Potomci země MU

Potomci země MU

Když se začteme do všech učebnic historie, vždy se dozvíme pár základních dat. Člověk dnešního typu se objevil na Zemi asi před 50000 lety. Před 8000 lety se objevili na světě první zemědělci schopni obdělávat půdu a chovat domácí zvěř. Kolem roku 3000 př.n.l. lidé objevili měď a začali vyrábět první měděné a později bronzové nástroje. Zároveň ve stejné době v údolí řek Nil a Eufrat a Tigrid vznikly první civilizace na naší planetě: civilizace Egyptská a Sumerská po několika staletích následovaná civilizacemi Čínskou a Indickou.

Legendy a mýty civilizací celého světa, neobvykle přesné znalosti řady starověkých civilizací od Sumerů po Maje i existence dokonalých staveb, z nichž mnohé se již velmi dlouho nacházejí na mořském dnu, svědčí o tom, že tu něco nehraje. Je zřejmé, že naše civilizace, na kterou jsme tak pyšní, je  jen jednou z mnoha lidských civilizací které na Zemi existovaly možná stovky tisíc, možná dokonce milióny let.

zeme  mu

Tak jako se v životě střídá v životě člověka zrození, mládí, stáří a smrt. Tak jak se střídá den s nocí, jaro a léto s podzimem a zimou, střídá se období vzestupu civilizace, jejího vrcholu a rozkvětu, úpadku a konce. Konce, který je ale opět počátkem zrodu civilizace nové, která vždy je o trochu bohatší zkušenostmi druhých. Tak se vývoj  neopakuje stále jen v kruhu, ale civilizace roste a rozvíjí se jako rostoucí strom, kterému sice každý rok opadne listí, ale každým dalším rokem je bohatší a košatější.

V tomto svém článku, který chápu jako první ze série dalších článků věnovaných prastarým civilizacím bych se chtěl nejdříve podívat do dávného Peru. Odtud se vydat po stopě mýtické a legendární civilizace MU. A na závěr se věnovat velmi zvláštnímu Indiánskému kmeni Hopi, který nejenže uchovávají ve svých vzpomínkách paměť na minulé epochy, ale také je autorem staletí starého proroctví o naší současnosti a blízké budoucnosti.

 

Peru ve světle „Bohů“peru

Jedna z mnoha velkých a vyspělých starodávných civilizací vznikla pravděpodobně již před desítkami tisíc let na území Peru. O jejím vzniku si dodnes někteří Indiáni žijící hluboko v Andách z generace na generaci vyprávějí tento příběh.

Po jedné z potop, která zdecimovala zemi a zahubila velkou část tehdejšího lidstva se náhle v blízkosti dnešního jezera Titicaca objevil zvláštní muž. Později dostal jméno Virakocha, což v překladu znamená doslova mořská pěna. Lišil se od domorodých obyvatel nápadně svým vzhledem. Byl bílé pleti a měl vousy. Vynikal mimořádnou moudrostí. Dokázal chodit po vodě a měl řadu dalších výjimečných schopností a dovedností. Stal se učitelem domorodého lidu a povýšil původně primitivní společnost na vysokou etickou a duchovní úroveň. Nebyl sám, ale přišel s podobně vypadajícími lidmi, kteří původní domorodce převyšovali po všech stránkách. Znali vědy, umění a měli i rozsáhlé technické znalosti a dovednosti. Když Španělé přišli do Peru, Inkové jím vyprávěli, že ne oni, ale jejich bílí učitelé- Virakochové, všechny známé velké a dokonalé stavby původně postavili. Od pozdějších staveb a stavebních úprav Inků jsou také snadno odlišitelné svojí přesností a precizností. Obří kusy kamene na sebe přesně navazují. Není mezi nimi sebenepatrnější spára, kde by bylo možné strčit byť čepel nože. Stavby jsou přesně astronomicky orientovány a svým rozmístěním zapadají do řádu silových center planety, jako je tomu u obdobných staveb všude na světě.

Po čase bílí lidé ze země zmizeli. Stopy jejich rasy můžeme vidět ještě dnes u některých mumií z Inckých dob. Inkové, jejichž éra začala poté co se bílí lidé a jejich potomci vzdali vlády v zemi, těžili ze starých znalosti, ale původní úroveň kultury již zachovat nedokázali. Jejich společnost postupně upadala, ztrácela moudrost a degenerovala. Začala se chovat sobecky a vůči okolí násilnicky. Docházelo k násilným válkám se sousedy a také příslušníci vládnoucího rodu se mezi sebou hašteřili. Lidské oběti se u nich nevyskytovali v tak hojné míře jako u kultur ve Střední Americe, přesto ale propadali zlým a temným kultům. Když na počátku 16.stol dorazil do Peru Pizzaro, stačilo okolo sta španělských dobrodruhů vyvrátit velkou Inckou říši do základu.

Kdo byli tajemní bílí lidé zvaní Virakochové. Pro některé to byli mimozemšťané, kteří navštívili Zemi a poté se opět vrátili na svou rodnou planetu. Indiáni hluboko v Andách ale vyprávějí, že jejich původ je v tajemné zemi MU ( MU značí  matka, vlast ), která se nacházela v Tichém oceánu a která byla před příchodem Virakochů velmi vážně poškozena velkou přírodní katastrofou.

 

Knihovna na kamenech z IcyKnihovna na kamenech z Icy

V roce 1966 dostal lékař Javier Cabrera jako dárek od přítele kámen s vyrytým obrazem prehistorického zvířete. Kameny byly objeveny roku 1960 poblíž Peruánského města Ica. Po celý další život se stal Cabrera jejich vášnivým sběratelem. Když je ukázal vědcům, byl okamžitě obviněn z podvodu. Na kamenech se nacházelo něco, co by tam být rozhodně nemělo. Člověk žijící spolu s dinosaury a další výjevy, které byly naprosto v rozporu s tím, co o historii víme.

Ránu skeptikům však udělaly následné objevy. Zmínky o kamenech vyobrazujících divná zvířata byly zaznamenány už v roce 1570 v kronice indiánského letopisce Chuana de Santa Cruz Pachakuti: Relacion de antique dades d´este reyno del Peru (Staré pověsti království Peru) a kameny se záhadnými rytinami byly objeveny i v hrobech předkolumbovských inckých velmožů. Zároveň s tím mineralogové odhadli jejich stáří minimálně na 12000 let. Dnes je evidováno více než 40000 těchto kamenů. Představují doslova knihovnu znalostí a života této dávné vyspělé civilizace.

Na základě široké palety výkladů Dr. Cabrera zařadil kameny z Icy do velkých tematických bloků. Pozoruhodné jsou zejména: astronomie, popisující do velkých detailů  souhvězdí ze znamení zvěrokruhu; lékařství, zobrazující pokročilou chirurgii, transplantace orgánů, metody z akupunktury a vyobrazení narození dítěte císařským řezem; série zobrazující ohromné katastrofy, jež naznačuje, že pokročilá technologie minulé rasy přivodila její zánik; série o létání do vesmíru zobrazující prehistorické cesty lidí kosmickými loděmi; a sérii prehistorických zvířat, která silně naznačuje, že se lidé kdysi o svět dělili s dinosaury. Kamenné příběhy vypráví i o starověkých kontinentech a zahrnují přesné mapy toho, jak Země vypadala v třetihorách. Zobrazují, jak vypadal druh starověkých lidí, flóru a faunu neznámou našemu modernímu světu. Existují dokonce jiné kameny, které nejsou antropologové stále ještě schopni uspokojivě vysvětlit.

Jaký byl jejich smysl a jak je možné, že jsou na nich obrazy lidí využívajících pravěké dinosaury. Myslím si, že vyspělá civilizace žijící na území Peru se tímto způsobem rozhodla uchovat celý systém svého rozsáhlého vědění po budoucí generace. Rytiny představovaly možnost, jak uchovat poznání bez rizika toho, že by záznamy byly zničeny nejrůznějšími kataklyzmatickými katastrofami, které zemi pravidelně postihují.  A soužití lidí a dinosaurů?  Z části jsem se o tom již zmínil v závěru svého posledního článku. Také americký jasnovidec Edgar Cayse hovořil o problémech, které způsobovali lidem tehdejší doby před 50000 lety velká zvířata podobná pravěkým ještěrům. Možná tedy se zachovala místa, kde ještěři přežili až do téměř současné doby v hojnějším počtu.

Na rytinách je zobrazena i mapa na níž se nachází tajemná země MU, někdy nazývaná nesprávně Lemurie. Lemurie bývá spojována spíše s oblastí  Indického oceánu, mezi Madagaskarem a Sri Lankou. Nedávno pod mořskou hladinou tam dokonce byly stopy po dávné pevnině nalezeny, i když byla potopena údajně již před mnoha miliony let.

 

Legenda o zemi MULegenda o zemi MU

Autorem první zmínky o velké pevnině v Pacifiku pocházejí od antikváře Augusta Le PLongeona , cestovatele a spisovatele 19 stol., který vedl vlastní výzkum mayských rozvalin na Yukatánu a v přeložených textech našel zmínku o původu Mayů v tajemné zemi MU. Tento ztracený kontinent byl později popularizován Jamesem Churchwarderem (1852-1936) v řadě svých knih. V roce 1907 v Západní Číně v buddhistickém klášteře Dunhuang se údajně našly útržky mapy ostrova v Pacifiku.

Přestože geologové popírají možnost výskytu starodávné pevniny uprostřed Pacifiku o její existenci vypráví legendy prakticky všech národů žijících v Tichomoří. Od  původních obyvatel Havajských ostrovů, přes Mikronésany až po původní obyvatele Velikonočního ostrova všichni vyprávějí, že jejich nevelké ostrovy byly součástí velké země, která se při strašlivé katastrofě ponořila do Země.

O existenci pevniny hovoří i někteří jasnovidci a příběhy ze země MU jsou též součástí vzpomínek některých lidí na své minulé životy.

Ze všech střípků můžeme zrekonstruovat obraz dávné civilizace. V dobách rozkvětu se jednalo doslova o ráj na zemi. Krása přírody se snoubila s moudrostí lidských obyvatel, kteří měli znalosti v mnohém převyšující ty naše. Nebyli tak rozumoví jako my. Řídili se daleko více svou intuicí, citem.

Vedoucí rasou byli krásní bílí lidé. Dosahovali alespoň v jistých údobích své existence daleko většího vzrůstu než my a to až okolo 6 metrů.

Měli dokonalé stavitelství. Stavěli paláce, chrámy a další megalitické stavby, jejichž úkolem bylo posilnit spojení mezi nebem a zemí. K přemisťování obřích balvanů stejně jako Virakochové nepoužívali sílu rukou, ale vedle nám neznámých technologií také manu. Mana byla psychickou silou, kterou podle legendy využili i původní obyvatelé Velikonočních ostrovů k přesunům megalitických soch Moai, na přesně určená místa, daná skrytým řádem přírody, pro náš racionální způsob myšlení tak nepochopitelný.

Tak jak už to bývá i civilizace země MU po éře rozkvětu začala upadat. Nakonec byla zničena velkou katastrofou.

V knize Jamese Churchwarda  „Ztracený kontinent  MU“ jsou vylíčeny poslední okamžiky civilizace získané z údajných textů uchovaných v Tibetských klášterech.

Když hvězda Baal se nacházela na místě, kde obloha splývá s mořem ( horizont Pacifiku ), sedm měst se zlatými branami a průhlednými chrámy se chvěly a třásly jako listí v bouři. Náhle všechny stavby zachvátila záplava ohně a kouře. Utrpení a výkřiky zaplavily vzduch. Mnozí ze zoufalých hledali útočiště v chrámech a citadelách, ale nejvyšší mudrc Země MU, kněz Ra-Mu jím sdělil- copak jsem vše toto nepředvídal? Ale ženy a muži zahaleni do drahých kamenů a v zářících oděvech bědovali nad zkázou „Mu“ a prosili tohoto mudrce o záchranu. Ale on jím sdělil: Musíte všichni zemřít, společně s vašimi sluhy a vašim bohatstvím. Z vašeho popele však povstanou nové národy této planety

A také, že povstaly. Legendy hovoří o migraci lidí ze země MU před její zkázou do všech světových stran. Část odešla do Japonska, Číny, Tibetu, Barmy a mísila se i s obyvatelstvem Indie. Část se stala předchůdci Maorů na Novém Zélandě. Na sever odešli předchůdci dnešních Eskymáků. Část odešla do Peru, střední Ameriky a Kalifornie.

Co mohlo způsobit zánik pevniny? Posun pólů vyvolaných průletem blízkého kosmického tělesa obří hmotnosti, která vychýlila svým gravitačním působením zemskou osu v kombinaci s válečným konfliktem spojeným s použitím geofyzikálních zbraní, jež vyvolalo obří zemětřesení a radikální pohyby zemské kůry.

 

Důkazy o existenci země MUDůkazy o existenci země MU

Většina vědců by předešlé vyprávění jistě líčila jako produkt bujné fantazie. Objevují se, ale indicie, že naše představy o historii civilizací v Pacifiku budeme muset přehodnotit.

V Tichomoří jižně od Japonska, asi 60km od Okinawy a 500km před pobřežím Yonaguni-jima byly v roce 1995 objeveny 30 metrů pod mořskou hladinou dobře zachovalé zbytky dvou pyramidových měst. Při podrobném průzkumu bylo zjištěno, že pyramidy tvoří rozsáhlou soustavu na sebe navazujících obdélníků, čtverců a kruhů. I přes silné mořské nánosy se ještě dají rozeznat dokonce jednotlivé schody staveb, které jsou někde dlouhé až 80m. Stáří staveb nemůže být menší než 8000 let. I tento fakt zcela bourá vžité představy o naší historii. V oceánu či pevnině Japonska byly objeveny i další podobné stavby: pyramidy neznámého stáří a megalitické objekty se znaky velice připomínající znaky Keltské. Pyramidové komplexy u japonských břehů se velmi podobají i stavbám v Peru. Např. v lokalitě Pachacamac poblíž Limy.

Další zajímavou archeologickou lokalitou je ostrov Ponhpei a jeho okolí v zapadlém koutě Mikronésie. Z mořských lagun zde vyrostlo tajemné město Nan Madol. Na dvaadevadesáti umělých ostrůvcích a pod mořskou hladinou leží ruiny dávno opuštěného města, podzemní hrobky a chodby, ve kterých by se měly podle zdejších pověstí nacházet hrobky s kostmi dávných obrů.  Z bujné zeleně se zde zdvihají podivné černé zdi, vysoké místy až 11 metrů. Neleží však jen na pevnině, ale i v moři. Obrovské zdi jsou podle odborníků sestaveny ze zhruba 250 milionů kamenů! K takovému nadlidskému výkonu jistě bylo zapotřebí nejméně několika tisíc pracovníků. Domorodci mají jasno. Svůj ostrov považuji za pozůstatek země MU a vznik stavby vysvětlují stejně jako domorodci pohyby soch na Velikonočním ostrově. Kusy kamenem létaly vzduchem působením síly Mana. Na ostrově také údajně byly nalezeny rakve s kostmi obrů a převezeny za druhé světové války do Japonska. V roce 1910 patřil ostrov pod německou zprávu. Tehdejší Guvernér Victor Berg přes zákaz vstoupil do jedné z hrobek a otevřel rakve. Ležely v nich kosti obrů vysokých dva i tři metry.  V okamžiku se spustila silná bouře a z nedaleké pevniny zaslechli obyvatelé podivné troubení na mušle. Vyděšený guvernér příštího dne ráno zemřel. Domorodci věří, že jeho smrt způsobila kletba.

Třetí zajímavost představuje Velikonoční ostrov. Bylo na něm nalezeno dosud nerozluštěné písmo zvané rongo-rongo. Velice podobné písmo bylo nalezeno i v Indii v nálezech starověké Harrapské kultury, oficiální vědou považované za nejstarší kulturu na Indickém subkontinentě. Svědčí to o vzájemné komunikaci těchto vzdálených světů v dávné minulosti.

 

Hopiové hopi

Na západě USA v Arizoně již dlouhá staletí žije indiánský kmen Hopiů. Vedle skalních kreseb uchovává ve svých vyprávěních paměť na dávné již zaniklé kultury.

Ve svých vzpomínkách hovoří o čtyřech uplynulých etapách dějin lidstva.

první etapě se poprvé na Zemi objevil člověk a došlo k prvnímu rozvoji civilizace. Nedokázala však udržet rovnováhu a nakonec zanikla ohněm.

Druhá etapa byla ukončena ledem a sněhem. V legendách se hovoří o civilizaci a pevnině zvané Hyperborea. Její pozůstatky se mají nacházet v polárních oblastech. Kolem severního nebo jižního pólu. Existuje mapa nlezena na počátku 16.stol. na které se nachází Antarktida bez ledové pokličky. Zemská osa měnila v historii svou polohu a tak i na dnešních pólech byly kdysi příhodné podmínky k životu. Je možné, že v těchto oblastech vznikla i civilizace, která zanikla mrazem a sněhem při přesunu pólu. Část lidí , předchůdců Hopiů se před zkázou zachránilo evakuaci na jinou příhodnější zemi k životu, zemi MU.

Třetí etapa byla obdobím existence MU. Před jejím koncem se předchůdci dnešních indiánů Hopi létajícími stroji, zobrazenými na skalních malbách přesunuli do severní Ameriky a před 1000 lety přišli do oblasti, kde žijí dodnes. Potopa ukončila třetí etapu vývoje civiliztace dle Hopiů.

Čtvrtá etapa je dobou která trvá dodnes.  I tato etapa měla svůj rozkvět a potom sestup a pád. Na jejím počátku Hopiové uchovávali všechny základní vědomosti o přírodě a vesmíru, ale i oni část svého poznání moudrosti a kontaktů s duchovním světem ztratili. Přesto, ale si část moudrosti stále uchovávají. Již před staletími vytvořili proroctví ve kterých varovali budoucí bílé osadníky před životem založeným na sobectví, před důsledky znečisťování přírody, před použitím ničivých zbraních.

Indián White Feather z klanu Medvěda říká

Čtvrtý svět brzy skončí a pátý svět bude začítat. To všichni starší všude vědí. Znamení se vyplnila už před mnoha lety, a tak málo ještě zbývá.“

Toto je první znamení:

„Bylo nám řečeno že přijdou lidé bílé pleti jako Pahana, ale nežijí jako Pahana. Jsou to lidé, kteří berou zemi, která není jejich, a kteří uhodí své nepřátele hromem. (Střelné zbraně) 

Toto je druhé znamení:

„Naše země uvidí příchod točících se kol naplněných hlasy.“ (Kryté vozy)

Toto je třetí znamení:

„Podivné zvíře, jako buvol ale s velkými dlouhými rohy, vpadne do země ve velkém počtu.“ (Dlouhorohý dobytek)

Toto je čtvrté znamení:

„Země bude překřížena železnými hady.“ (Železniční koleje ) 

Toto je páté znamení:

„Zemi křížem krážem překříží obrovská pavučina.“ (Elektrická a telefonní vedení)

Toto je šesté znamení:

„Zemi budou křížovat proudy kamene, který dělá obrázky na slunci. (Betonové silnice produkující efekt, známý jako zrcadlení či fatamorgána)

Toto je sedmé znamení:

„Uslyšíte o moři zbarveném na černo, a mnoho žijících věcí kvůli tomu zahyne. (Rozlitý olej) 

Toto je osmé znamení:

„Uvidíte mnoho mladých, kteří nosí své vlasy dlouhé jako náš lid, přijít a připojit se ke kmenovému národu, aby poznali naše způsoby a moudrost.“ (Hippies) 

A tohle je deváté a poslední znamení:

„Uslyšíte o bydlišti na nebesích, nad zemí, které bude padat s velkým burácením. Bude to vypadat jako modrá hvězda. Velmi brzy nato ceremonie hopijského lidu ustanou.“ 

Toto jsou znamení, že velká zkáza je tady:

„Země se bude kolébat sem a tam. Bílý člověk bude bojovat s lidmi v ostatních zemích – s těmi, kteří jako první ovládli světlo moudrosti. Bude tam mnoho sloupců dýmu a oheň jako ten, který bílý člověk udělal v poušti nedaleko odtud. Ti kdo zůstanou a žijí na místech jako Hopi budou v bezpečí. Pak tu bude hodně k obnovení. A brzy, velmi brzy nato, se Pahana navrátí. Přinese s sebou úsvit pátého světa. Budeme sít semena jeho moudrosti do svých srdcí. Stejně tak i nyní už byla zaseta semena. Mají uhladit cestu k přechodu do pátého světa.“

Domnívám se, že katastrofa přijít nemusí, pokud se poučíme. Vše záleží na nás. Jde o to, aby se projevil i v chování nás lidí a tím i celé společnosti. Na tom záleží zda v současnosti probíhající proces „transformace“ jedinců a společnosti ze starého věku v nový bude více, či méně bolestivý.

Jeden ze stařešinů Hopi Roy Littlesun nedávno navštívil i Českou republiku. Na přednášce v Praze v roce 2009 řekl :

Čechy jsou jedinečným místem, které určuje tempo transformace. Co změníme na sobě, energie se přenáší dál. Čím více jsme láskou, čím více milujeme, ale také čím zdravěji žijeme, hýbáme celou planetou. Čechy leží v srdci Evropy a prochází jimi planetární strom života. Máme zodpovědnost. Narodili jsme se tu, abychom naplnili své poslání.  

Stal se tak jedním z více duchovních lidí, kteří vnímají velikou roli Čech a Prahy v počínajícím novém věku.

 

Blog autora http://bajnar.blog.idnes.cz/

Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*