Od majdanu ke zhroucenému státu…

Od majdanu ke zhroucenému státu…

29. ledna 2014 jsem ještě plný optimismu jménem skupiny Ukrajina rozhodně do Evropy nepatří zaslal dopis čerstvě jmenovanému předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi, který ten večer odjížděl na první schůzku premiérů V4. Ten dopis odráží na jedné straně obavy z možného vývoje na Ukrajině, ale na druhé straně ještě možnou naději, že vývoji je možné zabránit. Odráží i fakt, že například Lubomír Zarálek v prvních dnech po svém jmenování ministrem zahraničí  vystupoval velmi rozumně. Dnes – jak známo -totálně zblbnul, je úplně mimo  nic z toho, co zvěstuje (Rusko jde do pekel !!!) se nenaplňuje a nenaplní. Naplní se naopak to, co obsahovalo varování v dopisu : Ukrajina se přemění na zhroucený stát.

 

Vážený pane předsedo vlády,

Z veřejných zdrojů vyplývá, že dnes, ihned po jmenování vlády Vaše první cesta zamíří na setkání premiérů zemí V 4. Předmětem jednání má být krizová situace na Ukrajině.

Dovolte mi, abych se na Vás obrátil jménem otevřené facebookové skupiny : UKRAJINA NYNÍ ROZHODNĚ DO EVROPY NEPATŘÍ.

pravy sektor majdan

Podnětem  k ustavení této skupiny byly aktivity některých  českých politiků nejrůznějších institucí, kteří utvrzovali a někteří z nich i utvrzují radikální opozici, že jejich postupy při obsazování budov ministerstev či jiných státních úřadů, výzvy k fyzické likvidaci politických představitelů státu, včetně prezidenta Ukrajiny, zkrátka jejich násilné začínající povstání proti legálním orgánům státu jsou zcela v pořádku a vítané.  Jedná se např. o Karla Schwarzenberga, Štefana Fülleho, Jaromíra Štětinu a zčásti též Jana Kohouta…

Jak známo, Česká republika byla u zrodu konceptu tzv. Východního  partnerství zahrnujícího země bývalého Sovětského svazu, které geograficky jsou pokládány za součást Evropy.

Bohužel od počátku tato iniciativa byla vykládána zejména tehdejšími pravicovými politiky určujícími zahraniční politiku (M. Topolánek, znovu K. Schwarzenberg a dalšími) jen jako jisté pokračování blokového vidění světa a geopolitického soupeření o odtržení co nejvíce postsovětských zemí  od Ruska.

Tato politika je naprosto naivní, nevyzrálá a hlavně nebezpečná. Nepochybně  podněcuje ty, kteří zvolili cestu násilí jdoucí až na hranu státního puče, aby nerespektovali demokratická pravidla volby a respektování jejich výsledků. Je to o to závažnější, že v podmínkách Ukrajiny se po jejím vzniku prakticky objevuje jeden převrat za druhým a výsledné volby jsou zpravidla chápány jako podnět ke změně jejich výsledků násilnými prostředky.

Budiž konstatováno, že v podmínkách Ukrajiny  trvale selhávají všechny politické garnitury, tak jak po sobě nastupují,  kdy všechny se vyznačují absolutní netolerancí k právě existující opozici, neskutečným rozměrem korupce a začasté i kriminální minulostí všech  představitelů.


Základní tézi správně definoval budoucí ministr zahraničních věcí Luboš Zaorálek, který opakovaně zdůraznil z hlediska vnějších podmínek potřebu dohody všech rozhodujících  strategických aktérů, tj. Ruska, EU. Jakékoliv pokusy přeměnit současnou krizi na Ukrajině v pokračující geopolitický  boj „mezi Západem a Východem“, mezi Ruskem na straně jedné a EU a USA na straně druhé, povede logicky jen k dalším prohrám Západu, tak jak je zažil naposledy při zcela nepředvídavém jásavém přivítání tzv. arabského jara, které z logiky věci od počátku musely aktivity směřovat k posílení  dříve zakázaných silných fundamentalistických hnutí založených na bojovném islámu.

Očividným problémem je fakt, že Ukrajina v současné době nemůže být přidružena do evropských a euroatlantických svazků, když jejich předpokladem je konsolidovaný ekonomický a zejména důsledně demokratický stav společnosti. Nic takového ovšem současná Ukrajina nenabízí : země je na pokraji ekonomického kolapsu a občanské války. Nikdy  v minulosti se nestalo, aby  tak destruovaný státní útvar přijat jak do EU tak i NATO.
Jestli je něco zapotřebí, pak odvážného politika, který především  upozorní na to, že bez intenzivní spolupráce vnějších aktérů, tj. zejména Ruska a EU nemůže nastat smysluplné a vyvážené  postavení Ukrajiny.

Co snad je ještě důležitější:
Je třeba sdělit Ukrajincům, že základem toho, aby byli  bráni jako spolehlivý partner je nalezení vnitřního konsensu všech politických sil o dalším směřování země  a – znovu opakuji – připravenost důsledného respektování faktu, že v demokratických zemích, že změna vlády se musí zásadně ústavním způsobem, nikoliv násilnými puči či revolucemi.

Pane předsedo vlády,
Naše skupina bude bedlivě sledovat Vaše postoje a přejeme Vám, aby  Vaše první zahraniční cesta v pozici předsedy vlády byla co nejúspěšnější.

Judr. Jiří Vyvadil

 

Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články