Stojí CIA a MI6 za arménsko-ázerbájdžánským konfliktem?

Stojí CIA a MI6 za arménsko-ázerbájdžánským konfliktem?

Střet mezi Ázerbájdžánem a Arménií se rychle vyostřuje. Probíhá zde plnohodnotná válka, kdy obě strany používají těžké dělostřelectvo, tanky a letectvo, přičemž potvrzených obětí jsou už stovky, včetně civilistů.

Tento konflikt je prospěšný jak pro ázerbájdžánské, tak pro arménské elity, a to v krátkodobém horizontu, neboť umožňuje odvést pozornost lidí od ekonomických otázek (způsobených opatřeními proti koronaviru s globální recesí/depresí v pozadí) a dočasně je sjednotit tváří v tvář domnělé hrozbě, ale má i zřetelný mezinárodní rozměr, přičemž Turecko právem podporuje Ázerbájdžán prostřednictvím svých sítí (prezident Francie Emmanuel Macron mimo jiné prohlásil, že syrští džihádisté bojují v Náhorním Karabachu) a turečtí diplomaté používají vysoce militaristickou rétoriku ve vztahu k Arménii (Turecko by mělo mlčet o čemkoli, co má něco společného s Arménií, vzhledem k historii mezi oběma zeměmi na počátku 20. století, ale to je vedlejší).



Ve hře je více faktorů, ale je tu několik drobných detailů, kterým analytici ve skutečnosti nevěnují pozornost.

Současná ředitelka CIA Gina Haspelová plnila úkoly v terénu v Turecku v raných fázích své kariéry, údajně mluví turecky a v minulosti působila jako šéfka stanice v ázerbájdžánském Baku na konci 90. let. Lze tedy předpokládat, že má stále styky s místní vládou a podnikatelskými elitami.

Současný šéf MI6 Richard Moore také v minulosti pracoval v Turecku – na přelomu 80. a 90. let tam plnil úkoly pro britskou rozvědku. Moore hovoří plynně turecky a v letech 2014 až 2017 působil také jako britský velvyslanec v Turecku.

Šéfové zpravodajských služeb dvou nejmocnějších zemí anglosféry jsou turkologové s konexemi v Turecku a Ázerbájdžánu. Bylo by rozumné předpokládat, že regionální konflikt takového rozsahu, který se odehrává nyní, za jejich dohledu, zdaleka není pouhou shodou okolností.

Kromě toho jsou v regionu další dvě mocnosti, které mohou být do tohoto konfliktu nakonec zataženy, Rusko ze severu a Írán z jihu, tedy země, které mají hluboké ekonomické, kulturní, diplomatické a bezpečnostní zájmy v Arménii a Ázerbájdžánu. Ani Rusko, ani Írán nepotřebují další válečnou zónu na svých hranicích a ani jedna země z nich není známa tím, že by byla oblíbená americkými a britskými elitami.

Neměli bychom také zapomínat, že letos se ve Spojených státech konají prezidentské volby a je běžné, že se Američané snaží řešit své domácí problémy prostřednictvím agresivní zahraniční politiky (a že tentokrát problémy mají; jde zřejmě o nejhorší problémy od třicátých let). Je zajímavé, že tento konflikt mezi Ázerbájdžánem a Arménií (konflikt, který může přerůst ve třetí světovou válku) se odehrává právě teď, pouhé týdny před volbami a potenciální občanskou válkou ve Spojených státech.

Kromě toho, je přece rok 2020, kdy různé mocenské skupiny po celém světě využívají plány, recese, ekonomické deprese, ultranacionalismus a globální systém obecně prochází obrovským chaosem.

Nic dobrého se od toho nečeká.




Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*