Politicko – rozvratná činnost „Člověka v tísni“

Politicko – rozvratná činnost „Člověka v tísni“

O tom, že je organizace „Člověk v tísni“ proamerická, si cvrlikají vrabci na střeše nejen v Čechách, ale i na mezinárodních konferencích za oceánem – ale co je na tom v principu špatného?

, ptal se redakce Britských listů v roce 2006 Lubor Kysučan, univerzitní učitel a koordinátor pro záležitosti uprchlíků v Amnesty International  ČR. Mimo obecného konstatování Jana Čulíka o nutnosti nezávislosti humanitárních a lidskoprávních organizací a nemožnosti jejich angažmá ve prospěch nebo ve spolupráci s institucemi, které prosazují zahraniční politiku nějaké mocnosti, jsme tehdy nemohli říct nic konkrétního. Protože nedokumentovatelnými informacemi, byť ze spolehlivých, ale utajených zdrojů, nelze otevřeně operovat.




24. ledna 2006 byla nicméně organizace Člověk v tísni obviněna na půdě OSN, že lhala v informacích poskytnutých výboru a je využívána vládou České republiky k plnění úkolů směřujících k destabilizaci, získávání nových politických přívrženců a z propagování změny režimu v různých zemích.
Člověk v tísni se tomuto obvinění nikdy nebránil.
Ekonomická a sociální rada (ECOSOC) je podle Charty hlavním orgánem pro koordinaci ekonomické a sociální činnosti OSN. Je například nadřízeným orgánem Komise pro lidská práva. Má 54 členů s tříletým funkčním obdobím, rozhodnutí jsou přijímána prostou většinou, každý člen disponuje jedním hlasem. Výbor pro nevládní organizace  této Rady přijal kubánský návrh na zamítnutí žádosti organizace „Člověk v tísni“ o udělení poradního statutu ECOSOC. Devět členů výboru pro nevládní organizace (Čína. Kolumbie, Kuba, Indie, Irán, Rusko, Senegal, Súdán, Zimbabwe) hlasovalo pro kubánský návrh, čtyři byli proti (Francie, Německo, Rumunsko, USA) a čtyři se zdrželi hlasování (Chile, Pákistán, Peru, Turecko). Diplomatičtí zástupci, přítomní při hlasování, uvedli, že zástupci USA se pokusili zabránit rozhodnutí Rady ECOSOC předložením procesní připomínky, jež měla oddálit  projednávání této otázky. Americký podnět nebyl přijat…
Ve svém vystoupení před hlasováním uvedl velvyslanec Kuby v OSN Rodrigo Malmierca na adresu organizace Člověka v tísni, že je financována vládou USA, aby prováděla podvratnou činnost v jeho zemi – byla využita, aby dopravila ilegálně na Kubu propagační materiály a peníze od Státního departementu a od USAID. Agenti této české organizace, jež se zabývá podporou konspiračních činností s cílem svrhnout ústavní pořádek na Kubě „porušili kubánské zákony, mezinárodní právo a Chartu OSN“, upozornil velvyslanec. Vedoucí kubánské diplomatické mise rovněž obvinil „Člověka v tísni“  ze styků s lidmi s teroristickou minulostí, jako je Frank Calzón, bývalý člen organizace ABDALA a ALPHA 66, zodpovědných za smrt desítek Kubánců. Další z kontaktů této organizace ve Spojených státech je Sixto Reinaldo Aquit Manrique, jenž se zúčastnil pokusu o zavraždění kubánského prezidenta v roce 1992 během druhého iberoamerického summitu. „Se spolupracovníky, jako jsou tito, je obtížné si představit dobré úmysly organizace „Člověk v tísni“, zdůraznil Malmierca.
21. července 2006 projednalo plénum ECOSOC zprávu výboru NGO a schválilo rozhodnutí výboru pro NGO neudělit poradní status organizaci Člověk v tísni. 25 pro, 18 proti a 6 se zdrželo hlasování. Dle rozhodnutí tato nevládní organizace nebyla v souladu s kritérii pro udělení statusu.
Obvinění Člověka v tísni mohlo znít i jinak – namísto české vlády mohly být jmenovány jiné subjekty cizí moci ve spolupráci, se souhlasem nebo s vědomím vlády ČR či českých tajných služeb. Protože své „humanitární“ poslání Člověk v tísni důsledně diferencuje  nejen podle velikosti peněženky grantové agentury…, ale dle politických strategií. Když byli v tísni Srbové, tak Člověk v tísni byl plně vytížen jinde. . Ale když jde o Kubu, tak si Člověk v tísni vždy čas najde. Nikdy si ho ale nenašel , když šlo o porušování lidských práv americkými vojáky v Iráku či na základně Guantánamo. Nikdy si ho nenašel, když se jednalo o utrpení civilistů, bombardovaných gruzínskými vojáky na území Jižní Osetie z houfnic, dodaných českou armádou se souhlasem českého ministerstva zahraničí. Americká „nevládní“ diplomacie má věrného a levného, takřka neziskového spojence.
Organizace Člověk v tísni (PINF) získala například 65.000 dolarů v roce 2004 od National Endowment for Democracy (US Govt fondy) – a k tomu úkol pracovat s různými nezávislými skupinami na Kubě rozvíjet jejich schopnost produkovat a distribuovat samizdat.  Výroční zprávy ČvT uvádí další prostředky od amerických organizací – Centra pro svobodnou Kubu a Freedom House. Program podvracení kubánského politického systému začal v ČvT v roce 1997. Čečensko už neletí a tak režim podvracející osoby školí ČvT například v Bělorusku. Co bude Česká republika, ale i Evropa dělat se svou ropnou bezpečností, až v Bělorusku proběhne některá z řízených „barevných“ revolucí? V USA tomu říkají „transition initiatives“. Dobročinnost má různou podobu. Štěpán Kotrba, Britské listy, 11.3.2009, (in: Křesťanský sociál, květen, červen 2009)




Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*