SLIBEM NEZARMOUTÍŠ, aneb Bohouškův krmelec (Díl sedmý – závěrečný)

SLIBEM NEZARMOUTÍŠ, aneb Bohouškův krmelec (Díl sedmý – závěrečný)

Krmelec je přeplněný samými laskominani, ale ……

Přečíst a strávit nabídkové menu Bohouškova krmelce bylo celkem vyčerpávající a nejednomu z nás z toho zaskočilo v krku, či se mu udělalo silně nevolno. Ó, jak snadné je slibovat, když hladová ovečka lačně skočí po každém nabízeném soustu. Ó, jaký to báječný pocit, když ovčánek hltá z našeho přeplněného krmelce úplně všechno a vůbec mu nevadí, že bude otráven nejsilnějším jedem. Ó, ta moc, tak slastná a opojná, ta přeci stojí za tu námahu. Ovčánkovi, tomu prosťoučkému tvoru, stačí čas od času smést ze stolu nějaký ten drobeček z naší hostiny a panečku, jak poslušně panáčkuje.

Tak to v naší zemi chodí už neuvěřitelných 27 let. Stačí jen naslibovat hory doly a teplé a výnosné místečko je zajištěno. Že v jiných stranách je to snad jinak? Nenechte se mýlit! Podobná jedovatá meníčka jsou nám servírována s čtyřletou pravidelností všemi, jim nejde o nás, ale o to dostat se korýtkům a rýžovat a rýžovat. Jen se dobře podívejme, kdo že to tak dlouhou dobu drží v rukou vesla. Máte snad pocit, že pod jejich vládou naše země rozkvétá? Točí se tam stále dokola jedni a ti samí darmožrouti. Mameluci, kteří jen převlékají kabáty. Nehledejte v jejich krmelcích žádné vyšší cíle, žádnou snahu prospět naší zemi, žádný smysluplný počin, který by naši  vlast i nás dovedl do bezpečného  suverenního a poklidného  přístavu bytí  a žití. Uvědomme si konečně, že naší zemi vládne mor. Mor, který nás požírá zaživa. Přestaňme se konečně tvářit, že ty odpadající kusy masa z našich těl nám nevadí, a nebo že se nám to snad dokonce i líbí. Dost už bylo všech těch mistrů falše a převleků. Jaká to divná doba, když nám o morálce káží naši vrazi a my jim téměř zbožně nasloucháme. Ten, kdo nám včera se vší vážností tvrdil,  jakým přínosem pro nás nelegálové jsou, s vidinou blížících se voleb dnes křičí já je tady nechci. Dá se mu snad věřit? Ten, kdo dnes vehementně vykládá o hrozbě  a snaží se opět dostat k veslu, ten v době svého vládnutí  náš vstup do EU do nebe vynášel a podepsal náš ortel. V roce 92 se dopustil zločinu, za který však světe div se, nikdy nebyl stíhán, protože to, co s Mečiarem „upekli“, tedy nezákonného rozdělení Československa, není nic jiného než vlastizrada. Kdo zapoměl na privatizaci, ten by si měl připomenout, kdo že byl jejím „otcem“, ta samá osoba. A tak bychom mohli pokračovat dál, protože jeden, jak druhý, co dnes sedí ve vládě či parlamentu, jsou jedna a ta samá sebranka. Pokud chceme něco změnit, tak už nikdy více nesmíme volit strany a osoby, které naši zemi do této mizérie dostaly.

Říkám vám lidi, už nastal čas,
kdy musíme přestat mlčet.
Vždyť nám tu dlouhá léta vládne ďas,
tak musí už od válu frčet.
Dost bylo vrahů kázání,
slov, která jen sírou smrdí,
slov, co demokracií se ohání,
a dovedou nás k smrti.
Kdo z nás se v kotli smažit chce pro blaho svého vraha,
dobrovolně lézt do pekla, kde banda tupých hlav pod oheň přikládá.
Nechcem už slyšet ty vaše planné sliby,
dál žít v bláhové naději,
co kdyby jednou, kdyby…
Stavte se třeba na hlavu vy bando jedna zrádná,
slovíčka vaše ošidná, strčte si, však vy víte kam,
vždyť jsou jen faleš, pouhý klam.
Marná je vaše snaha,
nám na rozdíl od vás všech, nám je naše země drahá.
Náš zdravý rozum vítězí,
a vás tu nechcem více,
hlavičky tupé hovězí,
to vzkazují vám udatné české lvice.




Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*