Šedesátá léta, Brouci, Stouni, krtek a „Pražské jaro“

Šedesátá léta, Brouci, Stouni, krtek a „Pražské jaro“

Říkat skupině The Beatles „Brouci“ je zpozdilost, nejsou či nebyli žádnými „brouky“. Jejich název je slovní hříčkou. A stejně tak se „Kameny nevalily“, nýbrž to byli prostě a jednoduše Bezdomovci či Tuláci…

Obrázky pro dotaz War of Roses (Internet)
Obrázky pro dotaz War of Roses (Internet)

A abych si ještě potřetí přisadil, tak, podle mého názoru americký film (pochcat lososa) Válka Roseových / War of the Roses, The (1989) | ČSFD.cz by neměl být překládán jako „Válka Roseových“, ale jako Válka růží (Wars of the Roses) a ještě, abych si přisadil, tak…

Tanec s vlky / Dances with Wolves (1990) | ČSFD.cz by správně česky byl „Ten, který tančí s vlky„, protože jde o způsob, jakým američtí Indiáni pojmenovávali své děti. Nikoli hned při narození, ale podle životních zkušeností (Hledí na měsíc, Zraněné koleno, atd).

Tak, to jsem se nechal „trochu“ unést až do let devadesátých a nutno se rychle vrátit do těch šťastných šedesátých let minulého století, které nejen v hudbě znamenala významný fenomén. U nás to byla taková ta rašící liberalizace, kterou bylo možno vidět všude.

V roce 1966, kdy nám bylo oněch krásných let, nezapomenutelných 18 let, jsme se kromě jiného také poprvé seznámili s „krtečkem“, i když jsme vůbec netušili, jak přesně vypadá. Samozřejmě, „blbé krtky“, kteří nám ničili zahradu, jsme znali. Ale tu postavičku ne.

Znala ji velmi dobře moje dívka Magda, která byla o pár měsíců starší a to je v 18 letech a u ženský setsakramentsky znát. Studovala „mateřinku“ a jak jsem z našich hovorů pochopil, tak jedním z hlavních témat výuky těchto mladých děvčat byl nepovinný předmět „jak o prázdninách neotěhotnět“.

A její neustálá láska k této postavičce, která buď kalhotky našla nebo o ně přišla, byla častým tématem našich hovorů, přičemž já jsem se neustále snažil o verzi 2, tedy, aby o to přišla. O to zásadní přišla už dávno a bylo to znát. Podrobnosti pouze u piva.

Ale kromě intimních věcí děly se i věci obecně zajímavé a prospěšné. Soudruh Novotný, druhdy zvolený jako nejkrásnější hlava státu na světě (sám jsem ho jednou na Hradě potkal, byl krásný májový den a doprovázela ho pouze jedna gorila) nám povolil cestovat.

Samozřejmě na pozvání, ale na Západ. A ten, kdo byl takové trdlo, že se o tom nedozvěděl nebo neměl dostatek konexí, tak jel s prominutím do prdele, ale jak bratři Havlové, tak i Václav Klaus a moje maličkost jsme se na ten Západ dostali.

A i jinak, v uměleckých sférách to vřelo. Byly natočeny asi ty naše nejlepší filmy a v té době také tvořili ti nejnadanější režiséři. Miloš Forman, Vojtěch Jasný, Jiří Menzel a další a další, na které jsem zapomněl.

A tyto „komunistické“ filmy hladce strčí do kapsy všechen ten hnůj, který jde po 10.000 tak nahnaných diváků rovnou „do stoupy“. Ona je to jen taková ta stoupa „jako“, film samozřejmě zničen není, ale také se na něj nikdo nedívá. Což je osud asi tak 80% současných „filmových děl“.

A to nejdůležitější, co se v těch letech stalo, bylo, že Václav Havel byl přijat do Svazu spisovatelů, který v té době zcela opouštěl platformu socialismu a on tam byl, jako buržoazní děcko se stříbrnou lžičkou v ústech přijat a rázem nastaly převratné reformy.

A.J.Liehm vystoupil jako první a přednesl, do té doby nevídaný návrh. Řekl: „Soudruzi, jsme zde všichni komunisté, o tom není žádných pochyb, ale když k nám našel cestu sám Václav Havel, tak já navrhuji, abychom se odteď všichni oslovovali „Dáma a páni“ a místo Čest práci se zdravili „„Pecunia non olet“ („peníze nesmrdí“).“

Jeho návrh byl přijat aklamací a přesně v té době, tedy v roce 1967 byly položeny základy budoucí svobody, při které si každý, kdo se „k lizu dostane“ mohl po roce 1989 nahrabat tolik, kolik jen stihne. A věčné přátelství mezi Václavem Havlem a KSČ to umožnilo.

A na této stránce se dočtete, že prakticky Československý svaz spisovatelů žádný stranický dohled neměl a všichni se tam, kromě jiného, tak oslovovali, podle návrhu A.J.Liehma „Dámo“ a „Pane“, hromadně tedy, jak Václav Havel vtipně poznamenal „Dámy a pánové“.

 

Stranický dozor

  Sjezdu se účastnili pracovníci aparátu KSČ, především člen předsednictva a tajemník ÚV KSČ pro kulturu Jiří Hendrych. Předpokládal, že jednání vyústí v upevnění svazu jako ideově tvůrčí, výběrové organizace socialistických spisovatelů, aby svaz oproti současné situaci usiloval o rozvoj socialistického humanismu a demokracie shodně s politikou KSČ (explicitně se záměry komunistických konzervativců).

 

 




Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*