Pomsta zabitého Kaddáfího, aneb jak si Evropa zařídila džihád v domě

Pomsta zabitého Kaddáfího, aneb jak si Evropa zařídila džihád v domě

Dalo se to očekávat: navzdory všem narychlo konaným „summitům“ a dalších „drastickým opatřením“ – Evropa stále nechápe, jak hroznou „Pandořinu skříňku“ otevřela podporou za oceánem naplánovaného „demokratického arabského jara“.

Opravdu dnes v současných podmínkách na kontinentu, kdy na východě hoří Ukrajina a na jihu nekontrolovatelný africký chaos vře a vrhá více a více davů uprchlíků, je lepší na staré „bezpečnostní uspořádání“ celého evropského kontinentu zapomenout.

Přičemž žádný z „modelů rozvoje“ – „atlantický“ nebo „kontinentální“- si samotná Evropa nezvolila, proces bohužel běží naplno. A proto výsledky na sebe nenechají příliš dlouho čekat.

Muammar-Kaddafi

Tady se nedá nic vymýšlet: jižní, středomořská hranice evropského kontinentu je ve skutečnosti nechráněná a potvrzení tohoto faktu vidíme téměř denně na televizní obrazovce z téže Itálie, která už dávno vede vlastní „počítání mrtvých“.

A toto je jen začátek.

Dnes afro-arabský chaos ještě „vyváží“ do Evropy výhradně nešťastné uprchlíky.

Ano, i to je těžké.

Je třeba je nějak přijmout, nakrmit, obléci.

Poskytnout lékařskou a jinou humanitární pomoc.

Někde umístit.

V ideálním případě zajistit práci, a to i přesto, že v jihoevropských zemích není práce ani pro místní obyvatelstvo.

Dříve tyto davy držel „proklatý diktátor Kaddáfí“, který měl sociální stát evropského stylu.

Teď už není.

Ale tohle jsou zatím jen maličkosti.

Jestliže se dnes jedná stále pouze o export uprchlíků z Afriky a Středního východu, zítra nevyhnutelně začnou vyvážet do Evropy džihád: o tom nepochybuje žádný rozumný a odpovědný politik a expert.

Jen se o tom zatím ještě z nějakého důvodu nesmí mluvit.

K tomu je v zásadě téměř vše připraveno: rozsáhlá síť uzavřených muslimských diaspor, jejichž poevropšťování by bylo považováno za krajně „netolerantní“ v „podmínkách vítězného multikulturalismu“.

Radikálně smýšlející mládež, odtržená od „starých tradic“, odmítající akceptovat vágní a poněkud pokrytecký morálku oficiální „nové historické vlasti.“

Připravení „bojovníci“ teroristických gangů, často zrození v samotné Evropě, dobře „znají terén“ a prošli školením v Sýrii, Libyi nebo Iráku.

Evropské „otevřené hranice“ nepřipravené vyřešit tento druh problémů evropských politických a bezpečnostních struktur.

A co je nejdůležitější – stovky tisíc a milióny hladových a chudých lidí jsou připraveny.

Lidí, pro které vražda je obvyklou normou života, poněkud zvláštně chápajících pojem „sociální spravedlnost“ a usilujících se dostat do Evropy pro pocit sytosti a spokojenosti.

Běda Evropě, jestli jim ho neposkytne.

 

Převzato z https://janica9.wordpress.com

Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

4 Komentáře “Pomsta zabitého Kaddáfího, aneb jak si Evropa zařídila džihád v domě

  • Nevím ,proč se neustále píše o ZABITÝM Kaddafim.On byl ale zavražděný na příkaz USA.Kam zmizelo to převážené zlato a poklad?Tak jako vždy ,to bylo určitě ihned po vraždě Kaddafiho, americkými vojáky do bezpečí ,do USA.Tak se tomu děje při každém přepadení nějaké země režimem USA.

  • · Edit

    všechny tady ty ratifikace, úmluvy a zákony a keci půjdou stranou až se začne střílet. Jinak takhle nějak podobně začínal Fallout.

  • Jak jsem dostal tak posílám

    Utajená úmluva o cizincích v ČR

    zpomínáte si ještě, jak se před pár měsíci objevilo v našich médiích pár článečků na téma volebního práva pro cizince? Po krátké době vše utichlo a pozornost se upřela jinam. Považoval jsem tehdy, a asi ne sám, celou mediální vlnku za ukončenou. Za neškodné (a neúspěšné) vypuštění pokusných balónků, které měly jen prověřit možnost a prosaditelnost jednoho z dalších úletů dua Dienstbier – Šabatová. Za mrak, ze kterého pršet nebude. Takový nesmysl přece…

    A ejhle. Už je to tady. Před pár dny, dne 17. července 2015, ratifikovala Česká republika v tichosti a mimo reflektory medií tzv. „Úmluvu o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni“. Že o tom nic nevíte? Není divu. Vyšla s tím ven jen Rada Evropy. Naše vlastní vláda mlčí jako zařezaná. Asi tuší, že žádný jásot poddaných nemůže v tomto případě očekávat.

    Posuďte sami :

    Úmluva

    o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni

    PREAMBULE

    Níže podepsané členské státy RadyEvropy,

    přihlížejíce k tomu, že cílem RadyEvropy je dosáhnout větší jednoty mezi jejími členy za účelem ochrany a uskutečňováníideálů a zásad, které jsou jejich společným dědictvím, a usnadnění jejichhospodářského a sociálního pokroku při dodržování lidských práv a základníchsvobod;

    znovu potvrzujíce svou oddanost univerzalitěa nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, založených na důstojnostivšech lidí;

    majíce na zřeteli články 10, 11, 16a 60 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod;

    přihlížejíce k tomu, že usídlovánícizinců na území jiných států je dnes trvalým rysem evropských společností;

    přihlížejíce k tomu, že usídlenícizinci mají na místní úrovni v zásadě stejné povinnosti jako státní občané;

    jsouce si vědomy aktivní účastiusídlených cizinců na životě místního společenství a na růstu jeho prosperity ajsouce přesvědčeny o nutnosti posilovat jejich začlenění do místníhospolečenství, zejména rozšiřováním možností jejich účasti na místních veřejnýchzáležitostech,

    se dohodly takto:

    ČÁSTI

    Článek1

    1. Každá strana bude aplikovatustanovení kapitoly A, B a C.

    Kterýkoli smluvní stát však může přiuložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupuprohlásit, že si vyhrazuje právo neaplikovat ustanovení kapitoly B, kapitoly Cnebo obou.

    2. Každá strana, která prohlásila,že bude aplikovat pouze jednu nebo dvě kapitoly, může kdykoli později generálnímutajemníkovi oznámit, že souhlasí s tím, že bude aplikovat ustanovení kapitolynebo kapitol, které při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí,schválení nebo přístupu nepřijala.

    Článek2

    Pro účely této Úmluvy termín „usídlenícizinci“ znamená osoby, které nejsou občany státu a oprávněně sídlí na jehoúzemí.

    KapitolaA

    Svobodyprojevu, shromažďování a sdružování

    Článek3

    Každá strana se zavazuje, že svýhradou ustanovení článku 9 zaručí usídleným cizincům za stejných podmínekjako svým vlastním státním občanům:

    a) právo na svobodu projevu; toto právo zahrnuje svoboduzastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahovánístátních orgánů a bez ohledu na hranice. Tento článek nebrání státům, abyvyžadovaly udělování povolení rozhlasovým, televizním nebo filmovýmspolečnostem.;

    b) právo na svobodu pokojného shromažďování a na svobodusdružovat se s jinými, včetně práva zakládat na obranu svých zájmů odbory nebovstupovat do nich. Právo na svobodu sdružování zahrnuje zejména právousídlených cizinců zakládat svá vlastní místní sdružení za účelem vzájemnépomoci, zachovávání a projevování své kulturní svébytnosti nebo hájení svýchzájmů ve věcech spadajících do působnosti místních orgánů, jakož i právovstupovat do jakéhokoli sdružení.

    Článek4

    Každá strana bude usilovat ozajištění toho, aby bylo vyvinuto dostatečné úsilí k zapojení usídlenýchcizinců do veřejných průzkumů, plánovacích řízení a jiných poradních procedurtýkajících se místních záležitostí.

    KapitolaB

    Poradníorgány k zastupování usídlených cizinců na místní úrovni

    Článek5

    1. Každá strana se zavazuje, že svýhradou ustanovení článku 9 odstavce 1:

    a) zajistí, aby žádné právní nebo jiné překážky nebránilymístním orgánům, v jejichž územním obvodu se nalézá významné množstvíusídlených cizinců, zřizovat poradní orgány nebo přijímat jiná vhodnáinstitucionální opatření, které by:

    i) vytvořilyspojovací článek mezi nimi a takovými usídlenými cizinci,

    ii) poskytlyfórum pro diskusi a formulaci názorů, přání a obav usídlených cizinců vevěcech, které se jich zvláště dotýkají ve vztahu k místnímu veřejnémuživotu, včetně činnosti a povinností příslušného místního orgánu, a

    iii) podpořilyjejich celkové začleňování do života společenství;

    b) podpoří a usnadní zřizování takových poradních orgánů nebopřijímání jiných vhodných institucionálních opatření pro zastupování usídlenýchcizinců místními orgány, v jejichž územním obvodu se nalézá významné množstvíusídlených cizinců.

    2. Každá strana zajistí, aby představiteléusídlených cizinců, podílející se na poradních orgánech nebo jinýchinstitucionálních opatřeních, zmiňovaných v odstavci 1, mohli být voleniusídlenými cizinci v územním obvodu místního orgánu nebo jmenováni jednotlivýmisdruženími usídlených cizinců.

    KapitolaC

    Právovolit ve volbách do místních orgánů

    Článek6

    1. Každá strana se zavazuje, že svýhradou ustanovení článku 9 odstavce 1 poskytne každému usídlenému cizinciprávo volit a být volen ve volbách do místních orgánů, splňuje-li tytéž zákonnépožadavky, které se vztahují na státní občany, a splňoval-li navíc podmínkuzákonného a obvyklého pobytu na území daného státu po dobu pěti letpředcházejících volbám.

    2. Smluvní stát však může při uloženísvé ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu prohlásit,že aplikaci odstavce 1 hodlá omezit pouze na právo volit.

    Článek7

    Každá strana může jednostranně nebodvoustrannou či mnohostrannou dohodu stanovit, že podmínkypobytu stanovené článkem 6 jsou splněny kratší lhůtou pobytu.

    ČÁSTII

    Článek8

    Každá strana budeusilovat o zajištění toho, aby usídlení cizinci měli přístup k informacím o svýchprávech a povinnostech ve vztahu k místnímu veřejnému životu.

    Článek9

    1. Za války nebo při jiné mimořádnéudálosti ohrožující život státu lze práva poskytnutá usídleným cizincům nazákladě části I dále omezit v rozsahu, který si mimořádnost situace nezbytněvyžaduje, nejsou‑li taková omezení v rozporu s jinými závazky strany podlemezinárodního práva.

    2. Jelikož s právem uznaným článkem3 písmenem a) jsou spojeny povinnosti a odpovědnost, lze je učinit závislým natakových formalitách, podmínkách, omezeních nebo sankcích, které stanoví zákona které jsou v demokratické společnosti nezbytné v zájmu bezpečnosti státu,územní celistvosti nebo veřejné bezpečnosti, pro předcházení nepokojů nebotrestné činnosti, pro ochranu zdraví nebo morálky, pro ochranu pověsti nebopráv jiných, pro zabránění úniku důvěrně získaných informací nebo pro udrženía utority a nestrannosti soudní moci.

    3. Právo uznané článkem 3 písmenem b)nesmí podléhat jiným omezením, než která stanoví zákon a která jsou vdemokratické společnosti nezbytná v zájmu bezpečnosti státu nebo veřejnébezpečnosti, pro předcházení nepokojů nebo trestné činnosti, pro ochranu zdravínebo morálky nebo pro ochranu práv a svobod jiných.

    4. Jakékoli opatření učiněné vsouladu s tímto článkem musí být oznámeno generálnímu tajemníkovi Rady Evropy,který vyrozumí ostatní strany. Stejný postup se použije při odvolání takovýchopatření.

    5. Nic v této Úmluvě nebudevykládáno jako omezení nebo popření kteréhokoli z práv, která mohou býtzaručena na základě zákonů kterékoli strany nebo na základě jakékoli jinésmlouvy, jejíž je stranou.

    Článek10

    Každá strana informuje generálníhotajemníka Rady Evropy o jakémkoli ustanovení zákona nebo jiném opatřenípřijatém příslušnými orgány na jejím území, které se dotýká jejích závazkůpodle této Úmluvy.

    ČÁSTIII

    Článek11

    Tato Úmluva je otevřena k podpisučlenským státům Rady Evropy. Podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení.Ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení budou uloženy ugenerálního tajemníka Rady Evropy.

    Článek12

    1. Tato Úmluva vstoupí v platnostprvní den měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy čtyřičlenské státy Rady Evropy vyjádřily v souladu s ustanoveními článku 11 svůjsouhlas s tím být Úmluvou vázány.

    2. Ve vztahu ke kterémukoličlenskému státu, kterým svůj souhlas s tím být jí vázán, vyjádří následně,vstoupí Úmluva v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí tří měsícůode dne uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení.

    Článek13

    1. Poté, co tato Úmluva vstoupí vplatnost, může Výbor ministrů Rady Evropy většinovým rozhodnutím podle článku20 písmene d) Statutu Rady Evropy a jednomyslným rozhodnutím zástupců smluvníchstátů oprávněných zasedat v tomto Výboru vyzvat kterýkoli stát, který neníčlenem Rady Evropy, aby k této Úmluvě přistoupil.

    2. Ve vztahu ke kterémukolipřistupujícímu státu vstoupí Úmluva v platnost první den měsíce následujícíhopo uplynutí tří měsíců ode dne uložení listiny o přístupu u generálníhotajemníka Rady Evropy.

    Článek14

    O závazcích, které strany tétoÚmluvy v souladu s článkem 1 odstavcem 2 přijaly následně, se má za to, že jsounedílnou součástí ratifikace, přijetí, schválení nebo přístupu strany jeoznamující a mají tento účinek od prvního dne měsíce následujícího po uplynutítří měsíců ode dne, kdy generální tajemník oznámení obdržel.

    Článek15

    Ustanovení této Úmluvy se vztahujína všechny druhy místních orgánů, které na území každé ze stran existují.Kterýkoli smluvní stát však může při uložení své ratifikační listiny, listiny opřijetí, schválení nebo přístupu výslovně označit druhy územních orgánů, nakteré hodlá působnost této Úmluvy omezit nebo které hodlá z působnosti tétoÚmluvy vyloučit.

    Článek16

    1. Kterýkoli stát může při podpisunebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebopřístupu označit jedno nebo více území, na něž se tato Úmluva bude vztahovat.

    2. Kterýkoli stát může prohlášenímadresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy kdykoli později rozšířituplatňování této Úmluvy na jakékoli jiné území v tomto prohlášení označené. Vevztahu k takovému území vstoupí tato Úmluva v platnost první den měsícenásledujícího po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy generální tajemník takovéprohlášení obdržel.

    3. Jakékoli prohlášení učiněné podlepředchozích dvou odstavců může být ve vztahu k jakémukoli území v tomtoprohlášení označenému vzato zpět oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi.Zpětvzetí nabude účinnosti první den měsíce následujícího po uplynutí šestiměsíců ode dne, kdy generální tajemník takové oznámení obdržel.

    Článek17

    K ustanovením této Úmluvy nelzečinit výhrady s výjimkou výhrad uvedených v článku 1 odstavci 1.

    Článek18

    1. Kterákoli strana může kdykolituto Úmluvu vypovědět oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi RadyEvropy.

    2. Tato výpověď nabude účinnostiprvní den měsíce následujícího po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy generálnítajemník takové oznámení obdržel.

    Článek19

    Generální tajemník Rady Evropyoznámí členským státům Rady Evropy a kterémukoli státu, který k této Úmluvěpřistoupil,:

    a) každý podpis;

    b) uložení každé ratifikační listiny, listiny o přijetí,schválení nebo přístupu;

    c) každé datum, kdy podle článků 12, 13 a 16 vstoupila tatoÚmluva v platnost;

    d) každé oznámení o aplikaci ustanovení článku 1 odstavce 2,které obdržel;

    e) každé oznámení o aplikaci ustanovení článku 9 odstavce 4,které obdržel;

    f) každý jiný dokument, oznámení nebo sdělení vztahující se ktéto Úmluvě.

    Na důkaz toho níže podepsaní, majícek tomu řádné zmocnění, tuto Úmluvu podepsali.

    Dáno ve Štrasburku dne 5. února 1992v jazyce anglickém a francouzském, přičemž obě znění jsou stejně autentická, vjednom vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemníkRady Evropy předá ověřené kopie každému členskému státu Rady Evropy akterémukoli státu vyzvanému k tomu, aby k této Úmluvě přistoupil.

  • Nikdy nepochopím, že jsme rozbombardovali řadu zemí a pak jsme začali přijímat „uprchlíky“ z těchto zemí. Je to jako kdybyste hodili pár granátů někomu do domu a těm, kteří přežili, nabídli ubytování u sebe doma, protože o svůj dům přišli. Co by vás asi čekalo? To samé, co čeká Evropu. EU je v rozkladu. Politici jsou mimo realitu a jen si hlídají svá koryta. Vymýšlí jednu hloupost za druhou a předhání se, kdo vymyslí větší nesmysl. To je EU v rozkladu.

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*