Pravda je jako pingpongový míček…

Pravda je jako pingpongový míček…

Do kterého obě strany, každá na své straně stolu, zuřivě mlátí, aby nad soupeřem získaly nějaké propagandistické body. A pravda nikdy není ani zcela objektivní a ani zcela absolutní. Vždy závisí na tom, kdo ji vyslovuje.

Školským příkladem toho, jak se s pravdou pracuje, jsou letos již tři roky staré události na Ukrajině. Kdyby to byly třeba Filipíny, Indonésie či Myanmarm bude náš zájem velmi omezený a v případě Myanmaru mnozí ani nebudou tušit, co to je.

Ovšem, Ukrajina, to naprosto jiná káva. Zem blízká nám geograficky, historicky, jazykově i eroticky. Prostě blízká. A to show, které se přesně před třemi lety odehrávalo na kyjevském Majdanu, nám bylo Českou televizí přenášeno přímo do našich obýváků.

A to každý den, skoro nepřetržitě. Mohli jsme ty výtržnosti sledovat na vlastní oči a každý si mohl udělat svůj názor. Ovšem, ty názory se, jak už to u “pravdy” bývá, velmi lišily. Jedni zastávali a dodneška zastávají názor, že šlo o oprávněný boj proti zkorumpovanému prezidentu.

A druzí, zase myslí, že šlo o předem připravený, financovaný, organizovaný a řízený ze Západu s úmyslem “přetáhnout” kompletní Ukrajina na západní stranu a tím velmi citelně oslabit Rusko. Ovšem, dopadlo to nějakou tou plichtou, na kterou doplatil celý ukrajinský národ.

A otázka Krymu? To už diskutující, či spíše hádající se osoby vytahují nože nebo alespoň berou do ruky židle, půllitry a další věci vhodné pro zbití soupeře. Anexe, dle mého názoru, je násilné připojení části cizího území proti vůli jeho obyvatelstva.

Nejsem zdatný v dějepise, ale takovým územím je třeba Alsasko-Lotrinsko, o které se Prusko a později Německo tahaly s Francií jako kočka o myš. Teď patří Francii, ale stále tam žije část německého obyvatelstva, které ale asi drží hubu a krok.

A Krym? Vše se dá ukřičet. Já například viděl asi dvě minuty Sputniku u včerejšího článku pana Ábelovského. Nikdy předtím jsem se na takovou ptákovinu nekoukal a asi ani nikdy potom nebudu.

I když ten člověk, který mluvil z Bremerhavenu o tom, kolik US vojáků a techniky se tam vylodilo, měl bohužel velkou pravdu. Kdyby takovéto přesuny vojsk podnikalo směrem k ukrajinským hranicím Rusko, tak je oheň na střeše.

A ještě jednu smutnou vzpomínku na oběti té nešťastné události ze 17.7.2014. O té události se zde diskutovalo tak, že se málem zadřely klávesnice. Všichni protiruští agitátoři zde bez přestání vykřikovali, že vina je 100% na separatistech.

Já naopak vždy tvrdil, že vina je na obou stranách a dodnes si myslím, že na té ukrajinské je větší. Z jednoduchého důvodu. Separatisté neměli a ani mít nemohli všechny dostupné informace, zatímco ukrajinské úřady ano.

Je to podobné, jako když je na silnici neoznačený výkop a nic netušící řidič do něj vletí. Poškodí si, když ni horšího, tak svůj vůz a soudí se s kým? Se státem, resp s ŘSD popřípadě městem či obcí o náhradu škody.

A bohužel si myslím, že vůbec není vyloučeno, že někdo na ukrajinské straně, ve snaze zlepšit mezinárodní situaci Kyjeva a zhoršit tutéž situaci separatistů se díval tak nějak bokem a neplnil své zákonné povinnosti.

To ale, samozřejmě, nevydávám za pravdu, pouze za nevyloučenou domněnku.

13. října 2015 oznámil Nizozemský bezpečnostní úřad, odpovědný za leteckou bezpečnost, že let Malaysia Airlines 17 byl sestřelen raketou odpálenou z protiletadlového systému 9K37 Buk. Zároveň prohlásil, že Ukrajinské úřady selhaly, když nedokázaly kompletně uzavřít vzdušný prostor nad válečnou zónou na východě země.[8]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Let_Malaysia_Airlines_17




Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*