Polsko chystá znárodnění naspořených peněz na penze. Přijde znárodnění i k nám?

Polsko chystá znárodnění naspořených peněz na penze. Přijde znárodnění i k nám?

polsko

Znárodňování soukromých penzí se stalo již nadnárodním sportem. Maďarsko fondový pilíř penzijního systému zabralo kompletně, Slovensko dramaticky změnilo podmínky a nyní Polsko chystá zestátnění více než poloviny naspořených peněz. Přitom všichni lidé v uvedených zemích šli do druhého pilíře na základě zákona, který jim měl zajistit spoření na penzi na desítky let. Jiný zákon je o naspořené prostředky připravil.

Zestátnění po polském způsobu se týká 51,5 % naspořených prostředků, které si stát převede na své účty. 42,5 procentního bodu z nich je aktuálně investováno v polských státních dluhopisech, které stát po obdržení skartuje a sníží tím státní dluh o 7 až 8 procentních bodů. To je hlavní důvod, proč polská vláda ke znárodňování přistoupila. Ostatní zestátněné peníze utratí. Má je obdržet v polovině příštího roku, tedy krátce před polským volebním rokem 2015.

V rámci „nové polské reformy“ budou všichni účastníci fondového pilíře převedeni zpět pouze do prvního průběžného systému. Ve fondech jim zůstane necelá polovina majetku. Pokud budou chtít dál do fondů přispívat a být účastni druhého pilíře, budou do něj během tří měsíců znovu aktivně vstoupit. Kolik lidí obraných o peníze i iluze a důvěru v politickou stabilitu to ale udělá? Realistické odhady hovoří přibližně o 20 %.

Krušné časy ovšem čekají i samotné penzijní fondy. Majetek ve správě jim vládním zásahem klesne o více než polovinu, ubude lidí, kteří budou přispívat, a navíc jim nový zákon sníží na polovinu maximální poplatek, který si mohou za správu účtovat. O majetek ale budou přicházet i následně. Deset let před důchodovým věkem účastníka druhého pilíře bude muset fond převést každoročně 10 % majetku do státem spravovaného fondu, který se bude starat též o výplatu renty.

Očekávané nucené výprodeje penzijních fondů v Polsku se projevily i na polském kapitálovém trhu. Ceny akcií, které drží z velké části penzijní fondy, již začaly klesat. To se pochopitelně dále projevuje na hodnotě majetku účastníků druhého pilíře.

I další opatření má zřejmě snížit důvěru lidí v druhý pilíř a přimět je k setrvání pouze v průběžném systému: penzijní fondy nebudou smět investovat do polských státních dluhopisů. A protože státní dluhopisy v tuzemské měně patří mezi nejbezpečnější aktiva, navíc nepodléhající měnovému riziku, vzroste rizikovost peněz uložených ve fondech.
Česko vs. Polsko: Hrozí znárodnění i u nás?

Hrozbu zestátnění peněz vyvedených z průběžného pilíře v Česku šíří ČSSD již od doby jeho schvalování. Ostatně i proto je účast mizivá. Do druhého pilíře vstoupilo do konce srpna jen 81 949 lidí, kteří jsou rozprostřeni mezi šest penzijních společností. Přitom Česká národní banka má ze zákona možnost odebrat licenci penzijní společnosti, která nezíská v průběhu prvních dvou let činnosti alespoň 50 tisíc účastníků. To dnes nemá žádná – a současný zájem nenapovídá o blížící se změně. ČSSD tak nebude muset nic rušit a o vše se za ní může postarat ČNB.

Rozdíl mezi znárodňováním v Maďarsku a Polsku je proti Česku ale zásadní. V prvních uvedených zemích fungoval opt-out delší dobu a lidé si naspořili znatelný objem peněz. Vlády v těchto zemích pak podlehly pokušení usnadnit si hospodářskou politiku zalátáním deficitních rozpočtů z peněz, které jim již nepatřily. Polská vláda si tím přijde na přibližně 139,8 mld. zlotých.

V Česku pokušení řešit vládní finance znárodněním druhého pilíře nehrozí. Od počátku jeho fungování jeho účastníci naspořili 103 mil. Kč, což je skutečně jen kapka ve státním moři. Ročně by při současném stavu bylo vyvedeno z průběžného systému přibližně 400 až 600 mil. Kč, které důchodový účet rozhodně nepotopí – a jejichž navrácení ho nespasí.

Zestátnění a zrušení druhého pilíře v Česku ale hrozí z jiné strany, jak vehementně ukazuje Sociální demokracie. Mediálně schopní levicoví politici vytváří obraz fondového systému, jako toho „pro ty bohaté“, systému, „který okrádá ty chudé“ – a těmi chudými je „spodních 10 milionů obyvatel“. S takovým mediálním obrazem, který trosky české pravice nedokáží kompenzovat, je slib a následné zrušení fondového systému líbivým populistickým krokem.

zdroj : nasepenize.cz

Reklama

Loading...

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*