Spisovatel Vyhlídka v dopisu premiéru Sobotkovi: Ať volby nejsou výběrem z levicové žumpy!

Spisovatel Vyhlídka v dopisu premiéru Sobotkovi: Ať volby nejsou výběrem z levicové žumpy!

Přední český alternativní autor válečných románů Vratislav Vyhlídka se začátkem června obrátil s otevřeným dopisem na premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), aby mu připomněl jeho nedávná slova, že sociální demokracie se představí před letošními parlamentními volbami jako moderní politická strana se silným předsedou. Toto se podle spisovatele dosud neděje. Levicový autor tak vyzval premiéra, aby před volbami začal konat v duchu svého dřívějšího slibu. Jinak se obává, že česká levice při sbírání hlasů utrpí těžkou porážku, protože občané by mohli její kandidátky pokládat pouze za výběr z levicové žumpy. Spása podle něj může být jen v dodržování levicových principů.

Spisovatel předsedovi ČSSD vytkl, že jeho strana od dob Vladimíra Špidly budí spíše dojem, že je partají postavenou na klientelismu. „Demokratickou levici v ČR provází stín špatných koalic s pravicovými stranami, z nichž vzešlo mnoho pro pracující obyvatelstvo nepříznivých rozhodnutí. Myslím, že pro poctivé levicové politiky je lépe zůstávat v důsledné opozici, než vstupovat do koalic se stranami, které zastupují zájmy horních deseti tisíc. Budí to dojem, že sociální demokraté by vstoupili do koalice prakticky s kýmkoli, aby některým svým členům umožnili získat ministerská křesla, popřípadě pozice krajských zastupitelů a radních, na něž se vážou nemalé finanční odměny za členství v dozorčích radách,“ napsal v dopisu Vyhlídka. ČSSD se kvůli tomuto obrázku podle něj stala v očích mnoha občanů pouhým přisluhovačem pravicových partají. „Nezmění-li se vnímání ČSSD voliči, budou volby propadák,“ odhaduje.

Aby voliči nedocházeli k závěru, že kandidátky levicových stran jim dávají možnost vybrat si jen „z levicové žumpy“, je podle Vyhlídky nutné, aby se levicové strany vrátily k levicovým principům, které podle něho opustily. „Úspěch, nebo naopak neúspěch levice závisí na tom, zda přesvědčí běžného člověka, že hájí jeho zájmy. K tomu je zapotřebí mít jasně definovaný program, srozumitelný pro každého. Je bezpochyby žádoucí, aby levicoví politici neztratili kontakt s voliči a jejich problémy. Proto musí vyjít ven, mezi občany, a mluvit s nimi. Žádná bombastická předvolební kampaň s billboardy toto nenahradí, ať už přijde na jakékoli peníze. Měřítkem úspěchu levicového politika přece není potlesk uvnitř skleněného sálu na sjezdu jeho stranických kolegů,“ píše premiérovi spisovatel a připomíná, že největšího úspěchu dosáhl ještě jako předseda ČSSD Miloš Zeman se svým autobusem Zemák, s nímž brázdil český venkov. Naopak je dostatečně známo, že se měl majitel jedné z reklamních agentur, které pro ČSSD dělaly kampaně v následujícím období, vyjádřit, že je mu jedno, jak volby dopadnou, protože milióny od sociálních demokratů má již doma. Stejně tak je známo, že některé celebrity, které za velké peníze vystoupily v předvolebním období na koncertech ve prospěch ČSSD, v zákulisí poté prohlásily, že to byl byznys a budou volit někoho jiného.

Podpora levicového voliče se podle spisovatele nedá koupit předvolebními sliby o zvyšování mezd a důchodů, nebo naopak o snižování daní. „Levicový volič by často akceptoval vyšší míru zdanění, pokud by měl zajištěnu ve státním sektoru zdarma zdravotní péči, či dostupné kvalitní školství pro každého bez výjimky atd. Dodnes slýchám příklad s takzvanou rovnou daní, kdy zdražily potraviny a věci běžné potřeby, zatímco slevnily luxusní vozy a diamanty. Občané jsou dnes už ostražitější a nenechají se opíjet hezky znějícími názvy, za kterými se skrývá něco, co není v jejich zájmu. Navíc vědí, že státní rozpočet žije takříkajíc na dluh, na jakékoli zvýšení mezd ve státním sektoru bude potřeba ty peníze někde vzít. Levicový volič podle mého soudu teď očekává spíše lepší kontrolu nad náklady státu a přidružených institucí a zefektivnění jejich práce. Uvědomte si, jak se nakládá s veřejnými financemi!“ píše autor.



Bez ohledu na to, zda jsou rozhodnutí členů vlády za ČSSD dobrá, nebo špatná, připomněl spisovatel premiérovi, že občan není většinou odborník. Věc se mu musí vysvětlit tak, aby ji pochopil. To se podle něj neděje v dostatečné míře. „Politici ČSSD budí často dojem, že žijí ve svých skleněných hradech naprosto odříznutí od světa. Jakoby byli nějaká novodobá kasta nedotknutelných. Něco činí, stojí to nemalé peníze – a občan nad tím jen kroutí hlavou. Dobře je to vidět například na resortu školství, kde ministryně Valachová žádá navyšování rozpočtu jako o závod. Přitom za poslední dekády podle mínění značné části populace klesla úroveň vědomostí žáků, stejně tak jejich připravenost na praktický život. Jaký má tedy význam, že ve školách jsou interaktivní tabule, když děti mnohdy rostou jako dříví v lese? Vzniká tak velice oprávněná obava, že peníze na mnohé projekty byly doslova zbytečně projedeny, nebo hůř, že byly prostředky vynaloženy zdánlivě na bohulibou věc, ale ve skutečnosti jen proto, aby se mohl někdo obohatit. Fotbalová kauza z posledních týdnů tuto myšlenku utvrzuje,“ uvedl. Za tohoto stavu tak není pochyb, že občan svůj hlas ČSSD nedá. „Je nutné lidem věci vysvětlit, pokud je tedy co vysvětlovat, protože fakta kolem sebe vidí a zařídí se podle doho,“ dodává.

To, co ČSSD podle spisovatele chybí, jsou odborníci zaujatí pro svou věc. Vlády, ve kterých ČSSD hrála první, nebo druhé housle, byly podle něho spíše udržovacího charakteru a často zřejmě i plýtvaly prostředky. „Pan prezident Zeman napsal ve své knize Vzestup a pád české sociální demokracie, že moudrý manažer se vždy obklopuje lidmi chytřejšími, než je on sám. Naznačil ale, že když se do hierarchu dostane z nějakého důvodu hlupák, obklopí se lidmi, co jsou ještě hloupější než on, aby ho neohrozili. Časem pak, jak původní hlupák stoupá vzhůru, zanáší se hierarch stále hloupějšími lidmi, pro které politika představuje jednoduchý způsob obživy a udržují se zde politickým kšeftařením služby za službu. Jsem dalek toho, abych si myslel, že česká demokratická levice je již takto zanesena, ovšem varuji před tím, co se stalo komunistické straně v osmdesátých letech. Vytvořením bolševické šlechty, vlastní kasty, která třímala v rukou moc, a vzdálením se pracující třídě, byla nakonec tato strana většině národa k smíchu. A to je nejhorší, co se může partaji stát. V demokratickém systému by tento stav znamenal, že i levicový volič, který má možnost volby, bude hlasovat třeba pro samozvané mesiáše, kteří jsou svým způsobem podobní Benitu Mussolinimu, ale jejich argumenty a činy jsou rázné, nepostrádajíce schopnost své výsledky veřejnosti takříkajíc prodat,“ píše autor.

Premiérovi doporučil, aby se na sebe a svou vládu podíval očima prodavačky, která doplňuje za nízkou mzdu regály v hypermarketu, a zamyslel se nad tím, co pro ni a její děti dělá. Potom zřejmě snáze pochopí, jak před volbami stranu transformovat. „Uvědomte si, že lidé se bojí. A bojí se víc, než za takzvané totality. Děsí se toho, že přijdou kvůli svým názorům o práci, bojí se justiční mafie, nebo zneužití policie. Podobné případy podle médií a politických analytiků v minulosti skutečně nastaly. Na důvěře jim nepřidá ani třeba příklad bývalého jihočeského hejtmana Zimoly, jehož podle dnešních informací zřejmě vykonstruovaná aféra s chatou na Šumavě se rozhořela poté, co vystoupil jako váš politický soupeř uvnitř partaje. Nelibost ve mne pak vzbudil únik obsahu jeho osobního emailu vaší osobě, kterýžto byl v médiích citován a měl budit dojem, že se exhejtman snaží u vás obhájit své místo pro parlamentní volby. Dost mi to připomnělo situaci, kdy nějakých dvacet poslanců ČSSD svého času kulo pikle, aby překazilo volbu vlastního kandidáta Miloše Zemana prezidentem. Nepochybuji, že levicový volič chce, aby ČSSD byla těchto klukovin prosta a radši si hleděla zájmu občanů,“ píše.

Levicová strana, pokud nechce být levicová jen podle jména, by podle Vyhlídky měla daleko víc spolupracovat s těmi, jejichž hlas chce – to jest běžnými lidmi. „Inteligence národa je jeho největším kapitálem. V minulosti se mnohokrát stalo, že říše, které zlenivěly a ztratily vůli i schopnost si samy efektivně vládnout, se staly obětí často výrazně zaostalejších nájezdníků. Naše republika, tak bolestně obhájena našimi dědy a pradědy, mi dnes připadá jako nesourodá masa jedinců, co jsou využíváni jako zdroj peněz. Tradiční hodnoty se vytrácejí, nedokážeme třeba podporovat i původní domácí literární tvorbu. Vnímám stát podobně, jako když přijdu do knihkupectví. Všude dovozové knihy, napsané daleko za hranicemi, a přeložené u nás těmi nakladatelskými domy, které prakticky nevydávají domácí autory, pokud to není např. Michal Viewegh. A český čtenář, nemaje výběru, nakonec koupí předražené cosi, aby mohl někomu dát alespoň něco k Vánocům. Nedávno jsem se byl poklonit na Vyšehradě u hrobu nějvětšího českého levicového romanopisece všech dob Vladimíra Neffa. Velikán každým coulem – i ve smrti, odpočívaje na čestném místě poklidného Slavína. A ptám se, pane premiére, kde jsou jeho dnešní levicoví nástupci? Najdete je v knihkupectvích? Ne? Nakladatelé nechtějí vydávat levicové knihy z českých dílen – stejně jako ruské válečné filmy jsou odsunuty na co nejzazší vysílací čas? Proč tomu tak je, pokud máme levicového preméra? Nevěřím, že jsme my, čeští levicoví autoři, všichni idioty. A pokud byznysman vlastnící nakladatelství nevěří, že bychom byli komerčně úspěšní, řídí se ministerstvo kultury stejným tržním způsobem, že nám nejsou nakloněny ani městské a obecní knihovny? Používám příklad z prostředí mně blízkého, abych vám ilustroval, že český člověk nemůže dozrát do světové kvality nikdy, když vlastní levicová vláda nemá zájem jej takříkajíc vybrousit. Zamyslete se, prosím, nad tím, že levice by se měla zdobit úspěchy stejně smýšlejících umělců, neboť potřebujeme naše Masaryky i naše Čapky,“ napsal Vyhlídka a vyjádřil důvěru v to, že premiér Sobotka najde v jeho řádcích inspiraci, ne snahu urazit. „My, lidé levice, musíme být jednotní v těchto těžkých dnech. Ale musíme najít správnou cestu. Jednak k sobě vzájemně, jsa roztříštěni, a poté i k našim voličům,“ uzavřel.

Autor osmi románů Vratislav Vyhlídka se dostal do širšího povědomí čtenářů svou prozatím trojdílnou ságou leteckých dobrodružství Lví stíhač, s jejímž posledním dílem se letos uchází o Státní cenu za literaturu. Část jeho knih vydala velká nakladatelství, ostatní zastřešuje svým vydavatelstvím Gladius. Více o levicovém spisovateli dobrodružné literatury a jeho díle lze najít na jeho oficiálních autorských stránkách www.vyhlidka.dobrodruh.net. Patří mezi kritiky vrcholných představitelů české levice, kteří se pode něho dobře etablovali na současný režim.

 

Jiřina RICHTROVÁ




Podobné články

Komentář “Spisovatel Vyhlídka v dopisu premiéru Sobotkovi: Ať volby nejsou výběrem z levicové žumpy!

  • Se Sobotkou a Chovancem spěje ČSSD ke svému konci. Zaslouží si ho, když si je opět zvolila do vedení. Čistky, které ti dva pánové ve své straně provedli, jsou srovnatelné s normalizačními a voliči to dají najevo ve volbách.
    Po volbách už nebude mít ČSSD sílu, aby udržela stranou exekutory a zkrachuje. Koryt bude málo. Rozhodně nezbudou na všechny, kteří je očekávají a rozpad ČSSD se dovrší.
    Doufám, že se začne konečně vyšetřovat řada tunelů, za které je Sobotka osobně odpovědný. Logicky dopustil darování bytů Bakalovi buď z hlouposti a nemá ve vedení státu co dělat, nebo za peníze a nemá ve vedení státu co dělat.

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*