Svobodní zahájili volební kampaň do Evropského parlamentu + regulované potraviny po evropsku.

Svobodní zahájili volební kampaň do Evropského parlamentu + regulované potraviny po evropsku.

Strana svobodných občanů (Svobodní) dnes zahájila volební kampaň do Evropského parlamentu – na Zakázané snídani představila novinářům vizuál a především pro ně nachystala pohoštění, složené z regulovaných potravin (viz příloha).

Předseda strany a lídr kandidátky Petr Mach mj. zdůraznil, že v EU panuje přeregulované prostředí a cílem Svobodných je v EP bojovat proti euronesmyslům a zabránit největším škodám v podobě přijímání dalších a dalších. „Evropský parlament v současné době spíš připomíná Nejvyšší sovět, nebo Všečínské shromáždění lidových zástupců, kde se povinně jednotně hlasuje. Toto je třeba zarazit,“ prohlásil Mach.

„EU už přijala zhruba 70 tisíc regulací, které jsou pro členské státy závazné. Přitom v běžné zemi platí jen cca 10-15 tisíc zákonů,“ upozornil místopředseda Svobodných a č. 2 na kandidátce Jiří Payne. „Těžko si někdo splete třeba pomazánkové máslo s běžným. Je zcela zbytečné ho přejmenovávat,“ řekl dále mj. Payne s tím, že nejde jen o škrtnutí jednoho slova v názvu výrobku. Celá procedura představuje i ohromné náklady spojené s byrokracií. „Všechno – rozsudky atd. – se muselo překládat do 26 unijních jazyků,“ dodal Mach.

Největším euronesmyslem je euro. Ve všech zemích způsobilo jen zdražování a problémy. Česká republika si musí vyjednat výjimku, aby ho nemusela zavést – dokázala to už velká Británie a Dánsko, tak proč ne my? Svobodní dnes také novinářům připomněli, že v případě vstupu do eurozóny bychom museli odeslat ze státního rozpočtu do fondu ESM (Evropský stabilizační mechanismus) 350 miliard korun – část hned a část následně ve splátkách.

Svobodní pro nadcházející týdny připravili intenzivní kontaktní kampaň v řadě měst po celé ČR. „Za den si kandidát podá ruku s tisícovkou lidí – to jsou ti nerozhodnutí, které je ještě možno ovlivnit,“ upozornil Payne.

„Coby internetová strana budeme samozřejmě i nadále hodně působit na facebooku a budeme mít bannery na internetu,“ oznámil šéf volební kampaně Petr Pořízek.

REGULOVANÉ POTRAVINY

HEZKY PO EVROPSKU

(aneb návod k Zakázané snídani dne 15. dubna 2014 v Praze)

Poznámka úvodem:

Příznivci EU obvykle namítají, že „nařízení EK jsou jen doporučením“. To se ovšem hluboce mýlí, protože Smlouva o založení Evropského společenství je definuje v článku 249 takto: „Nařízení má obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.”

A teď už:? Dobrou chuť!

  • Nová pravidla pro ovocné džusy  

EU zakázala přidávání cukru do ovocných džusů – výrobci tak nebudou smět přidávat cukr do ovocných džusů a na obalech uvádět, že jsou bez cukru. Nařízení dále přidává rajčata do seznamu ovoce (takže se zákaz slazení týká i rajčatových šťáv). No a protože nařízení platí i pro dovezené džusy, nebude tak na území EU možno legálně pít slazené ovocné šťávy.


Direktiva (schválená ve Štrasburku 19. dubna 2012) vešla v platnost, tím že ji vydal oficiální žurnál EU. Mj. uvádí, že ji členské státy musely převzít do své legislativy do 28. října 2013. Současně udává výjimku, že produkty označené před 28. říjnem 2013 podle jiné, dřívější, direktivy (z roku 2001) mohou tak být označené až do 28. dubna 2015. Takže v praxi to zřejmě většina výrobců měnit zatím nemusela.

Takže taková Evropská klasika – je to schváleno, nařízeno, ale těžko říct, jestli to vlastně platí, nebo ne…?

  • Pomazánkové máslo

Pomazánkové máslo se v ČR vyrábí od r. 1977. Pod tímto názvem už ho ale
v obchodech nenajdete. Změnu názvu nařídil v polovině října 2012 Soudní dvůr EU. Důvodem bylo, že produkt neobsahuje dostatečné množství tuku.

Češi se už dříve pokusili pro pomazánkové máslo vyjednat výjimku, kterou ale Evropská komise zamítla, stejně jako žádost, aby pomazánkové máslo dostalo označení zaručená tradiční specialita.

Od letošního února se tedy stejné výrobky prodávají pod novým názvem „Jihočeské tradiční pomazánkové, Choceňské tradiční pomazánkové“ apod.

Evropský úřední šiml si může spokojeně zařehtat.

  • Mléko ze slona?

Na obalech mléka pro děti nebudou moci být v budoucnu obrázky zvířátek nebo smějících se dětí – prý nevystihují pravou podstatu produktu. Také text na obalu nesmí takové mléko idealizovat, a tím odrazovat matky od kojení.

Podle euroúředníků si zřejmě běžný euroobčan myslí, že pokud je na obalu třeba slon, tak je mléko ze slona… (žeby zde platilo známé podle sebe soudím tebe?).

  • Marmeláda je rosol

Podle evropské legislativy je už od roku 2004 zaveden termín marmeláda pouze pro ty výrobky, které obsahují aspoň pětinu citrusových plodů. Ostatní se musejí jmenovat třeba „rosol, džem, ovocná pomazánka, želé, zavařenina“ apod.

Česká firma Hamé se hrdinně pokusila vyjednat výjimku z evropské legislativy. Evropská potravinářská komise to ale v roce 2012 striktně zamítla.

Úspěšnější byly v tomto souboji s EU jiné státy – výjimku se povedlo už dříve vyjednat např. Dánsku, Řecku či Rakousku (ovšem pouze pro domácí trh). Čeští politici měli před vstupem do Unie řadu starostí s označením jiných produktů
a na marmeládu si nevzpomněli (není asi divu) – byli úspěšní např. v případě slivovice nebo olomouckých tvarůžků.

  • Rum

Podle znalců EU se takto může označovat jen třtinový rum, ale u nás se vyrábí obvykle z brambor a cukrové řepy a je dochucován rumovou esencí. Proto se od vstupu ČR do EU musí jmenovat jinak, např. „Tuzemák“.

  • Povinně rovné okurky a zakřivené banány

Asi nejznámější euronesmysly už sice částečně(!) neplatí, ale dlouhá léta byly pro všechny členské státy povinné. Připomeňme si dva nejznámější.

Nařízení Evropské komise č. 1677 z r. 1988 stanovilo mj., že okurky ve třídě „výběr” musí být “dobře tvarované a téměř rovné (maximální výška oblouku: 10 mm na 10 cm délky okurky).”

Podobné nařízení EK č. 2257 z r. 1994 mj. stanovilo, že „banány všech tříd jakosti musí být bez znetvoření a anomálního zakřivení plodů a musí dosahovat délky nejméně 14 cm a stupně plnosti nejméně 27 mm.“ (výrazně kráceno).

Eurokomisaři samozřejmě mysleli i na vysvětlení pojmu „stupeň plnosti“,
a uvádějí to přímo v onom nařízení: „Velikost je dána stupněm plnosti plodu, tj. tloušťkou plodu vyjádřenou v milimetrech, měřenou uprostřed plodu na příčném řezu mezi dvěma bočními stranami kolmo na podélnou osu.“ Naprosto jasné, že?

Podle evropských norem nesmělo být „anomálně zakřiveno“ celkem 26 druhů ovoce a zeleniny (mohly se prodávat, ale ne ve výběrové jakostní třídě). V roce 2008 byla tato pravidla zrušena.

Nicméně u desítky druhů ovoce a zeleniny (jablka, rajčata či hrušky), euronormy
i nadále platí.

  • Sušené švestky neovlivňují zažívání

Nařízení Komise (EK) č. 1924 z r. 2006 zakázalo, aby se sušené švestky prodávaly jako jídlo, které podporuje funkci střev, protože dospěla k závěru, že: „Poskytnuté důkazy jsou nedostatečné pro potvrzení příčinného vztahu mezi konzumací sušených švestek nebo plodů jiných kultivarů trnek a udržováním normální funkce střev.“

  • Voda nezavodňuje

Před pár lety vypadl z EU další pozoruhodný závěr – nesouhlas s tvrzením odborníků, že „pravidelná konzumace vody ve značném množství může snížit riziko vzniku dehydratace (zamítla to v Nařízení Komise č. 1170 v roce 2011).

EU proto zakázala prodejcům balené vody, aby v reklamě tvrdili lidem, že pitím vody zabrání dehydrataci organismu.

Kandidáti strany Svobodných občanů do Evropského parlamentu

 

Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*