Neziskové organizace Lékaři bez hranic a SOS Mediterranée, které nalodily z moře u pobřeží Libye 356 afrických migrantů, nyní s vysokým komisařem OSN pro uprchlíky vyzývají země EU k otevření přístavů.
Lékaři bez hranic a SOS Mediterranee, kteří provozují novou záchrannou loď pro migranty tvrdí, že vyzvedla u pobřeží Libye během tří záchranných misí muže převážně súdánské národnosti.
Německý ministr vnitra Horst Seehofer požaduje, aby Itálie opětovně otevřela své přístavy pro plavidla převážející migranty,
Nové záchranné plavidlo Ocean Viking provozované nevládními organizacemi SOS Mediterranee a Lékaři bez hranic (MSF) vyplulo do pátrací a záchranné zóny do blízkosti Libye.
Velitel libyjské pobřežní stráže znovu potvrdil, co mnohé konzervativní hlasy říkají už léta – jmenovitě to, že nevládní organizace pracují s pašeráky lidí na přepravě migrantů do Evropy.
Předminulý týden se potopila u tuniských břehů Středozemního moře člun s migranty z Lybie. Utopilo se 83 lidí. Z plovoucí flotily se zachránili tři.
NATO je připraveno „pomoci Libyi“ při zřizování bezpečnostních struktur, pokud budou podmínky příznivé, řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg na schůzce se zvláštním vyslancem OSN v Libyi Gassanem Salamaem.
Mám dojem, že takzvaná „nezávislá“ justice západního světa (ke kterému se hlásíme) se stále více stává pouhým nástrojem politické vůle a zvůle současných mocných.
Evropská unie pomáhala při záchraně téměř 730 000 lidí ve Středozemním moři od roku 2015, podle údajů Evropské komise, které citovalo několik německých novin.
30. března 2019 se belgický parlament se zanícením dotazoval bývalých ministrů financí.
Libye se zmítá v chaosu od svržení jejího dlouholetého vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011.
Země Visegrátské skupiny (V4) utrácejí 35 miliónů eur v severní Africe, aby posílily libyjskou pobřežní stráž s cílem zastavit nelegální migraci do Evropy, informoval vládní představitel.
Bylo na tom něco zvláštního, sledovat bývalého francouzského prezidenta Nikolase Sarkozyho, jak je vyšetřován ve francouzském vězení.
Chcete-li pochopit, proč francouzské úřady rozhodly, že bývalý prezident Francie Nicolas Sarkozy bude zodpovědný za svou minulou volební kampaň,
Téměř sedm let poté, co krvavé povstání podporované NATO svrhlo plukovníka Kaddáfího, jeho syn Saif Al-Islam údajně usiluje o prezidentské volby v Libyi, aby „zachránil“ svou zemi před chaosem.
Přes francouzskou rezoluci v Radě bezpečnosti OSN z roku 1973, která vytvořila bezletovou zónu nad Libyí
Bez znepokojení nad vybombardováním Libye zpět do doby kamenné a krádežemi ropy,
Libye je bezpečným útočištěm pro Islámský stát a další extremistické skupiny – a vojenští velitelé vyzývají Rusko, aby jim pomohlo.
V únoru tohoto roku došlo k podpisu Memoranda mezi ruským podnikem Rosněfť a National Oil Production, což je libyjská národní ropná společnost.
Dav „rebelů“, podporovaných organizací NATO, brutálně zavraždil 20. října 2011 libyjského vůdce Muammara al-Kaddáfího poté, co ho nejprve bili a spáchali na něm násilí tím nejbarbarštějším způsobem. Historie nenechává nikoho na pochybách, že v ten den nebyl zavražděn jen libyjský vůdce, ale s ním i samotná Libye.
Před pěti lety, vůdce Muammar Kaddáfí, který dal libyjským frakcím zachování stability, byl uštván a surově zavražděn rebely podporovanými NATO, ale jeho likvidace vedla k chaosu a věčnému krveprolití, nikoli ke svobodě a prosperitě.
Proč nám denodenně buší do očí i uší výraz „humanitární krize“ jen ve spojení s Aleppem a nikoliv s jakýmikoli jinými místy v Sýrii, kde ďábel, ovládající Washington, pustil z řetězu žoldáky Islamského státu (IS), masakrující syrský lid?
K napsání tohoto blogu mne přiměl článek Marka Raidy „5 let od „sluníčkové“ popravy Kaddáfího.“ Autor v něm uvedl, že Kaddáfí byl největším mužem Afriky 20. století, což vyvolalo nevoli u zastánců západní demokracie.
Už Aristoteles tvrdil, že nic na světě se neděje bez přičiny, a že bez příčiny se ani lísteček na větvi nepohne.
