetští Němci milejší než český národ a že by možná i rád revidoval i výsledky druhé světové války. V jeho žilách zkrátka koluje směska germánské krve načichlá nadutostí nadřazené rasy a nenávistí ke všemu slovanskému. A připomeňme ještě politologa Zbořila, který se po prvním rozhovoru Schwarzenberga v rakouském tisku rozčílil a uvedl, že by si měl přečíst, co psal do českého fašistického časopisu Vlajka, vydávaného stejnojmenným fašistickým sdružením za první republiky, jeho otec. A tak je dobře, že se děda »Karl« vzteká, odkopává peřinu, odkrývá tak karty a své skutečné myšlení.

Jiří KOŠŤÁK

zdroj : halonoviny

1555

Voliči TOP 09 podporují privatizační gaunery vyvádějící majetky do ciziny.

Musím přiznat, že k tomuto poznání mi napomohl i zdejší publikační a diskusní prostor. Možná, že někteří voliči některých levicových stran mají nižší IQ, ale voliči TOP 09 mají největší nutkání exhibovat a svou hloupostí se ještě veřejně vytahovat.

 

Činí tak s arogantní nadřazeností a přezíravostí. Ostatní voliče považují za méněcenné, což demonstrují zejména jejich pohrdáním levicí. Tímto postojem si ve vlastních očích vytvářejí společenský status, na který prostě nemají. Drtivá většina jich jsou totiž – v terminologii Drábkových spřeženců – relativně obyčejné socky, pokud srovnáváme s těmi, jejichž zájmům dělají užitečné idioty.

Jak jsem napsal, pohrdají levicí, ale klidně Kalouskovi prominou, že pod pravicovou maskou levicově zvyšoval daně, přímo komunisticky dokonce ty majetkové, a že tato strana po bývalých komunistech převzala i internacionalismus ve vztahu k Evropské unii, také pohříchu socialistické. Tak okleštěnou suverenitu jsme neměli ani po srpnové okupaci v roce1968. A nedejme se mýlit, že do toho chomoutu  nás ruku v ruce s ČSSD zatáhli dobrovolně a bez tanků. O to je to horší!

Nikdy bych nevolil levicovou stranu. Ale chápu voliče, které politika takových Kalousků a Drábků přivedla do situace, že se utíkají k těm, kteří jim slibují zastání. Tohle má logiku, jakkoliv se nám to nemusí líbit, tito lidé jsou přesvědčeni, že tak hájí své zájmy.

Kdo tyto lidi k levici nahnal? I když nemůžeme opominout ani Nečasovu ODS, tak je nepochybné, že sebezáchovné reakce lidí vyprovokovalo především arogantní jednání TOP 09. Znovu musím jako symbol jmenovat Drábka, na jehož ministerstvu se zcela běžně rozkrádaly desítky miliónů, zatímco úřady práce, místo aby pomáhaly nezaměstnaným, cynicky přetvořil na buňky pro šikanu těch nejbezbrannějších. Jen tento člověk kromě morální devastace má na svědomí mnohamiliardové škody, které bude obtížné nahradit.

A Kalousek? Copak ještě někdo může věřit jednomu z nejstarších dinosaurů v naší politice, jehož celou dobu provázejí skandály, který se usvědčil z licoměrnosti nabídkou spolupráce komunistům a jenž zradil a oslabil vlastní stranu KDU-ČSL? Škoda slov, naposled jsem na výdobytky tohoto šíbra poukázal v článku: „Ohlupující mýtus o Kalouskově šetrnosti“.

A jestli si někdo myslí, že bude volit pravici, když dá hlas straně, kde je předsedou Havlův nejbližší spolupracovník, musel by si také myslet, že Havel byl konzervativec a pravičák, ačkoliv byl pravým opakem a nikdy se tak sám necítil. Nakonec Schwarzenberg i tím, že se kromě jiného zkompromitoval i se Stranou zelených, nám to jasněji dát najevo nemohl. Nebudu to více rozvíjet, protože i tohle jsem nedávno komentoval v článku: „Schwarzenberg a lídr pravice? Ještě větší pitomost než si myslíte“.

No nejsou ti voliči TOP 09 hloupí, když se kasají jací jsou pravověrní pravičáci?

Legrační jsou, když se pasují na ochránce demokracie proti Zemanovi. Ano, ten si – řekněme, že oprávněně – udělal z TOP 09 strašáka, aby získal voliče. Ale skutečný zápas Zeman nevede s žádným už odepsaným Schwarzenbergem nebo dokonce s Kalouskem, ale s Bohuslavem Sobotkou a jeho vlivem v ČSSD.

Když to shrnu, tak to byla TOP 09, která nahnala nejvíce voličů ČSSD a SPOZ. Ti se teď perou o moc mezi sebou. TOP 09 je out, i když krátkozrace v žabomyší válce usiluje o potupení dalšího pseudopravicového losera – ODS.

Jedna dáma, podporující TOP 09, která zdaleka nevypadá na Angelinu Jolie, si ze Sobotky docela nevkusně utahovala, že nemá zjev a charisma George Clooneyho. Díky straně, kterou volí, však nám suchopárný Dluhoslav opravdu hrozí.

zdroj : euportal.cz

25

Jen co hradní kancléř Mynář ohlásil možnou kandidaturu do Poslanecké sněmovny, tak všichni spojení havloidi včele s maskotem Karlem a spojenými pražskými kavárenskými jelity začali prskat, že si to nemůže dovolit, kandidovat, když je úředníkem na Hradě.Nebudu Vás dlouho unavovat, ale všichni známe, dnes už bývalého hradního kancléře, který měl taky svého maskota. Tím kancléřem byl Schwarzenberg a jeho maskotem byla loutka Havel. A právě tento Schwarzenberg kandidoval na prezidenta a byl zároveň ministrem zahraničních věcí. Měl proto k dispozici ministerské auto, vládní letadlo a celé ministerstvo zahraničí. A podle interních zdrojů, při jeho kandidatuře ministerstvo zneužíval pro kampaň.

Tak jaký je rozdíl mezi Mynářem a maskotem Karlem I. Spícím, co kampaní a úřadování se týče? Dalo by se říci, že žádný. Ale jeden tam je, Schwarzenberg své postavení ministra při kampani zneužil. O druhém se to zatím říci nedá. Tedy co je povoleno volovi, pardon Karlovi, není povoleno kancléři.

zdroj

 

1555Nové a znepokojující informace vycházejí najevo o Karlu Schwarzenbergovi. Jeho příbuzní jsou s vlivnou americkou rodinou Rockefellerů spojeni více, než bylo dosud známo.

Redakce Prvnizpravy.cz už dříve informovala o tom, že Karel Schwarzenberg dlouhodobě navštěvuje schůzky Bilderberg Group, mocné a elitářské organizace založené v 50. letech minulého století a ovládané jednou z nejmocnějších rodin světa, Rockefellerovými.

Schwarzenberg byl přistižen (nejprve na zapřenou) na setkání tohoto vlivného klubu v roce 2008 v Chantily (USA) – setkání se koná každý rok na jiném místě světa za nejpřísnějších bezpečnostních opatření a za účasti 150 vlivných osobností Ameriky a Evropy. Ještě jako rakouský politik pak navštěvoval tato setkání v letech 1979-1981.

Zároveň je členem dalšího vlivného Rockefellerova spolku – Trilaterální komise.

Pro Rockefellerovu rodinu přitom pracoval i jeho strýc, František Schwarzenberg, diplomat, který po únoru 1948 emigroval na Západ a v USA pracoval v chicagské pobočce Council on Foreign Relations (CFR), opět ovládané Rockefellerem. Přednášel také v Aspen Institutu, think-tanku podporovaném Rockefellerovými a další bohatou americkou rodinou Carnegiů. Právě tento think-tank přitáhl před časem Karel Schwarzenberg do Prahy, aby zde vytvořil jeho pobočku pro celou střední Evropu.

Havel asi neměl čas jet na Bilderberg, říká Pehe

Až potud jsou to vše informace už známé – novinkou ale také je, že Schwarzenbergův švagr (v roce 1969 si ve Vídni vzal Schwarzenbergovu nejstarší sestru Marii, celým jménem Marii Eleonoru Annu Anastazii Theresii), Leopold Bill von Bredow (*1933), mimochodem potomek Otto Bismarcka, který byl německým diplomatem (v 70. letech působil například v Izraeli), má rovněž vazby jak na CFR, tak na Aspen Institute.
Von Bredow byl po několik let výkonným viceprezidentem DGAP (Deutsche Gesellschaft für Auswärtige Politik e.V.  neboli German Council on Foreign Relations), tedy německé pobočky – opět Rockefellerovy – CRF, jak vyplývá například z těchto stránek.

Jak je pro tyto lidi obvyklé, jejich funkce se překrývají a zasedají hned v několika podobných institucích najednou. A tak můžeme Leopolda von Bredow najít rovněž jako představitele berlínského Aspen Institutu.

Když tedy Karel Schwarzenberg zajišťoval s pomocí Zdeňka Bakaly zřízení pobočky Aspen Institutu v Praze, nepomáhal mu jen fakt, že se zná s bývalou ministryní zahraničí USA Madeleine Albrightovou, dcerou Benešova diplomata Josefa Körbela, ani fakt, že další šedá eminence americké zahraniční politiky, Zbigniew Brzezinsky, má vazby na Československo, protože jeho tchánem byl Benešův bratr Vojta (a Karlův strýc František se s ním dobře znal), ale skutečnost, že v Aspenu pracoval právě jeho strýc František Schwarzenberg a podle nejnovějších zjištění i jeho švagr Leopold Bill von Bredow.

A aby nebylo překvapení málo, Leopoldova dcera Vendeline von Bredow (*1970), která působí jako středo- a východoevropská korespondentka vlivného britského časopisu The Economist (předtím pracovala v Londýně pro Financial Times Deutschland a pro Merrill Lynch a ještě předtím v Bruselu pro Wall Street Journal Europe), jezdí pravidelně na setkání Bilderberg Group.

V roce 2012, když Bilderberg zasedal opět v Chantily, USA (jako v roce 2008, kdy tam byl sám Karel Schwarzenberg), byla jedinou ze dvou pozvaných reportérů, kteří se přísně tajné akce mohli zúčastnit.

Vendeline je ale zřejmě velice dobrá reportérka (nebo funguje její šlechtický původ), protože je na Bilderberg zvána poslední dobou s železnou pravidelností – účastnila se i setkání v roce 2011 (St. Moritz, Švýcarsko – opět jako jeden ze dvou pozvaných novinářů), stejně jako v roce 2010 (Sitges, Španělsko) a 2009 (Vouliagmeni, Řecko). Vendeline byla dokonce i na bilderbergovském setkání v roce 2008 (Chantily, USA), tedy se svým strýcem Karlem Schwarzenbergem. Účastnila se dokonce i schůzky o rok dříve (2007, Istanbul, Turecko), stejně jako setkání v roce 2006 (Ottawa, Kanada).

Bilderbergovské setkání z roku 2006 se ale zdá být jejím prvním, protože v těch předchozích ji už nenajdeme. Nenajdeme ji ani setkání posledním (2013, Velká Británie). I tak je ale sedminásobná účast Schwarzenbergovy třiačtyřicetileté neteře na Bilderbergu úctyhodná.

www.prvnizpravy.cz

 


Rockefellerův zástupce v ČR: Karel Schwarzenberg
Karel Schwarzenberg jako ministr zahraničí v Topolánkově vládě se účastnil setkání Bilderbergu, které probíhalo v americkém městě Chantily (5. – 8. června 2008, Chantilly, Virginia, USA).
Po návratu do České republiky byl v této věci interpelován opozičními politiky a zasloužil si za to kritiku. Politik si z ní ale nic nedělal a reagoval na kritiku buď podrážděně, nebo ji zlehčoval a zesměšňoval tazatele jako zastánce spikleneckých teorií
„Čas od času tam jezdím. Jako všechny konference a semináře je to někdy zajímavé a někdy nudné. Záleží na tom, kdo přednáší,“ přiznal. „Vůbec žádné tajemné pozadí, probíhá to docela veřejně už čtyřicet nebo padesát let. Novináři zřejmě nejsou příliš zvídaví a zajímají se spíše o to, co se děje tady, než na mezinárodní půdě. Žádné tajemno v tom není.“
Schwarzenberg ale nebyl na setkání Bilderberg Group poprvé. V pořadu ČT HydePark přiznal, že na Bilderbergu byl už dvakrát. I podle sdělení Alexandra Vondry mohl být na konferenci vícekrát. „Obvykle na podobná setkání vyjede kníže nebo já, ale tím to hasne,“ řekl telefonický dotaz tehdejší ministr pro evropské záležitosti.
Jenže ani to není úplná pravda. Mezi méně známé informace patří ta, že svoji premiéru na Bilderbergu si Schwarzenberg odbyl už v roce 1979 a dále ještě navštívil podobné schůzky v letech 1980 a 1981, jak vyplývá z dodnes dohledatelných seznamů účastníků.
Důvod, proč to o něm nebylo dříve známo, je prostý – nikdo ho tehdy nehledal pod jeho celým jménem a coby zástupce Rakouska, kde žil a žije. Karla Schwarzenberga najdeme v těchto seznamech jako „knížete“ nebo také „prince“ Karl J. Schwarzenberga z Rakouska. Seznamy prozrazují i to, že byl na setkání jako pozorovatel či přihlížející (observer).
Trilaterální komise
Schwarzenberg je také členem jiné Rockefellerovy soukromé vlivové organizace, tzv. Trilaterální komise (TC), jakési dceřiné společnosti Bilderbergu.
Jednání TC navštěvuje často, víme například o tom, že se jako ministr zahraničí v Topolánkově vládě účastnil v roce 2007 jejího jednání ve Vídni, kde měl i projev. Ve svém životopise o členství v TC nic neříká, ale mezi členy TC ho najdeme.
Aspen Institute  
Spolu se Zdeňkem Bakalou, jak už bylo vzpomenuto, přivedl Schwarzenberg do Česka také americký levicový think-tank Aspen Institute, když se mu v roce 2011 podařilo otevřít zde jeho pobočku pro celou střední Evropu. Think-tank se zaměřuje na podporu amerických zájmů a mimo jiné obhajuje překonanou teorii o lidmi způsobeném globálním oteplování.
Nejen to, podle některých zdrojů (bývalý britský důstojník MI6 John Coleman) je Karel Schwarzenberg dokonce členem „Výboru 300“, čili skupiny tří set nejmocnějších mužů planety, kteří jsou podle kritiků zároveň členy řádu iluminátů.
Do globalistických kruhů Karla Schwarzenberga nejspíše uvedl jeho strýc František (1913-1992), mladší bratr Karlova otce. František Schwarzenberg je totiž v mnohém ministrovým předobrazem. Do diplomacie byl uveden svobodným zednářem Edvardem Benešem, podle rodinné tradice byl člen Maltézských rytířů, v emigraci ředitelem pobočky CFR (Chicago Council of Foreign Relations, později přejmenované na The Chicago Council on Global Affairs), stýkal se s bilderbergovcem a špičkou CFR Zbignievem Brzezinskim, přednášel v Aspenu, kde americký milionář Paepke zřídil známý think-tank.

zdroj : http://freeglobe.parlamentnilisty.cz

478

 V sobotu 24.8.2013 v provdoláskové snaze pomoci Spojeným státům odůvodnit jejich chystanou agresi proti Sýrii, se uchýlila Česká televize ve své hlavní večerní zpravodajské relaci Události k obvyklému vymývání mozků a ke lži. Paní redaktorka Adriana Dergam zopakovala tvrzení některých světových agentur o údajném útoku syrské vládní armády chemickými zbraněmi proti vlastnímu civilnímu obyvatelstvu.

I když toto tvrzení není podloženo žádnými fakty a pravděpodobně se jedná o předem objednanou provokaci ze strany protivládních žoldnéřů, světové agentury připravují voliče v zemích NATO na další válečné dobrodružství USA a jejich užšího kruhu vazalů (Francie, Británie). Obama ještě váhá, válka prý bude dlouhá, drahá a komplikovaná … ale jestřábi chtějí zničit Syrskou republiku za každou cenu.

Odvíjí se tak scénář známý z doby agrese NATO proti Srbům v Bosně a později na Kosovu a ještě později v Iráku a Libyi. Jestliže ozbrojená syrská opozice vyrobená na základnách NATO v Turecku a podporovaná tajnými službami USA a některých dalších států NATO neuspěje v přímém střetu s „darebáckým“ syrským režimem, který politice USA v dané oblasti překáží, musí nastoupit provokace, pokud možno rozsáhlá. Provokace musí dostatečně šokovat světovou veřejnost aby se stala dobrým alibi pro přímý vojenský zásah supervelmoci.

V Bosně během nábožensko-národnostně-občanské války (1992-1995) nastoupily provokace proto, že muslimská strana (rozumněme poturčení Srbové muslimského vyznání) neměla na to, aby vojensky válku, kterou proti místním Srbům sama začala, také sama vyhrála. Jejich patroni – Clintonova americká administrativa – potřebovali záminku, aby mohli vojensky intervenovat. Bosenští muslimové neváhali několikrát obětovat vlastní lidi, aby záminku vyrobili. Říká se tomu „akce pod cizí vlajkou“.

Výbušninou napadená fronta na chleba v sarajevské ulici Vase Miskina sice posloužila propagandistům, k vytváření obrazu o hrozných Srbech, ale sama o sobě byla diletantsky připravená , že bublina brzy splaskla. Muslimské dělostřelectvo celou válku zaujímalo palebná postavení v těsné blízkosti nemocnic a podobných objektů a odtud vedlo palbu proto srbským pozicím v naději, že srbská odveta zasáhne nemocniční objekty a světové veřejné mínění bude rozezlano. Ale ani to nepřineslo kýženou intervenci. Následovaly dva atentáty na sarajevském tržišti Markale. Relativně málo obětí na to, aby šokovaly světovou veřejnost a vždy se našel někdo, kdo ukázal prstem na muslimy jako autory masakru. Falešná hra byla vždy odhalena a z chystané intervence  sešlo.

Oko muslimských propagandistů nakonec padlo na obklíčené muslimské enklávy – Žepu, Goražde a především Srebrenici. Muslimský prezident Izetbegović (to je tan samý „hodný muslimský intelektuál“, kterého si Havel vodil po Praze) sondoval u vedení města Srebrenica, zda by se takový incident nedal „vyrobit“ u nich. Clinton si prý řekl o 5000 mrtvých civilistů, aby USA mohly vojensky zasáhnout. I když ve městě operoval neblaze proslulý velitel Naser Orić, schopný a ochotný takovou akci „pod cizí vlajkou“ zorganizovat, vedení města bylo rozumné a nechtělo s provokací mít nic společného. Tak do hry vstoupili žoldnéři, bojující na straně bosenských Srbů za peníze. Pravděpodobně vedeni a placeni tajnou službou jedné ze zemí NATO. Při obsazení Srebrenice armádou bosenských Srbů v červencei 1995 se jali svévolně popravovat zajaté bosenské muže, kteří jeli autobusy na místo výměny zajatců. Celkem popravili okolo 400 mužů a za to byli odměněni dvanácti kilogramy zlata. Nakonec téměř všichni našli „zaměstnání“ žoldnéřů ve francouzské cizinecké legii a bojovali, opět za peníze, v Kongu.

Na našich stránkách www.kosovoonline.cz si o tom můžete přečíst hned v několika materiálech. (další ZDEZDE,ZDE nebo ZDE)

Formulace „ … Západ zvažuje, jak proti Damašku zakročit. Mezinárodní vojenská opera se svolením OSN není pravděpodobná. Rusko bude dál blokovat Radu bezpečnosti. Proto se hledají jiné varianty a zmiňuje se třeba i případ Kosova. V roce 1999 zastavily letecké útoky NATO masakry kosovských civilistů organizované srbským prezidentem Miloševičem, bez mandátu OSN a bez souhlasu Moskvy…“ je plná neprav a silně spinovaných faktů.

1/ Rusko bude blokovat Radu bezpečnosti OSN spolu s Čínou. Tak proč Čínu nezmínit. Pro naše pravdolásky je ale zemí všeho zlého Ruská federace a ne Čínská lidová republika. Proti Rusku Česká televize štve jak když Schwarzenberg bičem mrská, pro „naši“ ČT je to propagandistické zadání a paní a páni redaktoři ho vzorně plní. Bohužel na úkor soudnosti.

2/ formulace o hledání „jiné varianty“ tj. vojenského zásahu bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN není nic jiného než, že Západ půjde cestou hrubého porušení mezinárodního práva, mezinárodního zločinu – agrese. Zároveň je to i porušení základní charty NATO!

3/ tvrzení, že „letecké útoky NATO v roce 1999 zastavily masakry kosovských civilistů organizované srbským prezidentem Miloševičem“ je hrubou lží. Na Kosovu k žádným masakrům či jiným zločinům proti kosovským Albáncům nedošlo. Například v případu Račak, který posloužil jak o bezprostření záminka k bombardování, bylo manipulováno s ostatky v boji zabitých příslušníků UČK. Je to už mnohokrát potvrzeno nezávislými zdroji. K ověření tohoto faktu stačí zvednout telefon nebo zadek a doptat se balkanologů na Karlově univerzitě. Ne těch samozvaných „balkanologů“, které si zvete na obrazovku, kdykoli potřebují státy NATO nějaké alibi pro svoji politiku v bývalé Jugoslávii. Letecké útoky NATO mimo několika tisíc obětí a velkých materiálních škod žádný jiný efekt neměly. Nemohli ukončit masakry Albánců, protože se žádné nekonaly. Nemohly zastavit ani masakry Srbů a dalších Nealbánců bojovníky UČK, které se prokazatelně odehrály, ale kvůli kterým letadla NATO nezasahovala. NATO tehdy, v červnu 1999, po 78 dnech bombardování raději přistoupilo na dohodu s tehdejší Jugoslávií o „dočasném pobytu spřátelených vojsk“ na území jižní srbské provincie Kosova a Metochie, aby předešlo vlně kritiky ve vlastních zemích. Ve slabé chvilce se smluvně zavázalo umožnit návrat srbské policie a armády na území Kosova. Bez této podmínky by Miloševič a tehdejší vedení Jugoslávie nic nepodepsalo. Tento závazek dodnes nebyl splněn, namísto toho pod patronací NATO kosovsko-albánská narkomafie vyhlásila v roce 2008 „nezávislé“ Kosovo. Milá redakce Událostí, nestál by právě tenhle fakt za reportáž, dokument či redakční úvahu?

Musíme ještě připomenout redaktorskému týmu Událostí, především vedoucím editorům, že USA mají s válečnými provokacemi bohaté zkušenosti. Například smyšlený „incident v Tonkinském zálivu“ byl odstartováním bombardovací kampaně proti severnímu Vietnamu. V Iráku se zase „nenašly zbraně hromadného ničení“, kvůli jejichž „akutnímu nebezpečí“ byla provedena vojenská kampaň (opět bez mandátu OSN, takže agrese), při které přišly o život desetitisíce civilistů a v emigraci se ocitlo přes 1,6 milionu lidí!

Takže milá Česká televize a milá paní redaktorko Dergam, prosím, nepapouškujte cizí soukromé agentury a nelžete. Svět je složitý a abychom ho pochopili, potřebujeme pravdivé informování. Vaše opisování, zjednodušování, zamlčování a překrucování faktů o Sýrii a Kosovu se rovná lhaní. Plátci televizních koncesí si snad zaslouží trochu jiné zacházení a za své peníze i podstatně lepší „veřejnoprávní službu“.

zdroj http://euserver.parlamentnilisty.cz

Velká, tzv. seriózní, média před prezidentskými volbami začala připomínat Rudé Právo a další noviny z doby normalizace. Byla plná oslavných článků, ve kterých je hlavní hrdina, pan Schwarzenberg, vykreslován jako jediný možný zachránce jinak k morální záhubě odsouzeného českého, moravského a slezského lidu. Na jeho podporu se vytvořila i silná kulturní fronta (prosím neplést s Národní frontou). Jenže pan Schwarzenberg, ala „kníže“, má i své temnější stránky, o kterých se v těchto médiích buď nedočtete, anebo jsou podány více než mlhavě.

V tomto trendu většina médií úspěšně pokračuje dál. Zatímco spánek ministra Schwarzenberga při projevu prezidenta ve Sněmovně je brán jako roztomilý výstřelek pána, který nerad poslouchá blbosti, tak Zemanova reakce je považována za nevkus a urážku. Řekl bych, že pravdou je přesný opak. Nicméně se zdá, že blbosti mluví všichni s výjimkou samotného Schwarzenberga, protože se mu ještě nepodařilo usnout při svém projevu. V zahraničních médiích se opakovaně objevují obrázky z jednání či konferencí, při kterých pan ministr sladce spí. Na konferenci o EU pořádané v poslanecké sněmovně se panu Schwarzenbergovi povedlo usnout i u proslovu jeho chráněnce, Saši Vondry.

Možno, že Vondra místo o EU opakoval svoji mantru o PROMOPRO – já nic, já muzikant, všechno ti zlí zaměstnanci úřadu vlády. Pak se nedivím, že i toto považoval Schwarzenberg za blbost a spal.

Jeho hulvátská a urážlivá vyjádření z pozice vicepremiéra a ministra zahraničí na adresu vlády, země, či lidí jsou podávány jako úsměvné vrtochy světa znalého pána. V jiném státu by takový reprezentant byl na hodinu vyražen z vládních funkcí, u nás ne. Jeho komentář k tomu, že vystěhovat Cikány není špatný nápad, že je ale těžko realizovatelný, se může leckomu sice líbit, ale v jiných zemích, na politickou kulturu, kterých se p. Schwarzenberg tak často odvolává, by mu přinesl červenou kartu. Stopka mu měla být vystavena i za to, jak mluví o platnosti tzv. Benešových dekretech, přesněji o dekretech prezidenta republiky. Média i on sám mlží i o tom, jakým způsobem (ne)restituoval svůj majetek a to jak ten přímý (ten restituoval s plnou parádou), tak ten nepřímý, kde se měl jako adoptivní syn podle závěti postarat o to, aby se i tato část majetku vrátila rodině (ten se ani nepokusil restituovat s odkazem, že není vhodná doba). Jednoduše řečeno, majetek po biologickém otci získal od státu pro sebe bez problému zpět, zatímco o majetek po adoptivním otci státu ani nepokusil a příbuzní tak ostrouhali. Víc otázek než odpovědí zůstává u privatizace Becherovky atd.

U nás ho toto všechno vyneslo až do křesla předsedy strany TOP 09 a na post vicepremiéra a opakovaně ministra zahraničních věcí. Jak od strany, tak vládních funkcí se v kampani nejdříve snažil úporně distancovat (ale servis z toho plynoucí využíval naplno). Když mu to lidi moc nebrali, tak před druhým kolem změnil taktiku a svoji roli bagatelizoval ve smyslu, že za všechno můžou jiní ministři. Distancoval se i od amnestie, kterou ještě 1. ledna chválil, aby ji pak další dny poté, co zjistil, že by mu to mohlo přinést body v prezidentském klání, podrobil tvrdé kritice a ostentativně odešel ze sněmovny (nevím, komu by v řádném zaměstnání prošla taková absence). Amnestie není jeho jediný názorový veletoč. Nicméně toto vše nepřekáželo médiím v jeho adoraci a v konečném důsledku i účasti ve finále prezidentského klání.

Velká média, kontrolovaná jeho dlouholetými kamarády, či sponzory, toto vše nezajímá, případně pokud se i něco provalí, tak mlží. A novináři, jinak známí svými pichlavými dotazy a zajímavými dedukcemi, si najednou berou servítky, či si ordinují bobříka mlčení. A tak bez komentáře, či hlubší analýzy, nebo bez odpovědi zůstal např.:

První fakt, že pan Schwarzenberg patří za jednoho z největších politických turistů v porevoluční době. Vystřídal minimálně 5 různě zaměřených politických stran a hnutí. V každém uskupení vydržel jen po tu dobu, co z něho něco měl. Nikdo ho zatím za tento zajímavý přístup pořádně „negriloval“, či aspoň nekomentoval. Proč asi? V poslední době sice kde tu nějaká cílená, či obecná otázka na to padla, ale jeho vysvětlení, že to byla „zvědavost“, nebo členství ve straně je něco jako členství v klubu chovatelů a pokud někoho přestanou bavit „belgičtí králici“, tak jde o dům dál, je opravdu hodně špatný vtip. Nicméně tazatelům to stačilo, ale asi nejen já mám dojem, že z nás dělá blbce. Dokážete si představit, co by se v médiích dělo, kdyby něco podobného řekl např. Nečas, Sobotka, či další představitelé různých stran?

Druhý fakt, že pan Schwarzenberg odmítl opustit vládní funkci před prezidentskou kampaní, a neudělal to ani před druhým kolem, i když o tom údajně uvažoval…(!!!!). Pan Schwarzenberg nás už dvacet let poučuje z pozice světaznalého bohéma a politika o politické kultuře zemí, které jsou více na západ než ta naše. Sám se ale podle toho nechová. Když mu premiér Nečas na jaře loňského roku jen naznačil, že by bylo vhodné v souvislosti s kampaní odejít z vládní funkce, tak mu Schwarzenberg kontroval, že pokud bude na to tlačit, tak celá TOP 09 odejde z vlády. Nečas se samozřejmě hned stáhl (mimochodem, i vydírání, či výhrůžky patři do arzenálu Schwarzenberga, a když je v úzkých, tak to používá je docela často – přednedávnem, nemaje argumenty, se tak předvedl v souvislosti se sporem ohledně jmenování velvyslanců).

Kandidát na funkci prezidenta a zároveň vicepremiér a ministr zahraničí tak mohl po celou dobu kampaně využívat (zneužívat) oproti protikandidátům řadu výhod. Kdykoliv vystoupil jako vicepremiér či ministr zahraničí, tak buď podprahově, anebo díky médiím i často přímo, působil i jako kandidát na prezidenta.

Horší je ale skutečnost, že ať chtěli, či nechtěli, tak se na jeho kampani přímo podíleli i pracovníci ministerstva zahraničních věcí, potažmo celé státní správy. Kdo totiž rozliší, zda podklad na cokoliv je připravován pro výkon vládní funkce, anebo použit i pro kampaň? Zatímco ostatní kandidáti se museli spolehnout jen na své týmy, sympatizanty a stranické aparáty, tak pro pana Schwarzenberga pracovala (ne)dobrovolně i celá státní správa. Další třešničkou na dortu této nehoráznosti je fakt, že stát díky tomu, že pan Schwarzenberg je ve funkci, jaké je, mu platil např. i náklady na cestování. Proč si to nikdo z médií, které jinak ostřížím okem sledovali počínání jiných kandidátů, toho všeho nevšiml? Nebo si to novináři nesměli všimnout?

Třetí fakt, že Schwarzenberga na billboardech propagoval posmrtně p. exprezident V. Havel. Takový způsob prezentace spřízněnosti je nevkusný a ubohý. S velkou těžkostí lze skousnout výroky některých podporovatelů p. Schwarzenberga, že on a pan Havel jsou si spřízněni (osobně mám na to jiný názor), ale obrovský billboard p. Havla s trikem s nápisem Karel a jeho fotkami je opravdu vrchol nekorektnosti (slušně řečeno). I toto Schwarzenberg posvětil ve snaze získat další hlasy. Co na to média? Místo zasloužené zdrcující kritiky, nic.

Čtvrtý fakt, že p. Schwarzenberg absolutně nezvládá řízení resortu Ministerstva zahraničních věcí. Příkladem toho budiž např. chaotické zavírání zastupitelských úřadů, posléze chabě zdůvodněné tím, že to už dělal jeho předchůdce (zapomnělo se ale dodat, že na základě „dědictví“ po 1. Schwarzenbergově působení na ministerstvu – 2007-09). Ale byla to Schwarzenbergova administrativa, která vyčíslila astronomické úspory, které tímto na pohled populárně-populistickým krokem získá. Jediným „ziskem“ bylo ale oslabení naší ekonomické diplomacie, obchodních styků a řady historických vazeb, mající kořeny již v 1. republice. Média už vůbec nekomentovala několikanásobně menší sumu z konce loňského roku, která se skutečně získala prodejem nemovitostí a ani to, že se většinu nepodařilo prodat. Trochu zarážející po té masáži, která se nám dostala ze strany Schwarzenberga ohledně proklamovaných úspor při rušení úřadů.

Ukázkou neschopnosti je i válka s Ministerstvem průmyslu a obchodu, kdy Schwarzenberg (a jeho lidi, které dosadil do funkcí), nepochopili, že zahraniční politika 21. století není jen o salonních diplomatech. Bez nadsázky lze říct, že Schwarzenberg je hrobařem ekonomické diplomacie.

Nepochopil ani změny, které v rámci EU přinesla Lisabonská smlouva. Výsledkem bylo, že dlouhé měsíce Schwarzenberg blokoval vytvoření postu státního tajemníka pro evropské záležitosti na Úřadu vlády, a když nakonec vznikl, tak vytvořil „truc“ post na Ministerstvu zahraničních věci. Tato šaškárna pobavila všechny země a to nejen v Evropské unii.

Za šaškárnu ale nelze označit to, co se událo a děje v oblasti IT zakázek, některých dalších finančních projektů na Ministerstvu zahraničních věcí, ale i personální politiky. Trochu se tomu blíží výraz „tragikomedie“. Tragédie proto, že např. v IT zakázkách to stálo zaměstnání člověka, který na nesrovnalosti a ne malé, ukázal a komedie v tom, jak se k tomu postavila média a samotný Schwarzenberg. Průšvih v IT zakázkách nešlo ututlat a tak se ho ujala i média. Hlavní mediální roli v něm sehrál dnes již bývalý ředitel odboru IT a bývalý zaměstnanec ministerstva na straně jedné a Schwarzenberg na straně druhé. Tento ředitel s posvěcením ministra podrobně zdokumentoval všechny podivnosti a předal je Schwarzenbergovi. Schwarzenberg podle svých slov shledal, že skutečně nastal problém a informoval policii, která si vyžádala podklady a opakovaně celou záležitost jako bezpředmětnou uzavřela. Potud je všechno v pořádku. Média (a ani policie) si ale nevšimla, že dnes již bývalý ředitel IT veřejně několikrát uvedl, že podle jeho zjištění Ministerstvo zahraničních věcí nepředalo k případu všechny dokumenty. Schwarzenberg, kterému média přikládali až nepřirozenou bezúhonnost, již cudně ke sdělení ředitele IT mlčel. A ministerstvo neselektovalo dokumenty jen jednou. Když policie vyšetřovala jiné finanční projekty, týkající se např. podpory ekonomické diplomacie, tak MZV opět předalo jen vybrané dokumenty, ze kterých policie buď nemohla nic vyčíst, anebo podezření bylo nasměrované na předem vybraného „vnitřního nepřítele“, kterého se bylo třeba za použití všech prostředků zbavit. Ostatně, když nejvyšší pražská státní zástupkyně, paní Bradáčová, sumarizovala „prohřešky“ protikorupční policie, tak mluvila i o ministerstvu zahraničí. Zatímco ostatní kauzy novináři podrobili pečlivému zkoumání, tak ohledně MZV nezaznělo nic. Proč asi, vážení reprezentanti tisku?

Stejně tak jak pokus médií zatáhnout do problematických zakázek v souvislosti s ekonomickou diplomacií exministra Kohouta, přičemž vše se odehrávalo za ministra Schwarzenberga, který dopustil neskutečný nepořádek (pořádek v tom udělal až Kohout). A když se ukázalo, že je v tom Kohout nevinně, tak se mělo se stejnou vehemencí objevit v palcových titulcích jméno Schwarzenberg. Proč se tak nestalo? Ohledně této kauzy lze ještě čekat nejedno překvapení, ale zdá se, že média poté, co se začalo ukazovat, že celé bylo jinak, než o tom psala, najednou ztratila o případy zájem.

Ale zpět k IT. Výsledkem této konkrétní tragikomedie bylo, že z ministerstva byl propuštěn ředitel, který s požehnáním Schwarzenberga poukázal na nesrovnalosti, ve kterých jak se ukázalo, rozhodovali lidé z úzkého kruhu ministra. Média sice konfrontovali ministra s tímto zjištěním, ale spokojili se s odpovědí, že ho mrzí jeho propuštění, ale že v tom nemůže nic udělat. Tak komedie, nebo tragédie, či obojí? Je samozřejmé jednoduché křičet na jiného, že nezvládl řízení resortu a vyžadovat vyvození osobní odpovědnosti (Vondra a PROMOPRO), ale nevidím až tak velký rozdíl mezi tím, jak Vondra kontroloval finanční toky a své lidi a jak Schwarzenberg (navíc u Schwarzenberga jako rezortního ministra, šlo o přímou odpovědnost, u Vondry ne). Kupodivu Schwarzenberg žádnou osobní odpovědnost z podivných zakázek nevyvodil a média ho rovněž milosrdně nechávají na pokoji. Kapitolou samou o sobě je i Schwarzenbergova urputná snaha o prodej Štiřína, jako nepotřebného majetku. Jenomže nepotřebný majetek z něho udělal právě ministr Schwarzenberg a všem pak vsugeroval, že je zbytečný.

Schwarzenbergova „nemohoucnost“ v případě vyhozeného ředitele IT je zarážející i z jiného důvodu. Právě z rozhodnutí Schwarzenberga musela ministerstvo opustit řada špičkových diplomatů. Pravdou je, že někteří odešli raději dobrovolně poté co jim Schwarzenberg osobně, nebo prostřednictvím svých nejbližších spolupracovníků jasně sdělil, co je čeká a nemine. Jejich jediným proviněním bylo, že patřili k těm, co mají podrobnou znalost „kuchyně“ ministerstva, ale nekloní hřbety a překáželi by řádění Schwarzenbergovy kliky. Mimochodem, jmenování a odvolávání ředitelů podepisuje ministr.

Perličkou na závěr této části může být pohled na statistiku 1. kola voleb na zastupitelských úřadech v zemích, kde je minimální krajanská komunita, tudíž kde je zřejmé, že volili většinou jen zaměstnanci ministerstva a jejich rodinní příslušníci. Až na světlé výjimky všude zvítězil jejich nejvyšší nadřízený, kandidát Karel Schwarzenberg. I když se objevil i názor, že hlasy zaměstnanců dostal proto, aby se ho co nejrychleji zbavili.

Samostatnou kapitolou je problematika jmenováni velvyslanců. Zatím co prezident Zeman používá věcné argumenty, tak pan Schwarzenberg hraje na emoce. Kdo ho nezná, tak i v tom mu naletí. Bohužel většina novinářů a laická veřejnost nemá představu, jak to na velvyslanectvích funguje a proto jeho slova o „neplnění ústavních povinností“, nebo kvůli Zemanovi je ohrožen chod úřadů, či máme ostudu v zahraničí, mohou působit hrozivě. Nemá ale v ničem pravdu a navíc buď si nenechal udělat rozbor od ústavních právníků, anebo ho vědomě ignoruje. Podle ústavy je totiž ministr zahraničí opravdu jen pošťák (přesněji, vůbec ho nezmiňuje). Jedna věc je zvykové právo a druhou je Ústava a prezident se rozhodl pro její doslovný výklad. Chápu, že se to někomu, kdo na MZV vystupuje jako neomezený vládce panství, nelíbí. Ale to neznamená, že bude veřejně lhát a přivlastňovat si něco, na co nemá nárok (a nepamatuji si, že by používal tak ostrá slova, když velvyslance dlouhodobě odmítal podepsat Havel nebo Klaus).

A mimochodem, kromě toho, že Schwarzenberg vážně narušil strukturu celého MZV, chaoticky rušil ambasády a ekonomická diplomacie byla pro něho sprostým výrazem, toho pro českou zahraniční politiku zatím nic moc v pozitivním smyslu slova n dělal.

Médiím jsem se tímto snažil dát několik nápověd, na co by se mohli novináři konečně zaměřit a čtenářům jsem chtěl přiblížit některá méně známé, či méně frekventované informace o p. Schwarzenbergovi, největšímu chameleonovi polistopadové politiky.

Všechna fakta jsou stejně závažná a každý z nich by mohl stačit k tomu, aby v politice okamžitě skončil. A pokud by nestačily, tak jsou další důvody, které by ho měly v očích národa diskvalifikovat, např. jeho již vzpomenutý postoj k dekretům prezidenta republiky, či vulgární výrazy kterými veřejně častuje naši zemi a které média bagatelizují, atd.

Jak se totiž ukázalo, média hodně formují úsudek velké části našich obyvatel a pan Schwarzenberg by nemohl mít takovou podporu jakou má, bez adorace médií, kulturní fronty, fan-klubů a části sociálních sítí. Schwarzenbergofilie je jen uměle a účelově vyvolaný mýtus o člověku, který 20 let umně využívá celý systém naší země jen ve svůj prospěch a nevybíravě se chová k těm, kdo si mu dovolí oponov

http://radek-velicka.cz/