Odkaz krále Karla IV

Odkaz krále Karla IV

Žádná z historických osobností Čech se netěší tolika poctám jako Karel IV. Otec vlasti či Největší Čech jsou jen jedny z podob projevů úcty k tomuto velkému státníkovi vrcholného středověku.

Je to jistý paradox. Kdyby Karel žil v dnešní době je pravděpodobné, že jediného ocenění kterého by se mu dostalo, by byla anticena spolku Sysifos „Bludný balvan“ za šíření iracionality a matení veřejnosti. V Karlově životě a tvůrčí činnosti totiž hrály velkou roli obory, které dnes hodnotíme slovem pavěda. Bez vypracování horoskopu Karel nezahájil žádnou stavbu. Zajímal se o numerologii, alchymii a esoterní vědy obecně.

Pojďme se nyní projít Karlovým životem a shrnout to, čím nás jeho životní příběh a dílo obohacuje i v moderní době.

Karlovo mládí

karel4

Karel IV se narodil roku 1316 v Praze. Rodový původ od otce Jana Lucemburského Karla spojoval s předními evropskými královskými rody odvozujícímu svůj rodokmen již od Ceasara a Karla Velikého.

Po matce Elišce byl Karel rodově spřízněn s Přemyslem Oráčem a svým velkým vzorem svatým Václavem. Přemyslovský český původ a úctu k svatému Václavovi vždy okázale zdůrazňoval.

Vzdělání absolvoval Karel na francouzském dvoře svého strýce, francouzského krále. Část života pak strávil v Itálii, kde bojoval za zájmy svého otce Jana Lucemburského. Ač se později ještě zúčastnil i bitvy u Kresčaku, boje v osudu neměl. Brzy pochopil, že mnohem výhodnější a čistší je dosahovat politických cílů diplomacií a ne silou zbraní. Karel výrazně rozšířil hranice českého království jen sňatkovou politikou.

Mladý Karel měl velmi blízký vztah k ženám a pozemským slastem. Ve svém životopise popsal sen, ve kterém měl prorocké vidění, jak dopadne, pokud nechá „chtíči“ volné pole působnosti. Výrazně se tak již v mládí obrátil ke zbožnosti a spiritualitě. Velkou část života prožil v modlitbách a meditacích. Jedna z jeho přezdívek zněla popský král.

Příchod do Čech

karel4 2

V roce 1333 se Karel vrátil z ciziny do Čech a brzy získal titul Markrabě moravský. Stav země jej zděsil. Po letech vlády Jana byla země zpustošena a státní majetek rozkraden.

Karel se rozhodl situaci energicky řešit. Spojil se takticky s části šlechty, měšťanů a církvi, aby ukončil ničím neomezenou vládu panstva. Během několika let se mu podařilo restituovat většinu rozkradených státních statků a posílit právní vědomí v zemi.

Podporu církve a známost se svým bývalým francouzským učitelem, nyní papežem Klimentem VI využil k povýšení českého biskupství na arcibiskupství a tím i zvýšení mezinárodní prestiže země. Prvním arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic, schopný vzdělanec a věrný rádce v náboženských i politických záležitostech.

V roce 1346 umírá Jan Lucemburský v bitvě u Kresčaku a Karel je 2.9.1347 korunován českým králem. Již v následujícím roce 1348, kdy Evropu postihla morová epidemie, střední Evropu zasáhlo silné zemětřesení a zemřela i Karlova první žena Blanka provedl několik velkých státnických činů. Zahájil stavbu Karlštejna a Nového města pražského. Založil univerzitu.

Vrcholu moci dosáhl v roce 1349, kdy díky shodě příznivých politických okolností byl v Cáchách korunován za římského krále. Vládce říše, která zahrnovala Čechy, Německo, Burgundsko a severní Itálii. O pár let později v roce 1355 k tomu ještě získal v Římě císařskou korunu.

Karel jako politik

karel4 3

Karel IV nebyl člověkem, který by si nějak užíval moci, kterou získal. V dopisech svému příteli, italskému básníku Petrarkovi líčil jak hnusné je vládnout.

Karel chápal profesi krále jako poslání a službu národu, lidem, světu. Byl realistou a tak si uvědomoval, že chce-li prosadit své vysoké ideály, ke kterým se upínal musí respektovat stav věcí a volit postupy pragmatické politiky.

Proto vsadil na spojenectví s tehdy mocnou církví a papežem. Církevní představitelé ostatně byli i nejvzdělanějšími příslušníky společnosti. Přesto se však Karel nezdráhal postavit papeži v situacích, kdy to ohrožovalo jeho zájmy a zájem království.

Velmi obtížné bylo soužití se šlechtou, která tradičně se snažila být protiváhou panovníka v zemi. Z těch nejschopnějších šlechticů učinil státní úředníky a tím si získal jejich loajalitu. Přesto se mu nepodařilo prosadit pro odpor části šlechty nový zákoník omezující její tradiční privilegia.

Karel se snažil o udržení společenského a sociálního smíru, rovnováhy ve společnosti. V době krize a nezaměstnanosti zahájil stavbu „hladových zdí“ financovanou státem, aby dal lidem práci. .

U Karla není vidět ostrá hranice mezi českým a říšským. Dlouho pobýval i v Norimberku a věnoval se německým záležitostem. Zreformoval pravidla fungování říše a volby nového císaře. Čechy vnímal jako přirozené centrum říše. V tom je rozdíl od dnešních euronaivistů. Pro ně jsme jako Češi malým národem, který by měl být poslušný nadnárodnímu celku a mocnějším zemím.

Karel měl i své velké kritiky. Jan Milíč z Kroměříže jej nazval dokonce antikristem. Karel se ke kritice své osoby stavěl velkoryse a s nadhledem. Svého kritika nechal den po zatčení propustit z vězení.

Karlova spiritualita

karel4 4

Středobodem Karlova života a díla byl „Bůh“ a náboženská víra. S tím souviselo i Karlovo češství. Šlo o úplně něco jiného než sobecké volání nacionalistů moderní doby „nic než národ“. Vedle rodové a citové sounáležitosti s českým národem, Karel pochopil význam Čech a českého národa pro budoucí duchovní vývoj Evropy a světa.

Karel věděl, že Čechy se stanou místem dalšího zrození Krista. Proto inspirován závěrečnou části Bible: Zjevením svatého Jana, projektoval výstavbu Prahy podle vzoru nebeského Jeruzaléma. Města, které se stane duchovním centrem světa po apokalyptických událostech popisovaných mimo jiné v závěrečné části Bible: Zjevení svatého Jana končící příchodem zlatého věku, tisícileté říše míru.

Výstavba Prahy

karel4 praha

Poté co opravil a zrekonstruoval rozpadající Pražský hrad zahájil na místě rotundy svatého Víta stavbu gotické katedrály. Gotické umění vzešlé z Francie a Itálie bylo ve své podstatě duchovní umění zasvěcenců. Snažilo se o co nejvěrnější převedení myšlenky kosmického řádu do podoby stavebního díla. Úkolem byl pověřen nejdříve Matyáš z Arrasu a po jeho smrti Petr Parléř, hlavní Karlův stavitel. Stavba byla úplně dokončena až v roce 1929. Jejím nejkrásněji ozdobeným jádrem je na místě bývalé rotundy stojící svatováclavská kaple s ostatky světce Václava.

Na pravém břehu Vltavy mezi Starým městem a Vyšehradem založil v roce 1348 Nové město pražské. Geometrická orientace chrámů, náměstí a ulic, jejich vzájemná poloha je plná číselné symboliky a zákonů posvátné geometrie. Na Karlově náměstí byl postaven kostel, ve kterém bylo uloženo Longinovo kopí. Meč, kterým byl probodnut Ježíš na kříži. Relikvie, která je podle legend symbolem moci byla v minulosti vlastněna Karlem Velikým a později i Adolfem Hitlerem.

Oba břehy Vltavy nechal Karel spojit kamenným mostem, na místě bývalého Juditina mostu zničeného povodni. Stavba byla zahájena v přesně stanovený čas 9.7.1357 v 5:31, kdy číselné vyjádření daného časového okamžiku vytvořilo numerologickou pyramidu, řadu lichých čísel 1-3-5-7-9-7-5-3-1. Zajímavostí je i to, že z pohledu místa pod staroměstskou věží v den letního slunovratu zapadá Slunce přesně nad kněžištěm katedrály svatého Víta.

Karel stavebně zvelebil i Vyšehrad. Odtud měly podle korunovačního řádu také vycházet korunovační průvody českých králů směřující přes Karlův most do katedrály svatého Víta k finále korunovace.

Karlštejn

karel4 karlstejn

V roce 1348 položil Karel na Kněží hoře, tyčící se nad Berounkou na jihozápad od Prahy základní kámen hradu Karlštejn. Hrad sloužil jako reprezentační sídlo krále, centrum říše římské a jako úschovna ostatků svatých a říšských korunovačních klenotů.

Stavba má tři části. První základní část sloužící vladařským a světským účelům reprezentuje pozemský svět. Druhá část ozdobena obrazy apokalypsy symbolizuje proces očisty. Třetí nejvyšší část hradu: kaple svatého kříže symbolizuje svět nebes, nebeský Jeruzalém. Kaple ve které trávil Karel čas v meditacích je ozdobena dnes 129 deskovými obrazy ze 130 původních malíře mistra Teodorika s náboženskými motivy a mnoha kusy drahokamů, podobně jako svatováclavská kaple.

Svatováclavská koruna

karel4 koruna

Je bezesporu největším dodnes zachovalým klenotem z doby Karla. Její původ se ztrácí v české prehistorii. První zmínka je z dob vlády krále Vratislava z 11.století. Jan Lucemburský dal korunu do zástavy. Karlovi se však podařilo většinu kamenů z původní koruny opět sehnat a zbylé nahradit. Základem koruny je symbol kruhu se symboly rovnoramenných křížů. Drahokamy pocházející z různých míst světa jsou sestaveny podle určitého, nám ne zcela zřejmého řádu.

Zatímco jiné královské a císařské koruny mají hodnotu pouze šperkařskou, tato koruna má hodnotu nevyčíslitelnou svým sakrálním významem. Dosud dvakrát v životě jsem měl možnost i spatřit a musím říci, že kontakt s ní nebyl pro mně jen kontaktem s historii, ale i duchovním zážitkem. Jistě ne náhodou ten, kdo si jí nasadí neprávem, jak učinil R. Haidrich je zkrácen na životě.

Karel stanovil přesné podmínky použití koruny. Koruna náležela symbolicky svatému Václavovi. Panovník si jí směl pouze vypůjčit za poplatek v době své korunovace. V žádném případě nesměla být prodána, ani jinak znehodnocena.

Karlova univerzita

karlova universita

Karel byl velmi vzdělaným člověkem. Ovládal pět jazyků: čeština, latina, němčina, francouzština a latina. Byl výborně vzdělán ve filozofii a tradičních vědách.

Sám se věnoval literární činnosti. Napsal svůj životopis a zpracoval i starší staročeské legendy.

O založení univerzity v Praze se pokoušel již Václav II. Podařilo se to však v roce 1348 až Karlovi. První univerzita na sever od Alp měla čtyři fakulty: artististická, teologická, právnická a lékařská.

Artistická fakulta, dnes by jsme řekli filozofická fakulta dala studentům základní všeobecné vzdělání v podobě sedmi svobodných umění, Studium zde mělo dvě části. V té první tvořené gramatikou, rétorikou a dialektikou se student učil používat správně jazyk a rozvíjet kritické logické myšlení. Druhá část studia tvořeného aritmetikou, geometrii, hudbou a astronomii vycházela již od učení Pythagora spojujícího pojmy jako je číslo, tvar, zvuk a pohyb nebeských těles v harmonický celek.

Právě i Karlovo hluboké vzdělání v těchto oborech spojující svět ducha a hmoty významně přispělo k jeho budovatelským a státnickým úspěchům. Dnes i moderní věda ( teorie chaosu, fraktálová geometrie ) v mnoha ohledech začíná objevovat pravdivost těchto koncepcí při studiu přírody a dokonce i společnosti.

Odkaz Karla IV

karel4 praha 2

Karel IV jistě nebyl člověkem bez chyb. Jeho životospráva nebyla příkladná, důsledkem byla revmatická choroba, která značně omezila jeho pohyblivost na konci života. Karel také nebyl jen hodný a milý člověk. Podle současníků se dokázal i hodně rozčílit, když věci nefungovaly jak měly. Přesto však jeho celým svým životem směřoval ne k posile vlastní slávy a ega, ale k zlepšení života lidu, kterému panoval se zaměřením i do velmi daleké, i naší současnost překračující budoucnosti země.

Karel zemřel v roce 1378. Nad jeho hrobem prones projev učenec Vojtěch Raňkův z Ježova v němž jej poprvé označil titulem Otec vlasti a zároveň vyjádřil obavy o budoucnost země po jeho odchodu.

Obavy se zčásti vyplnily. Pár desetiletí po Karlově smrti zachvátil zemi chaos husitské revoluce.

Přesto i 700 let po jeho narození si Čechy a Prahu nedokážeme bez jeho státnické a budovatelské činnosti představit. Zatímco v mnoha různých otázkách je česká společnost rozdělena, odkaz Karla jí spojuje. Pravičák-levičák, katolík-evangelík, věřící-ateista si většinou váží a ctí osoby Karla IV.


Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*