Stručné dějiny eura

Stručné dějiny eura

Zažíváme dobu krize eurozóny. Tato krize nepřišla ze vzduchoprázdna. Má původ již v době vzniku této měnové jednotky a s tím, že nebyla zavedena z ekonomických, ale politických důvodů. 

Po druhé světové válce začala postupná evropská integrace. Byla to hezká myšlenka do které se však vmísily mocenské a ekonomické zájmy jednotlivých zemí a zejména nadnárodních firem a globální finanční elity, která šikovně dokázala využít mocenského soupeření jednotlivých států. Součásti plánů této elity byla i společná evropská měna, jako předstupeň celosvětové měny.

V roce 1989 došlo k pádu komunistického bloku a  berlínské zdi. S tím se dostala ihned na přetřes otázka sjednocení Německa. Aby k němu došlo bylo třeba souhlasu vítězných mocností druhé světové války: Sovětského Svazu, USA, Francie a Anglie.

euro 2

Anglie vedená premiérkou Thatcherovou a Francie v čele s prezidentem Miterandem si dala podmínku. Sjednocené Německo má přijmout jednotnou evropskou měnu. Záměrem bylo oslabit pozici Německa v budoucí sjednocené Evropě.

Německý kancléř Helmut Kohl a jeho nejbližší poradce mluvčí Deutscher Bank Alfred Herrhausen byli vehementně proti. Nechtěli přijít o silnou marku. Ráno 30.listopadu 1989 jel ochrankou přísně střežený Alfred Heurrhaus svým vozem do práce. Když čekal na železničním přejezdu došlo k explozi. Jeho vůz byl rozmetán  na dálku odpálenou bombou. Vyšetření atentátu nebylo dodnes uzavřeno. Samotný atentát Kohlem hluboce otřásl. Od tohoto okamžiku již souhlasil s přijetím společné evropské měny Německem.

Euro bylo s velkou slávou plně v Evropě zavedeno ve většině zemí EU v roce 2002. Silná Británie prosazující zavedení společné měny v Německu euro nakonec nepřijala a prosadila si výjimku . Po zavedení eura vzrostly ceny a snížila se spotřeba. Centrální banka a banky reagovaly uvolněním úvěrové politiky. Tak jako v USA se lehkomyslně rozdávaly úroky, aby došlo ke zvýšení spotřeby.

Následoval rychlý a krátkodobý růst ekonomiky. Zvlášť silně se projevoval zejména v jižních státech unie, které se rychle zadlužovali. Tuto politiku podporovali i různé ratingové agentury, které např. Řecku dávaly známky naprosto spolehlivého dlužníka i když zasvěceným ekonomům muselo být jasné, že jeho dluhy jsou již nesplatitelné.

V roce 2008 bublina splaskla a plně se ukázalo, jak nevýhodné bylo zavedení eura pro evropskou ekonomiku. Jižní státy díky euru ztratily konkurenceschopnost a tak jediným řešením bylo dotovat je státy bohatšími. Ale i ty bohatší byly nuceni  na tuto pomoc půjčovat, čímž rostl a stále roste celkový dluh eurozóny a EU.

Před pár dny zasedal summit eurozóny o řecké krizi. Na jedné straně bylo neústupné Řecko. Na druhé straně bylo třeba Finsko, které prohlásilo, že má mandát hájit pouze odchod Řecka z eurozóny. Nekapitulovalo jen Řecko, jak se všeobecně píše. Kapitulovalo i Finsko, které chtě nechtě bude muset dál posílat peníze pro záchranný fond na „pomoc Řecku“ určený hlavně na splátku řeckých dluhů.

Jeden z více důvodu, proč je taková urputná snaha globálních hráčů o zachování členství Řecka v eurozóně vypovídají i slova Jana Švejnara v ČT. Řekl, že jsou obavy z toho, že by Řecko po opuštění eurozóny se mohlo stát konkurenceschopným, jeho ekonomika by mohla začít růst, což by mohlo inspirovat i další státy, aby eurozónu opustily. Tato obava z ohrožení globální elitou plánovaného totalitního  „Nového světového řádu“ v případě odchodu Řecka z eurozóny zde není nová. Již v roce 2012 přední světový finančník, bývalý ministr financí USA Lawrence Summerse prohlásil.

 „Představme si, že řecká ekonomika se po opuštění eura zotaví do poloviny roku 2013, zatímco zbytek eurozóny zůstane v recesi. Účinek na zbídačujícími úsporami ztrápené Španělsko, Portugalsko i Itálii by byl mohutný. Tamní voliči by si jistě povšimli zlepšení podmínek u až dosud ztrápených řeckých sousedů. Začali by se ptát, proč by i jejich vlastní vlády neměly následovat řeckou cestu a při hlasování by dávali přednost opuštění eurozóny. Jinými slovy řecká zkušenost by mohla od základu přetvořit pobídky pro tyto země, aby v eurozóně zůstávaly zvláště, pokud ekonomické podmínky zůstanou chmurné“ 

Řeckou ekonomiku čeká v blízké budoucnosti pravděpodobně plundrování a totální devastace. Budou si za to ale nést odpovědnost také sami. Nejen tím, že v minulosti volili zkorumpované strany. Ale také proto, že i přes NE v referendu většina Řeků lpí stále na euru jako platidle. Zní to možná tvrdě, ale budou muset na vlastní kůži nést důsledky tohoto lpění, v první řadě úplnou ztrátu státní suverenity země. Katastrofa které se báli a kterou údajně odvrátil Tsipras přijetím podmínek věřitelů stejně přijde. Jen trochu později.

Domnívám se, že katastrofa pak nepostihne jen Řecko, ale celou EU a globální světovou ekonomiku. Možná pak zvítězí totalitní systém plánovaný globální elitou již staletí. Ne však na dlouho. Lidé již konečně pochopí podstatu chyb, kterých se dopustili a to otevře cestu k příchodu skutečně spravedlivého řádu.

 

Blog autora http://bajnar.blog.idnes.cz

Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

3 Komentáře “Stručné dějiny eura

  • · Edit

    článek je zavádějící, na začátku je uvedeno stručná a článek vůbec není stručný.

  • Euro je jako Převoditelný rubl jen politickou měnou. Je nástrojem moci. Systém přerozdělování je nastaven tak, aby si státy musely kupovat předražené projekty na stavby, které nepotřebují od firem, které ovládají přerozdělování. Pak se snadno vykazuje vysoké čerpání z evropských peněz. Kdyby přerozdělování nebylo, byl by účel utrácení peněz jiný a prospěšný. Je to jako by vám někdo sebral z výplaty 1000 Kč, určil by vám, že si musíte od jeho firmy koupit za 3000 Kč to, co nepotřebujete a je 10x předražené a pak vám vykládal, že jste čerpali o 2 tisíce víc, než jste odvedli. Přerozdělování v EU je založeno na tomto principu a chamtivých je čím dál, tím víc, takže to lepší nebude. EU se musí rozpadnout a pak budeme žít trochu normálně.

  • Glabální elita nezvítězí a důvod je jednoduchý – nikdy nemají dost. Nakonec to přeženou a způsobí vlnu odporu která je smete. Pokud nepřekonají vlastní hrabivost, tak světovláda nebude.

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*