Stanovisku MNO k moravskému nacionalismu

Stanovisku MNO k moravskému nacionalismu

Moravský posel leden 2016

Nacionalismus

Nacionalismus (národovectví) má kořeny v 18. století a rozvíjel se především v 19. století. Původně šlo o moderní myšlenkový proud, zdůrazňující význam národa pro budování státu. Opíral se o tehdy platné vnímání národa, jako neměnné hodnoty, „dané Bohem“. Z tohoto myšlenkového proudu vychází i teorie národních států, na kterých je založeno dnešní uspořádání Evropy.

Postupně byl pojem nacionalismu stále více spojován s ideologií a politikou expanze a nesnášenlivosti vůči jiným národům, které často přerůstají do přesvědčení o nadřazenosti vlastního národa nad ostatními. Pro tento extrémní nacionalismus se používá termín šovinismus. Dnes je proto pojem nacionalismus, v jeho původním významu, nahrazován jinými výrazy.  Současný nacionalismus je následně vnímán převážně ve své vypjaté politické podobě a jako takový je považován za překonaný a obecně nebezpečný.

ceska republika

Multikulturalismus

Pro pojem multikulturalismus je velmi těžké nalézt jednoznačnou definici. Původní pluralistický multikulturalismus klade důraz na odlišnost – kulturní rozmanitost. Každá kultura je pojímána jako ohraničený, samostatný do sebe uzavřený celek navázaný na skupiny a jejich členy. Nemělo by do něj být zasahováno, ale naopak by měl být podporován v samostatnosti. Oproti asimilaci či segregaci preferuje uchování kulturní a identitární specifičnosti jednotlivců a skupin, a zároveň v jejich plnohodnotném začlenění do společnosti včetně rovného přístupu ke zdrojům a příležitostem. Směr nazývaný liberální multikulturalismus je založen na liberálních hodnotách, je zaměřen zejména na jednotlivce a jeho začlenění se a vytvoření občanského společenství rovnoprávných osob. Žádná skupina nesmí být utlačována kulturami jinými a všechny kultury by si měli být rovny. Nejmladším směrem je kritický multikulturalismus, patřící k nejnovějším proudům neo-marxistické Frankfurtské školy. Zdůrazňuje přítomnost odlišností ve společnosti a k nápravě využívá pojmu solidarity, která nejen zachovává rozdílnosti, ale také pro každého člena společnosti nabízí společný cíl.

Multikulturalismus jako relativně mladý světonázorový koncept, se objevil ve Spojených státech a v Kanadě v průběhu druhé poloviny 60. let 20. století. Následovala Evropa, kde se ale k multikulturalistické politické koncepci koncem 70. let přihlásilo jedině Nizozemsko. S postupem času došlo i zde k změně politické strategie, od „menšinové politiky“ k„integrační politice“, což reflektovalo nizozemské veřejné mínění, stále se výrazněji obracející proti koncepci multikulturalismu.

Mnoho světových badatelů a politických komentátorů se v současnosti domnívá, že se multikulturalismus vyčerpal a nemá budoucnost. Je příliš rozporuplný a přináší příliš velké množství problémů, ne že by mohl sloužit jako politická vize soudobých společností. Od multikulturalismu, jako politické vize se v posledních létech distancovali i největší evropští lídři

 

Stanovisko Moravské národní obce

MNO se neztotožňuje se žádnou z uváděných teorií. Nacionalismus vidí v současné době jako překonaný a zpátečnický. Domnívá se, že jeho užití jako politická koncepce může být velmi nebezpečné. Přestože existenci národa považuje za velmi důležité vyjádření kolektivní příslušnosti, za primární považuje příslušnost k vlastní zemi. Národ nevidív překonané představě 19. století, tedy jako neměnnou hodnotu seslanou Bohem, do které se lidé rodí, a jehož příslušníky určují kritéria, stanovená vůdci národa. MNO vnímá národ, jako společenství obyvatel určité země, aktivně se hlásící ke své vlasti, její kultuře a historii. Jeho vyjádřením je patriotismus (vlastenectví), jedna z nestarších kolektivních lidských vlastností, vztažený k rodné vlasti. V Evropě je nám vzorem Švýcarsko.

Multikulturalismus odmítá již proto, že stejně jako u nacionalismu, kolektivní příslušnost je lidem připisována zvenčí, a to bez ohledu na způsob, jakým sami sebe vnímají či identifikují dotyční jednotlivci. Dle MNO se lidé sami mají právo rozhodnout jakého národa, či kultury budou součástí. Multikulturalismus jako politický koncept vnímáv příkrém rozporu se staletým evropským systémem států, kde nositeli státnosti jsou politické národy. Politický národ je přitom definován jako společenství občanů sdílejících společné hodnoty a zájmy ve společném státě a orientací jeho příslušníků na společnou budoucnost. To je neslučitelné s multikulturní koncepcí soužití odlišných kulturních skupin, kde každá skupina vyznává jiné hodnoty, má jiné zájmy a cíle. Takovéto soužití „vedle sebe“ ale nikoliv „spolu“, dříve nebo později musí vést ke střetu.

 

Ing. Jaroslav Krábek

předseda MNO

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*