Sobotku a Stropnického ve znamení vystrčeného zadku máme za sebou. Co nás čeká napřesrok?

Sobotku a Stropnického ve znamení vystrčeného zadku máme za sebou. Co nás čeká napřesrok?

Váhal jsem, zda přidat pár vět na téma amerického konvoje. Nebýt vystrčené prdele jako protestního a sympatického gesta by to totiž nestálo ani za to.

Ale vlastně v jednom ano. Právě v tom, jak se vše mění.

Minulý rok lemovaly trasu Amíků stovky sympatizantů často propadající se až do jakési extáze. Vzpomínám si, jak mne před ruzyňskými kasárnami ohrožovaly tlupy fanatiků a J.X. Doležal  organizoval klaku: Ruský šváb. Ještě, že tam byl antikonfliktní tým, který zklidňoval situaci a mohl jsem odejít nezraněn.

Teď od počátku do konce nuda až na ten skvělý vtip s vystrčeným zadkem.

K té nudě především patřily projevy Sobotky a Stropnického, kteří mačkali ze sebe  mainstreamové věty o ruském nebezpečí a hodnotách Západu. Připomínaly mi projevy Gustáva Husáka oslavující Sovětskou armádu. Ovšem ten na rozdíl od nich byl alespoň přesvědčivější a vždy měl glanc.

Ten rok od minulého průjezdu ukázal několik věcí. Především naprosté většině národa byli letos  vojáci USA ukradení.

Viděl jsem to na sobě: Ač jsem byl minulý rok pasován na hlavního odpůrce průjezdu amerického konvoje, letos mi to vůbec nestálo za to, abych se tématu věnoval. Nikdo by nenašel ode mne jedinou zmínku na toto téma na sociálních sítích.

A věřte dokonce, že jsem jejich přítomnost na území této země  zaznamenal až v den, kdy normalizační televize začala od rána chrlit zprávy, že už jedou. A když večer věnovali svůj zvláštní pořad 90 na ČT 24 této „radostné“ události, po deseti minutách jsem to s úlevou vypnul. Poslouchat obecnou křečovitost moderátorky, která nemá vlastně o čem moderovat a bonbónek v podobě proamerického Vondry, který se nešťastně kroutí nad otázkou, jaký bude příští vývoj ohledně NATO, zvítězí-li Trump, bylo povzbuzující.

A v tom je i důvod, proč jsem letos, a asi nejen já, této taškařici už nevěnoval pozornost.

Že Trump má minimálně rovnocennou šanci jako Clintonová na vítězství v prezidentské volbě, je už dnes každému jasné. A když říkám minimálně, myslím skutečně minimálně.  Clintonová, křečovitá, snad nejodpudivější symbol amerického establishmentu, korupce a drastických  agresí, stále neumí setřást radikálně levicového Sanderse, za nimž stojí desetitisíce sociálně frustrovaných Američanů. A všichni mu jistě držíme palce, aby to nevzdal do posledního momentu.

Trump, vysmívaný, opovrhovaný už setřásl všechny protikandidáty a stále posiluje.

Těžko si lze představit, že ta amorální krvavá žena by jej porazila.

A Trump je jednoznačný: Amerika především. Chce se soustředit na vnitřní problémy své země a vysílání drahých kontingentů vojáků do ciziny se mu ostře nelíbí.

Takže Pobaltí, Polsko, zaplaťte si, chcete-li dodávku vojáků.

Ale nejen to. Chce skutečný dialog s Ruskem a otevřeně říká slova, která už zapadla. Chce mír, ne ten Obamův založený na konfrontaci, ale skutečný, a věří si, že se s přítelem Putinem dohodne.

Jestli američtí boys příští rok vyjedou z amerických kasáren v Německu, nezáleží na jakémsi Stoltenbergovi, ani na Merkelové, kterou Trump pokládá (a to blaží) za bláznivou ženskou a už vůbec ne na jakémsi Sobotkovi a herci Stropnickém.

Minulý rok, kdy Obama vystartoval protiruskou rétoriku až do fistule, jsme tím mnozí žili.

Dnes je jasné, že Obama už to má za pár. Ještě povede řeči na červencovém „sjezdu“ NATO v Polsku, ale každý ví, že jeho slova už jsou jalová a  za půl roku  bude všechno jinak.

Vůbec celá ta akce NATO bude pitoreskní. Všichni budou ostře bojovat proti Rusku, budou se ztrapňovat, aby je za pár měsíců postavil Trump do haptáku.
75% nákladů NATO hradí USA, 25% ostatní členské státy.

Takže o co jde?

Trump vidí, jak se svět rozvoral v Iráku, Libyi, Afganistánu či Ukrajině.

A v něčem takovém, pánové Sobotko a Stropnický, nebude pokračovat.

A tak bych řekl, že ty letošní prázdné a trapné projevy Sobotky a Stropnického byli posledními.

P.S.: Pro Chovancův útvar pro boj proti ruské propagandě:

Podávám oznámení na Bohuslava Sobotku a Martina Stropnického, že v minulém týdnu svými neuváženými  výroky na adresu NATO, které u našeho obyvatelstva vyvolávaly reminiscence na období před rokem 1989, posílily proputinovské sympatie části českého obyvatelstva.




Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Komentář “Sobotku a Stropnického ve znamení vystrčeného zadku máme za sebou. Co nás čeká napřesrok?

  • Amíci si nechtěně svými kroky vybudovali image neschopných. Lidi se už jejich armádou necítí tolik ohroženi. Proč by, když je to ta armáda co za několik let nedokáže udělat to, co Putin zvládl za půl roku ? A teď ho jedou provokovat ? První dojem každého v takové situaci bude jen kroucení hlavou, nepujdou ani protestovat.

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*