Rozhovor s profesorem Janem Kellerem pro Svobodnenoviny.eu

Rozhovor s profesorem Janem Kellerem pro Svobodnenoviny.eu

Co vypovídá právě probíhající migrační krize o Evropské unii? Proč se diskuse na toto téma nesou v tak nenávistném duchu? Je veřejnost dostatečně informována o smlouvě TTIP a důsledcích, které by její přijetí mohlo mít? A jaká je současná situace české levice? Na tyto a další otázky odpovídal pro čtenáře Svobodných novin profesor Jan Keller, významný sociolog a europoslanec za ČSSD.

 Pane profesore, v současné době se asi nejvíce diskutuje o probíhající migrační krizi. Co tato krize a způsob, jakým je řešena, podle Vás vypovídá o Evropské unii?

 Otázka se mi nezdá úplně přesná, protože migrační krize ve skutečnosti nijak řešena není. Za řešení nemůžeme považovat ani pozvánku Angely Merkelové pro všechny syrské uprchlíky, ani tlak na zavedení automatického mechanismu relokace migrantů a už vůbec ne řeči o posílení Frontexu o nějakých šedesát osob. Jako kdyby se všichni spoléhali na to, že s příchodem zimy proud migrantů ustane a pak se uvidí.

Jan Keller FOTO: archiv, Právo
Jan Keller FOTO: archiv, Právo

O Evropě to nevypovídá nic hezkého. Ukazuje se, že Evropská komise je zcela odtržena od reality členských zemí. Svědčí o tom slova eurokomisaře pro migraci, který se nedávno vyjádřil v tom smyslu, že Komisi nezajímá, jaké politické dopady bude mít migrační krize v jednotlivých členských státech.

 Co tuto migrační krizi podle Vašeho názoru způsobilo? Intervence západních mocností v Sýrii a Libyi nebo politika německé kancléřky Angely Merkelové?

 Primární bylo rozvrácení států, které jste jmenoval. Paní kancléřka tomu pak už jenom nasadila korunu. V Bruselu nikdo nestojí o to, aby byli primární viníci krize pojmenováni. Byl jsem svědkem toho, jak francouzští europoslanci útočili až nevkusně na premiéra Slovenska Roberta Fica. Když jim připomenul úlohu Francie při rozvrácení jak Libye, tak Sýrie, zdálo se, že vzteky puknou. Protože jsem zarytý frankofil, pohled na pukající francouzské europoslance mne naplňoval hlubokou lítostí.

 Měla by se česká vláda bránit proti kvótám na přijímání uprchlíků i soudní cestou, jako to dělá třeba vláda na Slovensku?

Pokud by to naše vláda udělala, podporoval bych to. Opět musím připomenout Roberta Fica, který ve Štrasburku obhajoval pozici Slovenska. Upozornil na to, že evropské soudní instituce byly ustanoveny proto, aby se na ně mohli obracet ti, kdo se cítí být jednáním jiných evropských institucí poškozeni. Bránit zemím v tomto postupu je tedy krajně podivné. To jsme si mohli náklady s urgováním takových soudů ušetřit. Fico poukázal také na to, že Slovensko půjde k soudu hlavně proto, aby se vyjasnilo, zda při rozhodování o skutečně klíčových záležitostech lze obejít premiéry evropských zemí, jako se to stalo právě v případě kvót.

Diskuse o migrační krizi se už dnes nese ve velmi nenávistném duchu. Co tuto diskusi podle Vás tak vyhrotilo? Kde se bere ta neuvěřitelná míra agrese ze strany některých jejich účastníků?

To je spíše otázka pro psychologa, ne-li pro psychiatra. Patrně se tím kanalizuje nějaká hlubší frustrace. Mně osobně nadávají někteří levicoví kolegové do nácků jenom proto, že se snažím argumentovat racionálně. Jejich míru frustrace jim nezávidím, snad se s ní dokáží časem vypořádat konstruktivněji. Takhle si jenom přitěžují.

V čem spatřujete hlavní nebezpečí smlouvy TTIP? Nezdá se Vám někdy, že je o ní veřejnost nedostatečně informována?

Permanentně se mi zdá, že o této smlouvě je veřejnost nedostatečně informována. Zeptal jsem se na to písemně eurokomisaře pro obchod, který měl vyjednávání vloni na starosti. V zákonné lhůtě mi odpověděl v tom smyslu, že ze smlouvy není utajováno naprosto nic s výjimkou věcí, které si zaslouží utajení. Stejný eurokomisař nám na plenární schůzi ve Štrasburku vykládal, že nechápe, jak může někdo smlouvu kritizovat. Jak prohlásil, on o ní vyjednává už déle než rok a pořád neví, co v ní vlastně je. Ani toto prohlášení mne zrovna neuklidnilo.

Jaká je podle Vás šance, že Evropský parlament tuto smlouvu zamítne, je-li tedy ještě vůbec nějaká?

Protože jsem kandidoval za ČSSD, jsem členem druhé nejsilnější frakce socialistů a demokratů. Zhruba třetina se nás ve frakci vzbouřila a řekli jsme, že smlouvu potopíme, pokud z ní nezmizí dodatek o arbitrážích mezi státy a velkými investory. Ti, kdo o smlouvě vyjednávají, začali ustupovat. Někteří tvrdí, že celá záležitost s utečenci má mimo jiné posloužit k odvedení pozornosti od smlouvy TTIP. Angela Merkelová nedávno prohlásila, že je třeba, aby smlouva byla podepsána co nejdříve. Na tuto paní je třeba dávat si obzvláště velký pozor.

Jak vnímáte současnou situaci české levice? Někteří lidé mají dokonce pocit, že už u nás žádné levicové strany ani nejsou…

Situace české levice se nijak podstatně neliší od tristní situace levice v řadě jiných zemí. Snad jen s tím rozdílem, že v jiných zemích vznikají pokusy o ustavení radikálnější levice, jako je Die Linke, Syriza nebo Podemos. U nás k ničemu takovému nedojde, protože naši levičáci jsou mnohem větší individualisté (v tom špatném slova smyslu) než stoupenci pravice. Každý je natolik originální, že se rozhádají i o věcech, které by soudný člověk přešel s nadhledem. Pokud by šlo našim tzv. levicovým intelektuálům či pokusům o ně skutečně o lidi, kteří žijí v mizerných podmínkách, nemají žádnou perspektivu a bojí se budoucnosti, nemohli by se chovat tak, jak se chovají. Našim levičákům jde o jejich zbytnělá ega, takže to skončí tím, že každý z nich bude nakonec chodit do jiné kavárny.

Kterého současného světového politika byste označil za levicového?

Například německou političku Wagenknechtovou. Kromě názorů s ní mám společné také to, že je bystrá, mladá a hezká.

Členem Evropského parlamentu jste již více než rok. Nač jste ze své dosavadní práce v Evropském parlamentu hrdý nejvíce?

Na to, že jsem jako jediný z 510 poslanců neoficiální koalice lidovců a socialistů hlasoval proti asociační dohodě mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Chápu to jako důkaz toho, že mi na Evropě pořád ještě záleží. Nechtěl bych se dožít chvíle, kdy v EU bude Ukrajina a Turecko, nikoliv však Británie.

Připravujete teď nějakou novou knihu? A na jaké téma bude?

Před Vánoci mi vyjde kniha, na které jsem pracoval několik let. Bude se jmenovat Odsouzeni k modernitě a bude mít 21 kapitol. V každé z nich se pojednává o některém ze současných problémů společnosti. Každá obsahuje sociologickou teorii, která se snaží dotyčný problém objasnit, a každá obsahuje rozbor románu sto a více let starého, který pojednává o tomtéž problému. Chci na tom dokumentovat, že modernita se točí v kruhu a žádný ze svých kardinálních problémů nedokázala vyřešit, jenom je hrne před sebou. Využil jsem k tomu knihy Balzaca, Dickense, Zoly, Flauberta, ale také Steinbecka, Čapka, Kafky a další klasiky. Kniha má tu výhodu, že se dá neustále rozšiřovat, protože neřešených problémů přibývá, sociologických teorií máme čím dál více a fondy krásné literatury jsou nevyčerpatelné.

Pane profesore, děkuji Vám za rozhovor a přeji Vám pevné zdraví a mnoho úspěchů!

 

 

Milan Mundier

Reklama

Loading...

Reklama

Podobné články

Kdyby hloupost nadnášela…

Kdyby hloupost nadnášela…

…létali by opozice, ČSSD i ústavní právníci jako holubičky… Reklama Loading... Reklama Tweet Podobné článkyPodporu…

Komentář “Rozhovor s profesorem Janem Kellerem pro Svobodnenoviny.eu

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*