Zatímco se rojí jeden ekonomický komentář za druhým, málokomu dochází, že změna hospodářské politiky EU, kterou si Syriza vytkla za cíl, může být prosazena jen za situace kdy Syriza nastartuje útok proti dosavadnímu desitiletí mocenskému kartelu bruselské moci, spojení lidovců a socialistů, který je odpovědný za současnou bídu evropské politiky.

Prvním krokem proto bylo uzavření kolaice s radikálně nacionalistickou stranou ANEL (Nezávislí Řekové) která s ní kategoricky sdílí odpor proti diktátu EU v otázce odmítání škrtů a  nesmyslných úspor, ale zároveň tvrdě lpí na pojmech spojených s národním státem. Reakce na tuto koalice byly i v našich médiích rozpačité a naznačovalo se, že jde o východisko z nouze.

eu domino

Naopak, jestliže Řekové pro sebe chtějí prosadit např. výraznou redukci úhrady dluhu a rychlého oživení ekonomiky,  a dostat se z propadu ekonomiky a životní úrovně, který dosáhl díky politice Trojky za posledních 6 let hrůzných poměrů, musí na celoevropské úrovni hledat spojení se všemi, kdo vidí současnou politiku Evropy kriticky, ať z leva, či z prava.

Takže nejen spojení s radikálně levicovou Podemos ve Španělsku, ale i spojení s nacionálistickou stranou Marine le PEN. A bude-li Hollande ochoten ke spolupráci, tak proč ne. Orbán je v podstatě jistý.

Propojení národoveckých stran a radikálně levicových, případně těch, které opustí vlak směřující do tunelu se zabetobovaným koncem, je osou budoucí Evropy a její změny.

A mezi námi, útok musí být veden přímo, či nepřímo na berlinskou baštu moci a faktickou ředitelkou Evropy Angelu Merkelovou. A pochopitelně. Ta má lví podíl na současné mizérii Řecka, na mnohaleté stagnaci či dokonce recesi zemí eurozóny, na masivní politice přílivu uprchlíků a zatažení EU do zničujícího konfliktu s Ruskem.

Právě Německo je ideální zemí, kde spojení radikální levice die Linke, která jistě odsaje voliče dnešní bezzázadové SPD a Alternativy pro Německo, která odsává hlasy naopak CDU-CSU je cestou ke změně nejen Německa, ale hlavně německého přístupu k problémům Evropy.

To, že Tsipras je akceschopný  a nemíní ani na vteřinu panáčkovat ukázal už včera.

Zatímco naše ČT zařadila jakého si nudného ekonoma  do Hyde Parku, který žvatlal, že Syriza vlastně nemá šanci, takže jsem ho po 4 minutách vypnul,  vydal  Tsipras ostrý protest proti postupu Bruselu, který zveřejnil stanovisko vůči Moskvě bez jejího souhlasu Atén. Unie – jak obvyklé – v prohlášení označila Rusko odpovědným za raketový útok na Mariupol, který si o víkendu vyžádal 30 mrtvých.

To právem řeckého premiéra rozzuřilo. Tsipras neuznává vládu v Kyjevě a stojí na straně Doněcké i Luhanské lidové republiky, a jednostranné stanovisko proti těmto enklávám prosadil  jestřáb Tusk.

Mimochodem, s tímto textem podle veřejných zdrojů nesouhlasilo ani Rakousko, Slovensko a pochopitelně Maďarsko. Tím lépe. Jen ať se stávající politická jednota Evropy co nejrychleji drolí.

Tsipras není náš bezbarvý Sobotka.

A nedovedu si představit, že by si neprosadil své.

Papaláši z Bruselu a Berlina, končí vaše nadvláda…

Možná začnu mít zase Evropu rád…

Judr. Jiří Vyvadil