Poláci chtějí více USA, méně EU. Kde skončíme my?

Poláci chtějí více USA, méně EU. Kde skončíme my?

Dokážeme si vůbec uhájit naši státní suverenitu? Staneme se součástí bloku ovládaného Německem a Rakouskem, které se chová vzhledem k proklamované neutralitě velmi podivně, nebo se s námi počítá jako se součástí projektu Intermarium? Sledujme s velkou pozorností vývoj v Polsku.

Máme nejdelší hranici s Polskem. Proto nelze nesledovat s obavami vývoj politické situace v této zemi, která má ambice stát se novým vůdcem Evropy ve studené válce proti Rusku. Prozatím studené, ale to se může změnit.

Nová polská vláda nastartovala překvapivě silně konfrontační kurz vůči EU, píší 2. ledna DWN. Mediální zákon se bude měnit, státní televize a rozhlas má sloužit národním, nikoliv cizím zájmům. Emancipuje se polská mediální sféra od vlivu Bruselu, který rozhoduje o tom, co se smí a co nesmí vysílat? Ale na druhé straně: emancipuje se mediální sféra od propagandy americké? Vždyť Brusel doposud nic jiného, než zájmy Američanů ve skutečnosti neprosazoval. Nejlépe to bylo vidět na příkladu Řecka, kterému bylo dovoleno zůstat v eurozóně na nátlak USA, přestože by bylo v jeho zájmu z eura vystoupit.

polsko eu

Proti Německu a proti Rusku

Polský prezident Andrzej Duda již před několika týdny řekl, že si Poláci přejí méně EU, ale zato více NATO. A NATO je především militaristická organizace, v níž vládnou Spojené státy. Polská vládnoucí stran Právo a spravedlnost je na jedné straně euroskeptická, ale navíc silně proti Německu a hlavně velmi agresivní vůči Rusku. V případě válečného konfliktu s Ruskem, který se pokoušely USA se svými vazaly vyprovokovat v průběhu roku 2015, spoléhají USA především na Polsko a pobaltské země.

To, že se Polsko přihlásilo tak aktivně k prosazování politiky jestřábů z Washingtonu a je ochotno umožnit rozmístění jaderných zbraní na svém území, čímž dochází nejenom k porušení uzavřených dohod o omezení šíření jaderných zbraní z Reaganovy a Gorbačovovy éry, je známkou, že Poláci mají zájem na eskalaci napětí v Evropě a ohrožení Ruska a slibují si posílení své vlastní pozice a dosažení ambicí v Evropě vůči slábnoucímu Německu.

Jaká ideologie se skrývá za polskou politikou “více USA”?

EU se rozpadne, jak tvrdí Stratfor. Přispěla k tomu jednak imigrační politika Angely Merkelové, která otevřela i Pandořinu skřínku terorismu, jež má Evropany řádně vyděsit, rozdělit, ale hlavně odvést jejich pozornost od skutečně klíčových hospodářských problémů Evropy, které se v podobě dlouhodobé stagflace – což je nejhorší možný scénář vývoje (kombinace výmarské inflace a růstu nezaměstnanosti), valí na Evropu. Stačí sledovat indexy námořní přepravy surovin, abychom si udělali obrázek o hospodářském růstu v následujících letech, o kterém básní mainstreamová média. Tomu bude ale blíže věnován rozsáhlejší rozbor v některém z dalších příspěvků.

Západní, konzumem zhýčkané a stále méně vzdělané obyvatelstvo, které se brání a není ochotno snížit svůj životní standard ještě dále ve prospěch světového nejbohatšího jednoho procenta a pracovat méně než za minimálních 8 euro, není pro koncerny nenahraditelnou pracovní silou. Zvláště, když vědci pracují pilně na vzniku umělé inteligence a vzniku robo-člověka.

Nastolená ideologie střetu civilizací má pouze přikrýt hlubokou krizi kapitalismu a urychlit etapu historického zlomu. Teorie pánů Thomase Barnetta a Coudenhove–Kalergiho jsou rasismem naruby. Místo německého nacismu 30. let ideologie opačná: Nový evropský člověk, smíchaný z různých ras a národů různé kulturní úrovně. Spíše než neofeudalismus se připravují podmínky pro neo-otrokářský, na nových technologiích založený řád všeobecné kontroly a poslušnosti.
Poláci si vybrali stranu a roli, kterou chtějí hrát a utěšují se nadějí, že odmítnutí migrantů a postavení se proti Německu v této otázce jim projde.

Sanitární kordon Intermarium od Baltu až po Černé moře a Jadran

Americká soukromá tajná služba Stratfor hovoří o vytvoření sanitátního kordonu Intermarium v duchu ideologie legendárního polského vůdce Jozefa Pilsudského. Jde o ideální koncept, jak od sebe oddělit Německo a Rusko. Pás s EU nespokojených spojenců, jež si Američané stačili ochočit po pádu železné opony v 90. letech, a které představují Polsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Slovensko, Madarsko, Rumunsko a Bulharsko. A chtěli by, aby tam patřila i Česká republika.

Dalšími spojenci v obkličování Ruska pak jsou Turecko, Ázerbajdžán a Gruzie. A zapomněli jsme na Moldávii, kde také právě probíhá vládní krize. Samozřejmě nelze vynechat Ukrajinu, do té nebyly investovány miliardy dolarů marně. Ostatně za zmínku stojí studie z kanadské Ottawy, která potvrzuje, kdo objednal snipery, střílející zezadu do Ukrajinců, kteří se nechali napálit. Janukovyč to rozhodně nebyl, takže je dobře, že si s tím dal práci někdo za oceánem a nemohou nám vyčítat, že šíříme ruskou propagandu. Podrobnosti najdete zde

Intermarium jako zahraničně politická doktrína USA

Jak již bylo řečeno, Intermarium má za cíl zabránit dominanci Německa a Ruska, které už nelze na mezinárodní politické scéně jako důležitého hráče přehlížet. Tato koncepce stojí za hospodářskými sankcemi vůči Rusku, za politikou USA na Ukrajině (politiku odtržení Ukrajiny od Ruska a její využití ve válce proti Rusku již mimo jiné definoval Bismarck).

Polsko se má stát hlavním motorem prosazování amerických zájmů v regionu, což se projevilo i v prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku ze strany EU, proti kterým začala protestovat hospodářská sféra jednotlivých zemí, neboť tyto sankce poškozují především členské země, hlavně Německo, Francii a Itálii. Dřívější polský premiér a dnes dosazený prezident EU Donald Tusk uspořádal jednání o prodloužení sankcí tak, aby diskuse o nich nebyla vůbec možná ani z časových důvodů. Prodloužení pak bylo bez velkých řečí schváleno.

EU jako nástroj vojensko- průmyslového komplexu funguje špatně

Státy jsou rozhádané, pokus přes euro násilně centralisticky ovládané unie ukázal na neschopnost bruselských eurokratů vůbec něco řídit.

Brusel není pro Washington partnerem a ten se podle toho chová. Naproti tomu Varšava i Washington sledují stejné cíle – vybudování silného militaristického bloku proti Rusku. Tomu jsou pak podřízeny i další dílčí cíle. Jako například urychlené připojení Srbska do bloku NATO zuby nehty. Ukrajina je v NATO již jednou nohou přes asociační dohodu. A v Moldávii a Gruzii probíhají vládní krize.

Co ještě píše STRATFOR

Jedinou starostí, kterou mají Američané, je, aby nová nacionalistická vláda nebyla příliš emancipovaná ve vnitřní politice. Aby neprováděla „nepromyšlené kroky“, které by mohly poškodit zájmy amerických koncernů a bank v Polsku. Vláda totiž plánuje snížení daňového zatížení obyvatelstva a Stratfor se obává, že by mohlo dojít ke krácení finančních prostředků na modernizaci armády. Americké zbrojní koncerny totiž očekávají od polského ministra obrany Macierewicze velké objednávky. Evropané vypadávají ze hry.

Jaká bude pozice České republiky za daného stavu?

Dokážeme si vůbec uhájit naši státní suverenitu? Staneme se součástí bloku ovládaného Německem a Rakouskem, které se chová vzhledem k proklamované neutralitě velmi podivně, nebo se s námi počítá jako se součástí projektu Intermarium? Sledujme s velkou pozorností vývoj v Polsku. Rok 2016 totiž bude zřejmě rokem vzrůstající moci Poláků, zaštiťující se v odporu proti Bruselu podporou USA. Brusel však začíná mobilizovat a hrozí sankcemi. Čeká nás pěkné horko hned od počátku roku.

Zdroje:

1) DWN ZDE a ZDE

2) Defensenews ZDE

3) Stratfor ZDE

 

Převzato z http://news.e-republika.cz

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*