Česko začíná nabírat suverénní kurs. Díky pane prezidente.
Miloš Zeman nepochybně není unylý typ a i já jako je volič v pěti případech tleskám, tomu co činí a v jednom skřípám zuby. Přesto je zřejmě, že po počátečním poněkud vyhroceném kolíkování si terénu mezi sebou, formálním premiérem (Sobotkou) a skutečným premiérem(Babišem) a ujasnění si toho, co vlastně reálně může, našel polohu, která povede k tomu, že se může stát nejvýznamnějším z naši polistopadových prezidentů. Je samozřejmé, že jeho bysta nebude jako Havlova v americkém Kapitolu, ale to je skvělá zpráva.