Obranná politika v programovém prohlášení vlády ANO a ČSSD.

Obranná politika v programovém prohlášení vlády ANO a ČSSD.

Hnutí ANO a ČSSD představilo své programové prohlášení (PP) se kterým chce předstoupit před sněmovnu a požádat o důvěru. Je však obecné, vágní a má spoustu děr umožňujících spoustu výkladů a způsobů plnění. Podobně je to s koaliční smlouvou.

Nechci se zabývat definicí v koaliční smlouvě, že „V případě prvoinstančního odsouzení jakéhokoliv člena vlády, pokud ten v přiměřeném čase od vynesení rozsudku neodstoupí, pozbývá tato koaliční smlouva platnosti“, přičemž Andrej Babiš se vyhýbá jako čert kříži odpovědi na otázku co to znamená „přiměřený čas“. Podobně otázka zavedení karenční doby, kde po první tři dny neschopnosti zaměstnance mu bude vypláceno 60 % mzdy ze strany zaměstnavatele, který již za něj dostatečné odvody státu provádí anebo zmínka o zdanění církevních restitucí. Chci se zaměřit na obrannou politiku a Armádu České republiky (AČR) v rámci tohoto PP.

Předpokládám, že paní ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová je spoluautorem této části PP anebo minimálně prošla jejím připomínkovým řízením.



Z mého pohledu je překvapivé, že se opět prodlužuje termín kdy bude MO dostávat podíl 1,4% HDP a to do konce roku 2021. Naše AČR dostává přímo z rozpočtu MO pouhých 65%. Zbytek skončí mezi provozními výdaji, platy, přebujelou civilně-správní částí MO a jejími příspěvkovými organizacemi, zabezpečení našeho členství v NATO, EU atp. AČR nedostává ani zdaleka 2% HDP, která měla dostávat již od doby vstupu a našeho členství v NATO v roce 1999. Od roku 2004 za vlády premiéra Špidly (ČSSD) se rozpočet pro AČR dramaticky snížil až na ostudných 0,98% HDP, letos možná 1,13% HDP. Podobně postupovaly vlády Mirka Topolánka (ODS) a Petra Nečase (ODS). Dnes se může MO pochlubit díky vládám ČSSD, ANO a KDU-ČSL (a zejména bývalému ministru obrany Martinu Stropnickému) neprovedenými a zamrzlými akvizicemi za 100 mld. korun, přičemž jenom za loňský rok to bylo za 25 mld. korun. Z rozpočtové kapitoly MO navíc jenom v loňském roce nebylo utraceno 4,4 mld. korun. Argumenty, že dochází k permanentnímu zvyšování rozpočtu na obranu ve výši 10% ročně tak pozbývají na váze. Pásová obrněná vozidla BVP2 jsou od roku 2015 za prahem životnosti, stovky legendárních PV3S z roku 1956 můžete stále potkat na našich cestách, zrovna tak vozidla UAZ-469. Touto technikou se však MO na dnech NATO nechlubí. Těch problémů je však mnohem více a některé nejsou ani ke zveřejnění, protože jsou v utajovaném režimu.  Za odměnu teď pojede pan Stropnický na dobře honorované místo velvyslance.

Tak nějak z PP také vypadl závazek, že v roce 2024 budeme vydávat na obranu 2% HDP, takže další problém pro obranu státu v rámci akvizic a motivačních stimulů pro vojáky. Nikdo nepochybuje o potřebě navyšování prostředků na obranu v souvislosti se zhoršující se mezinárodní bezpečnostní situací, migrací a terorismem. Je logické, že toto musí být připraveno nejen v synergii s dobře připravenými akvizičními projekty, ale také s ohledem na skutečnost, aby byla AČR schopna tyto akvizice pojmout. Tedy nová organizační struktura, nové jednotky a reorganizace stávajících vojenských útvarů v souvislosti s dostatkem vhodných lidských zdrojů. K tomu je v první řadě potřeba revidovat základní dokumenty týkající se obrany, která schválila vláda ČR v roce 2015 (Bezpečnostní strategie ČR, Obranná strategie ČR, Koncepce výstavby AČR – KVAČR).

Z mého úhlu pohledu mi v PP chybí třeba zmínka o prosazování myšlenky, aby NATO změnilo svou agresivní politiku ke svému původnímu účelu – kolektivní obrana členských států.

Zahraniční operace (ZO) vycházejí ze zahraniční vojensko-bezpečnostní politiky ke které mám dlouhodobě výhrady. Nemohu souhlasit  s uvedeným zněním o navyšování počtů vojáků v ZO s ohledem na stav naší armády, která je primárně určena podle čl. 43 Ústavy na obranu našeho státu. ZO prostě nemohou být jedním z hlavních úkolů armády anebo dokonce prioritou. Postrádám také zmínku o skutečnosti, že v rámci ZO se budeme podílet v případě, že se bude jednat o operace v souladu s rezolucemi RB OSN. Jen pro upřesnění, návrh působení sil a prostředků AČR v ZO na léta 2018 – 2021 byl projednán na branném výboru PS PČR dne 9. května 2018 a schválen nebyl. Bude projednáván na nejbližší schůzi PS PČR a vzhledem ke kritice a zamítavému postoji v branném výboru nejen poslanci za SPD, ale i KSČM, ODS a zástupcem ČSSD, je výsledek o jeho schválení při projednávání sněmovnou těžko předvídatelný.

Pokud se v PP hovoří o revizi mobilizačního systému a rozvinutí AČR do podoby obrany schopné a bojeschopné armády, tak se ptám kým?!? Od zrušení povinné ZVS v roce 2004 nám chybí stovky tisíc odvedenců a také značné množství techniky a dalsích věcných prostředků z národního hospodářství na doplnění válečných počtů. Vojáci v záloze byli zpravidla školeni na odbornosti a techniku, které dnes již v armádě neexistují a jejich počty na rozvinutí armády na válečné počty jsou nedostatečné. Myšlenka, že nás zachrání NATO a aktivní zálohy, popř. dobrovolná cvičení je zcela mylná! Na dlouhodobou obranu našeho státu je potřeba statisíce vycvičených „záložáků“, kteří dnes nejsou. Možným řešením je zavedení základního výcviku odvedenců. Což takhle třeba zmínka o budování schopností teritoriální obrany našeho území naší armádou?

Samozřejmě je toto můj pohled k PP. Autoři jsou členové expertních a vyjednávacích týmů ANO a ČSSD. SPD nebude součástí připravované vlády ANO a ČSSD a ani tuto vládu nepodpoří.

Takto koncipované PP je také v mnoha oblastech nekonkrétní, vágní a umožňuje spoustu výkladů jak ho naplnit. Ale abych v něm také něco vyzdvihl, tak je to správný návrh na zavedení civilní přípravy obyvatel k obraně státu v základních a středních školách. Konečně tak snad bude mít zákonný projekt POKOS plné uplatnění a hlavně také snad nebudeme budovat společnou evropskou armádu – zatím.




Loading...

Podobné články

Komentář “Obranná politika v programovém prohlášení vlády ANO a ČSSD.

  • Kdo podpoří Babišovu vládu, páchá politickou sebevraždu. Babiš by mohl moc udržet jen tehdy, pokud by dokázal zřídit vlastní totalitu a stát se diktátorem. Na to nemá. V příštích volbách ANO propadne a s ním i jeho kolaboranti.
    Paradoxně by pro Babiše byly lepší předčasné volby, ve kterých by ještě posílil. Pokud bude nějaký čas vládnout, další volby budou kolaps pro Babišovy poskoky.

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*