Střední třída je v ohrožení

Střední třída je v ohrožení

Definovat střední třídu je v současnosti složité. Některé zdroje mohou uvádět velikost příjmu nebo profesní zaměření, které jsou pro tuto třídu typické. Jiné studie zahrnují životní úroveň nebo profesní zaměření v terciárním sektoru, tj. sektoru služeb. V tomto případě se jedná o drobné podnikatele a živnostníky, obchodníky, státní úředníky, policisty a hasiče, atd. Podle Marxe je střední třída tvořena řemeslníky, tedy dnešními živnostníky, dále obchodníky a drobnými podnikateli.

V dnešní době je docela složité definovat střední třídu, která v současnosti ztrácí homogenitu, takovým způsobem, že střední manažeři mají relativně skromný majetek, ale objem majetku vyšších manažerů se přibližuje objemu majetku podnikatelů. V odvětví jako jsou služby, například pracují obchodníci, právníci a pojišťováci, ale také zaměstnanci bezpečnostních či úklidových agentur s nižší mzdou.

Zpráva UniCredit uvedla na základě vlastního průzkumu, že v letech 2007 – 2013 se střední třída rozrostla o 7 procent. Podle této zprávy sice roste počet středoškoláků, pracovníků v sektoru služeb nebo počet automobilů na obyvatele, ale podle řady průzkumů zase většina českých rodin jen stěží vyjde od výplaty k výplatě.

Střední třída v Německu značně ubývá. Podle Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) jen mezi lety 1997 a 2012 se podíl střední třídy snížil z 65 procent na 58 procent, tedy celkově o 5,5 milionu lidí. Z rostoucího blahobytu má totiž podle studie DIW zisk pouze úzká skupina jednotlivců, tedy elita. Tato elita ale nakonec bohatne na úkor ostatních obyvatel.

V podstatě na tom, že se množství lidí patřících do střední třídy snižuje, má vinu daňová politika. Z daňových reforem, které se uskutečnili, od devadesátých let do současnosti, měli prospěch především bohatí. Daňová zátěž pro střední třídy se snižovala jen velice málo, zato bohatí dostali možnost platit daně v daňových rájích. Vedle toho ještě získávali vedle výhodných eurofondů také možnost výhodných státních zakázek. Některé podniky ještě k tomu všemu zneužívají korupci, klientelismus a tunelování.

Zpráva zveřejněná v britském listu Guardian uvedla, že střední třídy se v budoucnu sjednotí a nahradí význam, tedy pro třídní boj (terminologie Guardiinu), dělnické třídy. Tato studie mnohé prozrazuje, protože střední skupiny občanů, již dnes sjednocuje boj o zachování dosavadního postavení a tedy životní úrovně. Ona smetánka společnosti zvaná „horních deseti tisíc“, je stále více pauperizuje a žije na jejich účet. To střední třídu stále více spojuje s těmi vrstvami společnosti, které žijí pod mzdovým průměrem. Nebude dlouho trvat až se zájmy obou těchto skupin protnou

„Dosavadní nižší vrstvy středních stavů – drobní průmyslníci, obchodníci a soukromníci, řemeslníci a rolníci – všechny tyto třídy klesají do řad proletariátu, zčásti proto, že jejich malý kapitál nestačí…“


Karel Marx: Manifest komunistické strany, Londýn 1848

Profesor Jan Keller uvedl, že v roce 1993 platily velké firmy v České republice ze svého zisku 55 procent, v současnosti jen 19 procent. Pokud tedy tyto podniky platí třetinu toho, co předtím, tak nemůžeme uvažovat o tom, že bude státní pokladna zcela naplněná, ačkoliv tento deficit částečně kompenzuje technologický pokrok, zvyšující se produktivita práce a tedy i růst HDP. Pokud nejbohatší přestávají platit na sociální stát, tak tato problematika bude muset být provedena na úkor střední třídy, ale ta to nemůže nadále utáhnout.

Jedná-li se v tomto případě o malé obchodníky, tak jejich realita v podobě ohrožení byla zobrazena ve francouzské komedii „Velký bazar“. Zde se skupinka lidí snaží zachránit obchody s potravinami a bistra před nekalou soutěží supermarketů, které ovládly trh a malé obchodníky převálcovaly. Nejsmutnější v této komedii byla situace, kdy majitelé svých obchůdků (řezníci, zelináři, aj) chodili žádat do supermarketů o práci.

Střední třída se tedy zmenšuje proto, aby mohli bohatí rozšiřovat své firmy na úkor malých podnikatelů nebo předražovat státní zakázky na úkor tvorby pracovních míst pro státní zaměstnance. Proto se také snižovaly stavy a mzdy v řadách policie. Policisté ale neubývali z řad řídících funkcí s vyššími platy, ale z řad obyčejných policistů. Důvodem byly škrty například u policie, kde Ministerstvo vnitra muselo v roce 2012 ušetřit půl miliardy.

Tyto informace dokládají skutečnost, že zde určitá skupina lidí bohatne na úkor dělnické a střední třídy. Navíc v době technologického rozmachu a blahobytu si asi možná brzy začneme platit úplně všechno – zdravotnictví, důchody i školné. V současnosti je střední třída ohrožena, a proto mne napadá otázka: „Kolik lidí musí ještě zchudnout, aby bohatí byli ještě bohatší?“

 
Publikováno se svolením autora
Autor publikuje na http://pavelherman.blog.idnes.cz

Reklama

Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*