Češi jsou individualisté s nízkou soudržností, schopní zaprodat se za vlastní loajalitu…

Mimořádně nezvykle se česká média po rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana, že do Moskvy poletí, ale vojenské přehlídky se nezúčastní, nepustila do hlavy státu sprostými invektivami jako obvykle, avšak naopak se ho snaží zesměšnit, jako někoho, kdo nemá zásady a vycouval ze svého rozhodnutí; prý mu „spadl hřebínek“, „podlehl tlaku a ustoupil“, „opustil své pozice…“

TOP09 a KDU-ČSL burcují po boku USA k válce s Ruskem

„My, jako angažovaní občané, jako členové občanské společnosti, vnímáme, že Rusko svým nynějším jednáním začíná nebezpečně překračovat Rubikon mezinárodního práva a mezinárodního poválečného uspořádání a že z této cesty už nemusí být jednoduchého návratu zpět,“ stojí ve výzvě.  

Žalujte psychopaty, co si říkají učitelé a dejte jim test na drogy

„Mám třináctiletého vnuka, chodí do ZŠ v Boskovicích. Dnes mi vyprávěl, že den před příjezdem prezidenta Zemana do Boskovic jim učitel rozdal červené karty s důrazným upozorněním, že musí bezpodmínečně přijít na náměstí a těmito kartami mávat a pískat. Kdo nepřijde tak se vystavuje velkému postihu…“ napsal mi známý, jehož jméno zde neuvedu, jelikož bych ublížil jemu i jeho vnukovi. Při konfrontaci všecko popře…

Jak srovnat hřebínek Miloši Zemanovi? Dát mu zahraničního „zaracha“

Je to pro poslance a vládu složité, když mají na svém smetišti kohouta, který dělá, co kohout musí, naparuje se a vede hejno k pořádku; slepice a slabší kohouty k tomu, aby se jednou z té rychlovýkrmny rozličného zvířectva nestaly brojlery. Jak mu zkrouhnout hřebínek? Dát mu „zaracha“ na jeho zahraniční cesty. Prý dělá ostudu, a protože údajně hájí v cizině své vlastní zájmy bez ohledu na vládní politiku.

„Háchizace české politiky“ aneb Ještě větší blbec, než jsme doufali

Nebyly to žádné oblázky, ale přímo náruč pořádných šutrů, které hodil prezident Miloš Zeman do poklidné hladiny rybníka české letargie. Hovory z Lán se rázem staly hitem. Taktika prezidenta Miloše Zemana zabrala, stádo ovcí začalo přemýšlet jinak, než doposud; k čemu se snažit, když máme peníze z EU, obranu před kýmkoli jistou v NATO; Varšavská smlouva byla přece rafinovaně zrušena. To ještě nevěděl o „háchizaci české politiky“…

Česko pořebuje brutální změnu zahraniční orientace.

Psát další článěk na podporu Miloše Zemana, když už jsem jich napsal nejméně tři už ponechávám jiným. To co jsem řekl, platí, ba platí mnohem více ještě dnes, kdy se na Zemana snáší útoky ze všech stran. Je třeba ale pokročit a vytvořit politické základy proto, aby prostor, který Zeman odvážně otevřel, se naplnil.  

Rádobystudenti neponížili Zemana, ale skutečné hrdiny 17. listopadu

Dnes už mě v Česku nemůže nic překvapit, tedy ani pseudostudenti, co zneuctili nejen prezidenta Miloše Zemana, ale opravdové hrdiny 17. listopadu, toho prvotního a pravého. Známý docent jedné z českých univerzit studentstvo komentoval lakonicky: “Mám doma čivavu, není to žádný pouliční voříšek Karl von Bahnhof, a naivně jsem ji cvičil, aby reagovala na nějaký složitější úkon, ale marně. Zlatého retrívra z ní prostě neudělám. Ten dvoukilový pejsek se přitom snaží, vidím mu to na očích; chce, ale nemá na to…”

Hysterická kampaň proti Zemanovi pochází z dílny amerického velvyslanectví

Nikdy se s tím nesmířili. Nikdy nespolkli a nestrávili lidovou volbu, vůli lidu danou výsledkem prezidentské volby. Nikdy se nesmířili se silnou personou v roli prezidenta, který hájí výhradně průmyslové a ekonomické zájmy naší země nad zájmy jiných států. A udělají všechno proto, aby nám tuto volbu již příště nedali a udělají to tak, abychom je o to sami požádali, aby nám tuto volbu odebrali. Zeman překročil Rubikon a jeho čas nyní už odměřují jiní. Je před námi odvolání prezidenta, změna ústavy a zrušení přímé volby. K čemu došlo, o tom si povíme v tomto článku.

Chtěli moc petrodolarů za málo muziky, dnes utíkají s biliony dluhů

Je to jasné; Česko je banánová republika. Takové peklo nenávisti se hned tak nevidí. Cokoli udělá prezident Miloš Zeman, je ta nejhorší věc. Hysterická snaha o jeho likvidaci; myslel jsem si, že šikana existuje jen ve školách, ale co se děje nyní vůči Zemanovi, je snaha ho psychicky zlomit. Řekne, že Ukrajina je chřipka, teroristé v Iráku je rakovina, a Kalousci ho sprostě dehonestují a píší petice za jeho odstoupení. Chucpe…

Což tak si porovnat noblesu chrápajícího Karla s křupanem Zemanem?

Když zřejmě permanentně alkoholem intoxikovaný Kalousek nikoho nefackuje a má slovo u svého masturbačního řečnického pultíku před zapnutými sněmovními kamerami, jede mu šlajfíra na plné koule: „Myslím, že každý dokáže porovnat noblesu Karla Schwarzenberga a noblesu – v uvozovkách – Miloše Zemana. K tomu neumím říct nic jiného, než že odkážu posluchače i čtenáře na jejich vlastní úsudek.“

Mediální frontální útok „pravdy a lásky“ na prezidenta republiky

Pořád přemýšlím, proč naše česká mainstreamová média pořádají „Hon na čarodejnici prezidenta republiky Zemana“. Jaký k této válce a štvaní proti prezidentovi republiky mají důvod. A výsledkem mého „přemýšlení“ je jen to, že všechna „oficiální“ a ta slušná a dobře placená média a novináři jsou placeni za válečnou agendu! Za agendu Göbbelse, Göringa, Himmlera, Hitlera, Miloševiče, Szikorského, Muzyčka, Jaceňuka, Schwarzenberga,Štětiny, bývalého poplatného idiota Pezsyňského a pár dalších…..

Kverulant Kalousek kolem sebe kope jako kůň v posledním tažení…

Kalousek je zkrátka politický kverulant, co jen čeká na státnické kroky prezidenta Miloše Zemana, aby s nimi bez rozdílu vyjádřil svůj patologický nesouhlas. Sotva Zeman přistál s nabitým programem v Číně, je tu další Kalouskova zlá slina, „že se svými výroky v Číně o 180 stupňů odchýlil od dlouhodobé konzistentní politiky ČR, která měla za všech vlád, ať pravicových či levicových, obhajobu lidských práv jako svou velkou mezinárodní politickou prioritu.“ Prezident prý tak znevažuje pověst ČR v zahraničí i doma.

Odpočívej v pokoji a spi sladce navěky, strano přeběhlíků TOP 09…

Závistivý topkař Miroslav Kalousek prohlásil v souvislosti s povolebním vyjednáváním v Praze, že ANO je stranou vůdcovského typu a loupežnického charakteru, proti níž je potřeba se spojit. Včera však vnitřně zborcená TOP 09 projela volby, předtím komunální, teď i senátní, kde si ani neťukla, sedláci u Chlumce nedopadli hůř, takže by se zrovna jí asi hodil nějaký ten vůdcovský typ, když toho loupežnického už měli. A ne jednoho…

TOP 09 taje zázračnou rychlostí, ale i jinak dobré.

Řekl bych, že si Česká republika připomene 25 let od cinkání klíčů v listopadu 1989 vlastně velmi povzbudivě. Volby nemají v zásadě jiný význam než změnu vlády či způsobu vládnutí. A v tomto smyslu volby do Poslanecké sněmovny před rokem a nynější komunální, ale i doplňovací volby do Senátu snad nejautoritativnějším způsobem naznačují, co si lidé myslí a co chtějí měnit. A výsledek je vlastně velmi dobrý.