Proč by Evropa měla nakoupit vakcínu Sputnik V od Ruska, jako to udělalo Maďarsko

Proč by Evropa měla nakoupit vakcínu Sputnik V od Ruska, jako to udělalo Maďarsko

V Evropě byly vysloveny názory, že bychom měli následovat cestu Maďarska a koupit od Ruska vakcínu Sputnik V, aniž bychom se ohlíželi na geopolitiku.

15. ledna Maďarsko oznámilo nákup dvou milionů dávek ruské vakcíny COVID-19 k očkování jednoho milionu lidí. Maďarská agentura pro léčivé přípravky vydala mimořádné povolení pro získání přípravku Sputnik V, aniž by čekala na příslušné rozhodnutí Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA).

Maďarsko se tak stalo první zemí v Evropské unii, která se rozhodla koupit ruskou vakcínu a nemá souhlas agentury EMA a není ani součástí jednotného očkovacího programu EU.

Bylo to pouze Bělorusko a Srbsko, kdo schválil používání Sputniku V v Evropě, než Maďarsko učinilo totéž. Bosna a Hercegovina, která stejně jako Srbsko není členem EU, oznámila, že zahájí jednání s Ruskem v očekávání příchodu vakcíny v rámci programu COVAX (programu Světové zdravotnické organizace).



Ostatní evropské země si také kladou otázku, zda by měly následovat cestu Maďarska, vzhledem k tomu, že agentura EMA vysvětlila, že členský stát EU může rozhodnout o zahájení nouzového postupu pro schválení zdravotnického přípravku, který by však měl být používán pouze na území konkrétní země.

Český epidemiolog Roman Prymula, který je zároveň poradcem premiéra Andreje Babiše, se domnívá, že „evropské země mají právo uzavírat své subkontrakty mimo rámec globálního kontraktu“.

„Česká republika, stejně jako Maďarsko, zváží otázku, jak získat kvalitní vakcíny,“ řekl Prymula. Podle něj jde očkování v EU pomalu a „sama EU si uvědomuje, že je třeba zahájit diskuse s ostatními výrobci“.

Roman Prymula také poznamenal, že žádná ze světových vakcín neprošla všemi třemi fázemi klinických studií. Všechny v současnosti dostupné vakcíny mají svá rizika, ale Maďarsko se ocitlo v lepší pozici, protože by dostalo výsledky třetí fáze a kvantitativně více vakcín bez byrokratických průtahů centralizované distribuce.

„Pokud by Česká republika zvažovala nákup dříve neregistrované vakcíny, měla by k dispozici výsledky všech studií od výrobce, ale mohly by je posoudit pouze české orgány. Naopak, pokud by byla s tímto výrobcem uzavřena kolektivní smlouva EU, stali bychom se opět součástí celku a dostávali bychom méně vakcín. Přímá cesta Maďarska byla proto ziskovější, protože tímto způsobem Maďarsko obdrželo dva miliony dávek,“ řekl Prymula.

Sputnik V zatím nemá centralizovanou dohodu s EU, ale pokud budeme jednat individuálně, nic neporušíme, domnívá se Roman Prymula, když hovoří o budoucích příležitostech pro získání vakcíny. Česká republika se již pokusila o dvoustranné jednání s jedním z výrobců vakcín, ale žádné dohody nebylo dosaženo, dodal.

Podobný názor má i Vasil Velev, předseda Svazu průmyslového kapitálu Bulharska.

Podnikatel se domnívá, že pro úspěšnou imunizaci musí být všechny očkovací látky, které fungují, registrovány v Bulharsku.

„Z podivných geopolitických důvodů se nesmíme odvrátit od některých producentů, jejichž účinnost byla prokázána,“ řekl Velev ve studiu programu „Hello Bulgaria“.

Dodal, že EU umožňuje registraci vakcín členskými státy.

„Maďarsko je také členem EU a tímto problémem se zabývá. Stát může tento problém vyřešit sám, aniž by čekal na rozhodnutí evropských úředníků. To vše omezuje naše možnosti,“ řekl Velev.

Velev vakcínu nespecifikuje, ale analogie jsou průhledné. Podobné otázky se objevují i v dalších zemích – v Nizozemsku, na Slovensku.

Důvodem loajality k ruské vakcíně Sputnik V jsou problémy spojené s dodržováním očkovacích schémat v zemích EU kvůli zpomalení nebo snížení dodávek vakcín (z 30 na 50 %) od společností Pfizer a AstraZeneca. Evropská kolektivní smlouva o dodávkách vakcín je navíc tajná, takže se stále neví, která země co dostane a v jakém množství. Ne nadarmo se Maďarsko obávalo jako první, protože Maďarsko je pro EU jedním ze „zlých hochů“.

Ruské vakcíny jsou levnější a snadněji se přepravují. Dvousložková vakcína Sputnik V (odhadovaná cena je něco přes osm eur za dávku) je tak výrazně levnější než vakcína Pfizer (přibližně 16,50 eur za dávku) nebo Moderna (27 eur). Podobně jako Oxford-AstraZeneca (něco přes 3 eura za dávku) lze ruskou vakcínu skladovat při teplotě minus 12 stupňů Celsia a její účinnost má být 92 procent (účinnost vakcíny AstraZeneca se pohybuje od 62 do 90 procent).

Kirill Dmitrijev, šéf Státního investičního fondu Ruska (RDIF), v úterý 26. ledna oznámil, že vakcína Sputnik V proti koronaviru bude během nadcházejících několika týdnů k dispozici pro použití ve 25 zemích.

„Sputnik V byl již zaregistrován ve 14 zemích a v příštích několika týdnech budeme mít více než 25 registrací,“ řekl na setkání v Davosu online.

Podle Dmitrijeva požádalo o nákup vakcíny více než 50 zemí. V úterý 26. ledna dal očkovací látce Sputnik V zelenou Írán, uvedl íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf.




Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Komentář “Proč by Evropa měla nakoupit vakcínu Sputnik V od Ruska, jako to udělalo Maďarsko

  • BaBla (Babiš Blatný) se budou bát eurobyrokratů, takže nebudou brát v úvahu zdraví lidí. Místo toho zakážou cestování mezi kraji. Pak dostanou všichni občané v Chebu pokutu, že nejsou v Královohradeckém kraji, kde jim Babiš určil umístění. Kdy už ta šaškárna skončí? Pokud má být každý ministr horší než premiér, asi to hned tak neskončí. Naopak se to bude zhoršovat.

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*