Psychologická válka, změna režimu a NGO jako zbraň

Psychologická válka, změna režimu a NGO jako zbraň

Dnešní geopolitický boj využívá širokou paletu nástrojů psychologické války proti národním elitám, a to i ze spojeneckých zemí. Tento průzkum se zabývá psychologickými technikami, včetně použití neformálních kanálů nevládních organizací (NGO – non-governmental organization), které jsou zároveň „organizační zbraní“.

Psychologické útoky se snaží cíl sevřít do reálných „kleští“. Jsou účinné, protože cíl (národní vláda) je konfrontován s legitimními a „stínovými“ herci, kteří útočí shora i zdola.

Aby bylo možné provést klešťový útok, útočník musí splňovat pět podmínek:

1. Vytvořit prostředí psychologického nátlaku. To zahrnuje dvě sady činností. První je tlak shora, v podobě zasazování „vlivných agentů“ do vlády a přidružených organizací, kteří se zabývají analýzou a šířením informací. Druhý je tlak zdola, který vytvoří sektor zákonných, stinových a organizačních struktur na ovlivňování veřejného mínění, organizace masových protestů a koordinaci protivládních aktivit.

2. Implementace „tlaku zdola“. Cílem je vyvolat lidovou nespokojenost s vládou prostřednictvím formování veřejného mínění a zdůrazňováním vládních selhání, včetně těch vymyšlených. Tato informační kampaň pak vede k protestům, občanské neposlušnosti a dalším stupňům, které provokují vládu k použití násilí při potlačování demonstrací. Mnozí budou následně požadovat její rezignaci. Cílem je dostat ji pod stres, ve kterém má přijmout ukvapená rozhodnutí.

3. Organizace „tlaku shora“. To zahrnuje použití vlivných agentů, kteří se ve vládním sektoru pohybují a lobbují za přijetí určitých rozhodnutí. Obdobná agitace dosahuje dvojí účinek: představitelé vlády jsou zaplaveni nepravdivými informacemi o událostech a tyto údaje pocházejí od důvěryhodných a blízkých zdrojů (možná dokonce příbuzných a přátel). Na členy vlády tak tlačí nezbytnost přijetí navrhovaných opatření.

4. Tvorba politického rozhodnutí. Vzhledem k rostoucímu tlaku shora a zdola, vláda upadá do psychologického pocitu ohrožení, ve kterém cítí povinnost rychlého činu. V případě, že rozhodnutí organizátory protestu neuspokojí, úroveň tlaku se zvyšuje. Pokud vláda učiní očekávané rozhodnutí, režiséři se posunou k dalšímu kroku.

5. Odstranění tlaku. Pokud rozhodnutí protestní síly uspokojí, bývá organizovaný projev obecného a nadšeného přijetí. Situace se vrátí do normálu a úroveň organizovaných aktivit klesá.

Mechanismus „kleští“ funguje na více úrovních. To předpokládá využití nátlakových vnitřních a vnějších politických sil, které mohou pracovat na třech úrovních najednou – mezinárodně, regionálně a vnitřně. Psychologická účinnost tlaku závisí na několika faktorech: skutečné sociální podmínky a hromadné očekávání, specifické a manipulovatelné psychologické faktory obyvatelstva, úroveň soudržnosti a profesionality „tlaku zdola“ při ovlivňování populace.

 

Třístupňový systém tlaku obsahuje následující:

a) oficiální mezinárodní vztahy a kontakty, které zahraničněpolitická organizace státu udržuje a mohou být využity při nátlaku na nejvyšší představitele země odpovědné za národní bezpečnost a armádu, a to prostřednictvím diplomatických nót, úředních příkazů atd.

b) různorodé geopolitické systémy, včetně globální a specializované sítě mezinárodních nadací, bank a humanitárních organizací, které poskytují image plurality a iniciují psychologický nátlak. Kromě nich jsou to nadnárodní korporace s kancelářemi ve většině zemí, nadnárodní NGO a neoficiálně politické entity jako Trilaterální komise, mezinárodní organizovaný zločin a terorismus, takzvané světové elity mezilidských vztahů a vyšší vládní úředníci.

c) globální systém formování veřejného mínění, včetně internetu, mezinárodních médií a tiskových agentur, národních mediálních a zpravodajských služeb, které se zaměřují na zahraniční publikum.

Vnitřní skupiny, které vyvíjejí psychologický nátlak, zahrnují členy vládní elity, politickou anti-elitu složenou z lidí, kteří se chtějí připojit k elitě a změnit politické, finanční a právní opatření země nebo sekundární síly, které jsou nespokojené se stavem a chtějí kariérní růst.

Externí síly jsou však mnohem účinnější při zasahování do domácí politiky v podmínkách globalizace. Pojmy jako „ekonomika bez hranic“ nebo „svoboda tisku“ zahrnuje nejen svobodu pro legitimní ekonomické a mediální herce, ale také pro temné entity, které poskytují finanční a morální podporu při konfrontaci s vládou. Klíčovou roli při zajišťování „kleští“ hrají média, která dle požadavku snižují a zvyšují politický nátlak na lídry a poskytují psychologickou podporu pro protestující.

 

(globalresearch.ca ilustrační obrázek: http://beforeitsnews.com)




Podobné články

Komentář “Psychologická válka, změna režimu a NGO jako zbraň

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*