Poslanče Zdeňku Ondráčku-jsi jediný, komu jsem ochoten v tom dnešním politickém hnusu dát svůj hlas

Poslanče Zdeňku Ondráčku-jsi jediný, komu jsem ochoten v tom dnešním politickém hnusu dát svůj hlas

Ano vážení-svůj hlas bych skutečně klidně dal komunistické mlátičce. Divíte se??? Není čemu. Za pravdu se totiž dá považovat asi tak třetina toho, co se o Zdeňkovi píše. Zbytek těch řečí o něm jsou jen kecy a nepodložené fantasmagorie, které ho mají společensky znemožňovat a dehonestovat. Velkým příkladem jsou ty nesmysly o komunistické mlátičce. Jistě Vás bude zajímat, jak to asi tak mohu vědět. Rád Vám to řeknu.



Zdeňka znám už dlouhá léta a v jistých bodech máme i cosi společného. Mé první setkání s ním však bylo velmi tragické. Svého času jsem totiž pracoval jako vlakvedoucí ČD a stalo se, že na železničním přejezdu u Smiřic došlo k velmi vážné dopravní nehodě. Já jel s malým motoráčkem po lokálce a srazili jsme se s osobním autem. Toto řídil právě Zdeněk Ondráček. Díky silnému slunečnímu svitu přehlédl světelná výstražná světla na přejezdu a i naši signalizaci z vlaku. Došlo ke střetu. Nárazová rychlost byla 80 km/h a dokonce nárazem došlo k utržení nápravy vlaku. Naštěstí všichni z auta jako zázrakem přežili, ale byli zmrzačení. Auto bylo do šrotu. Od té doby má Zdeněk totální endoprotézu.

Jsme se Zdeňkem stejně staří, oba jsme sloužili u ozbrojených složek. On byl policista, já voják. Oba dva jsme v roce 89 byli mladí kluci v malých hodnostech a tedy předurčeni k tomu, že musíme poslouchat rozkazy velení. Dodnes je to u ozbrojených složek úplně stejné. Zdeněk bohužel doplácí na to, že právě s ním dělala po demonstraci televize rozhovor. Tím se jeho tvář dostala do povědomí veřejnosti. Pozor však-jako řadového policisty školského útvaru ministerstva vnitra. To znamená i to, že v té době byl studentem policejní školy a policistou bez praktických zkušeností. Ano – nahnali tam mladé, řádně nevyškolené kluky bez zkušeností.

I já jsem se chodil dívat na demonstrace, ale pouze jako civil. Nikdy jsem nezasahoval. Vím však na 100%, že ne všichni demonstrující měli holé ruce. Osobně jsem viděl, že mnoha demonstrantům byly odebrány řetězy, nunčaky, nože, břitvy a ve velmi malém počtu i střelné zbraně. Současné nomenklatury to sice popírají a lidé, kteří tenkrát táhli s Havlem také, ale oni vědí, že lžou. Propaganda toho samozřejmě využila k obrazu svému. Je však zcela mimo mísu a jakoukoliv logiku, aby byl viněn Ondráček. Ti kluci si museli chránit i takzvaně svůj zadek a svůj život. S odstupem času si však dovolím říci, že měli policisté zasáhnout mnohem tvrději, že ti cucáci, kteří vyřvávali na náměstích o svobodě a demokracii nevěděli, co mluví. Byli zmanipulovaní a zblblí výmysly ze západu. Lidé z Charty 77-ten šmejd a lidský odpad, jim implantoval do jejich myslí převratné myšlenky postavené na lžích. Ostatně to je už v současnosti velmi viditelné, protože nemáme ani svobodu, natož demokracii.

Co Zdeňka znám /osobně/, tak vím, že je to chytrý, slušný a skromný chlap. Nikdy jsem nezažil, že by jednal arogantně, povýšeně a bezohledně. To i přesto, že je poslancem. Dokonce si ve straně dovolí oponovat Filipovi a to je co říct. Bojuje se zmanipulovaným ÚV, ale bohužel takových bojovníků máme velmi málo a stále jen narážejí na stranickou diktaturu Vojtěcha Filipa a lidí na něho přisátých. Dobře víme, že jsou záležitosti, které by měl nejprve schvalovat ÚV a teprve potom by měl pan Filip hovořit o stanoviscích strany, ale stává se, že pan Filip přinese večer jakési dokumenty za kterými je on a do rána chce stanovisko a schválení ÚV. Ten však ani nestihne zasednout a tak se politika KSČM ubírá směrem, který určuje nikoliv kolektivní orgán, ale diktátor. Zdeněk toto pranýřuje, ale je sám jak voják v poli. Ostatní jsou podělaní strachem z Filipa. Tyto záležitosti znám osobně a také proto jsem KSČM opustil. Zdeněk bojuje dál, ale ovoce to nepřináší-lidé se bojí a zhloupli.

Nyní se situace okolo poslance Ondráčka vaří kvůli jeho cestě do Doněcké-Luhanské republiky. Všem to strašně vadí a dští na Ondráčka síru. Proč však??? Zdeňkova cesta byla čistě soukromá a také jím placená. Neplatil to parlament ČR, potažmo daňoví poplatníci. Když jeli za státní peníze lidé jako Herman, Bělobrádek a spol. chlastat a bratříčkovat se s nacisty-to bylo v pořádku??? Chlastali s Posseltem jak prasata. To vše je INN. Ba ne Zdenku-to je jen závist. Kašli na ně. Ono jim vadí, že ti byla přistavena limuzína a byl rozvinut červený koberec. Tohle se pro Petříčka nikde nekoná!!!

Ti, co Zdeňka za cestu do Doněcka kritizují jsou tupci. My jsme zemí, která potřebuje vycházet v rámci možností s každým. Jsme malá, ekonomicky závislá a surovinově nevybavená země a to ještě ani nemluvím o naší potravinové nesoběstatečnosti. Nejsme jako stát v takovém postavení, abychom mohli machrovat na kde koho. Navíc naši politické reprezentaci se svět je směje. Jsme jen kašpárky ve hře mocných. Proto považuji návštěvu pana Ondráčka v Doněcku za státnický krok a to bez ohledu na to, že Doněcká-Luhanská republika není mezinárodně uznaným státem. Toto neuznání je totiž pokakaná úlitba Evropy USA v jejich snaze rozbít Rusko.

Zdeňku-držím ti palce.




Reklama

Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*