Podvod v mezích zákona, aneb má u nás demokracie ještě vůbec naději?

Podvod v mezích zákona, aneb má u nás demokracie ještě vůbec naději?

Žiji, spíše dožívám v takové obyčejné vesnice v okrese Tachov. Ale nemyslete, i tady se dokážou dít věci.

A když něco tvrdím, měl bych to doložit. Pojďme se na to podívat.

Obecní volby v letošním roce. Tedy já k volbám zásadně nechodím protože, a to mám empiricky ověřeno, „kdyby volby dokázaly něco změnit, dávno by je zakázali“. To řekl Mark Twain. I kdyby to byl řekl až na smrtelné posteli a to bylo v roce 1907 tuším, už je to beztak dost dávno. A kdyby to pravda nebyla, uplynula spousta vody a nesmyslný blábol by vzala s sebou. Jenže na slova, vytesaná do kamene, na ně je i ona prozatím krátká.



Ale k věci: Nejspíš každý s volebním právem obdržel obálku s hlasovacím lístkem a ještě „návodem k použití“. Já osobně teprve tři dny před volbami. Zaujal mě jen ten hlasovací lístek, na němž byly dva sloupečky, v prvním devět kandidátu, jak se později prokáže „exkluzivního klubu“ a v druhém pak pouze jedna, ano jedna jediná osoba proti nim. Té jsem po chvíli přestal věnovat pozornost vědom si beznaděje jejího počínání. Než jsem tak učinil, zmocnil se mě takový divný, avšak docela silný pocit. Ten člověk dává signál, jakoby se snažil zatáhnout záchrannou brzdu. A skutečně, voleb se zúčastnilo 154 voličů a pro toho člověka hlasovalo hned 71 z nich. Jedenasedmdesát pro jednoho člověka, zbylých třiaosmdesát pro devět ostatních. Kdybych pocházel z jiné planety, zvolal bych heuréka, vítěz, oslavme vítěze! Áále, kdepak, co Vás nemá! Těch devět lidiček od svých 83 příznivců obdrželo 677 hlasů. Vše tak, jak zákon káže! Žádná chyba. Tohoto zázračného výsledku se dosáhne tak, že každý hlas, odevzdaný pro „exkluzivní klub“ jako celek se náhle jakoby buněčně rozdělí na tolik hlasů, kolik je členů klubu. No uznejte, není to vychytávka! Čert vem, že je to nespravedlivé a zkreslující, když logické a naopak spravedlivé by bylo, kdyby o daný hlas se museli členové klubu podělit podle svého počtu? Jistě! Ale to by nešlo dělat čáry máry! Nebo že by volební komise neuměla(ly) pracovat se zlomky? Nebo že by dokonce obojí? Už teď si všímám, že jim dělá problém už jenom sčítání.

A teď se podívejme na ten první sloupeček se jmény devíti lidiček, tedy kandidátů. Ten mě totiž začal zajímat vlastně hned, jak jsem tu obálku otevřel. A vida, řekl jsem si, mezi chronicky známými členy „exkluzivního klubu“ dvě nové osoby, dámy. Jednu dokonce znám. Tedy lépe řečeno vím, o koho jde. Je to ženská, říkám si, v ideálním věku pro post starostky, má vysokou školu a s osobou současné starostky má, přesněji musí mít stejnou zkušenost jako já a nejen já, zkrátka ideální osoba pro vnitřní opozici proti ní. A ta druhá dáma, hm je dost mladá, je to však také vysokoškolačka, tak fajn, uvidíme.

Jenom zase, takový divný pocit a řeknu Vám, že tehdy jsem nevěděl z čeho. Až později mně to došlo. Proč nepořádali nějaký předvolební meeting, to by byla přeci slušnost v případě, že se uchází o mojí podporu, dokonce snad i povinnost! Nebo že by nééé, že už nejsem dnešní, že vono už na mně nezáleží?  A jestli něco pořádali? To by musela být nějaká tajná seance. Hmm, zřejmě tak nějak! Víte, býval bych se jich rád zeptal na pár věci, třeba i na to, co chtějí, či nechtějí, když budou ve volbách mít úspěch a zda to co vytiskly jako svůj volební program, dokonce s logem obce, zda to opravdu myslí vážně. „Co mám teď dělat, kde mám ty lidi tři dny před volbami, kde je mám shánět?“ A teď si představte, že by to měl snad dělat každý.  Hodně špatný vtip, neúcta, arogance. Nebo prostě jenom blbost? To tedy jistě!

Pojďme se podívat zase kousek dál, totiž na výsledek těch voleb. Jaksi těžko chápu, jak je možné, že pro tento exkluzivní klub takto se chovající, dokáže vůbec někdo hlasovat. To musí být někdo, kdo si neváží ani sám sebe. Moje pochopení si zaslouží těch jedenasedmdesát konkrétních lidí, kteří hlasovali pro onoho jednoho jediného kandidáta. Je to lepší signál než zůstat doma, jako já. Jenže i to je marné! A vlastní výsledek? Tyto dvě dámy přeskočily dané pořadí „klubu“ a obsadily první a druhé místo. Fajn, hurá na ustavující veřejné zasedání a pojďme se podívat, co bude dál.

A jak jsem řekl, i u nás v zapadáku zapadlém se dokážou dít věci. Fraška pro pimprlové divadlo. Zasedání řídí bývalá starostka a současně nejstarší člen nově zvoleného zastupitelstva. Všechno v pořádku. Velmi trapně na mě působí „drmolení“ mantry slibu „nově“, ale i opravdu nově zvolených členů zastupitelstva. A stejný dojem mám i z  vlastního slibu. Víte, takové mrazení v oblasti páteře. To mívám, když se mi něco nelíbí, nebo když něčemu nevěřím.

Nezdržujme se však a pojďme hned k bodu volby starosty a místostarosty. Předem jsem tušil, to víte, zkušenost je cenná věc, a proto jsem měl v listinné podobě připraven text, v němž apeluji na to, aby nově zvolené a již slib složivší zastupitelstvo pouze respektovalo výsledek demokratických voleb.

Ouvej, Ójéé!  Že prý mně vlastně ani slovo být uděleno nemuselo, jsem poučován zmíněnou moderátorkou a že prý by ty dvě, ve volbách úspěšné dámy vůbec musely chtít tyto funkce vykonávat! Moje námitka, že pokud o sobě jakkoliv pochybovaly, mohly svojí kandidaturu odvolat 48 hodin před zahájením voleb se odrazila od „zdviženého prostředníčku“. Takže, když „exkluzivní klub“, tak pouze pro prověřené. A když se budou správně chovat…., kdo ví? Možná baba Vanga. Nepřipomíná Vám to taky trochu tradici, založenou kdysi na Sicílii?

Vážení, tyto volby se konaly téměř přesně s výročím 100 let republiky. Vloni, tedy po 99 letech její existence, byla naše republika přeřazena mezi tzv. rozvojové země. Rovněž exkluzivní klub. Albánie, Botswana, Bangladéš, Pobřeží slonoviny, atd. To potěší, takové ocenění. Že ano. Rovněž se Vám vzdouvá hruď samou pýchou a hrdostí? Zvlášť při vědomí, že po svém vzniku naše republika patřila mezi top 10 (slovy: deset) nejvyspělejších států světa i s tehdy ještě zaostalým Slovenskem a Podkarpatskou Rusí.

Přátelé, nemohu si pomoci, osobně tento katastrofální úpadek vnímám, jako spoluzaviněný! Protože, nechová se snad zdejší „exkluzivní klub“ docela podle příkladu, téměř třicet let dnes a denně předváděného ve všech patrech našeho „politického paneláku“? Tak co Vy na to? Vyhovuje? Nevadí?

Končím textem nadpisu „Podvod v mezích zákona, aneb má u nás demokracie ještě vůbec naději?“

Tomáš Hurta




Loading...

Podobné články

Hon na Andreje Babiše

Hon na Andreje Babiše

Středověk byl docela krutou dobou. Přesto však je spojen s jistými ideály, které se více…

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*